Regulace

Regulace, automatizace a regulační algoritmy zejména pro aplikace v oboru vytápění a klimatizace.

Regulace teploty

   Zdravím. Prosím o radu, jsem absolutní mimoň, co se týče elektriky. Potřeboval bych poskládat co nejlevněji zařízení skládající se z regulátoru teploty a topných patron, které se budou zasouvat do desek, na kterých by mela byt cílová teplota mezi 0-200°C. Topné patrony budou cca 500-800W. Bylo mi porazeno že mam použít PID regulátor, ale ten je na mě až příliš drahý mezi 3-5000 Kč (jsem inv. důchodce) a cele zařízení, pokud si ho někdo v USA poskládá, by měl vyjit maximálně cca 2-3000 Kč. Z toto jsem odvodil, že pravděpodobně může být použit například digitální termostat, který je podstatně levnější, nebo něco podobného. Možná se mýlím, vážně tomu absolutně nerozumím. Kromě toho v těch eshopech u PID regulátorů vůbec neuvádějí žádné ceny, takže nejde najit nejlevnější regulátor kolem 1000 Kč maxim. 1500 Kč včetně DPH. Můžete prosím poradit, už jsem z toho opravdu zoufalý. Nebo případně poslat na nějaký odkaz. Vůbec nepoznám, jestli je na tuto věc vhodný ampéry, watty atd. Takhle by to melo přibližně vypadat. Předem mockrát dekuji!

PID regulace vodní hladiny

   Dobrý den, chtěl bych Vás požádat, či jinak se domluvit, či odkázat na nějaký návod regulace vodní hladiny nad jezem. Je tam teď hlídaní hladiny pomoci 4 elektrod a následně otvírání/zavíraní segmentu přívodu vody do Bánkiho turbíny. Však v posledních letech nepravidelnou manipulaci??!! Na jezu nad není přítok konstantní a honěním startéru ovládající pohyb otvírání/zavíraní segmentu dochází k jejich absolutní destrukci. Prostě hledám řešení a jsem v PID slabej. Většinu najdu na topení. Už jsem na ''Vás'' asi koukal před rokem. Opětovné nedostatečné průtoky mě nutí přehodnotit stávající řešení, aby nedocházelo k zaklesnutí hladiny na jezu… a oslovit Vás, páč vidím už to jen asi na PID regulaci.
Pro první krok ode mě asi vše. Nicméně ocením jakoukoliv odpověď.

Optimální seřízení PID regulátoru

   Našel jsem krásně popsané seřízení regulátorů v knize Měření a regulace ve vytápění (04-226-74) od Ing. Jiřího Cikharta, CSc., za které se v klidu mohu postavit. Snad mi autor tuto osvětu odpustí:

Vhodně zvolený regulátor je třeba seřídit tak, aby regulační pochod splňoval požadavky na jakost regulace. Toto seřízení je všeobecně dosti obtížné, i když existují metody vycházející z vlastností regulované soustavy, které umožňují stanovit předem hodnoty nastavitelných parametrů regulátoru. Přesto je třeba regulátor seřídit přímo na místě definitivně. Nejvíce se osvědčila metoda Zieglerova-Nicholsova, při níž se seřizuje regulátor v provozním zapojení. Výsledky seřízení jsou uspokojivé.
Postup seřizování regulátoru připojeného k regulované soustavě bude uveden pro každý typ regulátoru.

Seřízení P-regulátoru. Zesílení regulátoru r0 se pomalu zvětšuje tak dlouho, až v obvodu nastanou harmonické kmity. Odpovídající zesílení je r0 krit. Optimální nastavení zesílení r0 opt je pak

   r0 opt 0,5r0 krit

Seřízení I-regulátoru. Integrační konstantu Ti nastavujeme tak dlouho, až v obvodu vzniknou harmonické kmity. Určíme odpovídající dobu kmitu Tkrit. Optimální nastavení integrační časové konstanty Ti opt je pak

Podměty do nové knihy

Děkuji za informace, které sdílíte, ať již v knize či zde na webových stránkách (jsem zde poprvé, tak jsem toho mnoho nenačetl :).
Dovolím si přidat okruhy témat, které mne jako projektanta VZT zajímají a rád bych se s nimi blíže seznámil.
 1) Regulace obtokové klapky deskového rekuperátoru při teplotách pod bodem mrazu. Výhody/nevýhody teplotního řízení na základě rozdílu teplot, instalace vlhkostního čidla pro zajištění maximální výtěžnosti zpětného zisku tepla - účinnosti rekuperátoru.
 2) Pokročilý algoritmus řízení rotačních a deskových rekuperátorů s ohledem na max. účinnost jak v režimu topení i chlazení i s ohledem na kondenzaci.
 3) Obecné zásady použitého algoritmu řízení výkonů ohřívačů, chladičů v závislosti na přesnosti použitých čidel a jejich zapojení (často se setkávám s chybně vyhodnocenými a zobrazovanými teplotami na monitoringu nejen ve VZT). Vliv volby kabeláže teplotních čidel stíněné/nestíněné atd.
 4) Podrobný popis řízení regulátorů průtoku vzduchu po komunikačním protokolu MP-BUS, MODBUS vyčítání aktuálních požadavků průtoků vzduchu v regulátorů, algoritmus následného řízení ventilátorů VZT jednotky. Optimalizace "PID" regulace s ohledem vzájemnou vazbu "vzduchový výkon ventilátoru - nastavení listu klapky regulátoru průtoku" s ohledem na minimalizaci příkonu ventilátoru tj. co nejvíce otevřený - neškrcený VZT rozvod regulátory průtoku.
Bylo by toho ještě víc, ale to si budu muset oživit Vaši knížku. Hodně sil a nápadů při tvorbě nejen knihy.

Regulace ventilátorů VZT jednotek s EC motorem

   Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je vhodné nechat u ventilátoru jako pohon EC motor, nebo zda mám zvážit jeho nahrazení asynchronním motorem s frekvenčním měničem. Četl jsem si o EC motorech a jejich vyšší účinnosti a z hlediska EU norem ErP jsou vhodnější. Jaký je váš názor? Mimochodem mám vaši knihu, hodně mi pomáhá, děkuji . ;-)

Začátky v MaR

   Zdravím a přeji dobrý den, nedávno jsem si pořídil vaši knížku k regulaci k doplnění a ucelení naučeného a měl bych na vás jeden intelektuálně méně náročný dotaz. Jsem čerstvý absolvent oboru TZB ze cvutu a přemýšlel jsem, jestli je vhodné a možné začínat hned zkraje pracovní kariéry (cesta otroka) v oboru MaR, nebo zda je vhodnější, a to je prozatím i můj názor, projít si nějaký rok projektování jednotlivých profesí a poté se případně zaměřit na MaR.
   Od MaR jsem si sliboval několik věcí, bude to dost náročné, budu se toho muset ještě dost doučit, ale naopak by to mohla být jedna z prací, kde člověk jen nesedí za PC a nerýsuje (modeluje) systémy TZB... Je možné z vaší praxe tuto představu potvrdit, nebo vyvrátit? Jinak ten titulní obrázek na knize, to je něco, připomíná mi to toto http://www.pohadkar.cz/public/media/O_krtkovi/popis/270-krtecek-60-dilku.jpg. Jinak kniha super, je to napsané pro lidi, což se o mnohém dalším dnes říci nedá.

Programové řešení prostorové regulace

   Dobrý den pane Valtere, narazil jsem na Váš web, velmi se mi líbí témata, o kterých píšete a jak o nich píšete. Mohl bych mít na Vás dotaz/prosbu? Sice vidím, že regulace se na Vašich stránkách točí spíše kolem AMIT a já si hraju s Tecomatem, ale nemělo by to být myslím tak odlišné. Mám doma nainstalovaný Tecomat na ovládání světel, rolet, měření spotřeb a pár dalších hloupostí. Vše vůbec nebylo těžké rozchodit, a hlavně algoritmicky to bylo snadné. Ale teď jsem do PLC připojil i ovládání kotle, motorické hlavice na radiátorech a displeje s pokojovými čidly. A vše se značně zkomplikovalo. Myslíte, že byste mě mohl nakopnout, nasměrovat?
   Vymysleli jsme jednoduchý algoritmus, který podle rozdílu požadované a aktuální teploty nastaví hlavice na 100%, 75%, na 50% na 25% nebo na 0% (čím menší rozdíl, tím méně otevřená hlavice). A máme tam samozřejmě hysterezi. A pak je tam funkce, která vypne kotel, když žádná hlavice nechce topit. To vše má nastaveno, že nemá provádět změny častěji než X minut.
   Výsledek ale v podstatě je, že hlavice se pořád hýbou a nemají šanci trefit teploty, pořád je někde zima a jinde teplo... Máte tip na nějakou literaturu, přístup, princip, algoritmus?
Kotel by uměl ekvitermní regulaci, jen mu zřejmě nedokážu dodat venkovní teplotu (nezapojili jsme ji). Je to klasický Protherm Ray 7K. Venkovní teplotu jako takovou budu mít možnost měřit a připojit ji alespoň do PLC, kabel ven mám (využiji analogový vstup jedné z hlavic poblíž). Máme se snažit napsat ekvitermu na PLC?
Pokud budete chtít, popíšu Vám i konkrétní technologii, moduly atd., ale nechci Vás zahltit nesmysly. Budu moc rád za jakoukoli radu či námět.

Použití odpadního tepla pro VZT

   Ahoj Jardo, dostal jsem se k řešení jednoho problému regulace, resp. filozofie, jak to pojmout. Pokud budeš mít čas a chuť, zajímal by mne Tvůj názor, jak to správně uchopit. Jedná se totiž o dvě zdánlivě nepropojitelné regulace, ale myslím, že mi jen chybí to správné naťuknutí, abych ten společný bod našel. Ale pochybuji, že jsi něco takového kdy řešil...
   O co jde. Jedná se o klasickou regulaci teploty vzduchu ve VZT s rekuperátorem (vzduchový výměník). Takže reguluji výstupní vzduch z VZT buď podle teploty prostoru nebo odsávaného vzduchu. A teď ten bonbónek.
Ve VZT je další výměník, kam má být pouštěno odpadní teplo z technologie (takže zadarmo) a to každý rád vidí. Jenže, teplota vody, která jde do výměníku do VZT se mění podle chodu technologie. A navíc, nesmí klesnout teplota "odpadního tepla" pod 60stC. Takže nemohu odebírat tepla, co chci, ale jen tolik, aby neklesla teplota pod 60stC.
   Udělal jsem si na začátku dvě osy, kdy rozhoduji, zda je teplota pod 60stC, tak vůbec teplotu z odpadu neberu. To totiž je taky stav, několik hodin není teplota odpadu nad 60stC vůbec. Tak abych "nebrzdil" ohřev VZT, tak proste úsečku s odpadem smažu.

Stránky