TČ-tepelné čerpadlo

Tepelná čerpadla a dotazy kolem nich...

Akumulační nádrž a tepelné čerpadlo

   Dobrý den, náhodou jsem narazil na Váš web a jde vidět, že tomu opravdu rozumíte, a hlavně taky rád poradíte. Tak bych Vás chtěl požádat o radu. Prosím Vás. Mám akumulační nádrž 1000L na ohřev TUV a topení do radiátorů napojenou na solární kolektory a v zimním období je vytápěna elektricky 18kW. A chtěl bych k ní připojit tepelné čerpadlo (asi vysokoteplotní kvůli radiátorům). Můžete mi poradit jaké TČ se kterým budu jen v zimě ohřívat tuto nádrž a jak ho zapojit do systému. A případně jestli to lze, tak v létě nevyužité TČ použít na klimatizaci. A taky by mě zajímalo, jestli nemám zbytečně moc velkou Aku nádrž. Nezateplený jedno podlažní dům cca 250 m² a na střeše tři solární kolektory. Děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den.

Tepelné čerpadlo

   Dobrý den pane Valtře, obracím se na Vás opět s prosbou, nechal jsem se ukecat do tepelného čerpadla z důvodu možnosti získání dotace.
Teď po spuštění nastal problém s tím, že mi přijde, že se mi systém nějakým způsobem hádá.
V příloze zasílám pár fotek zapojení a pokud budete mít chvilku, tak bych Vás poprosil o kontaktování, abych nemusel psát dlouhý mail.

Tepelné čerpadlo – průtok vody

   Dobrý den, koupil jsem tepelné čerpadlo přímo z Číny, ale bylo slabé. Porovnával jsem čerpadla i v ČR podle parametrů. Na dům jsem měl předepsaný výkon 7_kW. Vzal jsem 10_kW. Ovšem uváděné hodnoty jsou nesmyslné a vztažené k 35_st.C okolního prostředí a k 35_st.C teplé vody. Při teplotě -5_st.C již COP faktor byl jinde a tepelné čerpadlo nestíhalo. Soustavu vody tepelného čerpadla a akumulační nádoby jsem měl taženo 3/4“ potrubím. Na pomoc jsem měl připojen elektrokotel 9_kW. Dohromady to fungovalo, ale celkové úspory za energie byly mimo moji představu. Nyní jsem pořídil silnější tepelné čerpadlo, ale stále skákalo do chyby. Číňani stále tvrdili, že je to nedostatečným průtokem vody a pomocné vodní oběhové čerpadlo je slabé. Zapůjčil jsem si oběhové čerpadlo Magna3 s displejem a dočetl jsem se údaje - 8,4 m a hlášení – nízký průtok. Začal jsem zkracovat původní okruhy, abych zjistil, kde je chyba. Zůstal jen okruh čerpadla s elektrokotlem, který tam byl zapojen jen pro expanzní nádobu, jinak se v okruhu neuplatňoval. Čerpadlo ukázalo hodnotu průtoku 2_m3/h. Tak jsem usoudil, že trubkou 3/4“ zřejmě proteče maximálně uvedené množství vody. Pro původní čerpadlo to stačilo, ale nové silnější vyžaduje 2,8_m3/h. Předělal jsem okruhy na 1“ potrubí a opět provedl měření. Oběhové čerpadlo ukázalo hodnotu 3,4_m3/h. Tak to bych splňoval. Zakoupil jsem tedy oběhové čerpadlo 32-80 a na potrubí 1“ potřebné šroubení a další materiál. Okruh jsem nově zapojil. Zarazil mne filtr, který měl celkem malý otvor uvnitř u sítka. Ten snad odpovídal tak 1/2“. Nalezl jsem jiný filtr s nepatrně větším otvorem. Akumulační nádoba má vstup 3/4“, ale podrobnější prohlídkou jsem uviděl také menší otvor, také cca 1/2“. Nádrž měla více vstupů a výstupů, tak jsem vždy dva vstupní a dva výstupní spojil. Potrubí jsem tahal 1“ a až u otvorů redukoval na 3/4“. Celkový výsledek průtoku vody mne však moc nenadchl, ale pro tepelné čerpadlo to stačí. Je to na hraně, hodnota průtoku klesla o 1_m3/h. Co však vadí je, že je oběhové čerpadlo v noci slyšet. Hučí nízkým tonem. Tepelné čerpadlo je v normě slyšitelnosti, ale oběhové ne. Čerpadlo je přichycené pomocí stahovacími příchytkami vyloženými gumou. Příchytky jsem povolil. Hučení nepatrně ustoupilo, avšak je v noci stále slyšitelné. Napojené je na nerezové vlnovce. Potrubí nerezonuje, nehraje. Hukot se přenáší zdivem do dalších místností po celém domě. Dům je novostavba – betonové Liapor tvárnice. Hukot pravděpodobně vyrábí samotné oběhové čerpadlo, a tak se ptám, jaký typ tichého čerpadla bych mohl použít, abych dosáhl o něco vyšších parametrů průtoku vody než oběhové čerpadlo 32-80 a přitom bylo potichu. Koho se ptám, nikdo neví. Vzhledem k vyšším cenám těchto čerpadel si nemohu dovolit jít cestou pokus – omyl. Pokud znáte odpověď, budu rád. Děkuji.

Rozvaděč podlahového topení

   Dobrý den, pane Valtere, vážím si lidí, fandů jako jste vy, kteří rozumí řemeslu a dělají osvětu laikům i "profesionálům". Já jsem laik.
Pořídil jsem dům, byl vytápěn EK Protherm. Radiátory v patře + podlahové topení v přízemí. Nechal jsem vyměnit zdroj z EK na TČ (NIBE AMS). TČ je řízeno ekvitermně. Podlahové topení má své čerpadlo na rozdělovači a je ovládáno ON/OFF prostorovým termostatem.
   Mohu Vás poprosit se podívat na fotku mého rozdělovače a zapojení? Nerozumím a nechápu, jak to může fungovat? Odbočka na radiátory je "ve zdi" takže ji nemohu vyfotit. Radiátory topí, podlaha moc ne. Průtoky jsou na max., zpátečky (bílé ventily povoleny). Čerpadlo na rychlost II průtok 2-4l podle smyčky. Termohlavice povolená, tedy bez omezení teploty.
Lze tento systém nějak optimalizovat? Ať už zapojením nebo přepojením?
Rozvaděč měl hlučné čerpadlo a netočilo se na polohu 1, někdy ani 2. To jsem nahradil, směr jsem dodržel. Odkaz na fotku: … Případně další info doplním. Děkuji za Váš čas a ochotu, Ondřej

BD Znojmo – stav po více než roce od naší komunikace

   Dobrý den, možná si vzpomenete na naši e-mailovou komunikaci na konci roku 2019 a začátku roku 2020. jvalter.cz/co-delat-aby-kotelna-efektivne-spolehlive-fungovala
Od té doby se změnilo následující:
 • Byl odstaven solární ohřev, který byl hlavní příčinou, proč nebylo možné ohřát vodu. Nenašli jsme nikoho, kdo by to zprovoznil tak, aby to fungovalo. Navíc prasknul jeden (deskový) panel na střeše.
 • Byl špatně nastavený servopohon u přepínače vytápění/ohřev vody. Ventil tak byl i při ohřevu vody částečně otevřený pro vytápění, takže topné čerpadlo zapínalo pouze při velké zimě. Všechno tak táhlo nadřízené čerpadlo.
 • Na cirkulační potrubí byly nainstalovány termostatické ventily, pomocí kterých je nyní zajištěna přibližně stejná teplota cirkulační vody ve všech třech vchodech.
Přetrvává následující problém:
 • Vytápění i ohřev vody mají společnou vratnou, což má za následek například
   aktuálně mimo topnou sezónu se při ohřevu vody trvale ohřívá i akumulační nádrž topení
   i když máme podlahové vytápění, není možné topit na nižší teplotu, jinak studená vratná z podlahovky způsobí pokles teploty teplé vody
Firma NIBE nám zaslala návrh nového zapojení potrubí (viz přiložené soubory), avšak nejsem schopen získat nabídku na realizaci tohoto návrhu.
   Píšu Vám pro případ, že by Vás zajímalo, jak to u nás celé dopadlo. A také proto, zda považujete přiložený návrh za jediné řešení nebo zda vidíte i nějakou jinou možnost. Situaci mám teď ztíženou tím, že systém topí a voda je dostatečně teplá, takže panuje spokojenost a je menší zájem na dalším vylepšení chodu systému. Děkuji.

Nejvhodnější zapojení TČ

   Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

Zapojení AKU

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Zprovoznění zpackané regulace

   Dobrý den. Zaujal mi váš web, který jsem si ze zoufalství začal prohlížet. Po 8smi letech bojů se společností HotJet z Ostravy došlo k nejhoršímu. V TP nastala destrukce registrů (nejspíš nějaká forma výměníku) a do chladiva se dostala voda. TP hlásilo od léta problémy související s malým průtokem, které HotJet vyřešil dálkovým vypnutím čidla průtoku (asi flipflop switche). Technika jsem objednal 1.8.2019 a pak ještě několikrát, bohužel přijel v půlce ledna. Po výměně čidla se TP opět rozbilo a zřejmě již nevratně. Technik přivezl nové TP, tentokrát od LG (HM163M.U33). Při jeho instalaci jsem nabyl dojmu, že regulaci příliš nerozumí. Navíc mu natekla do dálkového ovladače voda a ten nyní není schopný navázat spojení.
   Mimo jiné to znamená, že nemáme prostorové čidlo. Ekvitermní regulace je v našem domě asi dost problém (Dům je dobře izolovaný a na jih má víc jak 30m2 oken. Prý až 300W/m2, když vyjde slunce, je to peklo). Nyní sice topíme, ale máme zde kolem 29 stupňů.
   Nechci vás déle zdržovat popisem svých problémů. Jste schopen regulaci vyřešit nebo doporučit někoho, kdo má dostatek schopností a zkušeností? Vím, že na vašem webu vás často lidé žádají o bezplatnou radu či pomoc, ale tohle není tento případ. Rád vám slušně zaplatím a budu spokojený, když tyto peripetie budou za mnou.
Rekapitulace:
   Adresa: Lhota u Dolních Břežan, 15km od centra Prahy na jih
   Instalované TP: LG Therma V Monoblok (R32), HM163M.U33; čerpadlo je nyní zapojené autonomně, jen nahřívá vodu v nádrži 500l, má samostatné ovládání a nekomunikuje s regulací. Staré TP fungovalo v režimu ON/OFF. Toto běží stále, údajně na nízký výkon. Moc se mi to nelíbí.
   Regulace: RVS 61.843/109 s instalovaným RF modulem AVS71.390/109 a prostorovým RF ovladačem QAA78.610/701 toho času nefunkčním. Současně máme připojen modem OZW 672.01 (do něj mne donutil HotJet naistalovat poslední verzi Linuxového proxy, jsem programátor). Dálkový RF ovladač se už údajně nevyrábí. Navíc mám již 3., je velmi poruchový. Na webu společnosti Bola jsem našel náhradu v kombinaci QAA58.110/101 (RF prostorového čidla) a panelu AVS 37.294/509. Panel asi není úplně nezbytný, RVS lze parametrizovat modemem.
   Při instalaci nového TP mi pánové slíbili, že TP bude schopno v létě do podlahy pouštět studenou vodu (asi 23 stupňů) a tím lehce chladit.
   Kromě jednoho radiátoru v kotelně (kde nyní TP již není), mám jen podlahové topení. Celý systém je velmi jednoduchý (asi až moc), dvě oběhová čerpadla (jedno do nádoby, druhé do topení) a jedno malé na oběh teplé vody. Systém nemá třícestný ventil, do serie s TP je ještě zapojena elektrická patrona (asi 6KW).
   Budu rád, pokud se toho ujmete nebo doporučíte někoho z Prahy. Předem děkuji za váš čas.

Stránky