Akumulační nádrž

Použití a problémy s akumulačními nádržemi (AN)

Základní řízení kotle a AN

   Dobrý den, předem bych vám chtěl poděkovat za stránky, které vedete a za knihu Regulace v praxi, kterou jsem si z nakladatelství BEN zakoupil. Strávil jsem nad obojím dost času, a rád bych s vámi zkonzultoval mnou vybranou variantu vytápění a přípravy teplé vody.
   Základem je kotel Atmos DC18SP na pelety a kusové dřevo, který bude nabíjet aku nádrž (dvoučidlová regulace Atmos AS2012) o kapacitě 1500l, s průtokový ohřevem teplé vody s termostatickým ventilem na výstupu. Topení uvažuji z AN přes trojcestný ventil napojit rozvaděč podlahovky (teplotní spád 45/35st. C). Zde se nabízí buď dvoutrubkové zapojení nebo čtyřtrubkové (skrz AN), kde aku nádrž tvoří anuloid. Nedovedu říci, co bude výhodnější, ve vašich článcích zdůrazňujete kvalitu provedení při dvoutrubkové variantě, ale nevím, na co v té kvalitě se zaměřit konkrétně. Plynulé proudění vody bez zbytečných kolen?
   Natopená AN bude tedy jen zdroj pro podlahovku, kterou bych řídil pomocí již zmíněného třícestného ventilu řízeného ekvitermním regulátorem Elektrobock R3V-A2, kterému by byl nadřazen běžný prostorový termostat s bezpotenciálovým kontaktem, který by po dosažení teploty v referenční místnosti regulaci a oběhové čerpadlo odstavil. Regulace by také byla ovládána podle napájení kotle, který by zapínala GSM zásuvka (relé na 230V spínané napájením kotle). Tepelné ztráty objektu vypočteny na 6,5kW, v domě bude řízené větrání s rekuperací tepla odpadního vzduchu, která bude sloužit jen k výměně vzduchu, nebude topit ani chladit.
   V příloze je upravené schéma doporučeného zapojení od Atmosu (dvoutrubkové), není na něm spirála pro průtokový ohřev TV a regulace třícestného ventilu podlahovky. Ani jsem nenašel obrázek čtyřtrubkové varianty. Děkuji moc za jakýkoli postřeh, komentář či radu. P.S.: Píši na mail, protože v kontaktním formuláři nejde vkládat příloha.

Samovýroba podle projektu

   Dobrý den řeším takový drobný problém projekční kancelář mi navrhla topný systém s akumulační nádrží. Jelikož jsem škudlil, chci si součásti nakoupit a poskládat sám (samozřejmě revizi i případné zkoušky bych si nechal udělat odbornou firmou). Nicméně ve schématu se mi zdá některé značení nepřesně zakreslené (nemyšleno špatně, ale není zakresleno přesné připojení), nebo některé schematické značky jdou dle mého vyložit (i poté co jsem je hledal na internetu) vícero způsoby. Poté co jsem kontaktoval projekční kancelář emailem s dotazem, tak mi neodpověděli a pouze mne odbyli, že na laické dotazy nebudou odpovídat a mám si to nechat udělat od firmy. Jek jistě chápete tato odpověď mně neuspokojila, jelikož chci rozumět tomu co mám v domě. Proto Vás prosím, zdali byste mi na sebe poslal emailový kontakt, na který bych vám zaslal schéma a cca 7 otázek ke schématu. Předem děkuji za Vaši ochotu.

Použití odpadního tepla pro VZT

   Ahoj Jardo, dostal jsem se k řešení jednoho problému regulace, resp. filozofie, jak to pojmout. Pokud budeš mít čas a chuť, zajímal by mne Tvůj názor, jak to správně uchopit. Jedná se totiž o dvě zdánlivě nepropojitelné regulace, ale myslím, že mi jen chybí to správné naťuknutí, abych ten společný bod našel. Ale pochybuji, že jsi něco takového kdy řešil...
   O co jde. Jedná se o klasickou regulaci teploty vzduchu ve VZT s rekuperátorem (vzduchový výměník). Takže reguluji výstupní vzduch z VZT buď podle teploty prostoru nebo odsávaného vzduchu. A teď ten bonbónek.
Ve VZT je další výměník, kam má být pouštěno odpadní teplo z technologie (takže zadarmo) a to každý rád vidí. Jenže, teplota vody, která jde do výměníku do VZT se mění podle chodu technologie. A navíc, nesmí klesnout teplota "odpadního tepla" pod 60stC. Takže nemohu odebírat tepla, co chci, ale jen tolik, aby neklesla teplota pod 60stC.
   Udělal jsem si na začátku dvě osy, kdy rozhoduji, zda je teplota pod 60stC, tak vůbec teplotu z odpadu neberu. To totiž je taky stav, několik hodin není teplota odpadu nad 60stC vůbec. Tak abych "nebrzdil" ohřev VZT, tak proste úsečku s odpadem smažu.

Zapojení kotelny na tuhá paliva s akumulačními nádržemi – průzkum

   Dobrý den pane Valtře, rád bych Vás oslovil a požádal o technické zhodnocení zapojení kotelny na tuhá paliva s akumulačními nádržemi. V příloze zasílám tři varianty zapojení akumulačních nádrží. Provádím průzkum s názory ohledně zapojení nádrží a celkové funkčnosti. Všechny varianty jsou odsouhlaseny výrobci kotlů a regulační techniky. Nicméně i přesto tito výrobci nejsou schopni vyjádřit se k variantě, kterou by podporovali a uvedli jako nejužitečnější. V Německu podporují sériové zapojení, naopak Skandinávie zapojení paralelní.
   Zabývám se termo-hydraulikou ve vytápění a podporuji tento nový trend navrhování otopných soustav, ke kterému patří zohlednění ochlazování vody v potrubí, řídící teplota vzduchu místnosti, návrhová teplota interiéru, termostatické ventily s předregulací a ve vztahu se správným nastavením hlavic také správný zdvih kuželek, které zaručuje proporcionální pásmo Xp = 2 K a zajištění maximálních úspor tepla při vytápění, a tak dále. Zkrátka tento nový trend, který podporuje prozatím velmi málo lidí v ČR a je velmi inspirativní a především řeší vytápění správně a se vším všudy. Regulace je neméně důležitá, ale pokud otopná soustava nedokáže perfektně předávat teplo do místnosti, pak se její možnosti nevyužijí na 100 %.
   Rád bych Vás tedy požádal o Váš odborný názor k těmto třem variantám, respektive, které zapojení byste podporoval Vy a případně Vaše připomínky a vylepšení, které považuji za velice důležité a přínosné. Varianty přikládám v příloze a níže kratičký popis (vše je uvedeno na výkresech).
 Varianta 1: Kotlový okruh chráněn směšovacím ventilem pro zabránění nízkoteplotní koroze. Po dosažení dané teploty začne ventil přimíchávat vodu z akumulačních nádob zapojených paralelně a při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny na akumulační nádoby v boční části. Topná voda z kotle tedy vždy projde přes akumulační nádoby.
 Varianta 2: Kotlový okruh chráněn směšovacím ventilem pro zabránění nízkoteplotní koroze. Po dosažení dané teploty začne ventil přimíchávat vodu z akumulačních nádob zapojených sériově a při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny napřímo v místě zkratu na potrubí z kotlového okruhu a na akumulační nádoby.
 Varianta 3: Shodná s Variantou 1, paralelní zapojení. Při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny napřímo v místě zkratu na potrubí z kotlového okruhu a na akumulační nádoby.
   U variant č. 1 a č.3 s paralelním zapojením, je otázka zda-li je vhodné spínat topný okruh a okruh přípravy teplé vody přes čidlo B4. Přes čidlo B4 to bude samozřejmě výhodné při vypnutém neregulovaném zdroji (netopím v kotli). Máte tedy nápad na nějaké vylepšení?
   Budu velice rád za Váš odborný názor, který je velice důležitý pro tento průzkum, který provádím z důvodů velice odlišných názorů ať už techniků, projektantů, montérů, výrobců a dalších profesí spjatých s vytápěním a to nejen u nás. Děkuji Vám a přeji příjemný slunečný víkend.

Nádrž u automatického kotle

Základní pohled na zapojení kotle Dobrý den vážený pane Valtere. Obracím se na vás s prosbou o odpověď na některé dotazy ohledně regulace kotle na pevná paliva s automatickým podavačem (kotel na černé či hnědé uhlí). Přečetl jsem vaši knihu Regulace v praxi a nechal se inspirovat i vašim webem, ale pokud byste byl tak laskav, tak bych se ještě na pár věcí zeptal. V knize doporučujete zařazení akumulační nádrže do systému vždy. Platí to i v případě, kdy jde o automatický kotel, kdy je možné regulovat výkon kotle prostřednictvím ventilátoru a doby podávání paliva? Pokud ano, je možné s vámi konzultovat mé stávající zapojení? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, nejprve ke kotli. Otáčky ventilátoru by měli být nastaveny tak, aby byl správný poměr spalovacího vzduchu a docházelo k optimálnímu hoření. Neslouží k regulaci výkonu, pokud tedy nechceme výkon regulovat tím, že kotel hůře hoří. K regulaci výkonu dochází na straně přísunu paliva. Protože pro laika je dosti složité nastavení správného poměru přísunu paliva a spalovacího vzduchu, tak je toto nastaveno optimálně při uvádění do provozu servisním technikem v regulátoru na konstantní úroveň, takže nedochází k regulaci výkonu. Neznám kotel menšího výkonu, který by uměl plynule hýbat spalovacím vzduchem v závislosti na přísunu paliva, což neznamená, že neexistuje. Stejně dále záleží na palivu a jeho vlhkosti, takže bych ani moc nevěřil, že si dal nějaký výrobce práci s tím, něco sofistikovaného vytvořit. Závěr: automatický kotel sice automaticky přikládá, ale pokud chceme dosáhnout nejlepší efektivity, tak je kotel nastaven na konstantní výkon a jen jemně korigujeme podle vlhkosti paliva.
   Protože nároky na topný výkon se během roku mění je nejlepším řešením natápět kotlem akumulační nádrž a z ní odebírat potřebný výkon směšovacím okruhem. Tento řídit podle venkovní a prostorové teploty.
   Tolik obecné pojednání. Důležitý je též poměr cena/výkon, ale to mohu posoudit, jen pokud mi dáte více informací o domě a topném systému (nejlépe projekt či schéma), protože někdy může být výhodnější zapojení bez akumulační nádrže a potřebný výkon dodávat do objektu nárazovými „přískoky“ s optimálně nastaveným kotlem. Nicméně, stejně následně by měl velikost akumulační nádrže určit projektant topení i posvětit navržené řešení.

Natápění dvou aku. nádrží

   Dobrý den, řeším následující regulační úlohu: plynový kotel natápí přes třícestný ventil dvě akumulační nádrže (každá 500l - jedna podlahovka a druhá radiátory) pomocí AMiTu řídím PID regulací topné větve, ale nevím jak algoritmizovat průběžné natápění obou nádrží současně na co nejnižší teploty potřebné k topení. Když ručně natočím třícestný ventil na 65%/35% tak to funguje (záleží na venkovní teplotě) - můžete mi poradit nebo jen nasměrovat?

Prováděcí projekt topení

   Dobrý den, po přečtení článku http://valter.byl.cz/dva-zdroje-plynovy-kotel-krbova-kamna, který popisoval podobné řešení, jako plánuji, bych u Vás rád poptal prováděcí projekt vytápění RD v Praze.
   Prosím, zda je to možné a pokud ano, kolik by byla cena, termín dodání a informaci zda je níže navržené řešení optimální.
Systém bude tvořit:

Životnost nádrží

Prosím můžete mi podat informaci o životnosti akumulačních nádržích na topení.

Dobrý den! Nepíšete žádné podrobnosti k otázce, proto Vám odpovím teoreticky.
1) Záleží na materiálu a tloušťce akumulační nádrže. Nerezová nádrž vydrží více, než železná a železná o tloušťce pláště 2mm prorezne dříve než 5mm.
2) Záleží na druhu topného systému. Pokud máte topný systém s otevřenou expanzní nádobou, tak odparem se topná voda ztrácí, dopouštíte okysličenou vodu a tím podporujete korozi. V uzavřeném topném systému s tlakovou expanzní nádobou tento nežádoucí jev nenastává.

Stránky