Druhé čerpadlo k podlahovému vytápění + radiátory

   Otázka: zvládne vše (viz níže) utáhnout pouze čerpadlo v kotli?
Dobrý den, hodlám si sám zprovoznit kombinovanou teplovodní soustavu s podlahovým vytápěním, a i s radiátory. Jako zdroj bude Protherm Kotel TIGER KKZ42: 5-19kW, 13 l/min topné vody. Jsem zvyklý si vše udělat sám, ale raději se zeptám na odborný názor nebo na zkušenosti z praxe:
Rozvody v mědi D(průměr) 28 mm (do první odbočky) a pak postupně k D18.
Každý radiátor (v ložnicích apod.) napojen aspoň kousek přes D15.
Radiátorů celkem 8ks (poměrně předimenzované). Odhaduji teplotu vody do max 50°C (spíš 45°C).
Podlahové topení, 3 smyčky s D16mm v PEX- AL-PEXu na 13cm polystyrenu, celkem do 50m2 (2 koupelny, chodba, WC a kuchyň s obývákem). Předpokládám připojení do rozdělovače Cu D22 přes termostatický 3cest. ventil (asi kolem 30°C). Do směšování chci nějak (nastavením kohoutů na přívodních větvích) zapojit zpětnou větev od radiátorů, teplou větev a studenou větev. S tím, že by to mělo fungovat i při uzavření větve s radiátory jejich termostat. hlavicemi. Jeden radiátor (žebřík v koupelně) je blízko kotle a nebude mít termostat. hlavici (aby měl kotel aspoň něco, když se vše ostatní zavře). Žádné motorizované ventily apod. nehodlám používat. Maximálně použít někam vodorovné zpětné ventily.
   Jde mi o to, jestli si budu muset vše sám spočítat, nebo zda je to tak "občas k vidění a zda je to funkční jen s čerpadlem z kotle? Nebo budu muset použít přímo v rozdělovači další čerpadlo. Celková tep. ztráta je do 7kW (150m vytápěné plochy, zdivo s polystyrenem + zatepleno 10cm šedivého polystyrenu). Kotel stáhnu na asi 2/3 výkonu. Bude ohřívat i teplou užitkovou vodu. Děkuji za váš čas a radu. Josef

   Dobrý den, osobně bych nakreslil technologické schéma s dimenzemi, délkami trubek a požitými radiátory a nechal si za mírnou úplatu odsouhlasit zapojení projektantem topení. Připojím pár poznámek:
 1) Kotel je celkem silný (tepelná ztráta při cca -15°C = 7 kW a minimální výkon kotle 5 kW). Na jaře a na podzim se budete pohybovat odběrem pod minimálním výkonem kotle a kotel bude cyklovat. Omezení na 2/3 výkonu na tom nic nezmění. Škoda, na spotřebě to poznáte.
 2) Čerpadlo kotle je výkonné a mělo by pro váš topný systém stačit (kvůli průtoku v podlahovém topení nemusí být další čerpadlo – pozor na provozní teploty). Protože průtok je svázán s dynamickým tlakem čerpadla, tak bude velmi záležet na tlakových ztrátách a správném nastavení průtoků jednotlivými spotřebiči. Použité dimenze potrubí by měly stačit, samozřejmě, čím větší dimenze potrubí tím pro průtok lepší, ale konečné slovo by měl říci projektant topení.
 3) Ke kotli bych připojil venkovní snímač teploty a teplotu topné vody řídil ekvitermně.
 4) Je-li v kotli použito „moderní“ čerpadlo s permanentními magnety určitě doporučuji ochranu čerpadla magnetickým filtrem. Obecně velikost a umístění expanzomatu, pojistného ventilu a dalších prvků by měl zkontrolovat projektant topení, protože na nich závisí funkčnost a spotřeba plynu (topný systém je funkční celek a každá drobnost je při dnešní velké efektivitě hodně znát). Nerad bych s vámi řešil na podzim problémy, kterým se dalo předejít.
 5) Kvůli absenci zkušeností se správným zapojením bych byl proto, abyste nevyužíval vratnou vodu z radiátorů pro podlahové topení.

   Dobrý den, děkuji, za rychlou odpověď.
 1) Neuvedl jsem, že z důvodu "hysterie" kolem plynu jsem nedávno pořídil i elektrokotel Protherm RAY 9KE. Němci jeden čas zakázali montáž (pomalu i provoz) plynových kotlů, teď něco odvolali... Za 15t.Kč se s el. kotlem může topit a nemusí mít revize komínu apod... Teprve čas ukáže, co bude výhodnější a zda cena plynu neklesne na zlomek ceny elektřiny! A pojede se možná většinou jen na plyn! Nebo bude při slunném dni i v zimě kvůli solárům a větrníkům apod. přes poledne cena elektřiny záporná a pojede to v tu dobu na elektřinu?!?
   Chci kotle zapojit "paralelně", pouze jim dám do zpátečky (těsně před kotel) vodorovnou zpětnou klapku, aby netopil jeden do druhého (+ kohouty, filtry atd.). Takže "temperovat" na malý výkon se může na elektřinu (třeba jen na noční proud).
 2a) Takže na můj dotaz je odpověď, že čerpadlo kotle běžně stačí i na "kombinovaný" rozvod.
 2b) Mám druhou otázku: stačí mi jako termostatický směšovač ke 3 okruhům 3/4 CALEFFI CA520 (prý do 50m2). Jde mi o to, že má v přívodu teplé vody otvor (clonu) asi 6mm. Aby to nemělo výrazný odpor. Proto jsem se ptal, zda to s termostat. směšovačem utáhne čerpadlo od kotle? A nebudu muset skoro zavřít všechny ostatní větve? CA520 30l/min https://www.aquatopshop.cz/Termostaticke-ventily-c15_213_2.htm obdobný 20l/min
https://www.bola.cz/termostaticky-smesovaci-ventil-esbe-vta-322-20-43-c-g-3-4-31100500 Případně co byste doporučil?
 3) Řečnická otázka: proč mě (při dnešních izolacích domů) zajímá tolik venkovní teplota. Vnitřní zdivo domu bude keramické (nikoli dřevostavba). Takže časová konstanta domu bude několik dnů (než se pozná uvnitř, co se změnilo venku).
   Možná chápu ekvitermní regulaci u podlahového topení, které má časovou konstantu poměrně dlouhou a mohlo by se snadno přetopit. Ale na to stačí maximálně měřit teplotu podlahového betonu (nebo vstup a výstup podlahovky) a mít kvalitní regulaci. A to je možná problém mít kvalitní SW a HW a nezaplatit za něj jak za malé auto.
   V budově v práci (s aktivní ekvit.reg.) stačí, aby se ráno trochu oteplilo a topení nám na půl dne vypne a v kanceláři je zima. Nejspíš to jede dle "špatné křivky". Jak jsem si všiml u několika dotazů v diskusi, tak to asi není neobvyklý problém.
 4) Magnetický filtr tam samozřejmě bude. Mám 2ks – pro každý kotel jeden. Protože mi to tak vychází nejjednodušeji s napojením kotlů na společný rozvod.
 5) Já si k směšovači přitáhnu asi "studenou" a i zpátečku od radiátorů a dam tam kohouty (abych si to mohl samostatně nastavit nebo dám i nějaké propojení mezi větvemi, aby tam vždy existoval možný průtok). Nejdříve budu zprovozňovat větve s radiátory. Rozvody Cu si dělám sám, a tak si to mohu případně změnit, jak bude potřeba...
 6) O mě: Máme jeden dvougenerační zrekonstruovaný dům z 1904r. Středně zateplený. Teď zde bydlíme i s rodinou staršího syna. A druhý dům stavíme pro mladšího syna. Zde se realizuje nové "topení". U kterého ze synů budeme bydlet v budoucnu ještě nevíme :) Obě stavby jsou dvougenerační s minimem společných prostor.
   Jsem slaboproudař, mám i 50-sátku par.8. A umím HW i SW s jednočipy. Dělal jsem regulátory pro chlazení elektroniky (měření po 0,025°C) a největší odchylka byla +-0,1°C... A tak mám základní zkušenosti s měřením a regulací...
   První otopnou soustavu (samotíž ještě na uhlí) jsem si navrhl sám (r. 1990). Pak tam přišel plynový kotel (není kondenzační) a protopíme dohromady 10-12MW za rok (půdorys 150m2, podsklepeno z 1/3, přízemí a podkroví).
   Regulace teploty místnosti bez "ekvitermu", pouze s termostatem (PID s "časovou" regulací), který každých 12 min rozhodne, jestli má kotel topit nebo se na pár min. vypne (čas dle odchylky od nastavené teploty). A udrží se to v pohodě do 1°C (spíše odhadem tak +-0,3°).
   Většina radiátorů má termostatické hlavice (kde je termostat tak tam není). A na kotli nastavím na podzim trvale cca 45-48°C (podle počtu šlupek na cibuli). A jen když hodně mrzne a nechci, aby to mělo tendenci topit i v noci, tak 55°C. S těma šlupkama je to legrace...
   Proto chci mít v ložnicích jen radiátory, protože si na noc nastavujeme o 2°C méně než přes den, resp. nastavíme to na termostatu – má možnost asi 6 časových změn za den (a podlahovka je na změny teploty prý dosti "pomalá") ...Ve výsledku se spíš jen vypne kotel a čeká se, až místnost přes noc trochu vychladne a zapne se zase až ráno... A manželka přes noc poměrně dost větrá. Proto nestavíme v pasivu, ale jen jako "skoro pasiv". Ta požadovaná těsnost domu by nám nic nepřinesla...A také nechceme žádný "chytrý dům" se spoustou elektroniky. Maximálně si asi udělám (nebo v časové nouzi koupím) "přednostní" relé s měřením proudu. A budu s ním snižovat výkon elektrokotle při větším el. odběru domu.
   Omlouvám se za zdlouhavé psaní (čtení). Máte můj obdiv, že reagujete na spousty dotazů a cením si toho.
 Ps: mohl byste ještě reagovat na 2) směšovací 3 cest. termostat. ventil (zda uvažuji vhodný typ atd.) a pár slov o zkušenostech s ekvitermní regulací 5). Já mám z práce s ní spíš negativní zkušenost.

   Dobrý den, ještě jednou děkuji. Někdy to píší značně "polopaticky" a tím pádem rozsáhle...
Potřebuji občas jen trochu "nakopnout" a pak si to už dořeším většinou sám. Ještě se nejspíš budu na podzim ptát na nějakou regulaci obou kotlů (zda půjdou propojit přes kaskádový Ebus apod.).
   Proto mají oba kotle (viz níže) stejného výrobce (což není záruka). Ještě pohledám, zda nejde regulovat teplotu vody napětím 0-10V (někde to jde). Pak bych si udělal regulátor asi sám i s ekvitermem. regulací. Do komunikace v Ebus se mi zatím moc nechce (nemám pro to detailní podklady). Ale zatím řeším podlahy, koupelnu atd... Ale náhodou jsem "padnul" na Vás, tak jsem se zeptal, abych něco moc "nezvoral". Zatím plánuji pro "měření" přivést 4 páry vodičů ke kotlům (UTP kabel) + jeden CYKY 3x1,5.
   Je platné vaše číslo (odkaz je 10 let starý)? Rád bych vám přispěl (tak 500Kč) na provoz nebo nějakou tu lahvinku. ČÍSLO ÚČTU: 837950163/0800 ???

   Dobrý den.
 Ad 2a) Mělo by stačit (bez výpočtu to nelze zaručit). Kombinovaný rozvod v tom nehraje žádnou roli, jen tlaková ztráta jednotlivých spotřebičů tepla.
 Ad 2b) Doporučil bych žádný termoventil a kotel provozovat na nízkých teplotách. Když už nějaký, tak správný typ od ESBE se správně navrženým Kvs.
 Ad 3) Pro vysvětlení, proč vás zajímá venkovní teplota zvolím schválně přehnaný příklad s radiátory, aby to bylo jasně patrné (v normálním provozu je to stejné jen ne tak extrémní). Venku je -10°C a dům má tepelnou ztrátu 20 kW. Abych tam dostal potřebný výkon musím jet na 80°C teplotu topné vody. Venku je +5°C a dům má tepelnou ztrátu 5 kW a proto mi stačí teplota topné vody 40°C. Kotel chceme provozovat na co nejnižší teplotě topné vody. Buď to budete dělat ručně nebo při správně zvolené topné křivce to udělá ekvitermní regulace za vás. V mé listárně najdete spoustu dotazů, kde to vysvětluji obšírněji.
   Ano, největší problém ekvitermní regulace je nepochopení funkce a špatné nastavení. Nesetkal jsem se v základu s případem, kdy by správně nastavená ekvitermní regulace neměla pozitivní přínos na spotřebu. Ve vašem případě by to byl doplněk pro efektivní a dlouhodobý provoz kotle.
 1) Co se týká regulace, tak z dlouhodobého hlediska i pro možnost mít vše pod kontrolou doporučuji 0-10V (nejste podřízen výrobci ani na správně fungující komunikaci).
 2) Ke každému kotli bych přivedl napájení + kabel pro ZAP/VYP + jeden UTP
 3) Ano, číslo účtu je platné (neměním co funguje). Finanční příspěvky používám jen ve prospěch webu. Pár lahvinek mi už poštou přišlo, ale zde je na to zatím brzo ;-)
 4) Zítra odjíždím a budu až 10.7, takže nebudu reagovat.

   Dík za odpovědi. Pěknou dovolenou. Časem se zeptám na těch 0-10V. Zdá se mi, že pak budu muset použít DC/Ebus převodník (zatím jsem u kotlů nenašel 10V vstup). To bych se pak zeptal na detaily. Zbývá mi pověsit elektrokotel a oba kotle připojit k Cu rozvodu (chybí asi 1,5m). Mám tam dotaženou větev se 4-mi radiátory a na nich se to může prvotně rozběhnout (nejdřív asi el. kotel) s jednoduchým prostorovým termostatem. Pak budu řešit regulace, kaskádovost apod...
   Na doc. plnového kotle TIGER KKZ42: 5-19kW jsem se zatím nedíval. A na el. kotli rotherm KE9 jsem zatím nenašel DC 10V svorku. Jedině bych uměl regulovat přes ekvitermní vstup změnou "odporu". Překvapuje mě, že u moderních výrobků nepoužili nějaké přesnější čidlo (ať už analogové nebo digitální). Zdá se mi, že je tam běžné PTC nebo NTC čidlo, která mají celkem velké tolerance... Ale to jen dojem z křivek ekvitermních teploměrů.
   Trochu mě po přečtení problémů s manganem (na webu u vás) u podlahového topení mírně děsí zda jí zvolit. Zatím bych mohl dát všude radiátory... Ale líbí se mi představa teplé podlahy v koupelně a v kuchyni apod. (elektriku do podlahy nechci).
   Také jsem si před více než 30 rokama naběhl, když jsem topení napustil deionizovanou vodou a přidal tam doporučovaný antikorozní přípravek. A do 3 let mi to "sežralo" skoro všechna těsnění a musel jsem vyměnit i O-kroužky v termostatických ventilech u topení!!! Tak jsem to vypustil, dal normální vodu a 30 let to jede bez závad... Magnetický filtr jsem čistil zatím asi jen 2x a nic podstatného jsem tam neviděl...
   Ještě jednou pěknou dovolenou nebo jiný odpočinek od "dotěrných" tazatelů :)

   Dobrý den, kotle Protherm Tiger Condens lze řídit napěťovým signálem 0-10V, ale jen přes převodník SR34, který převede napěťový signál na eBus.
Typů používaných snímačů v oblasti topení je celkem dost a výrobci je volí se podle ceny a rozsahu teplot a tím i potřebné přesnosti. Osobně používám NI1000 / 6180 kde se přesnost pohybuje kolem 0,3 °C což je za mě dostačující.
   Podlahového topení bych se nebál, ale jako všemu, se tomu musí dát to, co tomu patří a neupravená voda do žádného topného systému nepatří. Takže správný postup je takový, že se udělá rozbor vody. Zjistíte, co pijete a zároveň se s toho vychází, jak upravit topnou vodu, nebo jsou i firmy, které to udělají za vás. Jestli nemáte problém, tak ho asi není nutné hledat ;-)

Dobrý den.
 1) ještě bych se zeptal, zda připojovací mezikus (viz příloha) ke kotli zbytečně nesnižuje výkon (průtok) médii? Je dělaný z Cu trubiček o vnějším průměru 15mm. Původně jsem nad tím moc neuvažoval, protože u kotle je upozornění, že vývody z kotle se nemají mechanicky zatěžovat a tento mezikus to zatížení vylučuje (je mech spojený s konstrukcí kotle). Ale je tam u všech připojení 20-30cm 15mm trubek...
   A další "moje" rozvody jsou z Cu D28mm a D22mm. To je trochu nepoměr...Vím, že u "odporu" proudění záleží i na délce, ale raději se ptám, protože poznatky z praxe jsou často nezastupitelné. Takže nemám ten mezikus vyřadit a připojit vše přímo nebo ho tam nechat? Zatím jsem připojil k mezikusu jen teplou a studenou vodu, a to se dá ještě upravit (ale raději bych do toho už moc "nehrabal" ;-)).
 2) k čidlu NI1000 / 6180 - předpokládám, že se dá připojit přímo do kotle (svorkovnice X17 viz příloha) nebo je určeno k "termostatu" (se vstupem pro externí venkovní čidlo)? Případně je možné ho připojit tam nebo "tam" 8-) Děkuji za ochotu.

Dobrý den.
 Ad1) Mezikus bych tam nechal. Kdyby byl zbytečný, tak by ho tam výrobce nedával (každá koruna pro něj dobrá ;-) Může mít i funkci která nás zrovna nenapadá.
   Důležitý je celkový odpor topného systému, který nám omezuje průtok. Pokud nám mezikus trochu zvýší odpor (výrobce s tím počítal), ale jinde nemáme odpor v rozumných mezích, tak by neměl být problém.
 Ad2) Typ snímače: Použiji přirovnání k vzduchovému filtru u auta. Můžete použít originální i neoriginální filtr, ale typ musí být správný (různá auta – různé filtry). Nemyslím si, že bude použit snímač Ni1000/6180. Musíte použít správný typ čidla. Problémům se vyhnete použitím originálního snímače od výrobce.
   Připojení: Bude záležet na připojeném prostorovém přístroji. Zde to není jednoznačně určeno. Nejlepší by bylo položit jednoznačný dotaz na podpoře výrobce kotle.

Dík za odpověď.
 1) Mezikus nechám. Začínám připojovat kotel, tak to připojím na mezikus.
 2) Na regulaci nemám ještě jednoznačný názor. Rozhoduji se, zda si neudělám sám nějakou včetně Ebus komunikace (mikroprocesory zvládám programovat sám včetně HW návrhu desky), nebo použiji nějakou komerci. Třeba si myslím, že by šlo i jednoduše (analogově) řídit kotel i přes ekvitermní vstup. Nastavit jen maximální teplotu vody a namíchat si poměr teploty v domě a venku tak, jak se mi bude líbit. O ekvitermních křivkách a posunech počátku apod. u komerce vím a cca tuším, jak jim to funguje. Vzhledem k tomu, že to vypadá, že budu mít dost práce od podzimu, a i celý příští rok, tak to spíš vidím na tu komerci. Ale ještě to nevzdávám. Nic moc tím nezískám, ale baví mě nové věci :-)
 3) k předchozí debatě – termostatický ventil:
Dal jsem na radu a objednal jsem si ESB VTA 372 s rozumným Kvs (1", 20-55°C, Kvs 3,4).
Na mých cca 50-60m2 podlahovky (ještě není udělaná) je lehce předimenzovaný.
str. 10. https://www.esbe.cz/assets/Uploads/ESBE-pruvodce-3.1..pdf
 a) dám ho možná jen jako pojistku k rozdělovači podlahového topení. (t< 35-40°C).
 b) Nebo to udělám úplně jinak (až ho uvidím a osahám si ho).
Chci, aby i podlahové topení reagovalo v nějakém poměru na teplotu vody z kotle (odhadem 30-55°C, tedy na regulaci) a né, že v něm bude stále jen 30°C. Pořád koketuji s tím, že nějak využiji i zpátečku z topení. Vím, že jste mě od toho trochu odrazoval, ale když dám všude kohouty nebo clony do šroubení, tak mohu "cestu vodě" nastavit jakoukoli. A nejspíš tam k tomu přidám někam "vodorovný" 1" zpětný ventil (jeden mám a má minimální odpor).
Takže dík za naši předchozí diskusi. Určitě dám na podzim zprávu, jak jsem to dal dohromady a jak to funguje. Dík za konverzaci.

Odesílatel: hw@seznam.cz