Děkuji za informace, které sdílíte, ať již v knize či zde na webových stránkách (jsem zde poprvé, tak jsem toho mnoho nenačetl :).
Dovolím si přidat okruhy témat, které mne jako projektanta VZT zajímají a rád bych se s nimi blíže seznámil.
 1) Regulace obtokové klapky deskového rekuperátoru při teplotách pod bodem mrazu. Výhody/nevýhody teplotního řízení na základě rozdílu teplot, instalace vlhkostního čidla pro zajištění maximální výtěžnosti zpětného zisku tepla - účinnosti rekuperátoru.
 2) Pokročilý algoritmus řízení rotačních a deskových rekuperátorů s ohledem na max. účinnost jak v režimu topení i chlazení i s ohledem na kondenzaci.
 3) Obecné zásady použitého algoritmu řízení výkonů ohřívačů, chladičů v závislosti na přesnosti použitých čidel a jejich zapojení (často se setkávám s chybně vyhodnocenými a zobrazovanými teplotami na monitoringu nejen ve VZT). Vliv volby kabeláže teplotních čidel stíněné/nestíněné atd.
 4) Podrobný popis řízení regulátorů průtoku vzduchu po komunikačním protokolu MP-BUS, MODBUS vyčítání aktuálních požadavků průtoků vzduchu v regulátorů, algoritmus následného řízení ventilátorů VZT jednotky. Optimalizace "PID" regulace s ohledem vzájemnou vazbu "vzduchový výkon ventilátoru - nastavení listu klapky regulátoru průtoku" s ohledem na minimalizaci příkonu ventilátoru tj. co nejvíce otevřený - neškrcený VZT rozvod regulátory průtoku.
Bylo by toho ještě víc, ale to si budu muset oživit Vaši knížku. Hodně sil a nápadů při tvorbě nejen knihy.

   Zdravím a přeji dobrý den, nedávno jsem si pořídil vaši knížku k regulaci k doplnění a ucelení naučeného a měl bych na vás jeden intelektuálně méně náročný dotaz. Jsem čerstvý absolvent oboru TZB ze cvutu a přemýšlel jsem, jestli je vhodné a možné začínat hned zkraje pracovní kariéry (cesta otroka) v oboru MaR, nebo zda je vhodnější, a to je prozatím i můj názor, projít si nějaký rok projektování jednotlivých profesí a poté se případně zaměřit na MaR.
   Od MaR jsem si sliboval několik věcí, bude to dost náročné, budu se toho muset ještě dost doučit, ale naopak by to mohla být jedna z prací, kde člověk jen nesedí za PC a nerýsuje (modeluje) systémy TZB... Je možné z vaší praxe tuto představu potvrdit, nebo vyvrátit? Jinak ten titulní obrázek na knize, to je něco, připomíná mi to toto http://www.pohadkar.cz/public/media/O_krtkovi/popis/270-krtecek-60-dilku.jpg. Jinak kniha super, je to napsané pro lidi, což se o mnohém dalším dnes říci nedá.

   Ahoj Jardo, dostal jsem se k řešení jednoho problému regulace, resp. filozofie, jak to pojmout. Pokud budeš mít čas a chuť, zajímal by mne Tvůj názor, jak to správně uchopit. Jedná se totiž o dvě zdánlivě nepropojitelné regulace, ale myslím, že mi jen chybí to správné naťuknutí, abych ten společný bod našel. Ale pochybuji, že jsi něco takového kdy řešil...
   O co jde. Jedná se o klasickou regulaci teploty vzduchu ve VZT s rekuperátorem (vzduchový výměník). Takže reguluji výstupní vzduch z VZT buď podle teploty prostoru nebo odsávaného vzduchu. A teď ten bonbónek.
Ve VZT je další výměník, kam má být pouštěno odpadní teplo z technologie (takže zadarmo) a to každý rád vidí. Jenže, teplota vody, která jde do výměníku do VZT se mění podle chodu technologie. A navíc, nesmí klesnout teplota "odpadního tepla" pod 60stC. Takže nemohu odebírat tepla, co chci, ale jen tolik, aby neklesla teplota pod 60stC.
   Udělal jsem si na začátku dvě osy, kdy rozhoduji, zda je teplota pod 60stC, tak vůbec teplotu z odpadu neberu. To totiž je taky stav, několik hodin není teplota odpadu nad 60stC vůbec. Tak abych "nebrzdil" ohřev VZT, tak proste úsečku s odpadem smažu.

   Dobrý den pane Valtere, již delší dobu si realizuji systém domovní automatizace (sic) na PLC hardware firmy Teco (Foxtrot). Letos se pokouším rozšířit systém i o řízení vytápění, zatím topných okruhů (dva směšované - radiátorový i podlahový) a okruh TUV (nepřímý ohřev bojleru), později i o IRC (serva na radiátorech, termohlavice na podlaze).
   Na řízení má výrobce připravenou rozsáhlou knihovnu SW funkčních bloků včetně PID regulace, výpočtu ekvitermní křivky, poruchových hlášení apod., takže se programátorsky nejedná o složitý úkol (snad při nastavování parametrů PI regulátoru jsem se trochu vyvztekal). Regulace topných větví chodí, regulace kotle také (Vaillant, kterému se signálem 0-10V předává požadavek na výstupní teplotu vody) ale - upřímně - představoval jsem si, že výslednou regulační křivku řídící servo dokáži vytvořit "hladší". A teď proč....dílem si myslím, že se může projevovat vliv cyklování kotle, ač držím převýšení teploty kotle větší než 5 stupňů, přesto v lokálním minimu pozoruji jistý vliv na křivku. Dílem to bude jistě mojí neznalostí a nezkušeností při nastavování parametrů. Možná může mít vliv i charakter PID instrukce PLC nebo vlastnosti serva.
   Ale kromě toho mne napadlo, zda nemůže být trochu problém i v umístění čidla topné vody, které je v současné době umístěno cca 60 cm za směšovačem (za čerpadlem). Což je pár sekund, než se voda ze směšovače "dostane" k čidlu. Studoval jsem proto návody některých výrobců ekvitermní regulace, jak to oni doporučují a řada z nich jej dává až za čerpadlo (tak, jak jej mám já), řada z nich ovšem hned za servo, ještě před čerpadlo.
   Jaký je Váš názor? (parametry: ventily trojcestné VXP45, kv = 2,5 a 4, serva SSB61 spojitě řízená 0-10V, čidlo příložné Pt1000, dimenze potrubí DN25, průtok reálný dle údaje na displeji čerpadla Grundfoss cca 0,7 až 1,0 m3/hod).