Problém s regulací topení. Pro správné posouzení stavu popíšu celou historii daného systému. V roce 1994 bylo zprovozněno v novostavbě topení s kotlem na koks a deskovými radiátory. Protože uživatelé domu jsou starší lidi a v obci měl být v budoucnosti zaveden zemní plyn, byl v listopadu 1996 vyměněn kotel za kotel Viessmann na lehký topný olej, s tím, že po zavedení plynu bude přebudován na plynový. Jako regulaci byl použit Trimatik II T40 IP20D objed. číslo 7450285 a čtyřcestný ventil ovládaný servopohonem MK Komextherm Praha.
   Po zavedení plynu v lednu 2001 dodavatel kotle začal hledat problémy s přeměnou hořáku na plyn, a proto byl do systému vložen plynový kotel Dakon, s tím, že regulace na kotli Viessmann obsluhovala dál systém a místo kotle Viessmann spouští kotel Dakon. Veškeré další rozvody zůstaly po celou dobu původní, pouze radiátory byly osazeny termostatickými hlavicemi.
   Vytápění pracuje spolehlivě. A nyní přichází důvod mého dotazu. Jak už jsem předeslal, uživateli domu jsou starší lidi a začalo jím vadit, že servopohon čtyřcestného ventil je téměř soustavně v pohybu a přes rozvody se zvuk přenáší po celém domě. Nemůžu říci, jestli tento stav byl po celou dobu provozu anebo tento problém začal až v posledním roce, tedy v době kdy si uživatel toho všiml a začal na tento projev poukazovat.
   Když jsem se snažil vysledovat nějakou logiku daného procesu, jen jsem mohl konstatovat, že servopohon pravděpodobně vytváří sinusovku topné vody a nedokáže ji snížit tak, aby její hodnota zůstala na takové úrovni, aby nepotřebovala zásah regulační jednotky. Dle mého názoru je doba, po kterou běží motorek servopohonu, příliš dlouhá. Doba není vždy stejná a je i 15 vteřin, což posune ventil o desetinu svého rozsahu. Když jsem pozoroval pohyb ventilu, dalo by se říci, že se pohyboval v rozmezí dvou desetin rozsahu a stále sem a tam.

Dobrý den. Chtěl bych vás poprosit o radu ohledně topení v novostavbě. V přízemí budu mít podlahové topení, v patře radiátory. Vše na plynový kotel, který bude v patře. V přízemí budou krbová kamna s výměníkem. Můj topenář mi říkal, že buď budu topit plynem, nebo ručně přepnu na krb. To se mi nelíbí, neboť když to zapomenu přepnout a odejdu, tak pak přijdu do nevytopeného domu. Myslíte, že by mohlo jít topit plynem a když zatopím v krbu, že by se to automaticky přepnulo a po vystydnutí krbu že by zase najel plyn, popřípadě že bych krbem přitápěl a běžely by oba zdroje tepla současně? A další věc by byla pokojový termostat. Když mi řekl, že pojede buď plyn, nebo krb, tak jsem ho umístil do obýváku (kde bude i krb). Ale pokud by šel krb i kotel současně, tak by bylo vhodné ho přemístit asi do pokoje? Jestli byste mi mohl říci váš názor a ještě jestli je potřeba něco připravit elektricky (než se začne nahazovat). Krb bude u zdi se schodištěm, tak jsem pod schody připravil přívod pro čerpadlo.

Dobrý den pane Valtere, jsem sice stavař, ale v TZB či dokonce MaR jen „amatér“. Přesto jsem ve svém RD (2 b.j., celkové tepelné ztráty cca 20 kW) zahájil přestavbu ÚT a TUV. Z výše uvedeného důvodu si ale nejsem jist, zda je vše navrženo správně a optimálně (i s ohledem na cenu) a tedy Vás snažně prosím o radu. Měl jsem kotel na tuhá paliva (TP) a plynový kotel Destila DPL 25. Topný systém (vše bez MIXů) byl regulován pomocí Etathermu s ETH-1, s funkcí 0/I pro Destilu a havarijním spínačem pro otevření všech hlavic při kritické teplotě v kotli TP. TUV připravoval přímým ohřevem John Wood 120 l. Chci TP zaměnit za kotel na dřevo (Agromechanika – AM 23), stařičkou (byť spolehlivou) Destilu nahradit kotlem Baxi Eco Four 24 (s průtokovým ohřevem TUV) coby záložním zdrojem a doplnit 4ks solárních panelů (GEO-TEC GSE 2000). Nově bych osadil i akunádrže DZD (NADO 750/100 v3 + NAD 750) s takto předpokládaným provozem: Solár – Drain Back systém s řízenými otáčkami čerpadla – v létě přes oba trubkové výměníky v NADO, v zimě pouze přes spodní. ÚT – pyrokotel s ovládáním tlačného ventilátoru, záložně kotel Baxi s připojením do horní poloviny NADO. TUV – předehřev solárem v NADO, případný dohřev průtokově přes Baxi (za směšovacím ventilem TUV). Regulace – uvažuji o použití regulátoru používaném u Atmosů ACD-01 (což je vlastně Honeywell SDC12-31), který je údajně již nastaven pro pyrokotle, má ekviterm, ale asi nemá regulaci otáček solárního čerpadla a ventilátor pyrokotle ovládá jen 0/I a hlavně není mi jasná jeho spolupráce s ETH1, jehož se nechci zbavit (ani užitečné funkce otevření všech hlavic). Na druhé straně se mi cena ACD zdá přiměřená – u čidel už je to asi horší a myslím bych oželel i pokojovou jednotku SDW10 (za dalších 3,5 tis.), ale co pak s adaptací topné křivky…
Pane Valtere, má ta moje „slátanina“ rozumné řešení? Dovoluji si Vám pro názornost v příloze zaslat schéma předpokládaného zapojení.

Prosím můžete mi podat informaci o životnosti akumulačních nádržích na topení.

Dobrý den! Nepíšete žádné podrobnosti k otázce, proto Vám odpovím teoreticky.
1) Záleží na materiálu a tloušťce akumulační nádrže. Nerezová nádrž vydrží více, než železná a železná o tloušťce pláště 2mm prorezne dříve než 5mm.
2) Záleží na druhu topného systému. Pokud máte topný systém s otevřenou expanzní nádobou, tak odparem se topná voda ztrácí, dopouštíte okysličenou vodu a tím podporujete korozi. V uzavřeném topném systému s tlakovou expanzní nádobou tento nežádoucí jev nenastává.