Akumulační nádrž

Použití a problémy s akumulačními nádržemi (AN)

Zapojení topného systému dvou kotlů s AKU nádrží

   Vážený pane Valtře, při hledání systému regulací Amit již v minulosti jsem narazil na Váš web a inspiroval se pár drobnosti. Sám mám doma PLC od Amitu a řídím si systém vytápění RD, kde je starý kotel na uhlí, kotel na plyn a solární systém s bojlerem 300l a aku nádrží 300l. V příloze pak zašlu zapojení aktuálního systému, kde je nutné ruční přepínání zdrojů topení a je to otravné (hlavně pro manželku :-D).
   Aktuálně bych chtěl provést výměnu starého kotle na uhlí za nový kotel na dřevo. V budoucnu pak vyměnit starý plynový turbo kotel za kondenzační. S tím souvisí úprava zapojení celého systému, tak aby byl plně automatický a mohl bych využít jeho maximální potenciál. Topný okruh se bude skládat ze stávajících litinových radiátorů opatřených termostatickými ventily, avšak vyměním staré samotížné potrubí za měděné rozvody. Po stránce regulace teplot a čerpadel jsou mi všechny podrobnosti celkem jasné a jsem schopen si to naprogramovat, jak budu potřebovat. Bohužel nejsem úplně topenář a nemám v této oblasti žádné zkušenosti. Proto se obracím na Vás, kdy snad budeme mít z praxe dost poznatků o hydraulickém zapojení systému, tak aby se to nehádalo. Oslovil jsem pár topenářů pro realizaci, ale nikdo pomalu ani nechápal co po nich chci, takže je to celkem marné...
   V druhé příloze naleznete návrh nového zapojení ve dvou variantách. Nyní trochu popíšu obě varianty a případné nejistoty, abych se mohl rozhodnout, kterou z nich zvolit. V obou návrzích nejsou žádné filtry, ruční uzavírací ventily, pojišťováky apod. kvůli zjednodušení. To samozřejmě ve finálním návrhu bude, s tím už pak nemám problém V obou variantách je v systému nezávisle zapojen solární okruh, který nahřívá aku nádrž i/nebo bojler (není zakresleno). Tento ohřev nemá vliv na hydraulické zapojení systému.
Varianta 1: Paralelní zapojení kotlů do AKU nádrže, která by měla sloužit i jako hydraulické vyrovnání (aspoň jsem to takto dočetl). Je možný provoz obou kotlů zároveň (u každého kotle na výstupu osazena zpětná klapka). Kotel na plyn bude řízen v závislosti na požadavku na topení a teplotě v AKU nádrži (při dostatečné teplotě se nejdříve vyčerpá AKU nádrž, poté sepne plynový kotel). Kdykoliv do tohoto systému se dá zatopit kotlem na dřevo, který bude předávat teplo do topného okruhu a přebytek do aku nádrže. Zpětná teplota v kotli na dřevo bude řešena termostatickým směšovacím ventilem (65°C) dle požadavku výrobce. Topný okruh bude řízen na výstupní teplotu dle ekvitermy za pomocí směšovacího ventilu.
VÝHODY – ověřené a funkční zapojení.
NEVÝHODY – nelze využít teplo z AKU nádrže do maxima, jakmile bude teplota na výstupu z aku nádrže např. o 10°C menší než žádaná teplota, tak se zapne kotel na plyn, a přitom v AKU nádrži může být klidně ještě 40°C. Nevím, jak řídit teplotu plynového kotle, pokud nastavím stejnou jako bude žádaná teplota pro TO a bude plně otevřen směšovací ventil, tak se bojím, aby část tepla nešla přes AKU nádrž.
Varianta 2: Plynový kotel zapojen přímo do kruhu topení přes 3cestný ventil, kterým se bude řešit provoz přes plynový kotel nebo mimo něj. Jinak je princip zapojení velmi podobný variantě 1 včetně možného provozu obou kotlů zároveň.
VÝHODY – při provozu na plynový kotel lze více využít teplo z AKU nádrže až dokud výstup z AKU nebude menší než teplota zpátečky TO, pak se uzavře směšovací ventil topného okruhu a už si řídí teplotu pouze sám plynový kotel. Při provozu pouze na plynový kotel si sám kotel bude lépe řídit teplotu a ideálně využít kondenzačního režimu.
NEVÝHODY – nejsem si jist hydraulickým zapojením plynového kotle, aby se nehádali dvě čerpadla za sebou (čerpadlo plynového kotle a čerpadlo topného okruhu). Čerpadlo TO mohu samozřejmě vypnout při provozu plynového kotle.
   Čerpadlo na topném okruhu bych chtěl využit Grundfos Alpha2 v autoadaptivní režimu, aby si reguloval výkon v závislosti na odporu topného okruhu (při uzavření některých radiátorů). Aktuálně totiž při pevně nastaveném výkonu čerpadel (staré typy) se pak projeví vyšší hluk v okruhu, když už je třeba polovina radiátorů uzavřených. Případně jestli toto hydraulické vyvážení topného okruhu lze řešit vyvažovacím ventilem na zpátečce (jestli jsem správně pochopil jeho funkci)?
Děkuji moc za Vaše postřehy a případné připomínky k návrhu.

Akumulační nádrž a tepelné čerpadlo

   Dobrý den, náhodou jsem narazil na Váš web a jde vidět, že tomu opravdu rozumíte, a hlavně taky rád poradíte. Tak bych Vás chtěl požádat o radu. Prosím Vás. Mám akumulační nádrž 1000L na ohřev TUV a topení do radiátorů napojenou na solární kolektory a v zimním období je vytápěna elektricky 18kW. A chtěl bych k ní připojit tepelné čerpadlo (asi vysokoteplotní kvůli radiátorům). Můžete mi poradit jaké TČ se kterým budu jen v zimě ohřívat tuto nádrž a jak ho zapojit do systému. A případně jestli to lze, tak v létě nevyužité TČ použít na klimatizaci. A taky by mě zajímalo, jestli nemám zbytečně moc velkou Aku nádrž. Nezateplený jedno podlažní dům cca 250 m² a na střeše tři solární kolektory. Děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den.

Tepelné čerpadlo

   Dobrý den pane Valtře, obracím se na Vás opět s prosbou, nechal jsem se ukecat do tepelného čerpadla z důvodu možnosti získání dotace.
Teď po spuštění nastal problém s tím, že mi přijde, že se mi systém nějakým způsobem hádá.
V příloze zasílám pár fotek zapojení a pokud budete mít chvilku, tak bych Vás poprosil o kontaktování, abych nemusel psát dlouhý mail.

Dotaz na chování směšovacího ventilů ESBE

   Dotaz na problém s míchacím ventilem ESBE VTA 322 35-60°C, Kvs 1.6m³/hod
Dobrý den pane Valter, na těchto vašich stránkách jsem našel i jeden dotaz, kde jste s pánem řešil průtoky Kvs podobného ventilu Esbe. Chtěl bych vás poprosit o radu.
Mám problém s ventilem ESBE, model 31101000 (VTA 322 35-60°C). Topenář mi jej dal za AKU nádrž, kde má docházet k míchání horké vody z topení se studenou zpátečkou ze dna AKU z důvodu možnosti změny teploty odcházející vody do radiátorů a tím i změna doby vybíjení Aku dle potřeby.
Jinak jedná se o systém ÚT s kotlem, bojlerem a Aku nádrží, a dvěma oběhovými čerpadly...
Zjistil jsem 2 problémy...
 1. ventil velmi nestabilně propouští míchanou vodu, stává se, že horká voda je již dlouho na 60°C a ventil, který je nastaven kolečkem na pozici "6", tedy max. průtok teplé vody, ji pouští max. na 40°C. Zjistil jsem, že když v tomto stavu, začnu reg. kolečkem ventil stahovat doprava, až je slyšet zrychlený průtok vody (hned za ventilem na míchaném výstupu je oběhové čerpadlo), tak najednou se teplota míchaného výstupu zvedne při 60°C přívodu z kotle k ventilu na namíchaných 50°C za ventilem. Toto vydrží někdy déle, někdy jen pár minut a voda zase poklesne na těch 40°C za ventilem, i když přívodní teplá je stále stejná...
 2. když se ventil umoudří a míchá vodu dle nastavení, tak i při jeho max. průtoku (kolečko na pozici "6"), je smíchaná voda vždy o cca 10°C chladnější, než je teplota přívodní teplé vody od kotle k tomuto ventilu. Zkoušel jsem i ventilem v potrubí zpátečky (je na vstupu zpátečky do ESBE) uzavřít přívod studené vody do ESBE, ale teplota výstupní namíchané vody zůstává naprosto beze změny (stále o 10°C nižší než teplota přívodu od kotle).
Tak tyto dvě věci mě trápí a bohužel mám dost velký problém dosáhnout vyšší teploty na radiátorech jak 40–50 °C (když ventil zrovna pracuje...)
Zakoupil jsem ještě stejný ESBE ventil VTA 322, jen s rozsahem 30-70°C a zítra mi ho topenář vymění a moc doufám, že oba mé problémy to vyřeší. kéž by...
Můžete mi k tomu prosím napsat váš názor, jestli se jedná o vadu ventilu, nebo čím by to ještě mohlo být? Napadá mě malý průtok Kvs? Je tam 1,6 m³/h, dělají se i průtoky 3,5 a 4,5 m³/h, ale ty jsou výrobcem doporučené pro podlahové topení. Já mám jen radiátory Korado. Děkuji moc za odpověď.

Zapojení AKU

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Dotaz ohledně ovládání teploty v akumulační nádrži pomocí hystereze

   Dobrý den pane Valtere, opět Vám píšu. Od šéfa jsem dostal za úkol naprogramovat řízení teploty v akumulační nádrži pomocí teplotních čidel NI1000/6180ppm pomocí hystereze. Dolní čidlo by mělo být nastaveno na teplotu zapínací tj. 78 °C s hysterezí 2 °C nahoru. Pokud je žádaná (skutečná) teplota 80 °C, je to v pořádku a pokud klesne na těch 78 °C tak by měl systém začít ohřívat. Jedná se pouze o systém topení, voda nebude používána k mytí atp.
Čidlo NI1000/6180ppm v horní polovině AN by mělo být nastaveno na 80 °C (tato větev vede do topení, ta předchozí z topení) s tím, že pokud teplota bude (80 + 3) ° C, systém vypne a (80 - 3) ° C, systém zapne. Jedná se o malou kotelničku se dvěma kaskádně řazenými kondenzačními kotli.
Měl bych vytvořit ∆t = rozdíl teplot od žádané teploty (80 ° C). Hledal jsem v typových řešeních od Amitu, jak to naprogramovat, ale zatím jsem nenašel nic, od čeho bych se mohl odrazit.
Jedná se o analogové vstupy na systému Amini4DW2(G). Byl byste tak laskav a poradil mi s tímto problémem? Nebo mne nějak navedl? Děkuji za Vaši trpělivost a ochotu.

Co dělat, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala

   Vážený pane Valtere. Bydlím v bytovém domě (asi 40 bytů) s vlastní kotelnou (2x TČ NIBE 1345-40, soláry, elektrické topné vložky 2x4kW). V bytech je podlahové topení. Dům byl kolaudován v roce 2015. Přesto už došlo k havarijním stavům, kdy jsme nějakou dobu topili elektřinou, bylo třeba vyměnit dvě oběhová čerpadla, naposled došlo k úniku vody z expanzní nádoby (celkem jich máme šest) a tím k vytopení sklepů pod kotelnou. Náklady na teplo a teplou vodu jsou rovněž vyšší než inzerované při prodeji. MaR je uděláno v prostředí AMiT. I když momentálně problémy nejsou, chtěl bych do toho proniknout a rád bych se zeptal, kde začít, co se naučit a na co se zaměřit, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala. Budu například Vaší knize rozumět, i když nemám žádné předchozí zkušenosti? Děkuji a zdravím.
  PS. Nejlepší by samozřejmě bylo najít dobrou firmu, která by se o kotelnu starala. U plynové kotelny by to asi nebyl takový problém, ale s naší technologií jako celkem nejsou, zdá se, moc zkušenosti (alespoň v našem regionu).

Otopná soustava - 2 AKU do série

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

Stránky