Řízení kotle Vaillant

   Resp. dotaz na kontakt na autora modré části textu zde: jvalter.cz/nadrazene-rizeni-kotle.
   Jeden z konverzujících tady píše, že "U těchto kotlů mám s modulem 0-10V a řízením výstupní teploty ty nejlepší zkušenosti.". Také já bych rád získal takové zkušenosti. Mám kotel Vailant ecoTec pro, vybral jsem si ho proto, že má možnost být řízen "primitivní" napěťovou úrovní 0..10V. Nechci se prát s protokolem, protože nevěřím na standardy. Popis problému převezmu odjinud, abych to nepsal znovu a znovu:
   Mám připojený PWM výstup SDS micro (aktuální fw) na vstup modulu PWM10. Výstup jde na desku VR34 kotle Vaillant ecoTec pro. Měl jsem dojem, že stačí nastavit na vstupní svorce modulu napěťového řízení kotle napětí vyšší, než je regulační práh (asi 1,5V) a kotel by měl začít nahřívat vodu do topného okruhu. Nenahřívá.
   Také mám výstup PWM10 připojený na A-D vstup SDS, takže vidím, že výstupní napětí odpovídá nastavenému. Měřeno na svorce modulu v kotli, to napětí tam je, kabeláž tedy není nikde přerušená. S tím, jak se mění výstupní napětí PWM10, se mění hodnoty v registru D.009 v diagnostice řídící jednotky kotle. Hodnota je ve stupních Celsia (je vidět v zobrazení proměnné D.009), takže řídící jednotka kotle zná požadovanou teplotu výstupní vody.
   Kotel se ale ani po mnoha minutách s požadovanou hodnotou vody kolem 50 st.C nespustí a nepošle vodu do okruhu. Modul rozhraní kotle pro A-D řízení 1..10V je velmi podobný, možná identický, co do kotlů ProTherm.
   Nějaké nápady? Máte někdo zkušenost s řízením kotlů Vaillant/ProTherm přes napěťové rozhraní? Musí se v řídící jednotce někde výslovně nastavit, že má reagovat na napěťový vstup, když jeho hodnotu už prokazatelně vidí?
   Dohaduju se, že v celém systému je něco s vyšší prioritou (nastavení nebo jiná část obvodu), co řídící jednotku drží v "letním režimu".
Toto bych chtěl konzultovat s někým, kdo už zkušenosti s touto konkrétní sestavou získal. S ohledem na roční období se to patrně dá pochopit ;-) Přeji pěkný den.

Dobrý den, modulů Vaillant VR 34 jsem použil už hodně a bez jediného problému. První oživení bylo trochu krkolomné, ale zásadní věci popíši:
 1) Jako první si chce přečíst projekční návod a návod k instalaci. Třeba jako: Upozornění – Rozhraní 0-10 V VR 34 není vhodné pro současné použití s regulátorem pro sběrnici eBUS. Pokud se na zařízení připojí regulátor pro sběrnici eBUS, nemá VR 34 žádnou funkci! V tom případě odpojte regulátor pro sběrnici eBUS od zařízení (to bude nejspíše případ předchozího tazatele).
https://www.vaillant.cz/downloads/projek-n-podklady/pp-kl-01r3-ver2-vr34-425617.pdf
https://www.c-o-k.ru/library/instructions/vaillant/avtomatika-regulyatory-moduli-termostaty/22841/95374.pdf
 2) Řízení 0-10V – VR34 (jen připojit a maká to) svorkovnice X31 -> zobrazovaná požadovaná teplota -> parametr D.009 na regulaci kotle.
 3) Oproti manuálu -> 2V – min teplota, 9V – max teplota -> max. teplota se dá nastavit na parametru D.071

Zdravím, děkuju za odpověď i za rady. K bodům:
 1) Citovaná věta je v českém popisu k PCB VR 34, už jsem si jí tam všiml. To je to, co mě původně vedlo k myšlence, že činnost VR 34 něco blokuje. Nevidím ale k desce řízení kotle připojený jiný regulátor, než VR 34 (viz. obrázek níže).
 2) Viz další obrázky níže
 3) Necitlivosti regulátoru v okrajových oblastech jsem si vědom, podle dokumentace (i té, co na ni odkazujete) je navíc na dolním okraji regulační křivky něco, jako malá hysterezní smyčka. Nastavil jsem hodnoty nejprve 6V, potom 6,5V. Ověřil polaritu – správně. Počkal dobu nastavenou jako "čas ochrany hořáku" (podle verze překladu dokumentace) a nedočkal se akce.
   Pro pořádek uvedu, že nastavení pod menu bojleru i radiátoru v kotli byly obojí na "off" během pokusu o vybuzení vnějšího řízení. Nezkoušel jsem proklikat menu radiátoru "až nahoru" jestli tam pak není za nejvyšší hodnotou něco jako "ext.". Dokumentace o tom nemluví, ale já už jsem opravdu zoufalý.
   Dokumentace v češtině se liší od dokumentace v němčině a angličtině. Někdy v detailech, někdy se z českého textu nedá rozumně pochopit a v anglickém smysl dává. Bohužel v Anglii se některé komponenty neprodávají a VR 34 tam příliš obvyklý není.
   Na vstupu VR 34 je zapojena svorka "I" a zem. VR 34 je propojeno do X31. D.009 udává teplotu 50st.C A SOUČASNĚ je kotel ve stavu S.31, což je "není požadavek ..." a na základní obrazovce je vidět deštník (letní režim).
   Když se teplota vody zadá v menu, kotel okamžitě začne topit ... a na regulaci nebere zřetel. Něco s propojkami ve svorkovnicích na obou deskách? Nějaký nápad, co může držet kotel v letním režimu? Díky

   Dobrý den, opravdu na regulaci nebere zřetel? Protože na D.009 je hodnota 50°C, tak problém není ve VR34, ale v nastavení kotle. Tímto směrem by se mělo ubírat veškeré vaše snažení, případně konzultace se servisním technikem kotle. Vyzkoušejte:
 1) Nastavte parametr D.002: 2 (min. doba odstávky) – teoreticky jen pro test
 2) Nastavte hodnotu na D.009 na hodnotu 50°C (zkontrolujte)
 3) Nastavte požadovanou teplotu topné vody na maximum (obecně 75°C). Pokud používáte dálkové řízení, tak z požadované hodnoty topné vody se stává maximální povolená teplota z kotle.
 4) Zkontrolujte, že kotel se snaží modulací hořáku udržet na výstupu 50°C.
 5) Napište, jak jste dopadl.

Odesílatel: martin@airnet-cz.info

Komentáře

VR34 teplota nebo výkon ?

Modul VR34 má možnost řízení kotle na teplotu nebo výkon. Záleží na tom, jestli je na VR34 propojka X1 nebo ne. Teplotu mi VR34 řídí dobře. Chtěl bych se zeptat, jak se bude kotel chovat při odstraněné propojce X1 - tedy řízení výkonu. K řízení teploty kotle používám 0-10V z miniserveru Loxone a teplota se mi nastavuje podle topné křivky v závislosti na venkovní teplotě. Děkuji za odpověď a Váš čas. Petr Koubek.

VR34 teplota nebo výkon ?

Děkuji za odpověď, mě zajímalo, jak bude vypadat výstupní teplota z kotle a jeho chování při regulaci výkonu. Samozřejmě mohu propojku X1 odebrat a vše vypozorovat. Chtěl jsem znát Váš názor na použití obou možností a uznávám, že jsem se asi nevyjádřil správně. Petr Koubek.

VR34 výkon - odpověď 2

Dobrý den, abych pravdu řekl, tak si nejsem úplně jistý, na co se ptáte, takže to vezmu obecně.
   Máme nějaký zdroj tepla (kotel) a nějaký spotřebič (např. radiátor). Pokud zdroj dodá stejný výkon, jako byl odebrán (nehrajete si s průtokem - konstantní průtok), tak teplota zůstává stejná. Pokud zdroj má větší výkon, než je odebrán, tak teplota stoupá a naopak. Takže například chci udržet stálou teplotu v místnosti, která má tepelné ztráty 2 kW, tak musí kotel jet na výkon 2 kW. Zjednodušeně je tepelný výkon dán průtokem a rozdílem teplot (vratná/topná voda). Průtok je konstantní (čerpadlo jede na konstantní průtok a nedochází k žádnému škrcení průtoku), tak potřebuji jet na takový výkon, který odpovídá danému rozdílu teplot.
   Obecně je regulace výkonu variabilnější a efektivnější, hlavně u kondenzačních kotlů větších výkonů, ale je náročnější na správné naprogramování a odladění na konkrétní topný systém. Ve vašem případě bych zachoval regulaci na teplotu. Pro kvalitní regulaci výkonu je potřeba nějaké zkušenosti a teoretické znalosti a u malých kotlů je ekonomický přínos minimální. Zde se regulace výkonu používá z jiných důvodů např. rychlý velký odběr u vzduchotechnik atd. Nic ale nebrání tomu si to vyzkoušet (nějaké zkušenosti asi máte), ale při testu si hodně hlídejte průtok a maximální teplotu výstupní vody. Jen dodám, že dobrá regulace na teplotu je lepši než špatně odladěná regulace výkonu, přece jenom dnešní kotle už nějakou inteligenci mají a tu vy musíte kvalitně nahradit.

Řízení na výkon

Pokud chcete použít způsob řízení kotle přes výkon, musíte použít PI regulaci v nadřazeném systému a neustále reagovat na výstupní teplotu z kotlů (vzhledem k požadované). U řízení jednoho kotle to nedává smysl a vždy je lepší ponechat řízení na teplotu a nechat výkon kotle na kotlové automatice. Pokud je však kotlů víc a mají být řízeny nadřazeným systémem, je naopak jediná funkční možnost použít řízení na výkon a vytvořit si kaskádový řadič v regulátoru, který bude určovat, kolik kotlů má běžet, kdy se přiřadí nebo odřadí další. Parametry řízení je poté nutno doladit na místě za provozu a ideálně z trendů teplot atd. Pokud bychom řídili několik kotlů způsobem na teplotu, nastává problém v režimu odřazování. Přiřazení se ještě jakž takž dá, jelikož budeme mít prostě delší dobu na výstupu z kotlů nižší teplotu než je požadovaná a tudíž připneme další kotel (budeme předpokládat, že kotel již běží na 100% a stále nestíhá). Ale již neřešitelné je odřazení, jelikož nevíme, na kolik procent výkonu kotle jedou. Takže se může stát, že odřadíme kotel, ale jeden kotel to neutáhne a my tak musíme druhý přiřadit zpět a tak pořád dokola, dokud se nesníží odběr tepla a jeden kotel to již zvládne. Pokud bychom měli zpětnou informaci o tom, na jaký výkon kotle jedou v režimu řízení na teplotu, tak se s tím již dá pracovat, jenomže takovou informaci žádný kotel zpět nepošle. Takže to je asi hlavní rozdíl v řízení na teplotu nebo na výkon.

Řízení na výkon - doplnění

S předešlým komentářem se ztotožňuji, jen doplním:
 1) U kaskády kondenzačních kotlů je výhodnější (příklad) pokud dva kotle běží na 50% než jeden na 100%.
 2) Kotle větších výkonů „někdy“ informací o skutečném výkonu kotle poskytují. Přiklad: nedávno oživená regulace kotle Buderus páté generace, kde skutečný výkon kotle vyčítám po komunikaci Modbus TCP. 
 3) Ze skutečnosti upozorním, že je nutné rozlišovat mezi kotli malých a velkých výkonů a mezi „chytrými“ a kotli které jednoznačně poslouchají povely (starší nebo velké kotle). Chování kotlů i kaskády se značně liší.