Byl jsem postavem před problém udělat inteligentní a uživatelsky příjemnou regulaci teploty jednotlivých místností. Protože se jedná o klimatizování prostoru tz. topení a chlazení více místností, tak jsem se do problému více ponořil. Výsledek předčil i mé očekávání a je hodně zajímavý, tak se o něj podělím. Pokud bychom řešili jen topení nebo chlazení tak problém není. Vytvořil by se časový plán se žádanou teplotou a je vyřízeno, ale jak docílit aby uživatel nemusel zadávat jednu žádanou hodnotu pro topení a druhou pro chlazení, když pominu časové plány a zároveň aby regulace nebyla závislá na venkovní teplotě, protože ta nás v podstatě nezajímá, mi chceme mít v prostoru požadovanou teplotu ať je venku jakkoli.
Byl jsem upozorněn na stránky kroužku AMiT na SPŠE ( http://amit.spsebr.cz/ ), kde se mladí lidé učí programovat řídicí systémy a hlavně „programátorsky a technologicky myslet“. Tímto chci tyto nadšence podpořit v další činnosti a motivovat je ke sdílení svých nápadů a zkušeností. Nejenom že se procvičí ve sdílení informací, ale třeba tyto informace někomu pomohou. Když se budu řídit starou ale stále platnou myšlenkou „Není problém něco vyrobit, ale je to problém prodat.“, tak pro budoucí profesní život je prezentace své práce základ. Jinak přeji mnoho úspěchů a těším se na více zajímavých článků.
Zpracoval jsem vyčítání dat z dalšího M-Bus za řízení. Tentokrát se jedná o měřiče tepla firmy Itron (dříve Actaris). Konkrétně se jedná o ultrazvukové měřiče tepla s vyhodnocovací jednotkou CF-51 a CF-55. Vyhodnocovací jednotka CF-55 se liší jen logováním a interními archívy, které jsem nezpracovával, protože stejného efektu docílím v řídicím systému. Vždy mě překvapí jak je každý měřič jiný i když je vše podle M-Bus normy :-) Pár drobností:
Právě dočítám knížku „Automatizované systémy budov“ a protože je velmi povedená, chci na ni upozornit. Je věcná a poskytuje jak základní informace o sdělovacích systémech KNX/EIB, LON a BACnet, tak se zároveň nebojí zajít i do větších detailů. Knížka vznikla v Německu (německá preciznost), tak je doplněna i odkazy na v česku platné normy a české nuance. Najdete zde popis HW zařízení, jeho zapojení s doporučením instalace, popis protokolu, datové rámce a mnoho dalšího ke zmiňovaným třem protokolům. Pro „maráky“, kteří se zabývají automatizací budov, bych ji doporučil jako povinnou četbu. Když jsem se koukal po odkazu pro Vás, zjistil jsem, že byla rapidně zlevněna, ze 400Kč na méně než 90Kč, asi z důvodu že je vyloženě určena pro projektanty až softweráře MaR, tak si jí muže dovolit každý. Zde se opravdu dozvíte plno zajímavých věcí, skoro bych řekl, že se podle toho dá napsat ovladač na tyto protokoly. Přeji příjemnou četbu.
Vyvstala potřeba některé zařízení řídit bezdrátově, případně klíčenkou. Konkrétně se jedná o žaluzie. Rozhodli jsme se řešit tuto situaci komplexně, tak aby zařízení bylo autonomní a zároveň ho mohl ovládat nadřazený řídicí systém. Zařízení jsme zvolili od firmy ELKOep řadu RF Control. Zde je vyřešené bezdrátové ovládání pomocí klíčenky nebo nástěnného tlačítka, případně jejich kombinací. Nadřazený systém jsme použili jak jinak než AMiT s DM modulem DM-RFC. Po předběžné zkoušce, kde se jevila komptabilita jako možná, jsem odeslal zařízení na support AMiTu k otestování. Komunikace mezi těmito systémy se projevila jako uskutečnitelná a už nyní lze s malými obtížemi (odposlechnutí komunikace ARION, zjištění a dekódování adresy) toto zařízení implementovat. DM-RFC může sloužit jak pro načítání DI (klíčenka atd.), tak pro ovládání DO (různé typy aktorů). Tudíž pokud jste kvalitní programátor lze používat sestavu AMiT/RF Control. Samozřejmě se počítá s celkovou podporou tohoto systému v DetStudiu, ale termín zatím není určen. Tímto chci poděkovat supportu AMiTu za kvalitní a rychlou podporu.
Asi každý už narazil na to, že mu z nějakého důvodu nevyhovovaly terminály vyráběné firmou AMiT. Hlavně se jedná o dotykové terminály větších rozměrů a laciného dotykového terminálu třeba i bez řídicích funkcí. Možností je spoustu, ale protože je mnoho dovážených a laciných HMI terminálů je řešení nasnadě (musíme to brát rozumně a nenahrazovat vizualizaci dotykovými panely).
Většina dotykových panelů, které nejsou určené pro konkrétního výrobce, podporuje komunikační protokol ModBus. Tento je firmou AMiT dostatečně podporován a tudíž není problém takové panely integrovat. Samozřejmě všechno má své klady a nevýhody. U ModBusovských terminálů patří do kladů rozhodně cena a velký výběr. Vlastní tvoření obrazovek je ve většině případů vyhovující až dobré. Rozhodně, ale do záporů patří pracnost softwarového provázání a implementace protokolu na obou stranách.
Připravil jsem pro Vás pár příkladů, co jsem řešil. Jsou to poupravené programy, které neobsahují hrubé chyby, ale drobné asi ano. Prosím zamyslete se nad tím, proč jsem problém řešil tímto způsobem a pokud máte lepší nápad prosím o reakci.
Na jednu aplikaci jsem musel upravit standardní verzi prostorového ovladače NOA70 tak, aby nedošlo k odstavení topení v celém objektu při topení krbem v prostoru ovladače. Protože je konstrukce funkčního bloku (programu pro obsluhu NOA70 uživatelsky vytvořeném) odlišná od standardní obsluhy NOA70 (DI a DO jsou nyní využívány jen k řízení přenosu a vlastní přenos proměnných se děje pomocí registrů) a trochu jsem se s tím potrápil, tak vám přináším tento funkční blok k ukázce obsluhy uživatelsky upraveného NOA70. Proč vymýšlet už vymyšlené :-D fb_NOA70_jarda1 (funkční blok) verze 1.3 (3/2010); doplněn *.dso pro NOA70 Popis obsluhy ovladače NOA70 v módu jarda 1.3 – popis změn oproti verzi č.3 f. AMiT. Musel jsem přesunout proměnné, proto nešlo přidělat variantu č.4 do firmware AMiT. - doplněna signalizace poruchy z řídicího systému na ovladači. - tlačítko režimů má čtyři stavy tj. časový program; komfortní teplota; útlumová teplota; krb – stav bez vlivu prostoru. - tlačítko ZAP/VYP zůstává, jen schovává ostatní režimy při režimu VYP.
Poslední komentáře