Regulace

Regulace, automatizace a regulační algoritmy zejména pro aplikace v oboru vytápění a klimatizace.

Vytvoření regulátoru

   Hezký den. Rozhodl jsem naprogramovat PID kontrolér pro řízení vstupní teploty do podlahového topení na primárním rozdělovači (rozdělovač napájí další dva rozdělovače, které napájí již jednotlivé okruhy). Nejsem však schopen se svými znalostmi určit některé prvky programu.
 1. Bude pro výpočet regulační veličiny postačovat rozsah 16 bitů? Když samotný regulátor je ovládán PWM a počet kroků v kterých lze měnit šířku pulsu je 1024? Měření teploty je prováděno s přesností 12 bitů (4 bity jako desetinné číslo).
 2. Není zbytečně velký počet kroků tj. 1024 pro řízení regulačního prvku, respektive fyzicky termoventilu?
 3. Bude třeba regulační veličinu transformovat, když bych použil všude dostupný matematický předpis pro PID regulátor? u=Kp * E + Ki * Sum(E) + Kd * (y_n – y_n-1) Dotaz navazuje na předchozí dotaz, kdy se bude měnit šířka PWM pulsu v rozsahu 0 – 1024.
 4. Lze již v tomto kroku při programování stanovit hodnotu Kx koeficientů, když vím, že doba přeběhu regulačního prvku (termoventil) ze zavřeno do otevřeno je 4 min (tzn. Ze stavu otevřeno do zavřeno a naopak), doba zpoždění mezi změnou stavu třícestného ventilu (v případě, že změním stav ventilu ručně) a změnou výstupní teploty je 15 vteřin a znalosti, že při požadované výstupní teplotě vody 35 °C je třeba, aby hodnota PWM pro termoventil při ustáleném provozu je třeba nastavit hodnotu 820. Bude postačovat, aby při těchto parametrech se výpočet PID realizoval s frekvencí 1 až 0,25 Hz nebo je to zbytečně moc? Vzhledem k extrémní setrvačnosti podlahového topení nevadí, když bude docházet k překmitům v rozsahu 2 °C, když překmity nebudou trvat déle než 30 minut.
 5. Lze již teď říci, zda při požadavku řízení teploty vůči nejchladnější místnosti, je vhodné použít druhou regulační smyčku PID, která bude průběžně měnit požadovanou hodnotu vstupní teploty do rozdělovače (na základě např. znalosti venkovní teploty a požadované teplotní pohody), který rozvádí vodu do jednotlivých primárních okruhů? Tzn. v kotelně je primární rozdělovač, kterého se dotýkají dotazy č. 1 až 4, který napájí podružné rozvaděče, které napájí jednotlivé patra a na každém patře jednotlivé okruhy. Tzn., půjde o dvojitý PID regulátor. Nebo bude vhodné celý systém realizovat jinak?
   Vím, že se jedná o hodně detailní otázky, ale myslím, že by mnohým programátorům pomohlo znát odpovědi na některé z výše uvedených dotazů. Mohu slíbit, že v případě úspěšného naprogramování zašlu hotový program či aspoň vývojový diagram.

Spojitý versus nespojitý regulátor

Dobrý den, měl bych na vás velkou prosbu a modlím se, aby byla vyslyšena.
Při mé přípravě na opravné zkoušky z automatizace, jsem narazil na vaši stránku: Regulace od Jardy.
   Moc se mi líbilo vaše vysvětlení PID regulátoru a hned jsem pochopil, jak to vlastně celé funguje. Byl jsem natěšený, že konečně najdu odpovědi na mé další otázky ohledně základů regulace, ale poté jsem si všiml, že nejde vlastně o stránku vyučující, ale o poradenství. Vím, že máte asi málo času a nechcete ho jen tak ztrácet kvůli cizímu člověku. Ale přece jen jsem to zkusil :)
   Potřeboval bych popsat alespoň podobným způsobem, jakým jste popisoval PID regulátor základ mezi spojitým a nespojitým regulátorem. Vůbec nechápu ty odborné termíny všech internetových stránek, protože člověk si to vlastně ani neumí představit v obyčejné praxi a to je smutné. Kdyby to každá internetová stránka popisovala jako vy, úplně do detailu, bylo by vše jednodušší.

Automatické otevírání světlíku

Ilustrační foto světlíku   S rostoucím rozvojem zejména podniků zabývajících se výrobou plastů a s tím související výstavbou nebo renovací hal, kde dochází ke vzniku většího množství odpadního tepla, nastává oživení staré, ale osvědčené myšlenky střešních světlíků.
   Výrobci světlíků instalují jen omezené, spíše ruční řízení a v lepších případech zavírání světlíků od silného větru a deště. Jelikož při vlastní realizaci nebývá dostatek času na „vymazlení“ algoritmu a i když se snažím v každé další realizaci program vylepšit, tak si člověk musí po nabití zkušeností v klidu sednout a podívat se na problém komplexně a o tomto by měl být tento článek. Měla by to být kostra algoritmu pro mě i pro všechny kdo mají o danou problematiku zájem, a proto budu rád za jakékoli názory k tématu.

Výběr plynového kotle

   Mám prosbičku či spíše dotaz - dle svých zkušeností, jaký byste doporučil nový plynový kotel do dvougeneračního zděného domu stáří odhadem cca 40-50 let se sedlovou střechou, plášť je zateplený polystyrénem, střecha a sklepy nikoliv, otopný systém je samotížný. Nyní používají starý plynový kotel a kotel na tuhá paliva. Ztrátu objektu odhaduji na cca 25kW podle pravidla 1kW výkonu na 10m2. Není problém upřesnit další parametry, budou-li pro výběr nutné. Teď jde spíše o to, kterého výrobce vybrat z hlediska optimálního poměru cena/výkon, však to znáte z praxe... ;-) Předem děkuji za tip (y)!

Těžké začátky

   Dobrý den pane Valter, velice děkuji, že jste sepsal knihu Regulace v praxi, aneb jak to dělám já. Do problematiky regulace se snažím pomalu dostat, ale je toho tolik. Vaše kniha mě dost pomáhá. Nevím, jestli na Vás mohu mít dotaz, ale zkusím to. Můžu, pokud si na to troufnu, dělat regulaci v jednom menším rodinném domě. Ten se teprve staví, takže se zatím plánuje. Chtějí mít kotel na tuhá paliva (na dřevo) a plynový kotel. Přitom přemýšlí o solárních panelech na ohřev vody a akumulační nádrží. V přízemí bude podlahové topení a jinak radiátory.

Stránky