Co dělat, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala

   Vážený pane Valtere. Bydlím v bytovém domě (asi 40 bytů) s vlastní kotelnou (2x TČ NIBE 1345-40, soláry, elektrické topné vložky 2x4kW). V bytech je podlahové topení. Dům byl kolaudován v roce 2015. Přesto už došlo k havarijním stavům, kdy jsme nějakou dobu topili elektřinou, bylo třeba vyměnit dvě oběhová čerpadla, naposled došlo k úniku vody z expanzní nádoby (celkem jich máme šest) a tím k vytopení sklepů pod kotelnou. Náklady na teplo a teplou vodu jsou rovněž vyšší než inzerované při prodeji. MaR je uděláno v prostředí AMiT. I když momentálně problémy nejsou, chtěl bych do toho proniknout a rád bych se zeptal, kde začít, co se naučit a na co se zaměřit, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala. Budu například Vaší knize rozumět, i když nemám žádné předchozí zkušenosti? Děkuji a zdravím.
  PS. Nejlepší by samozřejmě bylo najít dobrou firmu, která by se o kotelnu starala. U plynové kotelny by to asi nebyl takový problém, ale s naší technologií jako celkem nejsou, zdá se, moc zkušenosti (alespoň v našem regionu).

Dobrý den, podle popisu „kotelna“ není dobře navržena, udělána a možná i provozována. Navrhuji:
 1) Porovnat topné náklady. Vezmete roční výrobu tepla (předpokládám, že máte měřič tepla) v kW (jestliže měřič tepla ukazuje v GJ, tak převedete na kilowatty) a vydělíte roční spotřebou elektrické energie. Jestliže bude výsledek (COP) menší než 3, tak je určitě něco špatně.
 2) Jestliže došlo k takovýmto problémům, tak určitě pozvat projektanta topení a nechat si udělat audit „kotelny“. Viděl bych to na neprofesionální práci a je třeba to dát do pořádku, jinak vás čekají o dost větší náklady.
 3) Řídicí systémy AMiT jsou volně programovatelné, takže hodně záleží na softwarovém technikovy, co tam vytvořil. Měli byste ho kontaktovat, aby zaškolil obsluhu. Poté budete mít trochu představu co a není realizováno. Též by bylo dobré od něj získat projekt skutečného provedení. Jen upozorním, že kromě tvůrce s tím nikdo nic neudělá a jiná firma by musela vytvořit řídicí SW znovu.
 4) Pro moji knihu se nacházíte v cílové skupině, takže Vám určitě pomůže některé funkce pochopit. Další informace získáte z technické zprávy MaR k vaší „kotelně“, provozního řádu, pokud je zpracován a podkladům k vašim tepelným čerpadlům.

Dobrý den, moc děkuji za odpověď.
 ad 1) Bohužel měřič tepla jsem ve strojovně nenašel. Vzhledem k tomu, že se pro rozúčtování nákladů pro jednotlivé byty vychází pouze ze spotřebované elektrické energie, tak nejspíš měřič tepla nemáme. Máme sice měřiče tepla v kWh pro každý byt (topení), ale protože teplá voda se měří pro byty pouze v m^3, tak stejně nejsem schopen skutečné teplo zjistit. Nicméně zkusím alespoň hrubý odhad podle údajů ze svého vyúčtování za rok 2018:
   Roční spotřeba elektrické energie domu byla asi 80 000 kWh. Měřiče tepla pro všechny byty asi 81 500 KWh po zahrnutí koeficientů, takže to myslím nebude více jak 90 000 kWh. V rozúčtování se (definičně) počítá 60% spotřeby na otop a 40% na ohřev vody. V tom případě by celková spotřeba tepla byla 150 000 kWh. COP mi pak vychází přibližně 2.
 ad 2) Investor bohužel spoléhal na dodavatele (kdo mu to projektoval nevím, ale zkusím to zjistit), který se měl také dle smlouvy o provoz starat, ale angažoval se jen v případě havarijních stavů. Nedávno byl zvolen nový výbor SVJ, který našel nového správce a také novou firmu na obsluhu strojovny, se kterou nový správce spolupracuje. Tato firma provozuje 50 plynových kotelen. Nemá sice zkušenosti s TČ a soláry, ale nic lepšího v tuto chvíli nemáme. To je také důvod, proč se v tom začínám angažovat.
 ad 3) Už jsem kontaktoval firmu, která programovala MaR. Nová firma na obsluhu by od nich chtěla školení. Dále by chtěli zdrojový kód, aby mohli převzít i MaR. Z toho, co píšete, to nevypadá moc reálně.
 ad 4) Knihu si objednám, už jsem včera požádal firmu NIBE o dokumentaci k tepelným čerpadlům. Provozní řád jsem (alespoň dosud) nenašel. Našel jsem dokumentaci k MaR, ve které jsou schémata týkající se napájení, ovládání čerpadel, ohřevu TUV a TV, ovládání ventilů (viz foto jako příklad), signalizace poruchy a snímačů havarijních stavů. Text tam není žádný, takže to asi nebude technická zpráva, kterou máte na mysli.
   Uvedl jste i kontakt na firmu, ve které pracujete. Mohu tomu rozumět tak, že by případně bylo možné využít Vašich služeb prostřednictvím firmy Máca?

Dobrý den,
 Ad1) Takto udělaný odhad je opravdu hrubý odhad, takže bych ho bral s rezervou. Nicméně cca. 6 000Kč za topení a teplou vodu není mnoho. Možná by stálo zainvestovat do měřiče tepla i pro nabíjení teplé vody a mít přehled o efektivitě provozu tepelných čerpadel, protože od toho se odvíjí optimalizace provozu celého zařízení.
 Ad2) Na funkčním schématu je dole razítko projekční kanceláře (projekt topení). Toto je vytažené z projektu, který určitě obsahoval technickou zprávu. Dohledejte projekt nebo si kupte další paré od projekční kanceláře. Určitě se bude hodit.
 Ad3) Zde uvidíte profesionalitu realizační firmy.
 Ad4) Plán, co jste poslal je zapojení rozvaděče (projekt MaR). Určitě si ho okopírujte a chovejte. Je potřeba pro dohledání případné nefunkčnosti v části MaR. V projektu MaR by též měla být technická správa, ale někdy se nepíše, když není požadován projekt skutečného provedení, nebo není zaplacen projekt.
 Ad firma) Máme co dělat servisovat své akce, za těch 25 let se toho už nějak nastřádalo + děláme další, takže bych to neviděl moc reálně. Cizí akce přebíráme jen výjimečně, a protože to bereme vážně a bereme zodpovědnost za správný a bezproblémový chod, tak si nejdříve projdeme technologii, případně opravíme „kraviny“ a uděláme nový SW, abychom mohli garantovat funkci. Toto je celkem nákladné, jak časově, tak finančně. Tady by byla návratnost moc dlouhá a ani mi to nedává smysl ohledně dojezdové vzdálenosti, i když do Znojma jezdím rád.

Dobrý den,
 Ad1) Některé byty jsou neobsazené, takže náklady jsou trochu vyšší (u nás asi 7 500), což stále není tolik (byt je v energ. třídě A, rekuperace, velké prosklené plochy na jih). Ostatní náklady spojené se strojovnou však byly v roce 2018 srovnatelné s náklady na elektřinu, což pak už tak dobře nevychází. Měřič tepla na vodu určitě navrhnu.
 Ad2) Děkuji, zkusím dohledat.
 Ad3) Firma má SW na vizualizaci 50 kotelen přístupný přes web z počítače nebo mobilních zařízení. Naše vizualizace (ještě jsem ji neviděl) vyžaduje instalaci SW na počítač v prostředí MS Windows, což je pro ně nepřijatelné. Potřebují zdrojový kód minimálně proto, aby nás mohli zahrnout do jejich systému. Pokud se nepodaří domluvit se stávající MaR firmou na předání zdrojového kódu, bude třeba vytvořit nový MaR SW (externím programátorem) - náklady pro nás.
 Ad4) Poptám se MaR firmy na technickou zprávu.
 Ad firma) Měl jsem na mysli audit, který jste zmiňoval, případně udělání nového SW, pokud bychom ho museli vytvořit (viz bod 3). Obsluhu by dělala firma, se kterou jsme v jednání. Vím, že na rozdíl od ní máte zkušenosti i s tepelnými čerpadly/soláry, což by mohlo být výhodou. Navíc jsem se úplně nevzdal naděje na firmou NIBE nabízené mírné chlazení podlahou v létě (ty velké plochy na jih s betonovými terasami byty pěkně vytápí). Firma NIBE mi však sdělila, že to momentálně není možné, protože soláry se v létě, když se netopí, používají na regeneraci vrtů a voda v primárním okruhu je moc teplá. Tak mě laicky napadlo, že pokud by se vrty ve velkých vedrech neregenerovaly, možná by to šlo. Vyžadovalo by to však zásah do SW. Věřím, že je o Vaše služby zájem, takže asi moc velkou šanci nemáme. Jinak stávající MaR firma je ze Žďáru nad Sázavou, což je možná ještě dál než k Vám. Firma na obsluhu má naštěstí pracoviště i ve Znojmě, což je velkou výhodou.
   Ještě jednou Vám za všechno děkuji. Pokud bychom se nedomluvili s MaR firmou na předání zdrojového kódu a museli bychom dělat nový SW, zkusím se ještě ozvat pro případ, že byste měli volněji.

Dobrý večer,
 Ad1) Jak již jsem psal, jestliže je roční COP menší než 3, tak je něco špatně, takže pokud jste měli náklady jako za elektrokotel což je COP = 1, tak je něco určitě špatně. Pozvěte si projektanta topení na nezávislou kontrolu nebo minimálně předejte tuto informaci nové servisní organizaci ať se o to postará.
 Ad firma)
   a) Co se jedná o chlazení, tak osobně bych šel cestou venkovního zastínění (ne vnitřní). Podle mích zkušeností při použití venkovních rolet, jejich zatažení přes den (jste v práci) a nočním větráním, odpadá nutnost chlazení. Více informací najdete na internetu například: https://www.dumabyt.cz/rubriky/stavba/okna-dvere/receptar-venkovniho-stineni_27427.html
   b) Jestliže firma ze Žďáru nad Sázavou je firma NOSCO, tak věřím že MaR bude vytvořeno na vysoké úrovni.
   c) Ono se to nezdá, ale pokud to má být ze strany MaR uděláno pořádně, tak je tam hodně práce a pokud se podívám, co mám tento rok před sebou, tak kromě drobných mailových rad vidím širší spolupráci hodně nereálně.

Dobré ráno, moc si cením Vašeho přístupu.
   Ano, je to firma NOSCO. Vaše dobrá reference je pro mě velmi cenná. Obávám se, že hlavní příčinou bude neseriózní přístup dodavatele, který nás nejspíš "bral na hůl" (nadhodnocené ceny za opravy a jiné práce, mnohdy možná i zbytečné) a investor (zároveň majoritní vlastník) si to nechal líbit.
   Ano, máme venkovní žaluzie Minirol, bez kterých by to bylo peklo. Větrat však můžeme na jižní straně až k ránu, protože betonová terasa je tak vyhřátá, že ještě v první polovině noci bychom spíš topili. Na severní straně jsou zase zahrady, ze kterých se k nám dostávají drobné mušky, proti kterým nepomohou ani sítě proti hmyzu, takže tam raději nevětráme. Snažíme se i omezit vnitřní zdroje tepla (hlavně vaření a vysávání). Pokud by ale bylo chlazení potenciálním zdrojem problémů, raději to vydržíme (teplota nepřesahuje 27 stupňů, v paneláku jsme mívali i 30).

Dobrý den, ve vašem případě proti chlazení tepelnými čerpadly mluví více věcí:
 1) Větší počáteční investice. Nebylo by to málo a poměr cena/výkon dost špatný.
 2) Zamezení regenerace vrtů, což by mohlo přinést problémy ke konci zimy, kdy budou vrty „vycucnuté“.
 3) Mé osobní špatné zkušenosti s podlahovým chlazením i jeho regulací. Když ho zapnete, aby prostor vychladil, tak vám bude zase zima na nohy. Nejde to seštelovat na spokojenost všech.
 4) Podle navrženého systému chlazení se provozní náklady různí, ale nejsou zanedbatelné.
Osobně bych to řešil maximálně malou nástěnnou nebo podstropní chladící jednotkou.

Dobrý den, moc děkuji za radu, do podlahového chlazení nepůjdu.
Objednal jsem knihu, začal číst návod k TČ a mám jeden dotaz:
NOSCO nám nastavuje topnou křivku (případně bychom si ji mohli nastavovat sami pomocí jimi dodaného SW). Topnou křivku lze nastavit i v menu TČ. Mám pravdu, že jde o dvě různé topné křivky? Pokud ano, souvisí spolu nějak (resp. měly by nějak souviset)? Děkuji.

   Dobrý den, ano jsou to rozdílné křivky. Tahle na dálku je těžké říci, jaký je regulační algoritmus (lze to vytvořit různě), ale myslím si, že funkce bude tato: Tepelná čerpadla mají nastavenou vysokou požadovanou teplotu například vysokou topnou křivkou, kterou se nehýbe. Vlastní regulace probíhá v nadřazeném systému (NOSCO), kde byste měli nastavovat všechny parametry. Tato nadřazená regulace poté ovládá tepelná čerpadla podle nastavených požadavku řízením teploty nebo výkonu.

   Dobrý den, děkuji za vysvětlení. Moc mi není jasné, proč by měla být vysoká teplota, když máme podlahové topení (v návodu k TČ se pro podlahové topení doporučuje nastavit maximální teplotu křivky na asi 40 stupňů).
   Nicméně zatím si z toho beru (snad správně) toto: TČ je z hlediska uživatele “nezajímavé” (má vůbec smysl nějak sledovat informace z TČ?). Naopak je třeba se zaměřit na nadřazenou regulaci NOSCO (technická zpráva, uživatelský SW, školení).

   Dobrý den, nastavená vysoká teplota v TČ bývá proto, aby „nekecala“ do řízení nadřazené regulace (požadovaná teplota z interního řízení bývá limitní). Příklad: Interní regulace bude chtít 30°C, externí 40°C (NOSCO); povolená výstupní teplota nebude větší než 30°C (+/- hystereze).
   Ano, tepelné čerpadlo je z hlediska nastavení nezajímavé. Je ale dobré sledovat účinnost (COP) a provozní teploty jednotlivých tepelných čerpadel, protože hodně napoví o efektivitě provozu a predikuje případné poruchy.
   Ano, pro vás jako uživatele je prvotní se zaměřit na nadřazenou regulaci. S tou to všechno stojí a padá.

Dobrý den, moc děkuji. Začíná se mi to vyjasňovat. Jen si nejsem zcela jistý, zda jsem správně pochopil, co je interní regulace. Zkusím to proto popsat svými slovy, ze kterých snad bude jasné, jak tomu rozumím:
   Topná křivka TČ je horní mez, kterou nemůže topná křivka MaR v žádném bodě překročit. Musím tedy při zadání topné křivky do SW Nosco zadat v každém bodě topné křivky nižší teplotu, než je teplota, která byla na počátku zadána pro topnou křivku TČ. Na druhé straně, pokud bude námi zadaná teplota pro některý bod křivky např. 30°C, je asi zbytečné, aby příslušná teplota pro TČ byla například 50°C. Je nějaký optimální rozdíl teplot mezi křivkami, resp. jak velká je asi hystereze? Předpokládám, že po odladění se nebude hýbat s žádnou z obou křivek.
   Ještě k TČ: Které provozní teploty je dobré sledovat? Vidím tyto: Plnění teplé vody; Teplota vratné; Výstup kondenzátoru; Vstup a výstup primárního okruhu; Pak jsou tu ještě teploty klimatizačního systému (teplota externího průtoku, teplota vnější vratné a vypočtená teplota průtoku).
PS. Dnes jsem požádal NOSCO o technickou zprávu k MaR a také zaškolení. Tak snad je to na dobré cestě.

   Dobrý den, nevím, jestli jste to pochopil úplně správně. Tepelné čerpadlo má svoji „chytrost“ pro možnost, když je použito bez nadřazené regulace. My chceme tuto chytrost odstranit (interní regulace), aby se nepraly mezi sebou dvě regulace. Odstraní se tak, že na interní regulaci tepelného čerpadla budeme chtít pořád velkou teplotu topné vody. Vlastní regulace poté probíhá v nadřazené regulaci a ta jen „ubírá“ požadovanou teplotu topné vody. Jen opět podotknu, že záleží na SW tepelného čerpadla a nadřazené regulace. Takto to ve většině případů řeším já, pokud mi to technologie dovolí. Uvidíte podle technické správy MaR, jestli je takto řešeno. Výsledek: Nadřazená regulace řídí výstupní teplotu TČ podle požadavku topné zóny, požadavku TUV atd. na teplotu bez hystereze. Interní regulace jen hlídá provozní stav tepelného čerpadla (poruchy atd.)
   U tepelného čerpadla je dobré sledovat: Vstup/výstup primárního okruhu -> z toho poznáte, jak jsou vyčerpané vrty (čím vyšší tím lepši); TV/vratná voda -> jestli se dosahuje požadované teploty a jestli není teplota topné vody příliš vysoká (čím nižší požadovaná teplota TV tím lépe).

Dobrý den, asi bude lepší, když budu konkrétní, protože se ztrácím:
   Na TČ je nastavená plochá topná křivka o teplotě 55°C. Předpokládám, že to odpovídá Vaší větě, že "na interní regulaci TČ budeme chtít pořád velkou teplotu topné vody". NIBE SW mi dává následující informaci pro "klimatizační systém 1": výstupní teplota 52,6°C (na jiném místě se to jmenuje teplota externího průtoku), teplota vratné 51,2°C. Další informace pro "klimatizační systém 1" jsou, že pokojová teplota je proškrtnutá a externí nastavení je NE.
Topná křivka MaR pro aktuální venkovní teplotu je asi 30°C. V rozvodné skříni podlahového topení v bytě máme 28°C na vstupu a 24°C na výstupu.
Chápal jsem to tak (možná špatně), že do akumulační nádrže jde z TČ voda asi 50°C teplá, navíc se tam dále ohřeje ze solárů. Pak se to nějak udělá, že do okruhu ŮT jde voda 30°C (v MaR dokumentu se schématy, který mám, je v části ovládání ventilů uveden MIX topný okruh ÚT). Váš text chápu tak, že MaR reguluje TČ tak, aby na výstupu byla teplota vody odpovídající požadované, tj. zhruba 30°C. Vypadá to ale, že výstupní teplota je trvale přes 50°C (někdy je dokonce o trochu vyšší než 55°C).
Poznámka: Máme dvě tepelná čerpadla zapojená do kaskády (nadřízené a podřízené). Předpokládám, že "klimatizační systém 1" (víc jich nemáme) označuje celou kaskádu.

Dobrý den, čím menší teplota topné vody z tepelného čerpadla, tím má větší účinnost, takže mě zaráží, že tepelné čerpadlo jede na 50°C a požadovaná teplota pro topení je 30°C. Nabízí se více variant vysvětlení tohoto stavu:
 • Teplé čerpadlo zrovna když jste se díval natápělo TUV (boiler). Tam je potřeba vyšší teplota topné vody.
 • Externí regulace „nespolupracuje“ s tepelnými čerpadly. Třeba to ani nešlo (technické omezení TČ, cena atd.)
 • Problém v nastavení TČ.
Uvidíte, až dostanete technickou zprávu MaR, případně vysvětlení tohoto stavu.

Odesílatel: da@icloud.com