Porucha regulátoru Honeywell 12-31

   Dobrý den, zcela náhodou jsem narazil na Váš web a všiml jsem si, že jste zde řešili i nějakou poruchu/závadu regulátoru Honeywell 12-31. Mě totiž nyní asi "odešel" a to po 8-mi letech bezchybného provozu a to záhadným způsobem. Z ničeho nic přestal svítit (zobrazovat) displej a všechny připojené čerpadla neustále běží… Záhadou je, že se to stalo v letním období, kdy je regulátor v režimu standby a prakticky nepracuje.
   Můžete mě nějak pomoci či poradit na co se zaměřit? Případně poradit jakým modernějším regulátorem ho nahradit, který by uměl obdobné věci a navíc měl více pozic v paměti pro nastavení časů (plný režim, snížený režim atd.) Děkuji.

   Dobrý den, kontaktujte firmu, která provedla montáž regulátoru. Ta by měla mít s ním zkušenosti. Vámi popsaná závada vypadá na poškození regulátoru přepětím při letní bouřce. Možná pomůže restart nebo uvedení do továrního nastavení, ale poté je nutné regulátor správně nastavit. Takto na dálku nejde více říci.
   Opište si kompletní označení regulátoru (nejspíše na jeho zadní stěně). Jestliže to je regulátor, který si myslím (Honeywell Smile SDC 12 31E), tak ten se pořád prodává. Při případné náhradě např. (Siemens Albatros2 RVS) je nutno počítat i s výměnou snímačů včetně prostorového.

   Dobrý den, ano regulátor se stále prodává, ale raději bych se pokusil stávající nějak dostat do funkčního stavu… Instalační firma bohužel již neexistuje, nastavení a parametry bych v podstatě zvládnul i sám. Jedná se opravdu od SDC12-31. Do nového kusu se mi také moc nechce z důvodu toho, že údajně Honeywell připravuje nějakou novou verzi… Mě totiž u tohoto regulátoru připadalo, že mám málo pozic v paměti (na každý den jen 3 časové úseky s denním režimem…) Můžete mě poradit jak dostat tento regulátor do továrního nastavení? Kombinace tlačítek či nějaké skryté tlačítko?
   Regulátor mi fungoval cca 8 let a již vím co a kde nastavit apod. takže bych nerad o něj přišel a když ano, asi bych volil nějaký modernější a variabilnější regulátor. V případě změny mohl byste mi poradit co vybrat a použít. Pak bych také popsal, jaké okruhy mám, kolik zdrojů tepla apod. Také bych se rád poradil ohledně nového kotle a obecně o provozu podlahového vytápění. Nachystal bych si pár dotazů a byl byste ochoten mi je zodpovědět? Děkuji.

   Dobrý den, s tímto regulátorem nemám zkušenosti, takže můžu radit jen podle podkladů na internetu. Zatím jste mě ani nepřesvědčil, že se bavíme o stejném regulátoru (není to například regulátor od Atmose – dělá to pro ně Honeywell, ale je tam na zakázku udělaný SW). Chtělo by to nějaký internetový odkaz. Podle mého bude možné přejít do továrního nastavení příkazem v Menu SYSTÉM úplně na konci. Pokud to nepomůže, tak nechte zkontrolovat regulátor nějakého elektronika.
   Já osobně pro jednoduché aplikace používám předprogramované regulátory RVS od Siemense. Na složitější aplikace nebo komfortnější ovládání používám volně programovatelné řídicí systémy firmy AMiT.
Pár dotazů rád zodpovím, ale opravdu nemám čas dělat projekt MaR.

   Dobrý den p. Valter, velice Vám děkuji za ochotu a vstřícnost a pokusím se tedy položit nějaké otázky a rád bych, aby to bylo v obecnější rovině, a rozhodně po Vás nechci projekt MaR.
Mým cílem je zjistit a rozhodnout se zda případně koupit stejný regulátor nebo jít do jiného typu, samozřejmě se ještě pokusím daný regulátor zprovoznit - opravit.
Regulátor je 100% Honeywell SDC 11-31, je to jednak ze štítku a jednak to vím, neboť jsem mnohokrát komunikoval přímo s podporou Honeywellu. Na toto se můžete spolehnout. Níže nějaké odkazy.
https://products.ecc.emea.honeywell.com/cz/ecatdata/pg_sdc.html
https://products.ecc.emea.honeywell.com/cz/ecatdata/pdf_sdc_sdc12-31pm.html

   Nyní něco málo o mém systému. Vytápím rodinný dům na Jižní Moravě - takže spíše přechodné období a tuhá zima trvá obvykle jen krátce či nárazově. Bydlíme a vytápíme již cca 8 let. Kotel je klasický plynový Baxi Luna Blue 1.240Fi, dva topné okruhy (radiátorový 75st C/55st C a podlahový 46°C/38°C). Občasné použití krbu s teplovodní vložkou (víkendy, svátky), využívám variabilní vstup a výstup regulátoru a při topení krbem je regulátor "odstaven" (noční útlum či standby) a oběhové čerpadlo topných větví je řízeno regulátorem, jakoby byl připojen kotel na tuhá paliva. Většinou jde horká voda z krbu (cca 60st C) jen do okruhu radiátorů, lze to ale nastavit. Toto jsem dělal víceméně svépomocí a funguje to k mé spokojenosti.
Projekt MaR měl původně navržen regulátor Siemens RV A63.280, ale realizační firma zaměnila za Honeywell - údajně, že je to téměř totožné a že s tím má dobré zkušenosti apod. Nyní na firmu již není kontakt. Nyní otázky:

1) má smysl do budoucna uvažovat o kondenzačním kotli např. Viessmann Vitodens 100-W, vyplatí se tato investice (samozřejmě jakmile stávající kotel nebude vyhovující, stavební úpravy apod.), případně investovat do TČ. Lze také uvažovat o elektrickém kotli? Zde bych totiž velice uvítal nějakou výhodnější sazbu než stávající D02 neboť v domácnosti máme velkou spotřebu el. energie.

2) při koupi moderního kotle je nutná "externí" regulace nebo moderní kotel toto již zvládá samostatně?

3) regulace je ekvitermní, venkovní čidlo a prostorový termostat (čidlo). Sklon topné křivky pro daný regulátor mám nastaven na hodnotu 1.30 pro radiátory a 1.10 pro podlahovku. Dolaďovat lze pomocí paralelního posunu, ale neshledal jsem zásadnější závislosti, ale je to dáno i tím, že u nás opravdu jsou i v zimě nárazově teplé dny a pak třeba zase mrazy, prostě nic stabilního. Takže se to dost těžko i porovnává. Vaše publikované články jsem četl.

4) regulátor SDC 12-31 má dle mého málo paměťových pozic a jen v rámci jednoho dne lze nastavit 3 časové úseky s denním režimem (ostatní je noční útlum či snížený režim).
   K tomuto se ptám, zda je výhodnější nechat běžet systém raději delší dobu v denním režimu a to jak okruh radiátorů, tak i okruh podlahového vytápění nebo raději častěji vypínat do útlumu. Četl jsem spousty diskusí a názory se poměrně liší. Já osobně využívám všechny 3 možnosti denního režimu (co umožňuje regulátor) - časově je to ráno, poledne, navečer a to pro obě topné větve. A večer mám noční útlum a to dokonce takový, že pokud vyloženě nejsou velké mrazy tak systém vůbec nespíná kotel a zastaví i oběhová čerpadla. Lze tímto i výrazněji ušetřit nebo rozhodně by alespoň podlahové topení mělo topit s nějakým útlumem?
   Pokud jsem vypozoroval tak jsem nezjistil výrazný pokles teploty v domě - tedy v části kde jen převážně podlahové topení a ranní náběh je snad také dostačující. Je to chybně nebo ne? Nebo je to potřeba ještě více vyzkoušet a to také i z ekonomického hlediska?
Nyní se tedy zeptám - myslíte si, že počet paměťových pozic daného regulátoru je dostačují?
Neboli nevyužívat často útlum? Já osobně bych uvítal více? Bude zásadnější rozdíl asi u radiátorů a podlahovky?

5) Mám také vypozorováno a to i s topením pomocí krbu, že je výhodnější a to hlavně do radiátorů "pustit" ohřátou vodu (ta co se nahřeje ve větvi krbu, takže jakoby menší zásobník), nechat běžet oběhového čerpadlo topného okruhu radiátorů a jakmile poklesne teplota topné vody (z okruhu krbu - mám nastaveno pod 50st C), tak zastavit oběhové čerpadlo, tím se teplá voda v radiátorech déle udrží a radiátory opravdu hřejí. A celý proces se opakuje, jakmile opět teplota vody v okruhu krbu stoupne atd.
   Tak to mám vyzkoušené a tak to snad nejlépe funguje i při běžném topení v krbu a opravdu to radiátory prohřeje. Pokud oběhové čerpadlo běží neustále je "problém" nahřát radiátory, to se musí hodně dlouho a silně topit v krbu. Je to tak relativně dobře nebo je vše špatně?

   K tomu se váže otázka na regulátor, neboť když je dům vyhřátý a regulátor vypne kotel, oběhová čerpadla běží nastavený čas - to je v pořádku. Ale málokdy se zcela vypnou a to, i když požadavek na teplo (sepnutí kotle) není delší dobu a to klidně i nějaké hodiny - není to zbytečné a zbytečně se teplá voda ochlazuje cirkulací.

6) Nyní ještě dotaz k podlahovému topení. Regulátor ovládá 3-ný ventil a mixuje teplou vodu do podlahovky - to je v pořádku. Tato voda putuje k "hotovému" rozdělovači tuším firmy Ivar, ten má osazen čerpadlo, bezpečnostní pojistný termostat pro odpojení čerpadla při nárůstu teploty (nastaveno cca 55st C) a na vstupu termostatickou hlavici. Je to tak správně a není tam zbytečné dvojí míchání či omezování - 3-ný ventil od regulace a pak ještě termostatická hlavice?

   Doufám, že jsem nepoložil nějaké zcela nesmyslné dotazy a pokud jsem se špatně a neodborně vyjádřil, omlouvám se. Samozřejmě se ještě pokusím regulátor nějak zprovoznit a troufám si jej i sám nastavit, ale pokud bude nenávratně zničen, budu muset řešit co dále… Mám pak smysl kupovat stejný (finanční hledisko, mám čidla apod.) nebo raději investovat do něčeho univerzálnějšího a to i s vyhlídkou koupě nového zdroje tepla. Také zda stávající regulátor je dle Vašeho názoru pro mé potřeby dostačující?

Případně ještě rád doplním nebo upřesním otázky. Také pravděpodobně z Vašich odpovědí vyvstanou mé doplňující dotazy. Velice děkuji za ochotu a Váš čas.
 

Dobrý den, je vidět, že to máte v hlavě srovnané. Otázky jsou dobré, jen je to spíše na popovídání.
Ad 1) Kondenzační kotel má smysl pokud se teplota vratné vody pohybuje do 50°C - čím studenější vratná voda, tím lépe (výstup do 60°C). Protože se jich vyrobí spousty, tak jsou někdy lacinější než klasické, ale to nic nemění na tom, že účinnost kondenzace nad tyto teploty je minimální.
Pokud máte blízko domu řeku, rybník nebo platíte za elektriku více než 2000Kč měsíčně, tak je tepelné čerpadlo na zvážení. Do el. kotle bych za tohoto stavu nešel.

Ad 2) Jak který kotel. Některé kotle toho umí hodně, některé nic. Musí se vybírat kotel, kde je regulace, nebo možnost rozšířit regulaci výrobce o to so potřebujete (pořád musíte mít na mysli, že výrobce kotlů vyrábí regulace, jen aby prodal co nejvíce kotlů, takže regulace jsou laciné a dělané jen aby se „splnil úkol“, takže žádný velký komfort. Druhá možnost je koupit „hloupý“ kotel a použít externí regulaci. Tato je vždy dražší, proto k ní přistupujeme, pokud požadavky nesplňuje regulace výrobce kotle.

Ad 4) Názory nejsou jednotné, protože se musí vzít v úvahu hodně věcí. Obecně lze říci, že pokud je kotel s regulací výkonu, tak je nejlepší pokud běží co nejdéle na co nejmenší výkon, na co nejnižší teplotu, topný systém je na tento provoz postaven a dobře seřízen a průměrné tepelné ztráty objektu jsou ve spodní hranici výkonu kotle. Osobně bych řekl, že systém máte nastaven dobře na co nejlepší ekonomiku, ale můžete vyzkoušet topit 24hod na nízkou teplotu topné vody a porovnat výsledky. Obecně 6 časových zlomů tj. 3x přepnutí do komfortní teploty je standard a v 99% je to maximum přijatelných změn během dne. U podlahovky by se mělo s útlumem šetřit, ale zase je to o tom, jak je topný systém postaven. Vyzkoušejte různé druhy tepelné pohody a porovnejte spotřebu a budete mít jasno. Topenáři, dělají podlahovku většinou odhadem, takže ideální stav je viděl málokdy a pokud je poddimenzovaná, tak je lepši topit kontinuálně, pokud je předimenzovaná, tak je lepší nárazové zatopení.

Ad 5) Přes zapálený krb by měla vždy cirkulovat voda. Pokud vodu zastavujete, tak dochází k místnímu přehřátí a velmi zkracujete jeho životnost. Nevím, jak máte krbový okruh vytvořen, takže těžko radit. Jen doplním, že čím je větší rozdíl teplot, tím rychleji dochází k jejich vyrovnání, takže pokud potřebujete rychle zatopit, tak je myšlenka vyšších teplot na radiátorech správná.

   Skupina předprogramovaných regulátorů, kam patří i váš Honeywell, procují s venkovní teplotou a čerpadla vypínají, jen nad nějakou mez. Zkuste najít parametr, nejspíše nějak svázaný s útlumovou prostorovou a venkovní teplotou, kde je toto zadáno (nejspíše to nebude přímo v °C). Teplo při oběhu se vám nikam neztratí, jen cirkuluje po domě a rovnoměrně se předá. Co je nevhodné, je el. spotřeba čerpadla a že se odebere i tam, kde nechcete.

Ad 6) Není tam dvojí míchání. První ventil bude nejspíše v směšovací funkci a bude regulovat teplotu topné vody. Okruh v rozdělovači podlahového topení je tvořen samostatným čerpadlem, které drží konstantní průtok v topných hadech a ventil jen „vstřikuje“ potřebné množství tepla, aby došlo ohřátí na teplotu nastavenou na termohlavici. Zde opět záleží, jak je okruh spočítán a vytvořen. Obecně lze říci, že pokud bude dost silné čerpadlo v směšovacím okruhu, tak lze termohlavici a čerpadlo vynechat. Můžete postupovat podle článků u mě už uveřejněných.

   Jen osobní doporučení pro výběr regulace. Jsou tři základní možnosti: regulace výrobce kotle; předprogramované regulátory; řídicí systémy. Můžu poté poradit s konkrétním výběrem, ale základní rozhodnutí musí vyjít od vás.
 1) Regulace od výrobce kotle – nejlacinější varianta. Důsledně se ptát co to umí. Určitě narazíte na něco, co vám nevyhovuje, ale to je daň za jednoduchost.
 2) Předprogramovaný regulátor. V podstatě umí totéž jako v prvním případě, ale není vázaný na konkrétní kotel, tudíž jde použít i pro případnou náhradu a nemusí se kupovat znovu. Protože regulátory jsou hodně podobné, máte zkušenosti a snímače od Honeywellu, tak v této kategorii bych šel opět do stejného regulátoru.
 3) Volně programovatelné řídicí systémy – zde lze vytvořit, upravit cokoli. Je to sice varianta, kde se musí zpracovat projekt MaR, trochu dražší HW, zakázkově vytvořit software a započítat i delší uvedení do provozu, proto je několikanásobně dražší, ale nejste ničím limitovaný. Hardware se kupuje jednou a software se dělá na zakázku, proto je vždy přesně napasován na technologii a přání zákazníka. Zde není problém vzdálený přístup či počet časových zlomů kolik chcete atd. Místo kotle dáte TČ, jen se upraví projekt a SW a jede se dále. Tuto variantu mám nejraději, protože vždy přesně víte, co to dělá a není problém uspokojit i nestandardní přání zákazníka. Ve vašem případě bych ji volil, pokud z nějakého hlediska předchozí varianty nesplňují vaše požadavky, nebo chcete mít technologii plně pod kontrolou.

   Dobrý den p. Valter, předně velice děkuji za Vaše názory a odpovědi a ještě si dovolím upřesnění či mou reakce a také jsem na 2 otázky zapomněl, takže přidávám.
Ad1) Díky regulátoru a nastavení (omezení) vstupuje teplá voda do systému max. 60°C a vratná se pravděpodobně bude také do 50°C.
Takže by asi byly splněny podmínky pro "nějakou" kondenzaci… Samozřejmě by bylo možné i používat ještě méně teplou vodu např. 55°C a nechat denní režim delší dobu…
Opravdu je, ale otázkou zda by se vyplatilo investovat do kondenzačního kotle a asi budou nutné i nějaké stavební úpravy na komínu apod. (mám tuším dvouotvorový komín Schiedel). Volba na Viessmann by byla ale správná a řada 100 asi nemá regulaci nic moc?

   O TČ jsem již také uvažoval, v našich podmínkách (JM, Slovácko) by byl rozhodně dostačující systém vzduch-voda.
Ale zde mě trochu odrazuje pořizovací cena a návratnost investice. Tady by rozhodně pomohlo ušetření na platbě za el. energii neboť musím uvést, že mé měsíční platby jsou cca 3.300,- Kč, něco mi vrací, ale rozhodně to bude cca 3.000,- Kč/měs.
Zde je také otázkou kolik a jak by se systém musel změnit a upravit a zda použít externí regulaci apod.
El. kotel tedy zcela zavrhujete - jak jsem psal, šlo by o to získat jinou sazbu než D02.

   TČ zde mají asi 3 vlastníci RD a vždy jde o systém vzduch-vzduch/voda.
Jaký je Váš názor na TČ a jeho vlastnosti, případně zda čekat ještě nějakou dobu, ceny půjdou asi ještě dolů a bude jistě lepší účinnost…

Ad4) Píšete, že u podlahovky by se mělo s útlumem šetřit, tak se také vyjadřují někteří v diskusích na internetu.
Otázkou tedy je, co je ekonomičtější při zachování tepelné pohody.
Mně se zatím spíše asi osvědčuje režim, kdy denní režim podlahovky začíná např. 5:00h (radiátory 6:30h), útlum od 9:00h, denní režim ve 13:00, útlum od 14:30 a pak denní režim od 17:00 do 21:30 a od 21:30 útlum. Platí pro všední den. Připadá mě, že je to dostačující a snad ani nedochází k výraznějšímu ochlazení podlahy a pak velkému a neekonomickému náběhu ráno… teplota v místnostech s podlahovkou neklesne více jak o 2-3°C. Ještě musím podotknout, že podlahovce mohou pomoci přidané radiátory právě na vykrytí těchto teplotních změn.
   Je to možné a uvažuji správně nebo je to celé špatně a "určitě" bude ekonomičtější nechat podlahovku i při útlumu běžet (myšleno např. požadavek na teplotu v místnosti 20°C, jak píši u oběhových čerpadel a jejich vypínání - mám útlum nastaven klidně i na 10°C či méně a pak se čerpadla vypínají a není žádný "zbytečný" požadavek na teplo v noci). Samozřejmě v extrémních případech stačí změnit parametry regulátoru či nastavit regulátor do režimu návštěvy či ručního režimu apod.

   Prostě obecně mi jde o to najít rozumný kompromis mezi tepelnou pohodou (to je základ) a ekonomičností.
Musím přiznat, že mě opravdu velmi mátlo, že kotel třeba zbytečně sepnul a to jen na malou chvíli nebo že čerpadla běží i když není požadavek na teplo a i dlouhodobější apod.

   Také se mi stává, že pokud jsou externí teploty nad nulou, tudíž jsou poměrně malé požadavky na teplotu topné vody (např. 50°C pro radiátory, 42°C pro podlahovku) a pak nastává toto.
   Přijde požadavek na start kotle, kotel naběhne, ale mezitím se začnou uzavírat 3-né ventily. Kotel ohřívá vodu, ale ventily jsou dále uzavírány a tudíž kotel brzy dosáhne požadované teploty (od regulátoru) a po chvíli vypne, ale 3-né ventily se nestačily ani zdaleka otevřít (spíše doběhne uzavírání) a to se pak cyklicky opakuje…
   Tento jev nastává jen při určitých externích teplotách, pokud je pod 0 vše funguje bezvadně - zkoušel jsem to ladit, ale moc úspěchu jsem neměl. Takže mi to připadá jakoby "hádání" okruhů radiátorů a podlahovky… Když to zkouším samostatně (jedna větev odstavena) je tento jev méně častý.

Ad5) Zde musím doplnit, že okruh krbu má své oběhové čerpadlo.
Systém (svůj vlastní) mám nastaven tak, že jakmile stoupne teplota v krbu nad 40°C, sepne se ob. čerpadlo a voda vložkou samozřejmě neustále cirkuluje. Jakmile tato voda dosáhne cca 60°C, otevře se 3-ný ventil a sepne oběhové čerpadlo okruhu radiátorů. Teplá voda jde do radiátorů, a jakmile teplota vody okruhu krbu (je to jako zdroj či zásobník teplé vody) klesne pod 50°C, uzavře se 3-ný ventil a vypne čerpadlo okruhu radiátorů. Tak se docílí požadovaného a vyzkoušeného nárůstu teploty radiátorů a udržení teplé vody v radiátorech. Delší běh oběhového čerpadla radiátorů zbytečně teplou vodu "honí" dále a ta se ochlazuje a nezůstává v radiátorech, kde je nejvíce potřeba. Toto samozřejmě platí nejlépe např. v přechodném období, kdy opravdu lze tímto způsobem poměrně dobře vyhřát celý dům, tedy i podkroví.

   S regulátorem jsem již dělal všelijaké pokusy, ale čerpadlo nebylo to moc úspěšné.
Největší úspěch byl s podstatným snížením útlumové teploty (tedy teploty v nočním režimu), pak nebyl požadavek na teplo a čerpadla se také po čase vypla. Prakticky pokud nejsou vyloženě mrazy tak i třeba celou noc je vše v klidu - kotel nezapíná a čerpadla neběží.

Obecně, ale má úvaha o vypínání oběhových čerpadel když kotel "netopí" je správná?

 Ad6) Takže teoreticky by bylo možné i nastavit max. teplotu na termohlavici (např. 80°C) a pak vše nechat na regulaci a míchání vody pomocí 3-ného ventilu. Pojistka je zde ještě termostat na rozvaděči.
 2) Jít do stejného bude samozřejmě možné, ostatně si ale myslím, že snímače by bylo možné použít i u jiných, je to přeci jen vždy nějaký prvek jako NTC20 či Pt1000 apod.
S Honeywellem jsem již udělal několik pokusů a také jej využívám pro řízení při topení krbem.
Umím externě regulátor odstavit, využít variabilní vstupy a výstupy pro běh čerpadel apod.
Jen mě připadá škoda, že není zatím nějaká nová varianta apod.
 3) Mít vše pod kontrolou mě samozřejmě láká.
Troufám si tvrdit, že bych zvládnul i programování (jsem totiž vystudovaný programátor) apod.
Trochu jsem se díval po značce AMiT.
Konkrétně AMR-RTV20/DM, zde je psáno, že má 8 vstupů, 8 výstupů (relé) apod. - je to dostačující, jak se řeší např. ovládání 3-ných ventilů apod.
   Honeywell má přímo výstupy s napětím 230V na řízení dvou 3-ných ventilů, oběhových čerpadel apod. u AMiTu jsou jen relé a pak se asi musí požadované napětí přivést na svorky a spínáním předávat dále atd. Smile 12-31 mám ve 12-reléové verzi.

   Můžete mi prosím jen nastínit, kolik cca stojí HW (kompletně = regulátor, nějaká asi ovládací jednotka, prostorová jednotka a co dalšího je potřeba…), SW zda je opravdu možné zvládnout sám či zda existuje něco obecného předchystaného (např. od výrobce).
   A co je zásadní, zda není problém a jakým typem ovládat a řídit mou sestavu - tedy kotel, dva topné okruhy, do toho druhý zdroj jako krb, oběhové čerpadlo TUV a případně budoucí záměna zdroje tepla např. za TČ.


7) cirkulační čerpadlo TUV - bylo spínáno pomocí regulátoru Honeywell a dokonce jsem si nastavil úspornější režim kdy v denním režimu čerpadlo 5min. běželo a 10min. byla pauza a tak se to opakovalo, Samozřejmě čerpadlo zcela stálo v režimu útlumu.
Zde jsem opět narazil na problém s pamětí a počtem změn - opět jen 3x možnost denního režimu.
Trochu to zachraňuje režim 5/10min. ale není to optimální.
Zbytečná cirkulace jednak ochlazuje vodu a pak se zbytečně "natápí" TUV a jednak čerpadlo má také jistou spotřebu apod.
Jaký je na danou problematiku Váš názor?
   Řešení, které je např. od AMiTu a to regulátor cirkulačního čerpadla ACC110 (spíná čerpadlo až při odběru vody), se mi nejeví jako šťastný neboť požadavek na vodu sice sepne čerpadlo, ale než se teplá voda dostane např. do podkroví, tak odteče asi nemalé množství studené vody. Jaký máte na to názor či řešení Vy? Mě připadá nejrozumnější najít vhodný kompromis a časově spínat čerpadlo v době kdy očekáváme, že bude poptávka po TUV (ráno hygiena, oběd, večer hygiena…)

 8) potřeboval bych alespoň temperovat garáž (garáž je součástí RD - vrata, jedna stěna a střecha jsou venkovní), plocha cca 34m2, výška asi 2,5-3m. Jaký radiátor (Korado) přidat, abych udržel v garáži např. 5°C a je tato teplota dostačující.
Musím podotknout, že v garáži běžně nejsou mínusové teploty, ale při silných a déle trvajících mrazech ano.

   Volit raději větší otopnou plochu radiátoru a mít rezervu a termohlavici nastavit jen na temperaci (proti zamrznutí) nebo volit menší radiátor a mít nastaven "vyšší výkon" (myšleno termohlavici např. na 20°C). Co je ekonomičtější a výhodnější i pro celý systém, kotel (uvažme, že by v případě TČ byla teplota vody např. 50-55°C) apod. Velice děkuji.

Dobrý den.
Ad1) Ano, řada 100 u Viessmannu je jen pro nenáročné a šetřivé zákazníky (alespoň mi to tak připadá). Klasický elektrokotel vás sežere, pokud nemáte pasivní dům, což asi nemáte (není výjimkou platba 40-60 000Kč za rok). Tepelné čerpadlo udělá v průměru 3x více tepla za stejné peníze jako elektrokotel. V TČ vzduch/voda bývá malý elektrokotel pro velké mrazy též osazen. Zároveň musíte počítat s hlukem a akumulační nádrží. Jinak by se měla investice kolem 10roku provozu vrátit.
   Docela mi nejde do hlavy ta vaše spotřeba. U mě doma mám dva el. sporáky, velký bojler, plno spotřebičů, mrazák, dvě lednice, vodárna atd. Jsou to v podstatě dvě domácnosti s šesti lidmi a platím cca 2000Kč měsíčně. Doporučuji revizi elektroinstalace a najít velké žrouty.

Ad4) Velice záleží na kvalitě provedení podlahového topení. Zdá se, že jste jeden z mála, kde se nešetřilo na izolaci a i výkon podlahového topení se zdá být optimální. Provozujte topný systém, jak jste zvyknutý.
   Náběh kotle do ještě neotevřených ventilů je nevhodný a většinou je to daň za předprogramovaný regulátor. Abych jim nekřivdil, tak některé regulátory mají parametr na zpožděný start. Zkuste se podívat, jestli tam také není. Dále mi připadá, že uzavíráte průtok přes kotel. Tam kde je čerpadlo, musí být na trojcestném ventilu vždy otevřená cesta. Pokud jsou z obou stran čerpadla, musí být u druhého vyřešen průtok například přepouštěcím ventilem. Protože nemám schéma, tak to nemohu posoudit, ale u kotle může („čuchám“) problém.

Ad5) Pro režim krb má tahle okruh fungovat. Při použití plynového kotle toto není ideální a může docházet k přehřátí nebo cyklování kotle, protože ventil nestihne otevřít a kotli se neodebere výkon, viz výše.
   Protože voda dříve zamrzá, když stojí, než když proudí, tak předprogramované radiátory počítají se špatnými podmínkami a při nižších venkovních teplotách nevypínají čerpadla jako protimrazovou ochranu. U některých toto chování lze upravit parametrem, jiné to mají nastavené natvrdo od výrobce. Pro ilustraci v předprogramovaných regulátorech od Siemense řady RVA to byl parametr: Konstanta pro rychlý útlum (KON). Takže pokud nehrozí zamrznutí a zároveň není požadavek na topení, tak by měla oběhová čerpadla stát.

Ad6) ANO
 Bod 2) Nejpoužívanějších druhů čidel je cca 8. To byste se divil, jak výrobci záměrně prohazují, abyste si je od nich musel koupit. Dokonce i mezi výrobními řadami stejného výrobce. V Honeywellu bude nejspíše novější SW (snad lepší), ale proč měnit HW, když na to co má dělat je v pořádku, proto nová řada jen tak nebude. V této kategorii regulátorů bych ho zařadil na přesný střed.
 Bod3) Podle toho co už o vašem systému vím, bych použil řídicí systém AMiNi4DW2 a k tomu případně při nedostatku vstupů/výstupů rozšiřující moduly. Máte programové možnosti jako u velkého řídicího systému, LCD displej pro rychlý přistup a webový server pro dálkový přístup. Co se týká HW, tak komplet se snímači, pomocnými relé, rozvaděčem atd. bych cenu typoval na 30 000 až 50 000Kč. Výhodou je, že nejste ničím omezen a řídicí systém může být použit od regulace topení až například pro řízení osvětlení, zabezpečení objektu atd. K software: firma AMiT připravila typová řešení, které lze s trochou snahy upravit, ale většinou není problém dané funkce naprogramovat (základ je C#), člověk se naučí pár modulů a je schopen napsat co chce, ale bude vám chybět technologický základ tj. správně definovat fungování okruhu. To je, jako byste si doma stavěl auto. Věřím, že by se vám to podařilo, ale nikdy nepojede a nebude takové jako od profesionála. Věřím, že úpravu SW byste zvládl, ale od základního programování vás důrazně zrazuji.

Ad7)Při delších rozvodech a s důrazem na efektivitu provozu řeším cirkulaci TUV tak, že do cirkulačního potrubí osadím snímač teploty. Jakmile se vrací teplá vody ze systému, čímž je signalizováno, že systém je prohřátý, začnu cyklovat cirkulačním čerpadlem. Tímto dochází k neustálému ekonomickému prohřevu obsahu potrubí teplé vody. Při poklesu teploty běží čerpadlo trvale. Toto lze řešit jen v řídicím systému. Při použití regulátoru bych situaci řešil do série zapojenými spínacími hodinami. Regulátor by říkal, kdy může cirkulace běžet, zde tři zlomy stačí a spínací hodiny by realizovali cyklování.

Ad8) Volil bych větší radiátor, kterému bych přiškrtil průtok a tím snížil výkon. Při použití nízkoteplotního zdroje tepla by se jen povolil průtok a tím docílilo stejného výkonu při nižších teplotách.

Dobrý den p. Valter, opět znovu velice děkuji za Vaše názory či rady. Ještě jsem si dovolil přidat doplňující informace a dotazy pod Vaše odpovědi, viz níže -DN-, děkuji za reakci, optimálně do textu. Nyní bych se hlavně potřeboval pohnout z místa a pak bych případně ještě dolaďoval některé parametry či otázky. Takže jaký je Váš názor a rady na následující co navrhuji já:
1) Pokusím se tedy opravit regulátor Honeywell nebo zakoupím nový. Postačuje mě tento na mé potřeby a na to co popisuji? Samozřejmě také ušetřím, neboť mám čidla, krabici, jističe apod. nachystány pro tento regulátor. Volně programovatelný mě vcelku zaujal, ale je otázka co a jak, když ještě ani neměním zdroj tepla apod.
Ad1) Protože vám stačil do teď, tak předpokládám, že bude stačit i nadále. Při změně zdroje tepla může nastat, ale nemusí, problém. Řídicím systém lze nasadit kdykoli a naprogramovat do něj cokoli.

2) Pokusím se ještě doladit některé parametry pro regulátor Honeywell a případně Vás ještě oslovím, pokud můžu? Případně doladit systém pomocí externích prvků. Toto má smysl, jakmile budu mít regulátor v provozu.

3) Uvažovat do budoucna o změně zdroje tepla a zde mi vychází jako rozumné kondenzační kotel nebo TČ. Kotel je menší investice, ale zase neřeší lepší sazbu na elektřinu. Také jsem již přemýšlel (píšu to i níže) o záměně klimatizace za typ, který topí, pak se pokusit získat lepší sazbu na elektřinu, ale nevím, zda by EON dal sazbu jako na TČ (ono to v podstatě je TČ) a ne jen třeba D45d - což by nebyla až tak velká úspora. Zde je rozhodující, že je vysoká pořizovací cena TČ, lépe je to na tom klimatizace… Máte nějaké zkušenosti či rady, tipy popřípadě zkušenosti se sazbami a také sazbou D45d.
Ad3) Sazbu si vždy zařizovali majitelé sami, takže zkušenost nemám. Vím jen, že při použití TČ nebo elektrokotle měli 20hod nízkou sazbu a 4x za den na jednu hodinu sazbu vysokou. Obecně můžu říct, že EON udělá skoro cokoli, aby si vás udržel, proto s malým rizikem a pohrůžkou byste měl při téhle spotřebě dosáhnout na lepší tarif.

4) jaký zvolit radiátor pro garáž (viz níže).

Původní mail:
Ad1) Ano, řada 100 u Viessmannu je jen pro nenáročné a šetřivé zákazníky (alespoň mi to tak připadá). Klasický elektrokotel vás sežere, pokud nemáte pasivní dům, což asi nemáte (není výjimkou platba 40-60 000Kč za rok). Tepelné čerpadlo udělá v průměru 3x více tepla za stejné peníze jako elektrokotel. V TČ vzduch/voda bývá malý elektrokotel pro velké mrazy též osazen. Zároveň musíte počítat s hlukem a akumulační nádrží. Jinak by se měla investice kolem 10roku provozu vrátit.
   Docela mi nejde do hlavy ta vaše spotřeba. U mě doma mám dva el. sporáky, velký bojler, plno spotřebičů, mrazák, dvě lednice, vodárna atd. Jsou to v podstatě dvě domácnosti s šesti lidmi a platím cca 2000Kč měsíčně. Doporučuji revizi elektroinstalace a najít velké žrouty.

-DN- Velké žrouty můžu a asi začnu hledat, ale musím podotknout, že máme cca následující:
El. sporák a troubu, mrazák, 2x lednice, bazén (cirkulace vody + elektrolýza, ne ohřev), 3 fázové výkonné čerpadlo ve studni (řízené otáčky) + závlaha a časté zalévání zahrady, klimatizace (cca v provozu část června a pak červenec-srpen, multisplit pro 4 pokoje), pračka, sušička, spousta el. spotřebičů a 2-4 počítače, velká plazma TV… Takže možná to bude odpovídat - odhaduji největší "žrouty" klimatizace, sušička prádla a TV, možná i čerpadlo a bazén - prověřím.
Ještě jedna zásadní poznámka - došlo vyúčtování za elektřinu a vrací mi něco přes 6tis., takže jsem se dohodl na snížení záloh na 3.000,-/měs. (šlo by to i na cca 2.800,- Kč)
Dále mě nabízeli možnosti buď TČ nebo namontovat nějaké přímotopy apod. a využívat sazby D45d.
Řešením by byla klimatizace, kterou mám (multisplit 4+1), ale bohužel neumí topit, takže bych ji musel nahradit.
Požadavek je mít dále příkon 8.5kW a samozřejmě přepínaní na VT a NT.
Jak jsem se díval po čerpadlech např. Nibe (má ho soused a je tiché) tak zde vychází investice přes 200.000,-, takže odhaduji něco kolem 250.000-300.000,- s prací apod. No to než se vrátí…


Ad4) Velice záleží na kvalitě provedení podlahového topení. Zdá se, že jste jeden z mála, kde se nešetřilo na izolaci a i výkon podlahového topení se zdá být optimální. Provozujte topný systém, jak jste zvyknutý.
-DN- Izolace podlahy je snad opravdu dobrá - mohl bych najít v dokumentaci kolik vrstev a jaké tloušťky, RD zateplený není.
Takže doporučuje vypínaní/odstavení/útlum ohřevu podlahového topení, pokud je pokles teploty přes noc do 3°C?

Ad DN4.1) Zjednodušeně ano.

Náběh kotle do ještě neotevřených ventilů je nevhodný a většinou je to daň za předprogramovaný regulátor. Abych jim nekřivdil, tak některé regulátory mají parametr na zpožděný start. Zkuste se podívat, jestli tam také není.

-DN- Parametr jsem zatím nenašel a hlavně to nemám jak vyzkoušet, zatím nemám nový regulátor…
Jak by se takový parametr mohl jmenovat či jaký by měl popis?

Ad DN4.2) Viděl bych to něco jako „Druh provozu kotle“.

Dále mi připadá, že uzavíráte průtok přes kotel. Tam kde je čerpadlo, musí být na trojcestném ventilu vždy otevřená cesta. Pokud jsou z obou stran čerpadla, musí být u druhého vyřešen průtok například přepouštěcím ventilem. Protože nemám schéma, tak to nemohu posoudit, ale u kotle může („čuchám“) problém.

-DN- Myslím si, že průtok není uzavřen.
Zapojení mohu schematicky nakreslit a zaslat, ale hned za kotlem mám anuloid a k němu je připojena větev topné a vratné vody.
K topné větvi jsou paralelně připojeny okruhy krbu, radiátorů (má 3-ný ventil) a podlahového topení (má 3-ný ventil).
Ještě musím podotknout, že když není v činnosti krb - tak si vše řídí sám regulátor a pokud je krb v činnosti, tak je regulátor odstaven a tudíž nedochází k sepnutí kotle, jen při požadavku na TUV a to snad není problém, to je jiný okruh. Mimo to kotel může vždy cirkulovat přes anuloid. Je to tak tedy dobře?

Ad DN4.3) Anuloid funguje jako zkrat – proto minimální průtok by měl být v pořádku. Je evidentní, že při vyšších venkovních teplotách nedochází k odebrání tepla, takže bych hledal chybu průtoku na sekundární straně. Nejsou zaneseny filtry, zaseknuté čerpadlo, uzavřeny všechny radiátory termohlavicí atd. Zdá se, že aktuální výkon čerpadel topných zón trochu eliminuje nějakou závadu na topném systému, ale při extrémních podmínkách se projeví.

Ad5) Pro režim krb má tahle okruh fungovat. Při použití plynového kotle toto není ideální a může docházet k přehřátí nebo cyklování kotle, protože ventil nestihne otevřít a kotli se neodebere výkon, viz výše.

-DN- Zde tomu asi nerozumím - pokud topí krb tak je regulátor odstaven a kotel opravdu prakticky nikdy nesepne, neboť jej dávám do stavu standby…
   To o co jsem popisoval (cyklování, uzavírání 3-ného ventily a náběh kotle apod.) se týká opravdu jen režimu, kdy topí jen kotel a krb není vůbec v činnosti. Tento jev nastává opravdu při venkovních teplotách na 0°C.

Ad DN5) Chtěl jsem říci, že provoz na teploty 60/50°C do radiátorů v režimu krbu, beru jako dobré, ale pokud je zapnutý regulátor a plynový kotel, tak bych volil raději delší denní provoz na nižší teploty topné vody.

Protože voda dříve zamrzá, když stojí, než když proudí, tak předprogramované radiátory počítají se špatnými podmínkami a při nižších venkovních teplotách nevypínají čerpadla jako protimrazovou ochranu. U některých toto chování lze upravit parametrem, jiné to mají nastavené natvrdo od výrobce. Pro ilustraci v předprogramovaných regulátorech od Siemense řady RVA to byl parametr: Konstanta pro rychlý útlum (KON). Takže pokud nehrozí zamrznutí a zároveň není požadavek na topení, tak by měla oběhová čerpadla stát.

-DN- Zamrznutí opravdu nehrozí a teplota všech místností v RD je vždy min. 15-18°C mimo garáž. Takže zde budu muset ještě jednou později pohledat, ale opravdu jsem dříve nenašel vhodný parametr.

Ad6) ANO
 Bod 2) Nejpoužívanějších druhů čidel je cca 8. To byste se divil, jak výrobci záměrně prohazují, abyste si je od nich musel koupit. Dokonce i mezi výrobními řadami stejného výrobce. V Honeywellu bude nejspíše novější SW (snad lepší), ale proč měnit HW, když na to co má dělat je v pořádku, proto nová řada jen tak nebude. V této kategorii regulátorů bych ho zařadil na přesný střed.
 Bod3) Podle toho co už o vašem systému vím, bych použil řídicí systém AMiNi4DW2 a k tomu případně při nedostatku vstupů/výstupů rozšiřující moduly. Máte programové možnosti jako u velkého řídicího systému, LCD displej pro rychlý přistup a webový server pro dálkový přístup. Co se týká HW, tak komplet se snímači, pomocnými relé, rozvaděčem atd. bych cenu typoval na 30 000 až 50 000Kč. Výhodou je, že nejste ničím omezen a řídicí systém může být použit od regulace topení až například pro řízení osvětlení, zabezpečení objektu atd. K software: firma AMiT připravila typová řešení, které lze s trochou snahy upravit, ale většinou není problém dané funkce naprogramovat (základ je C#), člověk se naučí pár modulů a je schopen napsat co chce, ale bude vám chybět technologický základ tj. správně definovat fungování okruhu. To je, jako byste si doma stavěl auto. Věřím, že by se vám to podařilo, ale nikdy nepojede a nebude takové jako od profesionála. Věřím, že úpravu SW byste zvládl, ale od základního programování vás důrazně zrazuji.

Ad7)Při delších rozvodech a s důrazem na efektivitu provozu řeším cirkulaci TUV tak, že do cirkulačního potrubí osadím snímač teploty. Jakmile se vrací teplá vody ze systému, čímž je signalizováno, že systém je prohřátý, začnu cyklovat cirkulačním čerpadlem. Tímto dochází k neustálému ekonomickému prohřevu obsahu potrubí teplé vody. Při poklesu teploty běží čerpadlo trvale. Toto lze řešit jen v řídicím systému. Při použití regulátoru bych situaci řešil do série zapojenými spínacími hodinami. Regulátor by říkal, kdy může cirkulace běžet, zde tři zlomy stačí a spínací hodiny by realizovali cyklování.

-DN- Jaký poměr časů používáte a doporučujete pro cirkulace/přestávku.
Někdo tvrdí, že stačí 2min a pak třeba 15min. stát. Já jsem používal 5min./10min. a možná je pauza krátká?
Honeywell umí nastavit cirkulační čerpadlo na 3 možné zlomy a v rámci běhu je možné nastavit právě dobu běhu a pauzy, což jsem si nastavil a využíval. Je to tak dostatečné a relativně ekonomické?
Také jsem objevil Grunfos s funkcí "Comfort Autoadapt" - elektroniky by měla vysledovat potřeby domácnosti a hospodárně spínat.
Je s tím nějaká zkušenost, cena je samozřejmě vyšší nebo plně postačí systém, který mám?

Ad DN7) Čas chodu a odstávky se dává podle toho, jak rozsáhlí máte systém. Postupně zvyšujte časy odstávky do doby, než se vám začne vracet o 5°C chladnější voda oproti normálu a tu nastavte. Poté nastavte dobu chodu dlouhou tak, až se bude vracet skoro stejně teplá voda, jako do systému vstupuje.
Pro klasické domácnosti dva časové úseky pro „denní“ provoz jsou standard.
Čerpadlo s funkcí "Comfort Autoadapt" je úsporné a kvalitní, ale je vhodné pro domácnosti s konstantním provozem, protože jeho fungování nemáte pod kontrolou. Časový program se učí váš režim, a pokud je pokaždé jiný, tak uspoříte jen el. výkonu, protože je tam použit velmi kvalitní motor. Též je nutné zkontrolovat montáž po topenářích, protože už několik part, několik let montovali čerpadlo a snímač špatně, protože si nepřečetli návod.

Ad8) Volil bych větší radiátor, kterému bych přiškrtil průtok a tím snížil výkon. Při použití nízkoteplotního zdroje tepla by se jen povolil průtok a tím docílilo stejného výkonu při nižších teplotách.

-DN- Zde bych potřeboval poradit přesněji. Jaké rozměry radiátoru byste doporučil, případně, který od výrobce Korado. Obecně tedy není na škodu předimenzování radiátoru a "uškrcení" na termohlavici?
Ad DN8) Nejsem topenář, takže vám typ neřeknu a střílet od boku není profesionální. Když je to v rozumných mezích, tak škrcení není opravdu na škodu.

   Dobrý de p. Valter, opravdu děkuji za rady a informace, uvidíme co tedy a jak to dopadne s opravou regulátoru. Jen se ještě jednou ujišťuji, že mi klidně doporučíte opravu či nové zakoupení stejného modelu - ušetřím čas a peníze a mělo by to v současné době dostačovat?

Píšete, že provozovat radiátory v provozu "KRB" na 60/50°C je optimální a v pořádku.
V režimu regulátor-kotel doporučujete delší dobu běhu a nižší teplotu - je tím myšleno např. používat vstupní vodu 55°C (ne i 50°C) a delší dobu - tím myslíte např. prodloužit stávající dobu o 1 hod. apod. Samozřejmě vše vyzkouším a ověřím v praxi. Jde o obecně o to, že i obyčejný plynový kotel (Baxi Luna Blue 1.240Fi) v tomto režimu bude hospodárnější? Já měl vždy za to, že raději rychle a "pořádně" (60-65°C) rozehřát radiátory a pak klidně útlum či i odstavit - není to v tomto případě ekonomičtější?

   A ještě jeden dotaz na klimatizaci - nemáte zkušenosti s provozem jako topení - jde mi spíše o to ho využívat v přechodném období či pro rychlé získání tepelné pohody např. po ránu. Ráno např. 15min. "profouknutí" obývacího pokoje… Je to dle Vás smysluplné či zcela nesmysl. Někteří lidé tvrdí, že tím topí po celém domě a téměř celou zimu…
   Jakmile budu mít regulátor v provozu a nastaveny parametry a nebude mi něco jasné nebo nebude fungovat, tak jak si myslím a co jsme diskutovali, dovolím se ještě ozvat, snad Vám to nebude vadit. Ještě jednou děkuji.

   Dobrý den, podle mně dostupných informací je regulátor Honeywell nyní nejlepší volbou, pokud tedy nechcete investovat do řídicího systému.

   Nejhospodárnější provoz vašeho plynového kotle je, když jede co nejdéle na co nejmenší výkon a nejmenší teplotu, poté je největší účinnost. Topením „přískoky“ vám hodně tepla uteče komínem. Proto se začaly dělat kondenzační kotle, které se snaží co nejvíce tento jev omezit.

   S použitím klimatizací pro topení v oblasti rodinných domů nemám zkušenosti. Už z principu je to drahé topení (plynem to vyjde určitě levněji), ale pro rychlé zatopení to má své kouzlo.


   Dobrý den, takže děkuji za vše a jdu se snažit dát dohromady Honeywell a nastavit vše potřebné. Jakmile budu mít nějaké problémy či dotaz na parametr a to co jsme diskutovali, dovolím se ozvat a případně se poradit.

Ještě si, ale dovolím dotaz na provoz kotle (standardní) v režimu plyn + regulace.
 1) pro radiátory tedy najít optimální teplotu a délku hoření?
Mám totiž pocit, že když budu pouštět do radiátorů max. 50°C teplovou vodu, že radiátoru nebudou moc hřát a budou snad jen vlažné (mám vyzkoušet i klidně např. 45°C). Vše tedy vyzkouším, jakmile zprovozním.
Obecně tedy máte názor, že např. 2hod chod na 45-50°C bude hospodárnější než např. 4x zatopení a dosažení 60°C a pak vypnutí?
 2) totéž platí i pro podlahovku? Zde mám délky chodu (zvýšený režim, či denní režim) vždy cca o 1hod delší než u okruhu radiátorů.

   Dobrý večer, zde nejde o teplotu radiátorů jako spotřebičů, ale o teplotu spalin (teplo odejde komínem nezužitkované) a tu lze ovlivnit jen výkonem kotle. Je tedy žádoucí, aby kotel jel na redukovaný provoz. Zde se předá nejvíce vyrobeného tepla topné vodě. Toho lze docílit, jen pokud je stabilně dodáván udržovací výkon a zamezí se výkonovým špičkám při větším ochlazení prostoru.
   U vlažných radiátorů je hodně patrný psychologický efekt, zvláště u žen, teplo je předáváno pomaleji (menší rozdíl teplot), ale pro účinnost kotle je to nejlepší stav. Proto pokud pojedete stabilně na nízkou teplotu topné vody, tak dodáte stejný výkon jako při skokových zátopech, ale s lepší účinností kotle.

   Dobrý den p. Valter, omlouvám se, že ještě píšu, ale nedá mě to a chci reagovat a poslední diskusi. Píšete o účinnosti kotle, předanému výkonu apod. - tomu rozumím.
   Je to, ale také 100% nejlepší z poměru ceny a spotřeby plynu - obecně jistě ano, ale pak je asi potřeba najít správný kompromis mezi dobou chodu na redukovaný výkon neboť v jistém čase může být cenově výhodnější vyšší teplota a odstávka - je tomu tak?
   Ne není. Cenově bude vždy výhodnější topit na nižší teplotu topné vody, protože vám uteče méně tepla komínem. Jediné kde to nemusí platit je, když je dům špatně zaizolován, tak dodáváme větší výkon, protože musíme delší dobu natápět a tepelné ztráty (rozdíl vnitřní a venkovní teplota) jsou integrovány delší čas.

   Dnes jsem vyzkoušel vyřadit zcela regulaci - ta stejně ještě není opravená a pustil kotel, zcela otevřel 3-ný ventil radiátorů, zapnul čerpadlo a na kotli nastavil nějakou teplotu. A pozoroval chování.
1) Teplota za čerpadlem (vstup do okruhu radiátorů) cca 50°C, kotel samozřejmě občas vypne a pak zase zapne, ale delší dobu běží (hoří) a udržuje cca 50°C, po čase má vratná voda cca 30-35°C
2) Teplota za čerpadlem (vstup do okruhu radiátorů) cca 60°C, po čase má vratná voda cca 40°C Otázkou je, který režim bude tedy výhodnější a efektivnější zda 50/30°C či 60/40°C? Pocitově samozřejmě 60/40°C - radiátoru jsou horké a teplo více sálá. Kotel se po 1. náběhu a 1. ohřevu na 60°C "uklidní" a již nespíná, tak často ventilátor a nějak se ustálí na udržování teploty. Připadá mě to jako obdobné chování jako při režimu 50/30°C.
   Nejdůležitější je držet kotel na redukovaném výkonu, protože spaliny mají více času předat teplo topné vodě. K redukovanému výkonu dochází až pokud je kotel natopen na požadovanou teplotu a je potřeba jen udržovat její hodnotu. Z toho nám lépe vychází 50/35°C. Pokud se budeme bavit o rozumně zaizolovaném domě, tak teprve až nebude možné krýt tepelné ztráty časovým prodloužením chodu, tak teprve poté navyšovat teplotu topné vody.

   Ještě jste psal, že není "dobré" či výhodně cyklování - tedy zapnutí kotle = plný výkon dosažení např. 60°C a pak vypnutí a tak stále dokola… Pak mě tedy napadá otázka, zda něco podobného nedělá i regulace?
   Ano dělá, ale to neznamená, že to je to nejlepší. Dnešní moderní kotle mají plynulou regulaci hořáku a ubírají výkon tak, aby právě nedocházelo k vypnutí. Kotel vypínají, jen pokud i minimální výkon je velký (malý odběr tepla) tj. teplota přeleze o 10°C nad žádanou. Regulace poté jen povoluje provoz kotle, pokud se tedy nebudeme bavit o řídicím systému nebo OpenTherm komunikaci, kdy řekneme kotli, jakou chceme topnou vodu, tj. jaký potřebujeme topný výkon a kotel si provozní výkon hořáku uzpůsobí podle svého.

   Nejsem odborník, ale mám vypozorováno, že vlastně regulace spíná kotel dle požadavku, hlídá vlastně teplotu topné vody za 3-ným ventilem a případně ji mixuje… Rozhodně, ale regulace nedovolí kotli vyšší teplotu topné vody než je nastavena v regulátoru a já mám nastaveno 60°C. Při větších mrazech je vidět, že regulace "donutí" kotel dosáhnout 60°C a také pak kotel nějakou dobu běží a udržuje tuto teplotu, dokud nestoupne nad jistou mez...
   Kotel musí v rozumném čase dosáhnout požadované teploty, hlavně když mrazy nejsou. Pokud k tomu nedojde, tak je kotel slabí nebo jsou špatně nastavené průtoky.

   Pokud by zapínání kotle a vypínání mělo být špatně, pak na co by byla regulace. Je mi jasné, že využívá a sleduje teploty vnitřní a vnější, dále mixuje vodu apod., ale obecně přeci často zapíná a vypíná kotel?
   V regulaci by měli být parametry, aby právě k cyklování docházelo co nejméně. Pokud jsou špatně nastaveny, kotel je předimenzován, nebo je odebírán malý tepelný výkon, tak může docházet k cyklování často. Představte si to jako auto. Taky je efektivnější jezdit plynule než brzda/plyn.
  Takže jde také o to dosáhnout optimálního stavu při zapnutí kotle a co nejdelší hoření na malý výkon?
ANO

   Toto si umím snad jen představit nastavením kolečka (termostatu) na kotli a tudíž by kotel nebyl schopen dodat třeba více než 50°C vodu, ale pak regulace bude požadovat např. 60°C a tudíž bude nutit kotel běžet téměř stále… takže snížit i max. teplotu v regulaci?
   Ano, ať regulace povolí kotel a nechá ho hořet. Měli by tam být parametry jak toho dosáhnout např. Navýšení požadované teploty kotle, spínací diference kotle, minimálně doba chodu a odstávky kotle atd. V útlumu bude nízká požadovaná teplota pro kotel, proto ho odstaví. Na kotli nechte 50°C, dokud to bude stačit.

   Opravdu toto vše bude mít podstatný vliv na spotřebu? Nebo se najde doba, za kterou to již nebude mít opodstatnění (myšleno velká doba chodu na redukovaný výkon naproti zapínání/vypínání).
   Zde hodně záleží na tepelných ztrátách domu. S obecnými a přibližnými údaji vám nemohu dát přesný výsledek ;-). Vyzkoušejte a hned uvidíte.

   Je to vlastně analogie, jako byl můj dotaz a vypozorování chování i "podlahovky" - kde jsme se nakonec spíše shodli na běžném výkonu a nočním vypnutí - neboť jsem nepozoroval podstatný rozdíl, když byl použit útlum podlahovky (v podstatě zbytečně běží čerpadla, podlaha se přes noc mnoho neochladí, prostor jen o 1-3°C).
   Ono je to ekonomičtější i u té podlahovky, ale přijde se o pocit „teplé“ podlahy, zároveň se nejspíše dostanete pod minimální výkon kotle a ten začne cyklovat. V konečném důsledku nula od nuly pojde, takže proto zachování stávajícího systému.

   P. S. Ještě mám jeden dotaz ke směru toku TUV pomocí nuceného oběhu. Mám pocit, že čerpadlo má vyznačeno šipku a tak směřuje jakoby od zásobníku, tzn., že čerpadlo TUV žene od zásobníku a vrací se přes potrubí teplé vody zpět do zásobníku? Tak to vypadá. Ale přeci pak teplá voda (při požadavku) proudí opačným směrem, není to problém? Děkuji.

   Systém TUV je tvořen třemi trubkami. Studená voda je zavedena do bojleru a do kohoutků. Teplá voda vede z bojleru do kohoutku. Cirkulace je napojena u posledního kohoutku a vede do bojleru. Při zavřených kohoutcích cirkuluje teplá voda z bojleru k poslednímu kohoutku a poté zpět do bojleru. Cirkulační čerpadlo můžeme osadit do trubky teplé vody a šipka směřuje pryč z bojleru nebo do trubky cirkulace a šipka směřuje do bojleru. Obecně se čerpadlo dává do trubky cirkulace, ale nic nebrání ho dát o trubky teplé vody (tedy pokud to není čerpadlo Grundfos s externím snímačem).

Odesílatel: abcd@atlas.cz