TUV-bojler

Ohřev teplé užitkové vody a dotazy kolem něj...

Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

Zapojení AKU

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Natápění TUV

   Dobrý den. Obdivuji Vaši práci. A chtěl bych Vás poprosit o radu. Provozuji kotel Vitodens 200w pro podlahové topení přes směšovač a pro ohřev TUV plovoucího zásobníku umístěného v akumulační nádrži, kterou vytápím krbovou vložkou. V zimě systém ohřívám jen krb. vložkou a v létě ohřívám zmíněný TUV zásobník Vitodensem, který pro to má oddělený okruh.
Můj dotaz je: Jak správně nastavit kotel aby TUV nahříval ekonomicky? Zvolil jsem časové nastavení pro TUV od 7do 11hod. a od 15 do 22hod. Standardně kotel natápí 1 krát až 2 krát za tento časový úsek denně, přibližně 25 minut. Nahřívá vodní opláštění kolem TUV zásobníku, který má objem 220litrů.
Nelíbí se mi ale, že kotel nahřívá teplotou až 58 stupňů - teplota kotle na displeji. Nastavenou teplotu požadovanou TUV mám na 37stupňů. Čidlo teploty mám v zásobníku TUV vnořené asi hlouběji a voda z pákové baterie při plné teplé je, že se o ní neopařím. Je u tohoto kotle ekonomické takovou vysokou teplotou nahřívat vnořený zásobník TUV?
Ještě jsem zkoušel v kódování, kotel, skupina2, 06- omezení max. teploty kotlové vody, určeno kódovací zástrčkou kotle nastavit na 40. Kotel ale natápí vodou 58 st. Zkoušel jsem, když bych nahříval vodu na požadovaných jen třeba 30 st, teplota kotlové vody by byla třeba 40st., ale to je na sprchování už ne úplně teplé. V kotli mám také přidané rozšíření, ale úplně se v parametrech kódování a diagnostiky nevyznám, tudíž ani nevím, jestli mám kotel správně nakonfigurovaný i pro provoz do podlahy přes směšovač. Zatím jsem zpozoroval, že kotel při topení do podlahy často cykloval. Zatím kotel Vitodens na vytápění nepoužívám. Topím dřevem, ale stejně bych měl kotel rád správně nastaven.
Mohl bych poslat i ofocené tabulky diagnostiky a kódování a situaci zapojení - topný okruh se směšovačem a odděl. TUV. Předem děkuji za Vaší případnou odpověď, jestli se tím budete chtít zabývat. Ať se daří.

Otopná soustava - 2 AKU do série

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

Viessmann Vitodens 222-W nehřeje TUV

   Dobrý den, od konce roku 2014 mám instalovaný kondenzační kotel Viessmann Vitodens 222 W BZLA-19. Do současné doby nám v rodinném domě fungoval bez problémů byla prováděna pravidelná roční údržba techniky a vždy říkali že kotel je jak nový a byla to dobrá volba. Teď se stalo, že kotel topí do systému, jak má, jen pokud nastavím ohřev TUV na nejnižší stupeň tedy 10 st. V tomto případě kotel ohřívá vodu do topného systému, jak má. Pokud zvýším teplotu TUV kotel se po chvíli vypne hořák a nehřeje ani topnou vodu. I když kotel na displeji ukazuje teplotu kotle třeba 37 st prostě nezapne hořák nehřeje TUV ani topnou vodu (nevím, jestli se hořák nepokouší zapínat hořák, ale prostě nic nehřeje). Pokud přepnu kotel pouze na ohřev TUV a zvýším její hodnotu na max tedy 60 st. kotel chvíli vypadá že vodu nahřívá na displeji je Nabíjení čerp. zás. Zap a Cirkulační čerpadlo Zap i označuje zapnutý hořák, ale ukazatel teplá vody ukazuje třeba 27st. Pokoušel jsem se kotel zapnout na nějakou dobu na max. výkon ve vytápění a pomohlo to i nahřání TUV a voda teče teplá nikoliv horká. Ale jak jsem psal, pokud zvýším požadavek na TUV kotel vypne hořák a prostě nehřeje. Nevím, čím to může být, pokud to bude řídící jednotkou, tak ta prý stojí až 15 tis. Tedy mám i dotaz, zda leze provést diagnostiku jen řídící jednotky a zda nevíte kdo by jí mohl provést. Na závěr jen uvádím, že kotel nehlásí žádnou závadu. Děkuji za odpověď.

Nastavení ohřevu TUV

   Dobrý deň, chcel by som sa opýtať, ako sa dá nastaviť ohrev TUV pre kotol Viessmann Vitodens 200 WB2A so 100 litrovým zásobníkom Vitocell 100, nie je napojený žiadny solárny ohrev. Momentálne sú nastavené nasledovné parametre:
- požadovaná TUV: 49 °C
- spínací bod - 59: 4
- požadovaná teplota kotlovej vody pri TUV - 60: 20
- s regulací Vitosolic:3. požadovaná hodnota TUV - 67: 40
Nie je mi jasné, načo slúži parameter 40, resp. čo znamená "3. Požadovaná hodnota TUV".
Pri sprchovaní sa veľmi rýchlo minie TUV a často ku koncu sprchovania iba jednej osoby už ide voda studená. Je to zvláštne lebo 100 l zásobník by fakticky mal stačiť na napustenie jednej vane, takže zásobník by mal dodávať dostatočne teplú vodu pre sprchovanie viacerých osôb.
Ako to vlastne funguje pre kotol Viessmann?
- máme odber TUV a sme v čase ohrevu TUV, tak podľa momentálnych nastavení by zásobník TUV mal mať teplotu vody 49±4 °C.
- máme odber TUV a sme mimo času ohrevu TUV, bude kotol dohrievať TUV? Ak áno, tak na akú teplotu?
- nemáme odber TUV a sme mimo času ohrevu TUV, bude kotol dohrievať TUV? Ak áno, tak na akú teplotu? A od akej teploty začne vodu dohrievať?
Ďakujem a prajem pekný deň.

Porucha kotle

   Dobrý večer, chtěl bych se na Vás obrátit s prosbou o radu, tento týden jsem absolvoval roční servis svého kondenzačního kotle, Immergas Victrix Zeus 26kW. Hned večer jsem se všiml, že při ohřevu užitkové vody jsou otevřené radiátory úplně vařící, což se předtím nestávalo. Tento stav se projevuje i když mám zapnutý letní režim, tedy jen ohřev vody. Technik samozřejmě není přes svátky k dispozici, tak mě napadlo, jestli jste se někdy v minulosti s něčím podobným nesetkal. Děkuji.

Nádrž u automatického kotle

Základní pohled na zapojení kotle Dobrý den vážený pane Valtere. Obracím se na vás s prosbou o odpověď na některé dotazy ohledně regulace kotle na pevná paliva s automatickým podavačem (kotel na černé či hnědé uhlí). Přečetl jsem vaši knihu Regulace v praxi a nechal se inspirovat i vašim webem, ale pokud byste byl tak laskav, tak bych se ještě na pár věcí zeptal. V knize doporučujete zařazení akumulační nádrže do systému vždy. Platí to i v případě, kdy jde o automatický kotel, kdy je možné regulovat výkon kotle prostřednictvím ventilátoru a doby podávání paliva? Pokud ano, je možné s vámi konzultovat mé stávající zapojení? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, nejprve ke kotli. Otáčky ventilátoru by měli být nastaveny tak, aby byl správný poměr spalovacího vzduchu a docházelo k optimálnímu hoření. Neslouží k regulaci výkonu, pokud tedy nechceme výkon regulovat tím, že kotel hůře hoří. K regulaci výkonu dochází na straně přísunu paliva. Protože pro laika je dosti složité nastavení správného poměru přísunu paliva a spalovacího vzduchu, tak je toto nastaveno optimálně při uvádění do provozu servisním technikem v regulátoru na konstantní úroveň, takže nedochází k regulaci výkonu. Neznám kotel menšího výkonu, který by uměl plynule hýbat spalovacím vzduchem v závislosti na přísunu paliva, což neznamená, že neexistuje. Stejně dále záleží na palivu a jeho vlhkosti, takže bych ani moc nevěřil, že si dal nějaký výrobce práci s tím, něco sofistikovaného vytvořit. Závěr: automatický kotel sice automaticky přikládá, ale pokud chceme dosáhnout nejlepší efektivity, tak je kotel nastaven na konstantní výkon a jen jemně korigujeme podle vlhkosti paliva.
   Protože nároky na topný výkon se během roku mění je nejlepším řešením natápět kotlem akumulační nádrž a z ní odebírat potřebný výkon směšovacím okruhem. Tento řídit podle venkovní a prostorové teploty.
   Tolik obecné pojednání. Důležitý je též poměr cena/výkon, ale to mohu posoudit, jen pokud mi dáte více informací o domě a topném systému (nejlépe projekt či schéma), protože někdy může být výhodnější zapojení bez akumulační nádrže a potřebný výkon dodávat do objektu nárazovými „přískoky“ s optimálně nastaveným kotlem. Nicméně, stejně následně by měl velikost akumulační nádrže určit projektant topení i posvětit navržené řešení.

Stránky