Regulace, automatizace a jak na ni

pošta Tato stránka se bude zabývat mojí poštou a to takovou, která Vám může pomoci s řešením problémů, nebo ji prostě chci zveřejnit. Na poštu nemám takový čas jako bych chtěl, a proto ji berte s rezervou (není tam vše co bych k tomu chtěl říct). Jména odesílatelů nejsou úplná k zachování jejich anonymity.

Nadpis Úvodní část Příloha Komentáře
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

PDF icon Příloha mail 01 0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

PDF icon Příloha mail 06 0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

PDF icon Příloha mail 07 0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

PDF icon Příloha mail 08 0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

PDF icon Příloha mail 11 0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

PDF icon Příloha mail 12 0
Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

PDF icon Příloha mail 13 0
Ekviterm a vhodný prostorový termostat Viessmann

   Dobrý den, stavíme nový dům s podlahovým vytápěním. Pořídil jsem kotel Vitodens 100 W B1HF 19 kW. Kotel by měl byt napojen na ekviterm venkovní čidlo od Viessmann. Chtěl bych se vás zeptat, jaký je k tomu vhodný vnitřní prostorový termostat. Na webu Viessmann jsem toho mnoho nenašel a chtěl bych, když už je to možné, pořídit nejmodernější variantu.
Je Vitotrol 200e ideální varianta nebo byste doporučil něco jiného?
Nemám na rozvaděčích žádné automatické hlavice. Chtěl bych si pak jen sám seřídit průtoky a dal nechat vše řídit podle centrálního termostatu a ekvitermu.
Omlouvám se za diakritiku, píšu z telefonu.

0
Plynový kotel a krbová kamna

   Dobrý den, máme v bytě plynový kotel na vytápění bytu a ohřev vody. Chtěly bychom si jako záložní zdroj pořídit krb. kamna. Máme už nabídku od kominíků na připojení. Ale, lidí v domě chtějí papír od topenáře kvůli bezpečí, aby se neudusily. Co máme dělat. Díky

0
Regulace teplovodního podlahového topení s kotlem Protherm Ray KE12

   Dobrý den, máme novostavbu z Porothermu 38 Eko+Profi – částečně podsklepený bungalov s podlahovou plochou 82m (obyvák s kuchyni a 3 pokoje) a tepelnou ztrátou 5kW. Vytápění je řešeno kotlem Protherm Ray KE12 a vodovodním podlahovým topením s rozdělovačem Ivar CS. Máme 1 termostat Electrobock PT01 v obýváku, kde jsou také krbová kamna Romotop. Obývák je hodně prosklený (hs portal, trojsklo). Dům je obýván prozatím hlavně o víkendech, a při delší např. týdenní přítomnosti zvyšujeme vnitřní teplotu na 22st (cca 4x za zimu). Máme 20hod HDO a spotřeba kW od zapnutí topení v říjnu do vypnutí na konci dubna je cca 5627kw. Bohužel jsme nedostali žádné informace, jak správně regulovat topení, aby to bylo, co ekonomické a efektivní. Prosím, mohl byste mi poradit. Manžel, ani já tomu nerozumíme moc:
 1. Jaká je doporučená výstupní teplota na kotli, když temperujeme dům na cca 17st. - zda stačí v případě venkovní teploty kolem 0st na 25st nebo je lepší více? Dodavatelem bylo nastaveno 35st.
 2. Měli bychom snížit výkon kotle na méně kW?
 3. Vyplatila by se ekvitermní regulace v tomto případě?
 4. Slyšela jsem, že by se el. kotel neměl na léto vypínat, ale nejnižší teplota je 25st – dá se vypnout tak, že tam zůstane svítit jen tlak?
 5. Je uvedená spotřeba cca 29kW denně za topnou sezonu "běžná"? Moc děkuji za odpovědi.

0

Stránky