Ekvitermní konstanta charakterizuje míru tepelné izolace budovy (resp. referenční místnosti). Pokud nechceme experimentovat, použijeme pro zděné stavby hodnotu cca 2.5, pro dobře izolované stavby cca 2.0, pro špatně izolované stavby 3.0 i více. To odpovídá přibližně tvrzení "na 2.5 (2.0, 3.0 atd.) dílu tepla dodaného do místnosti se 1 díl podílí na zvyšování teploty a zbytek uteče ven".
Chceme-li ekvitermní konstantu přesněji změřit, využijeme tento postup: Použijeme topnou vodu o teplotě např. 40°C. Necháme ustálit teplotu v místnosti (např. 18°C). Pak použijeme topnou vodu o teplotě např. 60°C a opět necháme teplotu ustálit (bez rušivých vlivů, jako je větrání), teplota v místnosti se ustálí např. na 25°C. Ekvitermní konstantu vypočítáme jako podíl rozdílu teplot vody k rozdílu teplot v místnosti. Pro výše uvedený příklad by tedy tato konstanta byla (60-40)/(25-18)= 2.85. (Pomůcka od AMiTu)