Dobrý den, pane Valtere, vážím si lidí, fandů jako jste vy, kteří rozumí řemeslu a dělají osvětu laikům i "profesionálům". Já jsem laik.
Pořídil jsem dům, byl vytápěn EK Protherm. Radiátory v patře + podlahové topení v přízemí. Nechal jsem vyměnit zdroj z EK na TČ (NIBE AMS). TČ je řízeno ekvitermně. Podlahové topení má své čerpadlo na rozdělovači a je ovládáno ON/OFF prostorovým termostatem.
   Mohu Vás poprosit se podívat na fotku mého rozdělovače a zapojení? Nerozumím a nechápu, jak to může fungovat? Odbočka na radiátory je "ve zdi" takže ji nemohu vyfotit. Radiátory topí, podlaha moc ne. Průtoky jsou na max., zpátečky (bílé ventily povoleny). Čerpadlo na rychlost II průtok 2-4l podle smyčky. Termohlavice povolená, tedy bez omezení teploty.
Lze tento systém nějak optimalizovat? Ať už zapojením nebo přepojením?
Rozvaděč měl hlučné čerpadlo a netočilo se na polohu 1, někdy ani 2. To jsem nahradil, směr jsem dodržel. Odkaz na fotku: … Případně další info doplním. Děkuji za Váš čas a ochotu, Ondřej

   Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

   Dobrý den, máme podlahové vytápění s kotlem Protherm (v podlaze jsou umělé hadice s vodou). Domek je dřevostavba. Nejsme zde stále, do měsíce tak 2-3krát po zhruba třech dnech. Kotel spíná na termostat (cca 140cm nad zemí uvnitř bytu, nikoli na venkovní stěně) na elektřinu v NÍZKÉM tarifu, tzn. v noci cca 5 hodin, ve dne 3 hodiny (momentálně ve všední dny 1:20-6:20 a 14:20-17:20). Když jsme přítomni, kotel vypneme a topíme v krbu na dřevo v jedné místnosti a otevřenými dveřmi vytápíme celý byt (nad námi je jen nevytápěná půda). Nyní je kotel nastaven na 6 stupňů. Když přijedeme ráno, je tu 5,5 stupňů. Bojím se, že až přijdou mrazy, voda v podlaze může zamrznout. Moc prosím o radu a předem velice děkuji.

   Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jak řešit situaci. Mám kotel Protherm 12 a podlahové vytápění a prostorový termostat Protherm. Do podlahovky pouštím 33 stupňů a na termostatu mám nastavených 22. Přes noc je tam útlum na 20. Bohužel nemám ekvitermní regulaci venkovní teploty, jen ten prostorový termostat. Je tedy lepší pouštět do podlahovky stálých 33 stupňů a pomocí termostatu nechat nastavenou teplotu 22 stupňů, nebo ji zvýšit a pouštět do podlahovky menší teplotu např 25 a tím pádem by kotel je stále.
2. Otázka prosím je, že na regulaci podlahového vytápění nemám elektroventily a ty bych tam chtěl dodělat. Průtoky nastavuju pouze ručně. v každé místnosti chci instalovat termo termostat, který půjde do sběrnice a z té sběrnice budou ovládání elektroventily. Prosím, jak tedy připojit sběrnici ke kotli Protherm 12 k ray.