Podlahové topení

Regulace podlahového topení

Nejvhodnější zapojení TČ

   Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

Nízké průtoky podlahového topení

   Dobrý den, máme postavenou novostavbu RD. Projekt na vytápění původně počítal s tím, že v patře budou radiátory nicméně jsme tuto myšlenku v průběhu stavby zavrhli a udělali podlahové vytápění všude. Spodní patro nám topí bez problémů, ale nahoře jsou na jednotlivých větvích v rozdělovači minimální průtoky (ani ne 0,5l/min). Jen jedna větev v patře má průtok 1,5l/min. Jako zdroj tepla máme plynový kondenzační kotel WBS 22i. Vodu do systému čerpá přímo kotel (modulaci čerpadla mám nastavenou na 75% - 100%). Voda na přívodech do jednotlivých okruhů je teplá, ale vratky jsou studené. Pracovní tlak na kotli je 1,6bar a nekolísá. Zkoušeli jsme horní větve odvzdušnit, úplně zavřít všechny větve v přízemí, ale bez výsledku. Jediné, co mě napadá je, že to čerpadlo na kotli prostě neutáhne. Pro jistotu přikládám ještě fotky rozdělovačů v obou patrech a zapojení kotle. Díky za odpověď.

Temperování

   Dobrý den, máme podlahové vytápění s kotlem Protherm (v podlaze jsou umělé hadice s vodou). Domek je dřevostavba. Nejsme zde stále, do měsíce tak 2-3krát po zhruba třech dnech. Kotel spíná na termostat (cca 140cm nad zemí uvnitř bytu, nikoli na venkovní stěně) na elektřinu v NÍZKÉM tarifu, tzn. v noci cca 5 hodin, ve dne 3 hodiny (momentálně ve všední dny 1:20-6:20 a 14:20-17:20). Když jsme přítomni, kotel vypneme a topíme v krbu na dřevo v jedné místnosti a otevřenými dveřmi vytápíme celý byt (nad námi je jen nevytápěná půda). Nyní je kotel nastaven na 6 stupňů. Když přijedeme ráno, je tu 5,5 stupňů. Bojím se, že až přijdou mrazy, voda v podlaze může zamrznout. Moc prosím o radu a předem velice děkuji.

Průtokoměr podlahového topení

   Dobrý den, jsem laik, prosím o radu. Mám nový dům, vytápěný tepelným čerpadlem, topení v podlaze. Když jsou maximálně otevřené ventily rozvaděčů, průtokoměr ukazuje průtok 2l. Je to chyba, nebo je to v pořádku? Stupnice je do 6l, ale jak píšu, ventil otevřený na max. ukazuje na průtokoměru na nejvíce hranici 2l, více to nestoupne a vše je puštěné naplno. Děkuji za radu.

Podlahové topení a elektrokotel Protherm

   Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jak řešit situaci. Mám kotel Protherm 12 a podlahové vytápění a prostorový termostat Protherm. Do podlahovky pouštím 33 stupňů a na termostatu mám nastavených 22. Přes noc je tam útlum na 20. Bohužel nemám ekvitermní regulaci venkovní teploty, jen ten prostorový termostat. Je tedy lepší pouštět do podlahovky stálých 33 stupňů a pomocí termostatu nechat nastavenou teplotu 22 stupňů, nebo ji zvýšit a pouštět do podlahovky menší teplotu např 25 a tím pádem by kotel je stále.
2. Otázka prosím je, že na regulaci podlahového vytápění nemám elektroventily a ty bych tam chtěl dodělat. Průtoky nastavuju pouze ručně. v každé místnosti chci instalovat termo termostat, který půjde do sběrnice a z té sběrnice budou ovládání elektroventily. Prosím, jak tedy připojit sběrnici ke kotli Protherm 12 k ray.

Cyklování kotle v kombinaci podlahovky a radiátorů

   Dobrý den. Obracím se na vás s prosbou o radu/zhodnocení stavu systému, který nefunguje optimálně. Aktuálně řeším problém s jakýmsi cyklováním kotle Baxi Duo-tec Compact+ 1.24. Po přečtení vašich odpovědí jsem pochopil, že problém nemusí být na straně kotle, ale systému. Jedná se o nově vybudovaný systém před třemi lety. Vše nové v rekonstruovaném domě na základě projektu topenářské firmy. Co je možná, ne úplně, obvyklé je, že se jedná o kombinaci radiátorů s podlahovým topením. Podlahové topení má vlastní rozdělovač a čerpadlo. Oboje je však napájeno jedním zmíněným kotlem. Vytápění probíhá v průběhu roku ve dvou režimech, řekněme. První se týká přechodného období, kdy se topí pouze radiátory, přičemž systém sleduje krom venkovní teploty i teplotu prostoru. Druhý, zimní, kdy systém nesleduje vnitřní teplotu prostoru a řídí se pouze venkovní teplotou. Problém je převážně v tomto zimním období. Požadavkem je, aby docházelo ke stálému natápění podlahy, tedy se topí bez zastávky. Teplota v jednotlivých místnostech je tak regulována pouze termostatickými hlavicemi. V některých místnostech podlahové topení není, jinde ano.
   A problém je: V horním patře, kde se netopí podlahou je chladněji než dole, kde se podlahou topí. Dole, kde se topí podlahou, jsou hlavice víceméně uzavřeny, nahoře jsou otevřeny, nicméně prostor se nevytopí, jelikož hořák na chvilku zapálí, dostane se na vysokou teplotu a pak vypne. Po několika málo minutách se celé opakuje. Jenže do horních radiátorů se sotva dostane teplá voda a už se hoření vypíná. Nemluvě o tom, že radiátory co jsou nejdál a nahoře jsou vždy pocitově trochu studenější než ostatní, přestože topenáři tu už byli a pod hlavicemi cosi ladili na všech radiátorech (že by ona regulace průtoků - možná však nedostatečná…?)
   Můžete mi prosím poradit co s tím? Je toto "uregulovatelný" systém? A kde je ona, asi zásadní, chyba? Představoval bych si, že kotel bude prostě hořet stále na 35° například, nebude vypínat, bude se tím zásobovat podlahové topení, dolní radiátory termohlavice zavřou díky natápění podlahou a v horních místnostech, kde podlahovka není pojednou v kuse radiátory, aby dobře vytopily tento prostor. Děkuji předem za vaší radu, už nevím jak toto řešit. Zkouším měnit ekvitermní křivky všemi směry, bez výsledku. Je to nový systém, byl s tímto záměrem projektován, nicméně nefunguje.

Rozdíly mezi směšovacími rozdělovači

   Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
   Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
   Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
   Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.

Zónová regulace - termoelektrické pohony

   Dobrý den, chystám se u kamaráda o zónovou regulace podlahové vytápění. Hodlám řídit jednotlivé topné okruhy podlahové topení pomocí termoelektrických pohonů. Každá místnost bude mít lokální termostat (nebo spíše teplotní čidlo) pro zjišťování teploty v dané místnosti a bude zasílat tuto teplotu do centrálního systému, který pak řídí jednotlivé akční členy (čerpadla, termoelektrické pohony,….).
   Zajímá mě Váš názor, zda využít pouze jednoduchou dvoubodovou regulace těchto ventilů, tedy pouze ON/OFF nebo se pustit do PID regulace jednotlivých místností a řídit, tak termoelektrické pohony pomocí PWM. Vzhledem k setrvačnosti podlahové topení a reakční době termoelektrický pohonů (cca 2 min ze stavu zavřeno do otevřeno) si nejsem jist, zda ovládání pomocí PWM má smysl, respektive jak nastavit parametry s danou setrvačností podlahové topení + reakční dobu pohonů (s tím, že pokud by byl pohon již otevřen např. na 50 %, tak doba pro úplné otevření je jiná, než při úplném zavření apod.)? Co se týče zdrojů tepla, v současnosti je jeden hlavní zdroj a to krby s výměníkem napojené samozřejmě na akumulační nádrž. Krby se používají hlavně v zimních obdobích, je v plánu pořídit plynový kondenzační kotel (ten pak bude také dobíjet akumulační nádrž), především na letní období pro teplou užitkovou vodu. Další otázka je ohledně využití ekvitermní regulace, zda to řídit pomocí ní + pomocí teplotních čidel z jednotlivých místností (tedy ekvitermní řízení s odstavením topení od prostorové teploty), Musel bych pak ovládat směšovací ventil u rozdělovače podlahové topení, v současnosti je pouze manuální kohout s nastavenou konstantní teplotou. Nebo ekvitermní regulaci nevyužít (jedná se o novostavbu, takže tepelné ztráty by měly být nízké a dům když je natopen, tak si poměrně dlouho drží teplotu, primárně se jedná o železo-beton, tedy primárně podlahy/stropy) a hlídat si pouze teplotu v akumulační nádrži, aby mi neklesla pod určitou teplotu a v případě pak zapnout plynový kotel pro dohřátí. Akumulační nádrž má objem 1 500l. Děkuji za odpověď.

Stránky