Regulace, automatizace a jak na ni

pošta Tato stránka se bude zabývat mojí poštou a to takovou, která Vám může pomoci s řešením problémů, nebo ji prostě chci zveřejnit. Na poštu nemám takový čas jako bych chtěl, a proto ji berte s rezervou (není tam vše co bych k tomu chtěl říct). Jména odesílatelů nejsou úplná k zachování jejich anonymity.

Nadpis Úvodní část Příloha Komentáře
Porucha na termostatu T3

Termostat začal před dvěma dny blikat a zobrazuje teplotu v pokoji a nereaguje na tlačítko menu ani žádný jiný.

0
Zapojeni TČ, kondenzačního kotle, akumulační nádrže a TUV

   Dobrý den pane Valtere, inspirován několika typovými schématy z TZB-info, vašimi doporučeními a návodem od výrobců jsem dospěl k následující topologii otopné soustavy a ohřevu TUV. V rodinném domě mám 4 patra, po cca. 4 radiátorech, každé patro bude propojeno dvoutrubkovou souproudou soustavu, mít vlastní kalorimetr a elektronický kulový ventil na zpátečce.
   Celková odhadnutá tepelná ztráta prostupem tepla a větráním při -12°C 16kW, při -2°C 8kW (95% roku), jedná se o řadovku, tzn. předpokládám ještě menší ztráty než zmíněné, navržené dle tabulkových hodnot.
   Předpokládám provoz T.Č. Nibe F2120 s teplotním spádem 55/45 a provoz kondenzačního kotle Enbra CD 24 H 75/65...případně jakékoliv další kombinace. Zvažoval jsem sériové zapojení kotlů s možností by-passu T.Č. a provozovat otopnou soustavu se spádem až 75/45 (T.Č. by dělalo předehřev z 45°C na 55°C) s invertorovým oběhovým čerpadlem (z důvodu zpomalení oběhu a dosažení většího spádu), což se mi nakonec zdá nereálné (nemám však konkrétní argument proč ne) …TUV bude Dražice OKC 500 NTRR/HP/SOL.
Předpokládám následující vlastnosti:
 1) Dokud bude stačit T.Č., tak bude topit a ohřívat vodu.
 2) Jakmile nebude T.Č. stačit bude tak bude jen ohřívat vodu a kondenzační kotel bude ohřívat radiátory.
 3) TUV i radiátory budou ohřívány kondenzačním kotlem.

  Dle instrukce posílám přílohu nutnou k popisu problému. Teď se dívám, že mi tam možná chybí ještě 1 expanska (nebo přemístit současnou), protože kombinací ZK2 a T2 se může stát, že kondenzační kotel, resp. radiátory budou mít v okruhu pouze expansku v kondenzačním kotli což nevím, jestli je dostačující. U T.Č. si expanzní nádobou nejsem jistý.

4
Dynamické vyvážení tří vchodů

   Dobrý den, ještě jsem přemýšlel o vyvážení jednotlivých vchodů. Uvítám Váš komentář k následujícímu způsobu vyvážení:
 1. Pro každý vchod se nainstaluje na vratné potrubí měřič tepla/průtoku a za něj (ve směru proudění) motoricky ovládaný ventil.
 2. Na přívodní i vratné potrubí se nainstalují snímače teploty.
 3. Ventil bude řízen tak, aby rozdíl teplot na přívodním a vratném potrubí nabýval zadanou hodnotu. Přitom se však průtok musí pohybovat v zadaném intervalu.
   Při velkém odběru tepla bude průtok dosahovat maximální hodnoty a rozdíl teplot bude vyšší než zadaný. Při malém odběru tepla bude průtok dosahovat minimální hodnoty a rozdíl teplot bude nižší než zadaný.
   V našem případě by mohl být minimální a maximální průtok pro celý dům 7,5 a 10,5 m3/hod., což vychází 2,5 a 3,5 m3/hod. na vchod. Rozdíl teplot by mohl být 3,5 K (u průtoků vycházím z pozorování stávajících hodnot, u rozdílu teplot z Vašeho odhadu).
   Při maximálním průtoku a zadaném rozdílu teplot mi vychází tepelný výkon 14 kW, při minimálním průtoku a zadaném rozdílu teplot pak 10 kW. Děkuji.
PS. Řešení by bylo nákladné, takže aktuální není. Nicméně pokud by se jím uspořilo 5%, mohlo by se to s rostoucími cenami elektrické energie nakonec vyplatit (pokud jsem zase neudělal nějakou chybu).

0
Dotaz termostat k Vitodens 100-W

   Dobrý den, mám na vás velkou prosbu, protože nejsem schopen zjistit, jaký si mám koupit bezdrátový termostat ke kotli Viessmann Vitodens 100-w za rozumnou cenu.
Ze všeho, co jsem na vašich stránkách vyčetl, bych si tipnul, že nejlepší a nejlevnější varianta v současné době je: zřejmě: Honeywell T3M OpenTherm, který umí regulovat i výkon, a ne pouze nastavenou teplotu místnosti systémem zap/vyp. (Dle vašeho článku z r. 2013 - lepší varianta s úsporou plynu) Viz. jvalter.cz/vitodens-prostorovy-termostat
   Můžete mi prosím poradit, zda uvažuji správně, nebo jestli si mám raději zvolit jiný výrobek? Originál Vitotrol od Viessmannu mi připadá příliš drahý a mám pocit, že dělá v podstatě totéž, co zmíněný Honeywell T3M OpenTherm. Mockrát děkuji za odpověď.

2
HMI panel Weintek

   Chtěl bych se zeptat na propojení panelů Weintek na AMiT přes TCP/IP, jak provést nastavení v System Parameter Settings. AMiT nastavit jako Local nebo Remote? Device type vybrat jaký? Děkuji.

0
Propojení stávající sestavy TUV s novou od TČ

   Dobrý den pane Valter, rád bych Vás požádal o radu. Mám dosluhující ale fungující plynový kondenzační kotel se solárním dohřevem TUV. Stávající 500 l kombinovaný bojler ohřívaný plynovým kotlem a solárama. Nyní uvažuji o instalaci TČ Mitsubishi Zubadan 14 s 300l bojlerem pro TUV. S instalační firmou jsme vymysleli model, kdy nový bojler by si bral vodu ze starého bojleru, který by byl jakýsi předehřev TUV. Pro dobrou spolupráci obou bojlerů bude přidáno cirkulační čerpadlo. TČ bude dodávat vodu do společné akumulace pro Plyn a TČ. Plyn bude dělat pouze bivalentní zdroj. Docílíme tak situace, že nemusíme šahat do současného fungujícího ovládání kotelny. Děkuji za Váš názor, zda jsme nevymysleli úplnou zrůdnost.

Příloha mail 02 - schéma 0
Klimact kp ii

Dobrý den, sehnal jsem servopohon klimact kp ii 52344.0000/TV a z úpravy se moc nevidím. Měl byste čas a chuť mi motor prosím vás přeskládat? A kolik by to stálo. Děkuji za odpověď.

0
Podlahové topení

   Dobrý den, poprosil bych o konzultaci a Váš názor, pokud to je možné. Novostavba RD patrového domu. Vytápění tepelným čerpadlem, akumulační nádrž 350 l + 2x solární panel na ohřev teplé vody. Přízemí podlahové topení a 2x otopné těleso v garáži. Rozvaděč 6 okruhů. Patro – podlahové topení, rozdělovač 10 okruhů. Realizace v následujících týdnech.
   Jak byste prosím řešil okruh k radiátorům – přes rozdělovač nebo před rozdělovačem. Dále by mě zajímalo, zda použít oběhové čerpadlo ke každému rozdělovači? Mohl bych Vás poprosit o Váš názor?

0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

Příloha mail 01 0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

Příloha mail 06 0

Stránky