Akumulační nádrž

Použití a problémy s akumulačními nádržemi (AN)

Ekvitermní regulátor Siemens RVS a tepelné čerpadlo LG Therma V

   Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou, zda byste mě nemohl pomoci či případně mě nasměrovat na někoho, kdo by mi pomohl s propojením ekvitermního regulátoru Siemens RVS s tepelným čerpadlem LG Therma V. V lednu letošního roku jsem byl nucen z důvodu neodstranitelné poruchy po 12 letech nahradit původní tepelné čerpadlo Hotjet novým tepelným čerpadlem. Jelikož jsem z Ústí nad Labem a servisní technik Hotjet ke mně jezdil až od Vlašimi, což bylo pro obě strany dosti nepraktické, volil jsem nové TČ krom požadovaného výkonu zejména podle dostupnosti servisu. Volba padla na TČ LG Therma V Split 16kW. Původní TČ Hotjet bylo přímo řízené regulátorem RVS od Siemens a tento regulátor jsem ponechal v provozu s tím, že tento řídí 3 směšované topné okruhy, které si berou teplo z 500 litrové akumulační nádrže, kterou natápí nové TČ LG, které rovněž ohřívá TUV. Regulátor RVS aktuálně jede po odstavení původního TČ Hotjet v provizorním nouzovém režimu jakoby na elektrokotel, který je ale jističem vypnutý a RVS tedy defacto řídí jen směšovací ventily jednotlivých topných okruhů. Akumulační nádrž, ze které si topný systém bere teplo, je nahřívána novým TČ LG, které tedy s RVS v tuto chvíli aktivně nekomunikuje. Někde jsem četl, že by snad bylo možné RVS a TČ LG nějak aktivně propojit a RVS využít k řízení TČ, a to snad prostřednictvím nějakého rozšiřujícího modulu Modbus k RVS. Jsem ale jen laik a uživatel a toto zcela přesahuje mé technické možnosti. Omlouvám se za laický popis stavu a předem Vám děkuji za jakoukoliv reakci. Případnou konzultaci jsem samozřejmě připraven uhradit. S uctivým pozdravem

Zapojeni TČ, kondenzačního kotle, akumulační nádrže a TUV -2-

   Dobrý den, momentálně jsem již poslední krok před realizací (ano až teď). Schéma dospělo do stavu, viz. příloha. Pár podstatných faktorů:
 * poloha C1 nevyžaduje použití zpětné klapky u C2.
 * přetlakové ventily bych předpokládal vždy v místech, kde může docházet k přetlaku (při selhání regulace čerpadla na konstantní tlak), proto se mi zdá zbytečné u expanzky.
 * nevím proč jsme tam kdysi uvažovali vyvažovací ventil. Dokázal byste mi to osvětlit?
 * oranžové kulové ventily uvažuji vypustit (nebude se to rozdělávat zas tak často, pouze na vratce a kolem malé AKU mi připadá důležitý).
 * T1 musí být dle schématu, z důvodu odmrazování TČ nechcete krást teplo z radiátorů, a i ohřívání TUV, kdy nechcete nahřívat na vyšší teplotu celou AKU (a TC si ventil umí takto i samo ovládat).
Za jakoukoliv zpětnou vazbu budu rád. Po realizaci poskytnu info o provozu.

Dotápění aku nádrže

   Dobrý den, v nekonečném hledání řešení problému s natápěním nádrže jsem objevil Váš web. Chtěl bych Vás tímto poprosit o radu.
   Ke stávajícímu kotly Viadrus U68 18kw jsem připojil AKU nádrž 1000 l. Připojení je 4bodové, pro výstup do otopné soustavy je použit vrchlík nádrže, následuje 3cestný směšovací ventil ESBE a čerpadlo Grundfos Alpha2 20-40. Zpátečka ze systému je zapojena na druhou pozici od spodku nádrže. Systém vytápění řídím RVSkem. Vybíjení nádrže funguje dobře.
   Vzdálenost kotle od AKU je 4 m, připojení je realizováno pomocí 1" měděného potrubí, které je 1,5m před nádrží rozšířeno na 5/4" (35 mm). Zpátečka je připojena na nejnižší pozici nádrže, topná na nejvyšší. V nabíjecím okruhu je instalován ochranný 3cestný termo ventil ESBE VTC511 - 55 °C a čerpadlo Grundfos Alpha 1L 20-40, které je nastaveno na druhý stupeň konstantních otáček.
   V systému jsou instalovány 2 expanzní nádoby, jedna původní 50 l, natlakovaná na 0,5bar, druhá nová 100 l, tlakována na 0,6bar. 50l nádrž je přidělána na zeď a je o 1m výše. Provozní tlak za studena je 0,9bar. Doplním, že se jedná o 2. podlažní dům s budoucím obydlením půdy.
   Celý systém funguje výborně, do té doby, než se celá nádrž prohřeje na cca 70°C. Poté se kotel začne přetápět. Kotel je nastaven na 85 °C, dosáhne požadované teploty, při(za)vře vzduch, ale teplota vyroste na 90°C. Natápění nádrže se velice zpomalí – ne-li zastaví.
   Zkoušel jsem to několikrát i s odstaveným vybíjením, pokaždé stejný výsledek. Napadá Vás úprava/postup, jak bych docílil nabití celé nádrže na 80-85 °C? Děkuji.

Bytový dům Znojmo – aktuální stav (3)

   Dobrý den, ozývám se po delší době. Naposledy jsme diskutovali směšovací ventily na TUV. Byly nainstalovány nové ventily s plynulou regulací teploty. Funguje to dobře a kolísání teploty je malé, jak jste zmínil.
   Rád bych však s Vámi probral jiný problém související s ohřevem TUV: Po úpravě potrubí (odstranění společného potrubí pro ohřev TUV a okruhu podlahového vytápění) se hodně zlepšilo:
 a) Výrazně se zkrátil podíl času, kdy tepelné čerpadlo (TČ) pracuje v režimu ohřev vody.
 b) Bylo možné snížit topnou křivku, aniž by docházelo k velkému poklesu teploty TUV pod dolní požadovanou hodnotu. Při vytápění bez ohřevu TUV se tak zvýšil koeficient výkonnosti soustavy nad 3.
   Na druhou stranu se dále snížil koeficient výkonnosti při ohřevu TUV bez vytápění na hodnotu pod 2. Příčinu nízkého koeficientu vidím v nadměrném promíchávání vody v zásobníku TUV. Oběhové čerpadlo (OČ) musí být nastaveno na nejvyšší otáčky (jinak spíná ochrana OČ, OČ vypne a následně ochrana vypne i TČ). Na vstup výměníku se tak dostává velmi teplá pitná voda, což vede k vysoké teplotě topné vody na vstupu výměníku.
   Teplota v zásobníku TUV je jen o málo vyšší než teplota v akumulační nádrži (AN), avšak teplota topné vody pro ohřev TUV je asi o 15 stupňů vyšší než teplota topné vody pro ohřev vody v AN. To by mohlo vysvětlit nízký koeficient výkonnosti při ohřevu TUV. V důsledku toho také není nikdy možné ohřát TUV na teplotu vyšší než 53 stupňů (doporučení proti legionele), neboť při zadání vyšší teploty ochrana TČ ohřev vypíná.
   Je-li příčina v nadměrném promíchávání vody v zásobníku TUV (teplota vody v dolní části zásobníku se příliš neliší od teploty v horní části), nabízí se jako řešení použít OČ s lepší regulací. V dokumentaci výrobců je toto čerpadlo umístěno na přívodním potrubí (tlačí vodu do zásobníku TUV podobně jako u podlahového topení), zatímco my máme OČ na vratném potrubí. Doporučoval byste výměnu OČ včetně jeho přemístění na přívodní potrubí? Děkuji.

Technické zapojení zdroje tepla

   Dobrý den, mohl bych Vás poprosit o pomoc. Narazil jsem na vaší diskuzi na webu ohledně zapojení tepelného zdroje na dřevo dohromady se stávajícím plynovým kotlem. https://valter.byl.cz/zapojeni-topneho-systemu-dvou-kotlu-aku-nadrzi
   Právě řeším něco obdobného. Jsem mladý začínající projektant a byl bych Vám vděčný za každou radu. Pracoval jsem jako projektant v teplárenství, takže mám zkušenost s velkými kotelnami a výměníkovými stanicemi, kde již bylo technické zapojení předem dané. Něco málo jsem za svojí 5letou praxi pochytil, ale stále se toho musím ještě hodně učit. Všiml jsem si, že vy máte velmi dobré technické myšlení, z toho důvodu se na Vás obracím a prosím o radu.
   V mém případě se jedná o projekt do stávajícího RD, kde chce můj známý přidat ke stávajícímu plynovému kotli kamna s výměníkem a s akumulační nádobou. Navrhované schéma zapojení bych Vám zaslal po Vaší odpovědi, na kontaktním formuláři nejde přidávat příloha. Inspiroval jsem se Vaším článkem.

Předehřev FVE v bytovém domě

   Dobrý den, jsme firma, co se zabývá realizací FVE pro bytové domy. Občas naši klienti chtějí předehřev TUV z FVE. Pokud mají svoji vlastní kotelnu tak je to řešitelné poměrně jednoduše, ale pokud je zde připojená teplárna tak je regulace komplikovanější. V domě je jedna akumulační nádrž (AN) na 6000 l. Myšlenka je taková, že by se zde nainstalovala ještě jedna menší AN, která by byla ohřívaná z FVE na nějakou teplotu a tato voda by potom šla do hlavni AN, kde je výměník z tepláren. Z této AN jde voda do jednotlivých bytů. Voda by měla být o nějaké teplotě cca 60°C. Teplárna v netopí do vody 24/7 ale přes noc je asi 4 hodiny odstávka. Horká voda z teplárny jde vypnout/ regulovat. Měl jsem na to dvě firmy, ale žádná z nich mi nedokázala poradit.

Zapojení topného systému dvou kotlů s AKU nádrží 2.

   Dobrý den pane Valtře, po delší době se s Vámi chci podělit o zkušenosti s realizovanou úpravou topného systému u mého RD. Nakonec jsem nesehnal ani projektanta, ani topenáře, takže jsem si komplet realizaci výměnu kotlů a nových rozvodů provedl sám. Zatím ještě musím provést dodatečně výpočet průtoků a správné nastavení průtoků jednotlivými radiátory, ale to je "detail". Aktuálně to mám nastavené od "oka", tak aby všude bylo +- stejně teplo. V příloze zasílám aktuální schéma zapojení a návrh úpravy, ke kterému jsem dospěl pročítáním různých dalších debat o topení. Proč chci provést tuto úpravu?
 1) hlavním důvodem je vysoký hluk v topení při topení kondenzačním kotlem (bohužel nový kotel Baxi nemá elektronicky regulovatelné čerpadlo). Když topím kotlem na tuhá paliva, kde mi běží čerpadlo TO s elektronickou regulací na stupeň I, tak se hluk projevuje lehce u 1-2 dvou radiátorů, kde mě to netrápí.
 2) rozdíl teplotního spádu je velmi malý po nahřátí soustavy např. 42/39 což není pro kondenzační kotel úplně ideální dokonce při topení na malé teploty (cca 35st) se už vypínal hořák a padal do útlumu, protože byl rozdíl vstup/výstup <2°.
   Zapojení navržené v příloze vyřeší hydraulické rozdíly průtoků. V případě vysokého výkonu čerpadla kondenzačního kotle půjde přebytek do AKU a díky tomu bude i nižší teplota zpátečky. Vím, že tím budu natápět AKU nádrž, ale tam je ztrátové teplo minimální a můžu ji pak vybít dle potřeby.
   Dalším možným řešením je osazení vyvažovacího ventilu na zpátečku topného okruhu, ale to vyžaduje správné nastavení a hlavně "konstantní" průtok topným okruhem. Zde bych si nemusel pomoci nějak výrazně.
   Poslední možností je osazení přepouštěcího ventilu na topný okruh, který bude udržovat maximální nastavený přetlak což by vyřešilo hluk, ale zvětšilo by to teplotu zpátečky což opět pro kondenzační kotel není nejvhodnější.
   Co se týče regulace systému, tak jak jsem psal mám to postavené na Amitu. Topný okruh reguluji pomocí servopohonu dle ekvitermy, když zatopím kotlem na dřevo. Plynový kotel Baxi mám napojený přes OpenTherm převodník a komunikace byla velice snadná. Převodník mám napojený na ARIONu jako další V/V modul. Využívám přednastavené funkce pro čtení/zápis. Z kotle jde vyčíst informace o provozu (TO, TUV, hořák), výkon kotle a teploty (vstup, výstup). Zároveň mohu povelovat, zda chci topit TUV nebo TO. TUV se topí automaticky (kotel má vlastní čidlo TUV), takže pouze nastavím žádanou teplotu. Podobně nastavuji žádanou teplotu pro TO. Kdyby kotel neměl připojené čidlo pro TUV lze v nastavení kotle natvrdo nastavit výstupní teplotu kotle pro ohřev vody (např. 70°C) a dávat pouze povel na ohřev dle čidla připojeného k Amitu. Děkuji za komentář a přeji hezký den.

Stránky