Vytápění

Informace k topným systémům

Kondenzační kotel 2

   Dobrý den. Po krátké době viz naše předchozí mailová korespondence. Stala se mi nepříjemná věc, s kterou jsem nepočítal, i když teď co jsem pročítal, se to dalo čekat.
Po výměně kondenzačního kotle Junkers za starý Gasex s otevřenou expanzí po nasazení nového kotle a uzavření systému a zvýšením tlaku v soustavě mi začali 3 kusy starých plechových žebrových radiátorů (viz foto v příloze) v místech mokvat nikoliv ještě kapat nebo téct, a to jsem ještě pořádně netopil, ale to je jedno, prostě problém. Byl jsem rád, že mám hodně vody v topném systému staré rozvody pro KZ kotel slast a pochoutka a teď tohle. Stalo se to logicky ve špatný čas. Covid, zima, řemeslníku málo a ještě nemají čas.
   Vůbec nemám chuť tam cpát nové deskové radiátory (už tu mám v domě 2) rychle to chladne, divně topí, a hlavně ztratím to množství vody pochoutku pro KZ kotel. Ale bojím, že jiná varianta nebude.
   Druh lepší možnost je zase s větším obsahem vody a jeden prodejce u nás je má stále nové v nabídce je zase plechové žebrové (150-200kc článek). Problém nevím, v jakých délkách má skladem, zda se nebudou muset nastavovat a kdo to pak udělá.
   Třetí možnost tu bych nejradši litinové radiátory bohužel u nových 400-450kc za článek je finanční scifi. Pak jsou bazarové za pár korun tam nevím, jaké hrozí nebezpečí z netěsností. Je to poměr cena výkon super řešení, ale nákup se týká loterii. Muže být štěstí nebo smůla a pak bych nevěděl, kdo se bude zaobírat a patlat s přetěsňováním.
   Prosím o Váš názor, jak vidíte stávající situaci Vy případně, jaké by bylo řešení Vaše. Jak jsem psal, vůbec nemám chuť jít do těch fórových panelů s malým obsahem vody i nevhodných pro KZ kotel. Plus kotel má velký výkon (2 byt jednotky). Ale chuť a realita muže být jiná. Těch plechových mám teď 9, v systému z toho 3 mokvají. Další otázka vyměnit rovnou vše ostatní nechat. Samozřejmě staré rozvody k topení nechám. Děkuji za úvahu a názor.

Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

Rozdíly mezi směšovacími rozdělovači

   Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
   Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
   Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
   Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.

Je potřeba anuloid

   Dobrý den. Chci se zeptat. Jsme ve fázi výstavby podlahového topení a elektrokotle. Budeme mít elektrokotel s vlastním čerpadlem a vytápěná dvě patra podlahového topení. Každé patro má svůj rozdělovač a v něm čerpadlo. Takže budou tři čerpadla. Chci se zeptat, jestli musím montovat anuloid, aby se nepřetahovali čerpadla mezi rozdělovačem a elektrokotlem? Topenář říká, že nemusí, prodejce topení tvrdí že ano. Děkuji za odpověď.

Posouzení schématu

   Přeji dobrý den p. Valter. Prosím Vás o posouzení mého schématu z hlediska funkce. Dočerpání zbytkového tepla po odstavení kotlového čerpadla Č1 a při uzavírání termostatického ventilu TSV3B přes otevřený ventil EV1 a ZV4 čerpadlem topení Č2. ZV3 je uzavřený a topná voda směřuje přes kotel a je k zamezení paralelnímu proudění vody malým kotlovým okruhem a kotlem při běhu čerpadla topení Č2. Po vyčerpání zbytkového tepla pod 40 st. je ventil EV1 uzavřen, aby se při odběru vody z AKU nemixovala s kotlovou vodou přes plovoucí zpětný ventil ZV4. Ventil EV2 je otevřen při požadavku topení společně s čerpadlem topení Č2. Tento ventil je společně s plovoucí klapkou Z 1 i z důvodů přisávaní studené vody z AKU při náběhu vytápění. Po zahřátí vratné vody bude Z1 po celou dobu topení jako nabíjecí. Vytápění bude ekvitermní s reléovou logikou ventilu zde uvedenou. Dotaz je i na EV3, jestli plovoucí, nebo s pružinou. To samé i ZV2 a zda je vůbec potřeba. U ZV1 a ZV4, jestli plovoucí klapku, nebo plovoucí ventil. Děkuji za Vaše odpovědi a Váš čas.

Zapojení AKU

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Stránky