Dobrý den, hledal jsem na webu informace o ekvitermní regulaci v kombinaci s prostorovým čidlem (vliv prostoru) a našel jsem Vaše stránky. Je to velmi srozumitelně napsáno, tu knížku si určitě pořídím (pořídíme) i do naší universitní knihovny (pokud již tam náhodou není).
   Od počátku zimy trochu experimentuji s nastavením nového kotle BAXI Luna Platinum u něhož je regulace Siemens (obslužná jednotka QAA75, venkovní čidlo). Čistě ekvitermní regulaci v rámci RD jsem prozatím nezkoušel, je to asi náročnější na čas a doladění. V kapitole knížky na webu jvalter.cz/sites/default/files/ekviterm.pdf to právě končí u nastavení kombinace ekvi a vlivu prostoru. Chci se přeptat, na základě Vašich zkušeností, jakou hodnotu vlivu prostoru mám zvolit? Zkoušel jsem prozatím od 30 do 80, ale nefunguje to zcela podle mých představ – buď je přetopeno, nebo regulace zareaguje na přítomnost většího počtu osob a topení vypne, v jiných pokojích je pak chladno.
   RD má nízké tepelné ztráty (tak na úrovni 10 až 15 kW), velká plocha radiátorů, spád max. 50/35, zrovna teď při venkovní teplotě 0,5°C mám teplotu 35/25°C (mám nainstalovány bezdrátová senzory Arexx na kotli, spalinách, a v některých místnostech). Pokud bych odpověď našel v knize, určitě si to po svátcích vypůjčím a dočtu.

   Dobrý den. Zdá se, že tady máme dva základní problémy. První je špatný průtok radiátory, a proto dochází k nedotopení ostatních místností. Podobný případ jsem řešil nedávno jvalter.cz/regulace-mistnosti-baxi-nuvola3-comfort-ht. Nastavení průtoku radiátory je základní předpoklad pro správné fungování topného systému, a proto je uveden jako první v mé knize v kapitole o spotřebičích tepla. Zároveň je nejspíše špatně zvolená topná křivka. Protože s průtoky nejspíše přes svátky nic neuděláte tak nastavte ekvitermní křivku na hodnotu 0,6 a vliv prostoru na 40%. Pokud bude prostorový ovladač ještě hodně ovlivňovat ostatní místnosti tak můžete jít až na hodnotu 20%. Návod na doladění topné křivky zde jvalter.cz/sites/default/files/ladeni.pdf (jvalter.cz/ekvitermni-regulace). Křivku laďte bez vlivu prostoru. Kdy jste chtěl více pochopit nastavované parametry, tak jsou stejné (pokud jsou) s regulátory RVS např. https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/infrastructure-cities/IBT/mereni_a_regulace/regulatory/ekvitermni/Documents/48532_RVS$46$B.pdf.
   Na závěr chci upozornit, že regulaci můžete štelovat, jak chcete (řešíte důsledek), když nebude správný průtok radiátory (příčina), tak nedosáhnete správného (tepelná pohoda) a efektivního (ekonomického) provozu. Dodané teplo má pokrývat jen tepelné ztráty místnosti. Je dáno rozdílem teplot a průtokem, a pokud jeden parametr (průtok) je mimo provozní parametry, tak se to snažíme dohnat druhým parametrem (teplota), což jde, ale je to neekonomické. Zároveň když průtok není nastaven, tak když vyladíte jednu místnost, tak pro ostatní to z 90% nebude vyhovovat. Doufám, že jsem vás nevyděsil, ano to bude „nějak“ fungovat i tak, ale nedosáhnete toho, co požadujete a připlatíte si o 10 – 20% plynu navíc.

   Děkuji za objasnění, je to věda… Průtoky samozřejmě nikdo nenastavoval. Topenáři vyměnili staré plecháče za panelové, udělaly se nové Cu rozvody, tlaková zkouška a tím to skončilo.
  Večer jsem nastavil křivku na 0,6, vliv prostoru jsem vypnul. Teplota v místnostech se stabilizovala na 19,5 a zůstává konstantní, vyvozují z toho, že jsem nízko s křivkou (požaduji 20,5 v referenční místnosti). Zkusím přidat – ta Vaše tabulka je hezký návod. Uvidíme, jak to bude za tuhých mrazů.
Je to na delší zkoušení, ale měl bych ještě dvě otázky:
  1. Průtoky přes radiátory – domníval jsem se, že částečně to řeší termostatické ventily s hlavicí (mám je téměř všude, vyjma referenční místnosti) – pokud se blížím nastavené hodnotě, ventil uzavírá. Je to ještě jinak? Je třeba mít provedeno i základní nastavení průtoků přes radiátor?
  2. Má smysl zapínat tzv. adaptaci topné křivky? Měl jsem to asi týden puštěné, ale systém se choval zcela neprůhledně. Raději jsem to vypnul. Nemohlo dojít tou adaptací k trvalému přeprogramování přednastavených křivek? Teď mám adaptaci vypnutou, ale nejsem si jist, jestli tam jsou tovární hodnoty, nebo nějaké posunuté hodnoty po adaptaci.

   Dobrý den. Takže křivku zvyšte na 0,7 případně na 0,8, tak aby se teplota stabilizovala na žádané teplotě. Je důležité, aby teplota držela ať je venku teplo nebo zima. Pokud je potřeba hýbnout křivkou nahoru nebo dolu, tak je k tomu korekce (myslím, že parametr 721), uvidíte v jarních dnech.
  1) Termostatické hlavice, řeší jen tevřeno/zavřeno, ale ne průtok při všech otevřených hlavicích. Potom jde voda samozřejmě cestou nejmenšího odporu, tudíž přes první radiátor a na ostatní se nedostává. Jak se začnou hlavice uzavírat, tak se dostane i na ostatní, ale to není to správné, na co byl topný systém navržen. Ano je třeba mít nastaven průtok pro každý radiátor, jinak nepracuje v tom pásmu výkonu, na který byl navržen. Poté dochází k prohřívání vratné vody, což pro kondenzační kotel není vhodné, k přetápění nebo nedotápění místností, hlučnost v potrubí atd. Zaregulování průtoků se provádí na ventilu pod termostatickou hlavicí nebo radiátorovým šroubením na vratné vodě, viz kniha (napsal jsem knihu, abych to nemusel psát pořád dokola).
  2) Adaptaci topné křivky je výhodné mít zapnutou tam, kam se servisní technik obtížně dostává (nechce mít problémy), nebo zákazník není schopen si ji odladit. Ve vašem případě ji nechte vypnutou. Adaptace je dlouhodobí proces a upravuje vámi nastavenou hodnotu. Pokud je, ale špatně nastaven počátek, tak dlouho trvá, než se dostane na optimum a zároveň v létě, když se topení neostaví na regulaci (neví o tom, že se nemá topit), tak křivka se vyšplhá na maximum. Příklad: Nastavíte 0,6 a zapnete adaptaci, tak po týdnu, pokud jste blízko ideálu (průtoky, správně zvolená místnost atd.), tak by ji regulace nechala, nebo zvýšila třeba na 0,7. Pokud je něco špatně, i v nastavení dalších parametrů regulace, tak křivka pojede více nahoru nebo dolu, tak aby dohnala problém. Je to řešení důsledku a ne příčiny, což nemám rád, ale je to dobrý ukazatel problémů (systém se chová jinak, než jsme předpokládali).

   Děkuji, korekci (posun křivky) určitě vyzkouším. Knihu si půjčím a dostuduji. Adaptaci jste mi vyjasnil. Jen ta moje podotázka – pokud ji mám vypnutou, jsou tam původní tovární hodnoty nebo jsem to již „naboural“ tou adaptaci a křivky jsem nějak posunul a fixoval? Já si myslím, že tam jsou tovární hodnoty, ale raději se přeptám…

   Dobrý den. Myslel jsem, že jsem to vysvětlil. Žádné tovární hodnoty nejsou, jsou jen parametry, které můžete měnit, případně je může měnit regulace např. ta adaptace. Takže pokud je tam např. křivka 0,6, tak to jede na křivku 0,6 a konec.
   Jinak všeobecně jsou tři úrovně přístupu. Uživatelský – při zadání špatných hodnot se nic hrozného nestane, jen to bude topit špatně. Odborník topení – při zadání špatných hodnot se může topení chovat velmi špatně a zároveň už může dojít k poškození zařízení (řeknete tomu např., že to není topení, ale chlazení) zde opatrně a je nutno znát co člověk dělá! Úroveň OEM – velmi speciální funkce, které ovlivňují chování celého regulátoru a zároveň chrání zařízení – zaheslováno, ale z vaší pozice určitě neměnit i kdybyste heslo znal. Podle úrovní přístupu korigujte své chování. V úrovni odborník topení, lze dát regulátor do továrního nastavení (obnova všech hodnot až na výjimky), ale to určitě nedělejte.

   Ano, snad jsem to pochopil: programátor má definovány hodnoty pro např. křivku 0,6. Po aktivizaci adaptace se např. během týdne dostanu na např. 0,65 (pouze navolením řádku 726 – ano, tedy bez mé změny v řádku 720), rovněž tak se může změnit posuv křivky (721). Pokud vypnu adaptaci, vrátí se to na zase na 0,6.
   Dotaz jsem možná špatně formuloval: Dejme tomu, že adaptace mi to po týdnu posunula na těch 0,65. Poznám to z nastavení na řádku 720? Objeví se tam 0,65 místo původní 0,6? Objeví se i posun jiný než implicitní nulový? Nebo to je jen “černá skříňka“ a nikdy se nedovím jaké strmosti a posuny vlastně používám.
   Jinak souhlas s tím, že to nemíním používat – co je mimo mou kontrolu, to dělám nerad.
Kódy znám, v úrovni technik dělám změny velmi, velmi obezřetně – jen po prostudování důsledků, v úrovni OEM pouze prohlížím.

   Dobrý den. Skoro správně :-) Křivka se aktivaci adaptace se zvýší např. na 0,65. Po vypnutí adaptace, se nic nevrací, ale zůstane poslední hodnota tj. 0,65. Adaptace nemá vliv na korekci. Korekci může ovlivňovat jen uživatel (tak chytré to zase není).
   To co vidíte v parametrech tj. řádek 720,721 atd. tak podle toho regulátor jede. Nic není skryto, jen to co nemusí vidět zákazník, tak je v úrovni pro odborníka topení. Je to z důvodu, že obyčejný uživatel to nepotřebuje, ale potřebuje to technik pro oživení regulace nebo diagnostiku závady. Dá se říci, že vždy v parametrech najde konkrétní důvod, proč regulátor dělá to, co dělá. Proto se u těchto regulátorů dá dělat diagnostika problému i na dálku (žádná černá skříňka).

   Děkuji, takže pokud adaptace nějakou úpravu provedla, poznám to podle řádku 720, pokud tam je původní hodnota, tak jsem to „trefil“ a adaptace žádný zásah neprovedla. Je dobré, že uživatel má možnost měnit nejen křivku (a tedy sklon a pozici křivky), ale i absolutní posuv. Pokud se podívám na ten klasický graf topných křivek, připadá mi to, že to jsou téměř přímkové závislosti (možná parabolické) typu. A+Bx, kde B je parametr sklonu a A posuv. Nemáte v té knížce detailnější info o tom grafu, nebo mat. popis křivek – pro zpracování i pro jiné hodnoty parametru ř. 720?

   Dobrý den. Adaptaci jste už pochopil správně.
Křivky jsi, dělá každý výrobce nebo programátor jaké potřebuje, takže jednotný vzorec neexistuje. Konkrétně u tohoto výrobku jsem ho znal a někam jsem ho poznamenal, ale není to k nalezení. Lineární charakteristika to není, spíše bych to viděl na kvadratický polynom. Já vzorec nepoužívám, ale mám odzkoušené křivky (v podstatě Z přímky definované třemi body), které si uživatel mění podobně jako u vašeho regulátoru. Pokud je uživatel zdatný, tak mu vytvořím více bodů a může si měnit jednotlivé body křivky a nemusí vybírat z mnou nadefinovaných křivek. V knize najdete definici křivek pro radiátory, které používám. V připravované nové knize budou i křivky pro podlahové topení a nejspíše uvedu nějaký jednoduchý vzorec pro tvorbu těchto křivek. Asi pro jednoduchost a známost RVS(RVA) regulátorů od Siemense, zrovna ten co chcete, ale budu ho muset najít nebo vytvořit, což by nemělo být tak těžké.
Korekce neboli posun není v křivkách znázorněn.

   Moc děkuji za Vaši trpělivost s odpověďmi a přeji hodně zdaru do roku 2013…

Odesílatel: karel@vsb.cz