Vytápění

Informace k topným systémům

Kotel TOPmax eko bio 25kW

   Dobrý den, koupili jsme kotel na peletky TOPmax eko bio 25kW. Z původního kotle zůstal jenom čtyřcestný ventil a není mně jasné, jak udělat stávající připojení nového kotle. Hlavně jde o okruh TV, buď okruh udělat přes čtyřcestný ventil, použít jeden ze dvou vývodů kotle k ohřevu vody, na zpátečku TV použít čerpadlo tak, jak je to v jednom z návodu kotle. Buď bude priorita nahřívání TV, nebo oba dva okruhy budou oddělené a bude si to řídit EL 483 zPID. Toto mě není jasné, jak to nechat zapojit, to zcela nevědí ani někteří topenáři. Díky za radu.

Regulace vytápění v domě s třemi jednotkami

   Dobrý den, nevím, zda píši Vám správně, hledám nějakou firmu, která by mi vypracovala návrh řešení na vytápění domu o třech bytových jednotkách. Bude se provádět kompletní rekonstrukce vytápění "všech rozvodů a topných těles" Rád bych se správně rozhodl, zda lze vyřešit vytápění pomocí jednoho plynového kotle a následně náklady rozúčtovávat, nebo do každé jednotky instalovat samostatný plynový kotel.

Špatné průtoky HVDT

   Dobrý deň pán Valter, moje meno je ..., bývam v Liptovskom Jáne na Slovensku. Mám rodinný penzión, ktorý som roky bez problémov vykuroval spolu 12 rokov kotlom Verner 45, (vždy po 6 rokoch som ich vymenil, mal som teda 2 kotle), pri ročnej spotrebe 14% vysušeného smrekového reziva 42m3. Kúrilo sa v kotly od konca listopadu do konca března. Všetko fungovalo bez akých-kôl vek problémov. V roku v záři 2017 som tento kotol po doporučení autorizovaného dodávateľa firmy Bosch- Junkers vymenil tento kotol za plynový kotol Bosch-Junkers 9000iw, a začali problémy, ktoré trvajú dnes. Kúpil som si preto vašu knihu Regulace v praxi, aby som veci lepšie porozumel.
   Popis problému: Pôvodný Kotol Verner 45, pracoval cez štvorcestný ventil do rozdeľovača na ktorý sú pripojené 4 vetvy s čerpadlami DAB 3x, Grundfos 1x. V každej vetve je napojených rozdielny počet radiátorov spolu 35 ks. Aby aj v najväčších zimách som mal v izbách teplo a spaľovanie bolo dokonale, kotol Verner45 som mal nastavený na 82°C, vtedy teplota vody v systéme bola 62-65°C. Vo vykurovacom okruhu je 480 litrov vody a spolu 35 radiátorov.
   Distribútor techniky Junkers pred návrhom dodávky v Liptovskom Mikuláši bol na obhliadke objektu. Navrhol my kotol 9000iw výkonu 28kW. Dodal som mu projekt. Distribútor však povedal, že oni majú svoje typové Junkers projekty. Môj názor, že kotol 28kW pravdepodobne nebude postačovať svojím výkonom na vykurovanie objektu nebol rešpektovaný. Dodávateľ potvrdil, že novy plynový kotol má inú konštrukciu, vlastné čerpadlo a objekt aj v najväčších zimách vykúri. Nesúhlasil som z názorom, preto som si starý kotol ponechal v zapojení. Dostal som ale dodávateľskú garanciu, že to bude všetko v poriadku. Plynový kotol bol pripojený 3/4" trubkou do rozdeľovača. V prosinci 2017 po týždni prevádzky som však plynové kúrenie musel odstaviť a celú ďalšiu zimu 2017-2018 som ďalej kúril drevom s kotlom Verner 45.
   V řijnu 2018 dodávateľ dodal a inštaloval nový kotol 9000iw 50kW, súčasne previedol pripojenie kotla na rozdeľovač potrubím 1", a dodal anuloid HW50 ktorý mal všetky hydraulické problémy vyriešiť. Všetko však dodávateľ riešil ad hoc bez akýchkoľvek prepočtov.
   Spotreba plynu za zimu od 22.12.2018-31.3.2019 bola 7240m3. Pozoroval som teploty v systéme, v prípade že som potreboval v systéme teplotu 65°C - teplota v rozdeľovači / výstup anuloidu/ v kotlovom okruhu musela byt teplota o 15°C vyššia /80°C/. Prečítal som si niekoľko článkov z ktorých mi vyplynulo, že systém asi nepracuje korektne.
Záver: pán Valter, mohol by som Vás prosím ako odborníka poprosiť o stanovisko, prípadne o radu a návrh riešenia za ktorý Vám rád zaplatím. S úctou…

Malý výkon radiátoru

   Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc.
Minulý rok jsme provedli rekonstrukci bytu, kde došlo ke spojení obývacího pokoje a kuchyně. V kuchyni nám nevyhovoval radiátor tak po konzultaci s firmou, která nám dávala nové radiátory proběhla domluva, že se radiátor v kuchyni odřízne a radiátor v obýváku zvětší o výkon z kuchyně. Bydlíme v bytovce, kde každý radiátor má svou stoupačku. Bohužel ale mám pocit, že radiátor nemá sílu vytopit místnost cca 36m2. Radiátor je dlouhý cca 2500mm výška je standartní, výkon nějakých 4500W. Ale máme nainstalován ventil RA-N, který má hodnotu kv max 0,8, kde jsem se dočetl v tabulce, že to je cca 1600W třeba…
Tak si říkám, pokud bych vyměnil ventil za třeba RA-G, který má kv daleko větší? Budu rád za každou radu případně konzultaci.

Temperovací teplota

   Dobrý deň, chcel by som sa spýtať akým spôsobom je najvhodnejšie vykurovať a udržiavať objekt s temperovaním z hľadiska ekonomického. Ide o zateplený samostatne stojaci objekt, jedna miestnosť asi 15m2 + sociálne zariadenie, čiže je tam vodovod, ktorý nesmie zamrznúť. Objekt je využívaný asi 1x/týždeň v rozsahu 5-10 hodín, vtedy by tam mala byť normálna izbová teplota 22 C. Objekt je vykurovaný gamatakmi s manuálnou reguláciou teploty. V čase využívania objektu si obsluha nastaví teplotu na gamatkách na 22 C a je to OK. Ale na akú temperovaciu teplotu to je vhodné nastaviť, keď tam nikto nie je? Prajem pekný deň.

Tepelné čerpadlo vzduch voda

   Dobrý den, mám na Vás prosbu o radu, jak správně zapojit tepelné čerpadlo? Vlastním rodinný patrový dům, který byl nejprve vytápěn kotlem na tuhá paliva. Pak pro pohodu byli nainstalováni 2 kusy plynové turbo kotle PROTHERM (každý 9–23 kW) pro přízemí a patro, (celkem 26 kusů litinových radiátorů vytápí 200 m2) oddělené topné systémy. Pak jsme si nechali namontovat na střechu solární panely společně s akumulátorem (350 l) umístěným v kotelně. Solární systém přitopí do topení a předehřívá užitkovou vodu. Tento solární systém byl napojen pouze na topný okruh přízemí. Plynové turbo kotle mají svoji životnost pomalu odslouženou. Topné okruhy přízemí a patro jsou sloučeny a připojeny přes kohouty na akumulátor. Každý z kotlů (má vlastní dopravní čerpadlo jak plyn, tak tuhá paliva) je schopen v případě potřeby samostatně topit do celého topného systému bez potřeby průtoku topné vody přes akumulátor. Za slunečného počasí solární systém nahřeje akumulátor a pomocí čerpadla Č(1so) ještě pomáhá přitápěním. Vše jsem sloučil proto, že chceme namontovat tepelné čerpadlo AIRX170 + AIRBOX E. Je možné T.Č. namontovat také paralelně k akumulátoru jako jsou všechny kotle? Celý topný systém (přízemí + patro bez akumulátoru), 26 radiátorů + rozvodné trubky má obsah asi 250 l topné vody, to snad je dostačující množství pro dobrou funkci T.Č.?
   Při připojení T.Č. do akumulátoru (350 l) mám obavy, že topná voda neproteče přes čerpadlo Č (1so), které je ovládané jen solárním systémem, a tak topit T.Č. nebude a je asi možnost ochlazování topné vody přes solární systém – nežádoucí tepelné ztráty.
   V příloze celkové nákresy topné soustavy, čárkovaně návrhy připojení T.Č., nevím, zda je takové připojení možné? Jedna varianta tepelné čerpadlo mimo akumulátor. Druhá varianta tepelné čerpadlo do akumulátoru.
   Prosím o radu, kterou variantu doporučujete a jak správně připojit tepelné čerpadlo pro jeho ideální činnost? Předem děkuji za Vaši radu a přeji krásný den.

Otopná soustava - 2 AKU do série

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

Stránky