TČ-tepelné čerpadlo

Tepelná čerpadla a dotazy kolem nich...

Připojení TČ k podlahovému topení

   Dobrý deň pán Valter, už ani neviem cez akú hordu stránok som sa k vám preklikala, ale asi po dvoch hodinách čítania vašich príspevkov som zistila ako malo toho viem. Rada by som vás teda poprosila o vzácnu radu ohľadom správneho zapojenia jednotlivých komponentov. Mám 8kW tepelné čerpadlo vzduch-voda (s pomocnými 9kW špirálami v prípade potreby) značky Daikin EHVH08S23DA9W7 ktorý je osadený v jednoposchodovej novostavbe iba s podlahovým kúrením AL-PEX16x2mm na celkovej vykurovacej ploche 153m2.
   Predajca čerpadla vypočítal že tepelné čerpadlo je viac než postačujúce. Čerpadlo sa nachádza na poschodí v technickej miestnosti a vedľa neho je situovaný aj jeden jediný 7 okruhový rozvádzač. Problém vznikol po zistení, že mám dlhé okruhy (5x po 200 metrov a 2x po 100 metrov - spolu 1200 metrov), predajca však konštatoval, že to nie je až taký problém len budem potrebovať anuloid (Ivar 550600 A), expanzne nerezové nádoby do 8 bar (24l na SV a 24l na TUV) a sekundárne čerpadlo (Grundfos Alpha 3 25-80 130) aby mi to tu vodu pretlačilo, keďže interné obehové čerpadlo v tepelku je slabé. Po menšom prieskume som si myslela, že viem ako anuloid funguje, ale ako som čítala na vašom webe je toho oveľa viac - laminárne prídenie, regulátory prietoku, potreba teplomerov na všetkých vývodoch, veľkosti potrubí...
   Predajca však priznal že sa do vodarčiny nevyzná tak som oslovila viacero kúrenárskych firiem na ktorých bolo zjavne, že s anuloidom nemajú skúsenosti takže si to cele logicky skúšam rozvrhnúť sama (len teda neviem ci som na dobrej ceste a preto vás prosím o radu). Viem, že primárny okruh by mal byť o 5-10% väčší než sekundár, netuším však ako to docieliť. Keďže mám dlhé okruhy v podlahe tak predpokladám že voda do anuloidu na spätnej ceste príde už studena. Tepelne čerpadlo ma 1" vývody na vykurovací okruh ale anuloid je 5/4" - aké by malo byt potrubie? ALPEX 26, 32 ci 40mm. Mal by mat sekundárny obvod expanznú nádobu? Ak áno ako približne veľkú a kde napojenú - na teplej ci spätnej, medzi čerpadlom a anuloidom alebo medzi anuloidom a rozvádzacom?
   Bude veľmi vadiť ak potrubie do a z anuloidu je vertikálne? Je potrebný regulátor prietoku? Ak áno tak v ktorých miestach - z pohľadu anuloidu T1,T2,T3,T4? Podlá výpočtu objemu vody v podlahovke mi vychádza cca 135 litrov vody a podlá kalkulačky (https://zilmet.it/en/heating-vessels) sú 24 litrové expanzne nádoby dostačujúce (ak teda správne počítam). Tepelné čerpadlo ma nádrž s 230 l vody a aj zabudovanú 10 l expanznú nádobu ktorá je napojená na spätnú vetvu z vykurovacieho okruhu. (prílohy môžem samozrejme odposlať pre lepšiu predstavu). Ospravedlňujem sa ak je priveľa otázok, rada by som tomu však porozumela a vopred preto ďakujem za každú pripadnú odpoveď.
 Doposielam prílohy. Vysvetlivky:
   O - odvzdušňovací ventil
   OU - uzáver s odvzdušnením
   P - čerpadlo
   U - uzáver
   F - filter s odvzdušňovacím ventilom a vypúšťaním
   EX - expanzná nádoba
   A - anuloid s odvzdušňovacím ventilom a vypúšťaním
   PV - poistný ventil s vypúšťaním
   SK - spätná klapka
   zelena - studena voda
   oranžova - tepla voda
   fialova - recirkulacia TUV

Nefunkční PT s nově instalovaným TČ

   Dobrý den, mám řadový RD patro + podkroví, cca 140m2 komplet podlahové topení. Až do loňského roku provozované s plynovým kotlem, bez problému. Roční spotřeba včetně vaření cca 17 MWh/rok. Letos v létě kotel vyměněn za TC 11 kWh + Dražice ntr/hp 250. Ohřev TUV funguje v pořádku, ale PT nikoliv. TČ je nastaveno v provozu s ekvitermní regulací a jede na plny výkon. Např. nyní je venku -5C, ekvitermní poz. 37st., ale i když jede TC na plný výkon, teplota topné vody je max 27-28st. Tzn. že podlaha se nevytápí dostatečně a čerpadlo tak klidně jede v kuse 20h, aniž by se dům vytopil z 20-21.5st. Spotřeba je 3kW/hod, takže 60kWh/den a dům nelze vytopit na více než 21st!!
   Můj selský rozum mi říká, že je někde topenářský problém – s prouděním vody v podlaze, tlaku apod., nebo jak to laicky popsat, protože při ohřevu TUV topná voda klidně vystoupá na 40-45st a nahřeje tuv na 45-50st během 1-1,5h.
   Prosím o radu, kde by mohl být problém. Bohužel to vypadá, že instalační firma se specializuje na klimatizace a TČ instaluje krátce a tvrdí, že je vše v pořádku. Děkuji předem za odpověď.

Regulace TČ ON/OFF

   Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o Váš názor na řešení regulace tepelného čerpadlo v režimu ON/OFF – kompresor SCROLL.
   TČ vytápí rodinný dům prostřednictvím podlahového vytápění – jedna větev. Současné řešení je ne úplně dobré (spíše špatné). Čerpadlo natápí aku nádrž na teplotu 40 st.c. a z ní je trojcestným ventilem řízeným AMIT ADOREGem pouštěna voda do podlahy dle ekvitermy. Já osobně bych nejraději úplně vypustil ze systému trojcestný ventil – přijde mi zbytečné, když potřebuji topnou vodu např. 27 st.C, natápět TČ vodu v AKU na 40 st. Nejraději bych to celé překopal tak, aby bylo TČ připojeno přímo do okruhu podlahovky a k tomu buďto do série anebo paralelně nechat aku nádrž a čerpadlo zapínat a vypínat podle požadované teploty pro podlahu podle ekvitermy. Ale typové řešení pro tento způsob jsem nenašel a moje schopnosti vytvořit program pro ADOREG jsou nulové. Takže bych Vás chtěl poprosit, zda buďto nevíte o někom, kdo by takové řešení pro ADOREG byl schopen naprogramovat anebo zda nemáte zkušenost s nějakým ekvitermním regulátorem s výstupem ON/OFF, který by byl toho schopen a měl alespoň nějaký základní dohled prostřednictvím LAN/internet. Co se týče zapojení po stránce HW, s tím nemám problém, jsem elektrikář a revizní technik, ale program nejsem schopen stvořit. Předem Vám velice děkuji za Vaši odpověď a přeji hezký den.

Zapojení TČ

   Dobrý den, plánuji rekonstrukci topení – náhrada plynového kotle za monoblokové tepelné čerpadlo vzduch voda Mitsubishi puz-wm85yaa + vnitřní jednotka EHPT20X-YM2D. Jako záložní zdroj si chci ponechat současný kondenzační plynový kotel a čas ukáže. Topení je rozdělené na dva okruhy – v přízemí je podlahové topení a v podkroví deskové radiátory. Okruhy ovládané termostatem přes elektroventil se otevírá okruh a spouští kotel – vše funguje, jak má. Teď k dotazu v obrázku posílám schéma zapojení TČ na současný rozvod. Bude to tak fungovat z pohledu laika vidím dvakrát směšování – jednou v rozvaděči a podruhé třícestným ventilem ovládaným TČ a dvě čerpadla za sebou.
Další dotaz zní na venkovní jednotce je připojení 1" a v nabídce je CU rozvod 28 mm – nestačí CU 22mm? A jaký je Váš názor na rozvody topení měď vs Fiber Basalt Plus?
Děkuji za Váš čas a přeji hezký den.

Akumulačního vytápění částečně nechat nebo kompletně vyměnit

   Dobrý den, hledám někoho, kdo by mi pomohl v mém rozhodnutí. Bohužel firma Komextherm ukončila činnost, a tudíž není možné se poradit s nimi. Existuje pouze jeden člověk, který mi občas opravuje regulátor, ale ten topenařině až tak nerozumí. Zato umí skvěle tu starou elektroniku. Nechal jsem si také udělat dvě nabídky na TČ vzduch voda a obě firmy chtějí systém komplet vyměnit. Já si jen chci ověřit, zda je to nutné a zda je ten systém opravdu přežitý. Nebo stačí jednoduše připojit TČ a jede se dál.
   Stručný popis systému: 30 let v provozu / akumulační nádrže 2250 + 750 litrů / původní podlahové topení / rozvaděče obyčejné bez hlavic / ekvitermní regulátor Komexterm RET/ do systému je asi 7 let doplněna krbová vložka Aquatic WH85 18-27 kW resp.12-19 kW do vody / záložní zdroj na čerpadla a regulátor / dochlazovací smyčka / topná tělesa v nádržích původní / expanzní nádrže jednou měněné / původní záložní zdroj na uhlí zrušen / sazba D26d/ jističe 3x 46 / pošlu ještě nákres kotelny.
   Stručný popis domu: dvougenerační RD / suterén nevytápěný (část, resp. sokl nad terénem nezateplený) 1NP a 2NP (cca 280 m2) - obálka plynosilikát + 5 cm polystyrenu / nová okna trojskla / dodatečně zateplený strop na půdě / možno ještě zateplit strop v suterénu / fasádu zatím z finančních důvodů ne / bojler na teplou vodu v tarifu (NT) 280 l. / dva sporáky dvě ledničky dvě pračky.
   Celková spotřeba energie za poslední rok: 18MW (NT) a 7MW (VT) z toho čistě topení odhaduju 14 MW + pár kubíků dřeva. Pro představu před 10 ti lety jsme měli spotřebu třeba i 35–40 MW
Jak jsem četl vaše příspěvky, tak jsem velmi zvědavý na odpověď, zda mám tedy příští rok začít od znova.

Zapojeni TČ, kondenzačního kotle, akumulační nádrže a TUV

   Dobrý den pane Valtere, inspirován několika typovými schématy z TZB-info, vašimi doporučeními a návodem od výrobců jsem dospěl k následující topologii otopné soustavy a ohřevu TUV. V rodinném domě mám 4 patra, po cca. 4 radiátorech, každé patro bude propojeno dvoutrubkovou souproudou soustavu, mít vlastní kalorimetr a elektronický kulový ventil na zpátečce.
   Celková odhadnutá tepelná ztráta prostupem tepla a větráním při -12°C 16kW, při -2°C 8kW (95% roku), jedná se o řadovku, tzn. předpokládám ještě menší ztráty než zmíněné, navržené dle tabulkových hodnot.
   Předpokládám provoz T.Č. Nibe F2120 s teplotním spádem 55/45 a provoz kondenzačního kotle Enbra CD 24 H 75/65...případně jakékoliv další kombinace. Zvažoval jsem sériové zapojení kotlů s možností by-passu T.Č. a provozovat otopnou soustavu se spádem až 75/45 (T.Č. by dělalo předehřev z 45°C na 55°C) s invertorovým oběhovým čerpadlem (z důvodu zpomalení oběhu a dosažení většího spádu), což se mi nakonec zdá nereálné (nemám však konkrétní argument proč ne) …TUV bude Dražice OKC 500 NTRR/HP/SOL.
Předpokládám následující vlastnosti:
 1) Dokud bude stačit T.Č., tak bude topit a ohřívat vodu.
 2) Jakmile nebude T.Č. stačit bude tak bude jen ohřívat vodu a kondenzační kotel bude ohřívat radiátory.
 3) TUV i radiátory budou ohřívány kondenzačním kotlem.

  Dle instrukce posílám přílohu nutnou k popisu problému. Teď se dívám, že mi tam možná chybí ještě 1 expanska (nebo přemístit současnou), protože kombinací ZK2 a T2 se může stát, že kondenzační kotel, resp. radiátory budou mít v okruhu pouze expansku v kondenzačním kotli což nevím, jestli je dostačující. U T.Č. si expanzní nádobou nejsem jistý.

Propojení stávající sestavy TUV s novou od TČ

   Dobrý den pane Valter, rád bych Vás požádal o radu. Mám dosluhující ale fungující plynový kondenzační kotel se solárním dohřevem TUV. Stávající 500 l kombinovaný bojler ohřívaný plynovým kotlem a solárama. Nyní uvažuji o instalaci TČ Mitsubishi Zubadan 14 s 300l bojlerem pro TUV. S instalační firmou jsme vymysleli model, kdy nový bojler by si bral vodu ze starého bojleru, který by byl jakýsi předehřev TUV. Pro dobrou spolupráci obou bojlerů bude přidáno cirkulační čerpadlo. TČ bude dodávat vodu do společné akumulace pro Plyn a TČ. Plyn bude dělat pouze bivalentní zdroj. Docílíme tak situace, že nemusíme šahat do současného fungujícího ovládání kotelny. Děkuji za Váš názor, zda jsme nevymysleli úplnou zrůdnost.

Soubory: 

Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

Soubory: 

Stránky