Akumulační nádrž

Použití a problémy s akumulačními nádržemi (AN)

Zapojení topení s TČ a AN

Technologie zapojení TČ a akumulační nádržeDobrý den pane Valtře, šťastnou náhodou jsem objevil Vaše web-stránky a nemohl jsem se odtrhnout od diskuzí, dokud jsem vše nepřečetl. Stejně tak jsem přečetl Vaši hezkou knihu a pak jsem koupil ještě jednu jako dárek pro kamaráda, který se trápí s topením jako já. Obdivuji Vás, jak dokážete najít čas a nastudovat a řešit různé problémy ve svém volném čase. To se vidí málo. Váš přístup a nezištnost pomáhat jsou obdivuhodné. Váš konkrétní a srozumitelný přístup k řešení problémů mě inspiroval k tomu, abych Vaší laskavosti využil a poprosil Vás o konzultaci. Předem upozorňuji, že Vaše rady nechci zadarmo. K finančnímu vyrovnání potřebuji, abyste mně napsal, kolik korun a kam je poslat.
   V mém rodinném domě chystám rekonstrukci topení, které nebylo před 15 lety uděláno optimálně. Teprve když jsem se začal o topení zajímat (amatérsky jako koníček), zjistil jsem řadu nesrovnalostí a mimo jiné i to, že mně tenkrát neprovedli hydraulické vyvážení. Dotazoval jsem se topenáře, ale ten mně řekl, že v RD se to dělat nemusí, že stačí, když mám regulaci topení ETATHERM. Na topenáře už nemám páky a rád bych pro nového topenáře měl připravené požadavky, jak to má být udělané. V příloze posílám schémata zapojení topení: stávající zapojení, dále zapojení podle doporučení z dokumentace Reflexu jak zapojit akumulační nádobu SOLARITO (obrázek nádoby posílám v kopii) a zjednodušené schéma podlah /radiátorů v mém domě s údaji podle projektu topení.
ZAPOJENÍ TOPENÍ
   Jako hlavní zdroj tepla mám Tepelné čerpadlo (TČ) Thermia AB (nyní Danfoss) Villa Classic 105 10,5 + 6 kW (voda-voda), které ohřívá topnou vodu pro akumulační nádobu REFLEX SOLARITO 500 litrů (viz schéma nynější zapojení). Akumulační nádoba stojí vedle sebe na stejné podlaze jako tepelné čerpadlo. TČ pracuje nezávisle na teplotách místností. Je řízeno teplotou zpátečky z akumulační nádoby do TČ a ekvitermní regulací dle venkovní teploty. Okruh topné vody z TČ do akumulační nádoby je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha+ 25-40. Stejné čerpadlo zajišťuje oběh vody při ohřevu TUV pomocí TČ. Okruh topné vody z akumulační nádoby do podlah a radiátorů je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha-2 25-80. Jako záložní zdroj topení mám elektrokotel Protherm 9 kW (pouze pro případ havárie TČ). Z akumulační nádoby jsou napájeny topné okruhy pro 21 podlah a pro 10 deskových radiátorů. Každá z 21 místností (kde je vytápění podlahy hlavní zdroj tepla) má prostorové teplotní čidlo, podle kterého řídí příslušný pohon ETATHERM ventil na rozdělovačích podlahového topení OVENTROP 1404554-56 (rozdělovače jsou bohužel pouze s regulační vložkou bez průtokoměrů). Nikdy se mně nepodařilo dosáhnout toho, aby teplota zpátečky z akumulační nádoby (500 litrů) do TČ (teplotní spád) byla maximálně o 10°C nižší než topná voda. Za každých okolností je teplotní diference větší. Při maximálních otáčkách oběhového čerpadla Grundfos Alpha+ 20-40 v okruhu nahřívání akumulační nádoby je teplota zpátečky o 14-17°C nižší, než teplota výstupní vody z TČ. Je možné, že by se na tom může podílet protiproudové zapojení oběhových čerpadel topného okruhu a okruhu tepelného čerpadla? Nedovedu si představit, že by oběhové čerpadlo nestačilo svým průtokem na akumulační nádobu 500 litrů. V servisním manuálu k tepelnému čerpadlu je poznámka, že pokud není tlakový spád 5-7°C (topná voda minus vratná voda), jde o chybu v instalaci topení, kterou je třeba odstranit. Instalatér mě na to řekl, ať jsem rád, že to topí a nešťourám se v tom. Už jsem si myslel, že je příčina v nízkém výkonu TČ, které by nestačilo na vytápění akumulační nádoby to je, že studená voda zpátečky z podlah a radiátorů stačí ochlazovat 500 litrů topné vody v akumulační nádobě rychleji než jí TČ stačí ohřát. Proti tomu ale svědčí výsledky pokusu, který jsem nechtěně provedl v letošní zimě, když přestalo fungovat tepelné čerpadlo.
   Do okruhu topení mně nouzově připojili elektrokotel o výkonu 9 kW. Omylem byl elektrokotel zapojen "obráceně" tak jak je nakresleno ve schématu stávající zapojení (zpátečka elektrokotle je napájena z výstupu SOLARITO a teplý výstup elektrokotle je napojen do zpátečky topení. Přišel jsem na to až dodatečně při provozu topení. Při tomto chybném zapojení mě však čekalo překvapení, dům byl najednou i při několikadenních mrazech -8°C až -19°C trvale přetopen a prostorový termostat elektrokotel vypínal. Napadlo mě, jestli není nějaká zrada v cirkulaci topné vody kolem nádoby SOLARITO. Když dům vytápělo pouze tepelné čerpadlo, také nahřálo topnou vodu v SOLARITO na 45°C, ale dům nebyl nikdy, přetopen jak při provozu pouze s elektrokotlem. Výsledek pokusu svědčí o tom, že když stačil vytopit dům elektrokotel 9 kW, tak na to musí stačit i TČ. Vysvětlení proč elektrokotel topil lépe, než TČ by mohlo být v tom, že bylo v okruhu topné vody sériově další oběhové čerpadlo elektrokotle.
OTÁZKY
- Co udělat pro to, aby nebyl tak veliký teplotní spád na akumulační nádobě při natápění nádoby tepelným čerpadlem?
- Jak optimálně zapojit akumulační nádobu do systému topení (vstupy a výstupy pro TČ a elektrokotel a vstup a výstup pro podlahy/radiátory), kam oběhové čerpadlo a expanzní nádobu.
   Mohl byste mně prosím nakreslit do schématu NÁVRH, jak topný okruh optimalizovat? Před rekonstrukcí potřebuji odborný názor, jak topení udělat. Do podlah by měla trvale obíhat teplá voda ze SOLARITO, i když neběží tepelné čerpadlo pro topení (TČ buď ohřívá bojler TUV nebo stojí kompresor TČ). Zapojení jsem udělal tak jak doporučuje pro SOLARITO výrobce. Podle Vašeho doporučení by ale měl být vstup topné vody z TČ v nejvyšší části akumulační nádoby a výstup vratné vody v nejnižším bodě. Dotazem u REFLEXu jsem nepochodil. Nevysvětlili mně, jestli je to jedno, kam trubky do a z akumulační nádoby napojím anebo jestli musím striktně dodržet doporučená místa napojení vstupů a výstupů nádoby. Udělám to podle Vašeho doporučení. Výstup z TČ do návarku v pokličce SOLARITO a zpátečku do TČ do nejnižšího návarku SOLARITO. Jen nevím, kam napojit trubku zpátečky z podlah a z radiátorů. Společné ústí (zpátečka do TČ a zpátečka z podlah a radiátorů) asi nebude možné pro protiproudní zapojení čerpadel. Nevím, kterou zpátečku mám dát do dolní části SOLARITA, a kterou do návarku o etáž výše. Mohl byste mně prosím zakreslit do schématu eventuální opravy, nápady, další komponenty?
OSTATNÍ DOTAZY
HYDRONICKÉ VYVÁŽENÍ PRŮTOKŮ ŠKRCENÍM
   Ve Vašem postupu hydraulického vyvážení jsem nenašel pokyn, zda, při provádění škrcení na jedné větvi, zůstávají všechny ostatní právě neseřizované větve otevřené anebo jsou všechny zavřeny a otvírá se jen ta co se škrtí. Předpokládám, že všechny větve během seřizování zůstanou otevřené. Také nevím, jak zvolit pořadí vyvažovaných podlah, když je had v podlaze / radiátor v prvním patře blíž ke zdroji než vzdálenější had v podlaze / radiátor v přízemí.
AUTOMATICKÉ VYVAŽOVACÍ ARMATURY
   Jaký prosím máte názor na automatické vyvažovací armatury například Danfoss ASV-PV nebo Oventrop Hycoco DTZ a Hydromat-DTR? Znamenají skutečně takový přínos pro hydraulickou optimalizaci /vyvážení topné soustavy například pro topení v mém rodinném domě? Nebo stačí provést hydraulické vyvážení podle Vašeho návodu nastavením průtoků radiátory/podlahami? V mém stávajícím okruhu mám nyní 1 manuální regulátor diferenčního tlaku na výstupu topné vody (je společný pro radiátory i podlahy).
FILTRY TOPNÉ VODY
  Stačí do okruhu topné vody (zvlášť pro okruh tepelného čerpadla a zvlášť pro okruh radiátorů/podlah) zařadit mosazné "Y" filtry? Má nějaký význam použít podstatně dražší hydro-cyklonový a magnetický filtr topné vody Fernox TF-1? Při čištění/proplachu filtru od zachycených nečistot by nemělo dojít k velké ztrátě topné vody, aby se topná voda neznehodnocovala zavzdušňováním při dopouštění/náhradě objemu topné vody ztraceného při proplachu filtru.
UMÍSTĚNÍ OBĚHOVÉHO ČERPADLA
   Je rozdíl, když se oběhové čerpadlo topné vody zapojí na výstupu do podlah / radiátorů z akumulační nádoby anebo do zpátečky topení?
OLEJ DO TOPNÉ VODY
   Jak se zajistí, aby se olej v topné vodě rovnoměrně rozptýlil a neudělal mastná "oka“? Kolik mám dát oleje na 1000 litrů topné vody?
 TEPLOTA ZPÁTEČKY
   Z vaší knihy jsem nepochopil tvrzení, že každý kotel potřebuje teplou zpátečku, a že se i provádí směšování, aby se teplota zpátečky udržela. Na druhé straně se tvrdí, že co nejstudenější teplota zpátečky je ideál, neboť prodlouží dobu chodu kompresoru tepelného čerpadla a tím sníží počet startů kompresoru. Vyplývá z toho něco pro můj systém topení?
   Nezapomeňte mně prosím poslat číslo Vašeho účtu a výši honoráře za Váš čas a ochotu se mými problémy zaobírat. Děkuji za Vaši pomoc.

Základní řízení kotle a AN

   Dobrý den, předem bych vám chtěl poděkovat za stránky, které vedete a za knihu Regulace v praxi, kterou jsem si z nakladatelství BEN zakoupil. Strávil jsem nad obojím dost času, a rád bych s vámi zkonzultoval mnou vybranou variantu vytápění a přípravy teplé vody.
   Základem je kotel Atmos DC18SP na pelety a kusové dřevo, který bude nabíjet aku nádrž (dvoučidlová regulace Atmos AS2012) o kapacitě 1500l, s průtokový ohřevem teplé vody s termostatickým ventilem na výstupu. Topení uvažuji z AN přes trojcestný ventil napojit rozvaděč podlahovky (teplotní spád 45/35st. C). Zde se nabízí buď dvoutrubkové zapojení nebo čtyřtrubkové (skrz AN), kde aku nádrž tvoří anuloid. Nedovedu říci, co bude výhodnější, ve vašich článcích zdůrazňujete kvalitu provedení při dvoutrubkové variantě, ale nevím, na co v té kvalitě se zaměřit konkrétně. Plynulé proudění vody bez zbytečných kolen?
   Natopená AN bude tedy jen zdroj pro podlahovku, kterou bych řídil pomocí již zmíněného třícestného ventilu řízeného ekvitermním regulátorem Elektrobock R3V-A2, kterému by byl nadřazen běžný prostorový termostat s bezpotenciálovým kontaktem, který by po dosažení teploty v referenční místnosti regulaci a oběhové čerpadlo odstavil. Regulace by také byla ovládána podle napájení kotle, který by zapínala GSM zásuvka (relé na 230V spínané napájením kotle). Tepelné ztráty objektu vypočteny na 6,5kW, v domě bude řízené větrání s rekuperací tepla odpadního vzduchu, která bude sloužit jen k výměně vzduchu, nebude topit ani chladit.
   V příloze je upravené schéma doporučeného zapojení od Atmosu (dvoutrubkové), není na něm spirála pro průtokový ohřev TV a regulace třícestného ventilu podlahovky. Ani jsem nenašel obrázek čtyřtrubkové varianty. Děkuji moc za jakýkoli postřeh, komentář či radu. P.S.: Píši na mail, protože v kontaktním formuláři nejde vkládat příloha.

Samovýroba podle projektu

   Dobrý den řeším takový drobný problém projekční kancelář mi navrhla topný systém s akumulační nádrží. Jelikož jsem škudlil, chci si součásti nakoupit a poskládat sám (samozřejmě revizi i případné zkoušky bych si nechal udělat odbornou firmou). Nicméně ve schématu se mi zdá některé značení nepřesně zakreslené (nemyšleno špatně, ale není zakresleno přesné připojení), nebo některé schematické značky jdou dle mého vyložit (i poté co jsem je hledal na internetu) vícero způsoby. Poté co jsem kontaktoval projekční kancelář emailem s dotazem, tak mi neodpověděli a pouze mne odbyli, že na laické dotazy nebudou odpovídat a mám si to nechat udělat od firmy. Jek jistě chápete tato odpověď mně neuspokojila, jelikož chci rozumět tomu co mám v domě. Proto Vás prosím, zdali byste mi na sebe poslal emailový kontakt, na který bych vám zaslal schéma a cca 7 otázek ke schématu. Předem děkuji za Vaši ochotu.

Použití odpadního tepla pro VZT

   Ahoj Jardo, dostal jsem se k řešení jednoho problému regulace, resp. filozofie, jak to pojmout. Pokud budeš mít čas a chuť, zajímal by mne Tvůj názor, jak to správně uchopit. Jedná se totiž o dvě zdánlivě nepropojitelné regulace, ale myslím, že mi jen chybí to správné naťuknutí, abych ten společný bod našel. Ale pochybuji, že jsi něco takového kdy řešil...
   O co jde. Jedná se o klasickou regulaci teploty vzduchu ve VZT s rekuperátorem (vzduchový výměník). Takže reguluji výstupní vzduch z VZT buď podle teploty prostoru nebo odsávaného vzduchu. A teď ten bonbónek.
Ve VZT je další výměník, kam má být pouštěno odpadní teplo z technologie (takže zadarmo) a to každý rád vidí. Jenže, teplota vody, která jde do výměníku do VZT se mění podle chodu technologie. A navíc, nesmí klesnout teplota "odpadního tepla" pod 60stC. Takže nemohu odebírat tepla, co chci, ale jen tolik, aby neklesla teplota pod 60stC.
   Udělal jsem si na začátku dvě osy, kdy rozhoduji, zda je teplota pod 60stC, tak vůbec teplotu z odpadu neberu. To totiž je taky stav, několik hodin není teplota odpadu nad 60stC vůbec. Tak abych "nebrzdil" ohřev VZT, tak proste úsečku s odpadem smažu.

Zapojení kotelny na tuhá paliva s akumulačními nádržemi – průzkum

   Dobrý den pane Valtře, rád bych Vás oslovil a požádal o technické zhodnocení zapojení kotelny na tuhá paliva s akumulačními nádržemi. V příloze zasílám tři varianty zapojení akumulačních nádrží. Provádím průzkum s názory ohledně zapojení nádrží a celkové funkčnosti. Všechny varianty jsou odsouhlaseny výrobci kotlů a regulační techniky. Nicméně i přesto tito výrobci nejsou schopni vyjádřit se k variantě, kterou by podporovali a uvedli jako nejužitečnější. V Německu podporují sériové zapojení, naopak Skandinávie zapojení paralelní.
   Zabývám se termo-hydraulikou ve vytápění a podporuji tento nový trend navrhování otopných soustav, ke kterému patří zohlednění ochlazování vody v potrubí, řídící teplota vzduchu místnosti, návrhová teplota interiéru, termostatické ventily s předregulací a ve vztahu se správným nastavením hlavic také správný zdvih kuželek, které zaručuje proporcionální pásmo Xp = 2 K a zajištění maximálních úspor tepla při vytápění, a tak dále. Zkrátka tento nový trend, který podporuje prozatím velmi málo lidí v ČR a je velmi inspirativní a především řeší vytápění správně a se vším všudy. Regulace je neméně důležitá, ale pokud otopná soustava nedokáže perfektně předávat teplo do místnosti, pak se její možnosti nevyužijí na 100 %.
   Rád bych Vás tedy požádal o Váš odborný názor k těmto třem variantám, respektive, které zapojení byste podporoval Vy a případně Vaše připomínky a vylepšení, které považuji za velice důležité a přínosné. Varianty přikládám v příloze a níže kratičký popis (vše je uvedeno na výkresech).
 Varianta 1: Kotlový okruh chráněn směšovacím ventilem pro zabránění nízkoteplotní koroze. Po dosažení dané teploty začne ventil přimíchávat vodu z akumulačních nádob zapojených paralelně a při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny na akumulační nádoby v boční části. Topná voda z kotle tedy vždy projde přes akumulační nádoby.
 Varianta 2: Kotlový okruh chráněn směšovacím ventilem pro zabránění nízkoteplotní koroze. Po dosažení dané teploty začne ventil přimíchávat vodu z akumulačních nádob zapojených sériově a při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny napřímo v místě zkratu na potrubí z kotlového okruhu a na akumulační nádoby.
 Varianta 3: Shodná s Variantou 1, paralelní zapojení. Při dosažení požadované teploty na čidle B4 je umožněno spínat okruhy topení (směšovaný řízen ekvitermně) a přípravy teplé vody, které jsou napojeny napřímo v místě zkratu na potrubí z kotlového okruhu a na akumulační nádoby.
   U variant č. 1 a č.3 s paralelním zapojením, je otázka zda-li je vhodné spínat topný okruh a okruh přípravy teplé vody přes čidlo B4. Přes čidlo B4 to bude samozřejmě výhodné při vypnutém neregulovaném zdroji (netopím v kotli). Máte tedy nápad na nějaké vylepšení?
   Budu velice rád za Váš odborný názor, který je velice důležitý pro tento průzkum, který provádím z důvodů velice odlišných názorů ať už techniků, projektantů, montérů, výrobců a dalších profesí spjatých s vytápěním a to nejen u nás. Děkuji Vám a přeji příjemný slunečný víkend.

Nádrž u automatického kotle

Základní pohled na zapojení kotle Dobrý den vážený pane Valtere. Obracím se na vás s prosbou o odpověď na některé dotazy ohledně regulace kotle na pevná paliva s automatickým podavačem (kotel na černé či hnědé uhlí). Přečetl jsem vaši knihu Regulace v praxi a nechal se inspirovat i vašim webem, ale pokud byste byl tak laskav, tak bych se ještě na pár věcí zeptal. V knize doporučujete zařazení akumulační nádrže do systému vždy. Platí to i v případě, kdy jde o automatický kotel, kdy je možné regulovat výkon kotle prostřednictvím ventilátoru a doby podávání paliva? Pokud ano, je možné s vámi konzultovat mé stávající zapojení? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, nejprve ke kotli. Otáčky ventilátoru by měli být nastaveny tak, aby byl správný poměr spalovacího vzduchu a docházelo k optimálnímu hoření. Neslouží k regulaci výkonu, pokud tedy nechceme výkon regulovat tím, že kotel hůře hoří. K regulaci výkonu dochází na straně přísunu paliva. Protože pro laika je dosti složité nastavení správného poměru přísunu paliva a spalovacího vzduchu, tak je toto nastaveno optimálně při uvádění do provozu servisním technikem v regulátoru na konstantní úroveň, takže nedochází k regulaci výkonu. Neznám kotel menšího výkonu, který by uměl plynule hýbat spalovacím vzduchem v závislosti na přísunu paliva, což neznamená, že neexistuje. Stejně dále záleží na palivu a jeho vlhkosti, takže bych ani moc nevěřil, že si dal nějaký výrobce práci s tím, něco sofistikovaného vytvořit. Závěr: automatický kotel sice automaticky přikládá, ale pokud chceme dosáhnout nejlepší efektivity, tak je kotel nastaven na konstantní výkon a jen jemně korigujeme podle vlhkosti paliva.
   Protože nároky na topný výkon se během roku mění je nejlepším řešením natápět kotlem akumulační nádrž a z ní odebírat potřebný výkon směšovacím okruhem. Tento řídit podle venkovní a prostorové teploty.
   Tolik obecné pojednání. Důležitý je též poměr cena/výkon, ale to mohu posoudit, jen pokud mi dáte více informací o domě a topném systému (nejlépe projekt či schéma), protože někdy může být výhodnější zapojení bez akumulační nádrže a potřebný výkon dodávat do objektu nárazovými „přískoky“ s optimálně nastaveným kotlem. Nicméně, stejně následně by měl velikost akumulační nádrže určit projektant topení i posvětit navržené řešení.

Natápění dvou aku. nádrží

   Dobrý den, řeším následující regulační úlohu: plynový kotel natápí přes třícestný ventil dvě akumulační nádrže (každá 500l - jedna podlahovka a druhá radiátory) pomocí AMiTu řídím PID regulací topné větve, ale nevím jak algoritmizovat průběžné natápění obou nádrží současně na co nejnižší teploty potřebné k topení. Když ručně natočím třícestný ventil na 65%/35% tak to funguje (záleží na venkovní teplotě) - můžete mi poradit nebo jen nasměrovat?

Prováděcí projekt topení

   Dobrý den, po přečtení článku http://valter.byl.cz/dva-zdroje-plynovy-kotel-krbova-kamna, který popisoval podobné řešení, jako plánuji, bych u Vás rád poptal prováděcí projekt vytápění RD v Praze.
   Prosím, zda je to možné a pokud ano, kolik by byla cena, termín dodání a informaci zda je níže navržené řešení optimální.
Systém bude tvořit:

Stránky