Pracovní den elektronu

Pracovní den elektronu

Elektron   Sedím si tahle u kávy a otřes dává tušit, že pracovní proces začíná. Ostatní spolupracovníci se svižným tempem vydali k průchodu, tak i já dopíjím a zařazuji se do fronty. Pomalu se blížíme k vrátnici, kde z mě neznámého důvodu, je nápis „Spínač“. Odpíchnu si příchod a pokračuji v zástupu ke svému pracovišti. Můj úkol spočívá v kontrole celistvosti jedné malé a nerovné štoly. Proč jí musíme všichni stále kontrolovat, nechápu, ale budiž. Práce mi jde od ruky, ale jak se deru dopředu, začínám se potit jako „prase“ a zároveň si odírám montérky skoro doběla. Šichta se zdá nekonečná, ale v dálce už vidím konec. S úlevou opouštím štolu, potvrzuji průchodnost (ta štola je snad čím dál menší – asi omezím sladké), sundávám odřené montérky a stále svižným tempem se odebírám do zdroje (zábavy). V klidu usedám, porcuji svačinu a čekám, až dorazí všichni. Už se těším na víkendovou „nabíjecí“ párty (to se zase zmažu jako klokan).

Toto je pochvala všem elektronům pracujících v mé přenosné svítilně.