Vytápění

Informace k topným systémům

Rozdíly mezi směšovacími rozdělovači

   Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
   Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
   Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
   Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.

Je potřeba anuloid

   Dobrý den. Chci se zeptat. Jsme ve fázi výstavby podlahového topení a elektrokotle. Budeme mít elektrokotel s vlastním čerpadlem a vytápěná dvě patra podlahového topení. Každé patro má svůj rozdělovač a v něm čerpadlo. Takže budou tři čerpadla. Chci se zeptat, jestli musím montovat anuloid, aby se nepřetahovali čerpadla mezi rozdělovačem a elektrokotlem? Topenář říká, že nemusí, prodejce topení tvrdí že ano. Děkuji za odpověď.

Posouzení schématu

   Přeji dobrý den p. Valter. Prosím Vás o posouzení mého schématu z hlediska funkce. Dočerpání zbytkového tepla po odstavení kotlového čerpadla Č1 a při uzavírání termostatického ventilu TSV3B přes otevřený ventil EV1 a ZV4 čerpadlem topení Č2. ZV3 je uzavřený a topná voda směřuje přes kotel a je k zamezení paralelnímu proudění vody malým kotlovým okruhem a kotlem při běhu čerpadla topení Č2. Po vyčerpání zbytkového tepla pod 40 st. je ventil EV1 uzavřen, aby se při odběru vody z AKU nemixovala s kotlovou vodou přes plovoucí zpětný ventil ZV4. Ventil EV2 je otevřen při požadavku topení společně s čerpadlem topení Č2. Tento ventil je společně s plovoucí klapkou Z 1 i z důvodů přisávaní studené vody z AKU při náběhu vytápění. Po zahřátí vratné vody bude Z1 po celou dobu topení jako nabíjecí. Vytápění bude ekvitermní s reléovou logikou ventilu zde uvedenou. Dotaz je i na EV3, jestli plovoucí, nebo s pružinou. To samé i ZV2 a zda je vůbec potřeba. U ZV1 a ZV4, jestli plovoucí klapku, nebo plovoucí ventil. Děkuji za Vaše odpovědi a Váš čas.

Zapojení AKU

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Kotel TOPmax eko bio 25kW

   Dobrý den, koupili jsme kotel na peletky TOPmax eko bio 25kW. Z původního kotle zůstal jenom čtyřcestný ventil a není mně jasné, jak udělat stávající připojení nového kotle. Hlavně jde o okruh TV, buď okruh udělat přes čtyřcestný ventil, použít jeden ze dvou vývodů kotle k ohřevu vody, na zpátečku TV použít čerpadlo tak, jak je to v jednom z návodu kotle. Buď bude priorita nahřívání TV, nebo oba dva okruhy budou oddělené a bude si to řídit EL 483 zPID. Toto mě není jasné, jak to nechat zapojit, to zcela nevědí ani někteří topenáři. Díky za radu.

Regulace vytápění v domě s třemi jednotkami

   Dobrý den, nevím, zda píši Vám správně, hledám nějakou firmu, která by mi vypracovala návrh řešení na vytápění domu o třech bytových jednotkách. Bude se provádět kompletní rekonstrukce vytápění "všech rozvodů a topných těles" Rád bych se správně rozhodl, zda lze vyřešit vytápění pomocí jednoho plynového kotle a následně náklady rozúčtovávat, nebo do každé jednotky instalovat samostatný plynový kotel.

Špatné průtoky HVDT

   Dobrý deň pán Valter, moje meno je ..., bývam v Liptovskom Jáne na Slovensku. Mám rodinný penzión, ktorý som roky bez problémov vykuroval spolu 12 rokov kotlom Verner 45, (vždy po 6 rokoch som ich vymenil, mal som teda 2 kotle), pri ročnej spotrebe 14% vysušeného smrekového reziva 42m3. Kúrilo sa v kotly od konca listopadu do konca března. Všetko fungovalo bez akých-kôl vek problémov. V roku v záři 2017 som tento kotol po doporučení autorizovaného dodávateľa firmy Bosch- Junkers vymenil tento kotol za plynový kotol Bosch-Junkers 9000iw, a začali problémy, ktoré trvajú dnes. Kúpil som si preto vašu knihu Regulace v praxi, aby som veci lepšie porozumel.
   Popis problému: Pôvodný Kotol Verner 45, pracoval cez štvorcestný ventil do rozdeľovača na ktorý sú pripojené 4 vetvy s čerpadlami DAB 3x, Grundfos 1x. V každej vetve je napojených rozdielny počet radiátorov spolu 35 ks. Aby aj v najväčších zimách som mal v izbách teplo a spaľovanie bolo dokonale, kotol Verner45 som mal nastavený na 82°C, vtedy teplota vody v systéme bola 62-65°C. Vo vykurovacom okruhu je 480 litrov vody a spolu 35 radiátorov.
   Distribútor techniky Junkers pred návrhom dodávky v Liptovskom Mikuláši bol na obhliadke objektu. Navrhol my kotol 9000iw výkonu 28kW. Dodal som mu projekt. Distribútor však povedal, že oni majú svoje typové Junkers projekty. Môj názor, že kotol 28kW pravdepodobne nebude postačovať svojím výkonom na vykurovanie objektu nebol rešpektovaný. Dodávateľ potvrdil, že novy plynový kotol má inú konštrukciu, vlastné čerpadlo a objekt aj v najväčších zimách vykúri. Nesúhlasil som z názorom, preto som si starý kotol ponechal v zapojení. Dostal som ale dodávateľskú garanciu, že to bude všetko v poriadku. Plynový kotol bol pripojený 3/4" trubkou do rozdeľovača. V prosinci 2017 po týždni prevádzky som však plynové kúrenie musel odstaviť a celú ďalšiu zimu 2017-2018 som ďalej kúril drevom s kotlom Verner 45.
   V řijnu 2018 dodávateľ dodal a inštaloval nový kotol 9000iw 50kW, súčasne previedol pripojenie kotla na rozdeľovač potrubím 1", a dodal anuloid HW50 ktorý mal všetky hydraulické problémy vyriešiť. Všetko však dodávateľ riešil ad hoc bez akýchkoľvek prepočtov.
   Spotreba plynu za zimu od 22.12.2018-31.3.2019 bola 7240m3. Pozoroval som teploty v systéme, v prípade že som potreboval v systéme teplotu 65°C - teplota v rozdeľovači / výstup anuloidu/ v kotlovom okruhu musela byt teplota o 15°C vyššia /80°C/. Prečítal som si niekoľko článkov z ktorých mi vyplynulo, že systém asi nepracuje korektne.
Záver: pán Valter, mohol by som Vás prosím ako odborníka poprosiť o stanovisko, prípadne o radu a návrh riešenia za ktorý Vám rád zaplatím. S úctou…

Stránky