Ekvitermní regulace – dva okruhy

   Dobrý den, předem moc děkuji za radu. chystám se nahradit dosluhující plynový kotel za nový. Tento kotel topí dva samostatné okruhy (dva různé byty) s dosti odlišnou potřebou vytápění. Zapojení je dnes víceméně podobné, jako jste radil zde: jvalter.cz/1x-zdroj-tepla-2x-topny-okruh (akorát tam schází zpožděný náběh, na to jsem nepřišel, když jsem opravoval po instalatérech to, že tam nebyl doběh a kotel se snažil tlačit vodu do zavřených ventilů). Systém fungoval vcelku dobře, až na to, že minimální výkon kotle byl příliš velký a kotel cykloval, to je zatím vyřešeno teplotním snímačem na zpátečce, který v případě přehřívání odstaví kotel na delší dobu, aby okruh stihl vychladnout – tento problém se doufám definitivně vyřeší koupí nového kotle s dostatečně nízkým výkonem.
   Doporučoval byste prosím u nového kotle tuto "neregulaci" zachovat (to mi radí topenář, který mi nabízí kotel – že prý jsou dnes kotle inteligentní a "poradí si"), nebo byste takovýto systém předělal na použití ekvitermní regulace? Celé by to mělo fungovat tak, aby si v obou bytech (na těch okruzích) mohli uživatelé nezávisle nastavovat cílovou teplotu vytápění (popř. nastavit temperování v případě delší nepřítomnosti), a kotel přitom běžel, pokud možno v optimálním režimu. Děkuji moc za radu.

   Dobrý den, topenář vám radí regulaci zachovat, protože je to pro něj nejsnadnější a vaše budoucí provozní náklady ho nezajímají. Regulace podle odběru tepla (teploty vratné vody) je vhodná tam, kde se touto regulací nesnižuje účinnost zdroje tepla například starší plynové kotle (bez kondenzačního výměníku), elektrokotle atd. Pokud budete osazovat nový kotel, tak bude kondenzační, kde platí, že čím nižší teplota vratné vody, tím větší rozdíl oproti spalinám, tím větší účinnost (teplo neuteče komínem). Z toho nám vychází, že stávající řešení lze použít, ale podle mého odhadu budou provozní náklady o 10 až 20% vyšší, než by měly být. Pokud použijete ekvitermní regulaci, která vám bude teplotu topné vody počítat podle aktuálních tepelných ztrát budovy (venkovní teploty) a nebude konstantní (nastavená uživatelem), tak ve více než polovině topné sezóny budete pod konstantní nastavenou teplotou topné vody, tím i teplota vratné vody bude nižší a dá se ušetřit i 10% plynu. Nezapomeňte dodělat zpoždění zapnutí kotle podle schématu z odkazu.
   Neznám další podrobnosti, ale ideální stav by byl, dva malé kotle pro každý byt s ekvitermní regulací a vlastním prostorovým regulátorem. Poté by byly oddělené i vratné vody a celkově by to bylo efektivnější a čistší řešení. Jen náročnější na prostor a dražší ;-) Zvažte tuto možnost, pokud jsou oba byty provozovány hodně odlišně (návratnost tohoto řešení při těchto podmínkách bych typoval kolem 6 let).
Příště více popište topný systém. Čím více mi dáte informací, tím jsou mé odpovědi přesnější.

   Dobrý den, díky moc za odpověď a omlouvám se, jestli/že neumím dodat správné informace – nevím, co je podstatné. Pokusím se popsat soustavu podrobněji. Dokonce jsem našel ve starých papírech spočítaný projekt topení pro větší z bytů, je v příloze, myslím, že se realizace od něj neodchýlila. Od té doby jsou ale vyměněna nějaká stará špaletová okna za plastová.
   Jde o vytápění dvou bytů: garsonka 35m^2 v suterénu a byt cca 130m^2 v prvním patře (k němu patří ten projekt). V bytě je strop 3m, v garsonce 2,5m. Kotel je umístěn v prvním patře v bytě, do garsonky vedou komínem topenářské trubky a kabel (tuším 3x1,5 měď) pro termostat (v případě potřeby je rozumně možné tam natáhnout i další vedení, kdyby bylo třeba).
   V garsonce je jeden okruh se třemi radiátory s celkovým nominálním výkonem cca 5kW (od tohoto bytu není projekt a od jednoho radiátoru nemám papíry, v případě potřeby bych to mohl jít změřit radiátor a dohledat to přesně). Cca 2kW radiátor se tam dodával, protože původní osazení dvěma radiátory s výkonem 3kW nestačilo. Do garsonky je hodně "neizolovaný" vstup (jedna stěna je na úrovni terénu, s velkou skleněnou stěnou s kovovými rámy), který se doufám příští rok vymění za něco rozumného.
   Ve velkém bytě je jedenáct radiátorů s celkovým výkonem 18kW (při teplotě vody 75/65) a jeden topný žebřík, opět vše na jednom okruhu. Viz projekt. Zde naopak jsou některé (asi dva) radiátory trvale vypnuty a kotel běží co si pamatuji jen nárazově, takže projekt byl asi spíše předimenzován. Termostat je v místnosti 2 dle projektu.
   Na topení jsou (mimo referenční místnost) termostatické hlavice (staré, vlastně nevím, jak moc funkční, ale teplotu máme v místnostech vcelku "vyladěnou"). Celková spotřeba je za poslední roky stabilně cca 21MWh. V blízké době je poměrně pravděpodobné (závisí to ale na družstvu), že se bude dům zateplovat (jinak předpokládám, že mne asi čeká pro správné využití KK posílení radiátorů, podle https://www.korado.cz/radik-klasik?h_from=600&h_to=600&subpage_open=2&t1=35&t2=50 mají mé radiátory při teplotním spádu 45/35 výkon 5kW, a to se bojím bude málo).
   Zobrazená teplota vody zobrazená na kotli (myslím, že jde o výstup, ne o zpátečku, ale vlastně to s jistotou nevím, odhaduji to jen z teploty trubek vedoucích do kotle) pokud běží oba okruhy, je na kotli 56 stupňů. Pokud topí pouze velký byt, je teplota 59. Pokud pouze malý byt, kotel se přehřívá a cykluje (vypíná asi při 85 stupních). Současný kotel má výkon 8.9-24kW, jak a jestli se umí regulovat v závislosti na teplotě zpátečky, vlastně nevím. Typ je to nekondenzační Vailant 240/2-5 (ale bude se teď měnit za kondenzační).
   V garsonce jsme původně chtěli dát kotel, ale kominíci tehdy nebyli schopni najít volný komín, který by vedl až dolů (ale je možné, že tam je, od té doby se někde měnilo topení a asi něco rušilo, shodou okolností za týden přijdou kominíci dělat passport komínů, tak pak budu chytřejší – komín, kterým teď vedou trubky k topení, je až za garáží, ten nevím, jestli by k odkouření kotle šel použít).
   Prostorově by separátní kotel až takový problém nebyl – v garsonce je teď místo kotle elektrický bojler (takže tam je také nějaký prostor na úsporu). Přesto se mi to zdá jako poměrně velká investice (i když při dnešních cenách plynu ta návratnost vlastně opravdu může být, jak píšete více než rozumná). Nešlo by to řešit nějakou regulací ve stylu: mám dva regulátory, každý si řekne o nějakou teplotu vody, centrální jednotka to nějakou funkcí sečte a řekne kotli: "chci po Tobě takto teplou topnou vodu?" A ty pobočné regulátory by zároveň otevíraly ventily?
   Popř. nějaký "hybridní" systém stylu ekvitermní regulace naladěná +- na velký byt, s tím, že by se nechaly v domě separátní termostaty na otvírání ventilů s tím, že kdyby byly sepnuté oba, tak by se posunula teplotní křivka nahoru tak, aby bylo možné pokrýt ztráty obou bytů? To by nebylo sice úplně ekonomické vzhledem k malému bytu, ale aspoň by to vyřešilo "ekonomickou spotřebu" většího z bytů. Ještě jednou moc za rady.
 PS: A omlouvám se, jestli je to moc "ukecané", snažil jsem se předat všechny informace, které mi přišly potenciálně podstatné.

   Dobrý den, podle popisu jsem si udělal dobrou představu o situaci, děkuji.
Nepíšete, na jakou prostorovou teplotu vytápíte, ale spotřeba 21 MWh není ve vašem případě vůbec špatná.
   Protože nejste jednoduchý případ ;-) a bude velmi záležet na výrobku, jeho nastavení a provedení montáže měl byste si nechat zpracovat prováděcí projekt od projektanta topení. Ten má přehled a vybere vám nejvhodnější kotel, přepočítá radiátory atd. Tady bych nerad radil, protože se pohybujeme na tenkém ledě, tedy pokud chceme jít po efektivitě a provozních nákladech.
   Podle našeho popisu opravdu jen pro inspiraci: kondenzační kotel s co nejnižším minimálním výkonem (pro vytápění garsonky); kotel s ekvitermní regulací pro určení co nejnižší teploty topné vody a tím i co nejlepší využití kondenzace spalin; v prostoru použít stávající termostaty v nejlepším případě prostorové regulátory; vyměnit radiátory za nízkoteplotní.
   Regulaci na dvě topné zóny umí skoro všichni výrobci kotlů přídavnou regulací, ale chce to vyřešit s nimi detaily před koupí kotle (nejlépe projektant podle vašich požadavků), protože každý výrobce má jiná omezení (nějaké mají všichni). Následně bude též hodně záležet na servisním technikovy, jak se s tím popere. Když máte něco v ruce, jednání je jiné a snazší.
   Regulace nadřazeným řídicím systémem (tady lze realizovat cokoli) je v poměru cena/výkon na takto malý topný systém drahá. Vyplatila by jen v při požadavku na vzdálené ovládání i tak by byla návratnost dlouhá.

Odesílatel: log@centrum.cz