Akumulační nádrž

Použití a problémy s akumulačními nádržemi (AN)

Zapojeni ANULOIDU do systému

   Rád bych znal Váš názor na zapojení „anuloidu“ do systému vytápění. Zdrojem tepla budou dva zdroje tepelné čerpadlo a tepelný výměník z krbu. Oba zdroje by byly napojené do „anuloidu“ (obsah cca 500–750 l), ze kterého by byla napojená otopná sestava RD kde část bude vytápěna podlahovým topením, a část radiátory. Do okruhu pro podlahové topení by byla vedená přes třícestný ventil s regulaci do radiátorů přímo z anuloidu. Je moje myšlenka uskutečnitelná, nebo je to nereálné? Děkuji.

Regulátor RVS 63.283 - Jak synchronizovat doběh čerpadel?

   Mám systém topení/ohřevu TUV s regulací RVS 63.283, kotel na tuhá, plynový kotel, bojler a aku nádoba.
   Při letním provozu, kdy jede jen o ohřev TUV pomocí plynového kotle, dochází k tomu, že když je dosažena požadovaná teplota TUV v bojleru, vypne RVS čerpadlo, které žene vodu do bojleru. Plynový kotel má ale asi minutový doběh, čerpadlo v kotli běží, vyhání z kotle zbytkové teplo a tlačí teplou vodu do aku nádoby, protože bojlerové čerpadlo už stojí. Výsledkem je, že po každém vypnutí plynového kotle stoupne teplota v aku o 4°C a má zhruba 1/4 aku nahřátou na téměř stejnou teplotu jako bojler.
   Řešením by podle mě bylo nastavit přes RVS doběh i bojlerovému čerpadlu (připojené v RVS jako prvek Q3) a tak čerpadla v kotli a před bojlerem synchronizovat. Pak by i zbytkové teplo běželo pře bojler a nezůstávalo bez užitku v aku.
Jen nevím, kde v RVS je možné čerpadlo Q3 takto nastavit.

Poptávka placené emailové konzultace

   Dobrý den pane Valter, mám dotaz, zda byste byl ochoten za finanční úhradu (i neoficiální) provést posouzení rekonstrukce topného systému ve větším rodinném domě.
Jedná se vlastně jen o posouzení správnosti + případné návrhy změn při (snad jednoduchém) doplnění stávajícího topného systému s plynovým kotlem dalším zdrojem, kterým je kotel na dřevo s akumulačními zásobníky. Děkuji za odpověď.

Zapojeni TČ, kondenzačního kotle, akumulační nádrže a TUV

   Dobrý den pane Valtere, inspirován několika typovými schématy z TZB-info, vašimi doporučeními a návodem od výrobců jsem dospěl k následující topologii otopné soustavy a ohřevu TUV. V rodinném domě mám 4 patra, po cca. 4 radiátorech, každé patro bude propojeno dvoutrubkovou souproudou soustavu, mít vlastní kalorimetr a elektronický kulový ventil na zpátečce.
   Celková odhadnutá tepelná ztráta prostupem tepla a větráním při -12°C 16kW, při -2°C 8kW (95% roku), jedná se o řadovku, tzn. předpokládám ještě menší ztráty než zmíněné, navržené dle tabulkových hodnot.
   Předpokládám provoz T.Č. Nibe F2120 s teplotním spádem 55/45 a provoz kondenzačního kotle Enbra CD 24 H 75/65...případně jakékoliv další kombinace. Zvažoval jsem sériové zapojení kotlů s možností by-passu T.Č. a provozovat otopnou soustavu se spádem až 75/45 (T.Č. by dělalo předehřev z 45°C na 55°C) s invertorovým oběhovým čerpadlem (z důvodu zpomalení oběhu a dosažení většího spádu), což se mi nakonec zdá nereálné (nemám však konkrétní argument proč ne) …TUV bude Dražice OKC 500 NTRR/HP/SOL.
Předpokládám následující vlastnosti:
 1) Dokud bude stačit T.Č., tak bude topit a ohřívat vodu.
 2) Jakmile nebude T.Č. stačit bude tak bude jen ohřívat vodu a kondenzační kotel bude ohřívat radiátory.
 3) TUV i radiátory budou ohřívány kondenzačním kotlem.

  Dle instrukce posílám přílohu nutnou k popisu problému. Teď se dívám, že mi tam možná chybí ještě 1 expanska (nebo přemístit současnou), protože kombinací ZK2 a T2 se může stát, že kondenzační kotel, resp. radiátory budou mít v okruhu pouze expansku v kondenzačním kotli což nevím, jestli je dostačující. U T.Č. si expanzní nádobou nejsem jistý.

Zapojení topného systému dvou kotlů s AKU nádrží

   Vážený pane Valtře, při hledání systému regulací Amit již v minulosti jsem narazil na Váš web a inspiroval se pár drobnosti. Sám mám doma PLC od Amitu a řídím si systém vytápění RD, kde je starý kotel na uhlí, kotel na plyn a solární systém s bojlerem 300l a aku nádrží 300l. V příloze pak zašlu zapojení aktuálního systému, kde je nutné ruční přepínání zdrojů topení a je to otravné (hlavně pro manželku :-D).
   Aktuálně bych chtěl provést výměnu starého kotle na uhlí za nový kotel na dřevo. V budoucnu pak vyměnit starý plynový turbo kotel za kondenzační. S tím souvisí úprava zapojení celého systému, tak aby byl plně automatický a mohl bych využít jeho maximální potenciál. Topný okruh se bude skládat ze stávajících litinových radiátorů opatřených termostatickými ventily, avšak vyměním staré samotížné potrubí za měděné rozvody. Po stránce regulace teplot a čerpadel jsou mi všechny podrobnosti celkem jasné a jsem schopen si to naprogramovat, jak budu potřebovat. Bohužel nejsem úplně topenář a nemám v této oblasti žádné zkušenosti. Proto se obracím na Vás, kdy snad budeme mít z praxe dost poznatků o hydraulickém zapojení systému, tak aby se to nehádalo. Oslovil jsem pár topenářů pro realizaci, ale nikdo pomalu ani nechápal co po nich chci, takže je to celkem marné...
   V druhé příloze naleznete návrh nového zapojení ve dvou variantách. Nyní trochu popíšu obě varianty a případné nejistoty, abych se mohl rozhodnout, kterou z nich zvolit. V obou návrzích nejsou žádné filtry, ruční uzavírací ventily, pojišťováky apod. kvůli zjednodušení. To samozřejmě ve finálním návrhu bude, s tím už pak nemám problém V obou variantách je v systému nezávisle zapojen solární okruh, který nahřívá aku nádrž i/nebo bojler (není zakresleno). Tento ohřev nemá vliv na hydraulické zapojení systému.
Varianta 1: Paralelní zapojení kotlů do AKU nádrže, která by měla sloužit i jako hydraulické vyrovnání (aspoň jsem to takto dočetl). Je možný provoz obou kotlů zároveň (u každého kotle na výstupu osazena zpětná klapka). Kotel na plyn bude řízen v závislosti na požadavku na topení a teplotě v AKU nádrži (při dostatečné teplotě se nejdříve vyčerpá AKU nádrž, poté sepne plynový kotel). Kdykoliv do tohoto systému se dá zatopit kotlem na dřevo, který bude předávat teplo do topného okruhu a přebytek do aku nádrže. Zpětná teplota v kotli na dřevo bude řešena termostatickým směšovacím ventilem (65°C) dle požadavku výrobce. Topný okruh bude řízen na výstupní teplotu dle ekvitermy za pomocí směšovacího ventilu.
VÝHODY – ověřené a funkční zapojení.
NEVÝHODY – nelze využít teplo z AKU nádrže do maxima, jakmile bude teplota na výstupu z aku nádrže např. o 10°C menší než žádaná teplota, tak se zapne kotel na plyn, a přitom v AKU nádrži může být klidně ještě 40°C. Nevím, jak řídit teplotu plynového kotle, pokud nastavím stejnou jako bude žádaná teplota pro TO a bude plně otevřen směšovací ventil, tak se bojím, aby část tepla nešla přes AKU nádrž.
Varianta 2: Plynový kotel zapojen přímo do kruhu topení přes 3cestný ventil, kterým se bude řešit provoz přes plynový kotel nebo mimo něj. Jinak je princip zapojení velmi podobný variantě 1 včetně možného provozu obou kotlů zároveň.
VÝHODY – při provozu na plynový kotel lze více využít teplo z AKU nádrže až dokud výstup z AKU nebude menší než teplota zpátečky TO, pak se uzavře směšovací ventil topného okruhu a už si řídí teplotu pouze sám plynový kotel. Při provozu pouze na plynový kotel si sám kotel bude lépe řídit teplotu a ideálně využít kondenzačního režimu.
NEVÝHODY – nejsem si jist hydraulickým zapojením plynového kotle, aby se nehádali dvě čerpadla za sebou (čerpadlo plynového kotle a čerpadlo topného okruhu). Čerpadlo TO mohu samozřejmě vypnout při provozu plynového kotle.
   Čerpadlo na topném okruhu bych chtěl využit Grundfos Alpha2 v autoadaptivní režimu, aby si reguloval výkon v závislosti na odporu topného okruhu (při uzavření některých radiátorů). Aktuálně totiž při pevně nastaveném výkonu čerpadel (staré typy) se pak projeví vyšší hluk v okruhu, když už je třeba polovina radiátorů uzavřených. Případně jestli toto hydraulické vyvážení topného okruhu lze řešit vyvažovacím ventilem na zpátečce (jestli jsem správně pochopil jeho funkci)?
Děkuji moc za Vaše postřehy a případné připomínky k návrhu.

Akumulační nádrž a tepelné čerpadlo

   Dobrý den, náhodou jsem narazil na Váš web a jde vidět, že tomu opravdu rozumíte, a hlavně taky rád poradíte. Tak bych Vás chtěl požádat o radu. Prosím Vás. Mám akumulační nádrž 1000L na ohřev TUV a topení do radiátorů napojenou na solární kolektory a v zimním období je vytápěna elektricky 18kW. A chtěl bych k ní připojit tepelné čerpadlo (asi vysokoteplotní kvůli radiátorům). Můžete mi poradit jaké TČ se kterým budu jen v zimě ohřívat tuto nádrž a jak ho zapojit do systému. A případně jestli to lze, tak v létě nevyužité TČ použít na klimatizaci. A taky by mě zajímalo, jestli nemám zbytečně moc velkou Aku nádrž. Nezateplený jedno podlažní dům cca 250 m² a na střeše tři solární kolektory. Děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den.

Tepelné čerpadlo

   Dobrý den pane Valtře, obracím se na Vás opět s prosbou, nechal jsem se ukecat do tepelného čerpadla z důvodu možnosti získání dotace.
Teď po spuštění nastal problém s tím, že mi přijde, že se mi systém nějakým způsobem hádá.
V příloze zasílám pár fotek zapojení a pokud budete mít chvilku, tak bych Vás poprosil o kontaktování, abych nemusel psát dlouhý mail.

Dotaz na chování směšovacího ventilů ESBE

   Dotaz na problém s míchacím ventilem ESBE VTA 322 35-60°C, Kvs 1.6m³/hod
Dobrý den pane Valter, na těchto vašich stránkách jsem našel i jeden dotaz, kde jste s pánem řešil průtoky Kvs podobného ventilu Esbe. Chtěl bych vás poprosit o radu.
Mám problém s ventilem ESBE, model 31101000 (VTA 322 35-60°C). Topenář mi jej dal za AKU nádrž, kde má docházet k míchání horké vody z topení se studenou zpátečkou ze dna AKU z důvodu možnosti změny teploty odcházející vody do radiátorů a tím i změna doby vybíjení Aku dle potřeby.
Jinak jedná se o systém ÚT s kotlem, bojlerem a Aku nádrží, a dvěma oběhovými čerpadly...
Zjistil jsem 2 problémy...
 1. ventil velmi nestabilně propouští míchanou vodu, stává se, že horká voda je již dlouho na 60°C a ventil, který je nastaven kolečkem na pozici "6", tedy max. průtok teplé vody, ji pouští max. na 40°C. Zjistil jsem, že když v tomto stavu, začnu reg. kolečkem ventil stahovat doprava, až je slyšet zrychlený průtok vody (hned za ventilem na míchaném výstupu je oběhové čerpadlo), tak najednou se teplota míchaného výstupu zvedne při 60°C přívodu z kotle k ventilu na namíchaných 50°C za ventilem. Toto vydrží někdy déle, někdy jen pár minut a voda zase poklesne na těch 40°C za ventilem, i když přívodní teplá je stále stejná...
 2. když se ventil umoudří a míchá vodu dle nastavení, tak i při jeho max. průtoku (kolečko na pozici "6"), je smíchaná voda vždy o cca 10°C chladnější, než je teplota přívodní teplé vody od kotle k tomuto ventilu. Zkoušel jsem i ventilem v potrubí zpátečky (je na vstupu zpátečky do ESBE) uzavřít přívod studené vody do ESBE, ale teplota výstupní namíchané vody zůstává naprosto beze změny (stále o 10°C nižší než teplota přívodu od kotle).
Tak tyto dvě věci mě trápí a bohužel mám dost velký problém dosáhnout vyšší teploty na radiátorech jak 40–50 °C (když ventil zrovna pracuje...)
Zakoupil jsem ještě stejný ESBE ventil VTA 322, jen s rozsahem 30-70°C a zítra mi ho topenář vymění a moc doufám, že oba mé problémy to vyřeší. kéž by...
Můžete mi k tomu prosím napsat váš názor, jestli se jedná o vadu ventilu, nebo čím by to ještě mohlo být? Napadá mě malý průtok Kvs? Je tam 1,6 m³/h, dělají se i průtoky 3,5 a 4,5 m³/h, ale ty jsou výrobcem doporučené pro podlahové topení. Já mám jen radiátory Korado. Děkuji moc za odpověď.

Stránky