TČ-tepelné čerpadlo

Tepelná čerpadla a dotazy kolem nich...

Nastavení TČ

   Dobrý večer, obracím se na Vás po naleznutí Vaších stránek o regulaci.
V domě z roku 1940 jsme provedli kompletní rekonstrukci. Budeme vytápět TČ. Stiebel Eltron HPA 0-13 C. Všude je podlahové topení. Systém je spuštěn, ale stěhovat se budeme za cca 1,5 měsíce, tak je čas ještě doladit. Řízeno pomocí ekvitermní křivky. Bohužel topenář ani dodavatel TČ moc nápomocen není a moje znalosti jsou minimální.
I za nějakou úplatu bychom rádi vyřešili, že nejsme schopni na termostatu dosáhnout požadovaných 18°C a stojíme na 16°C. V případě zájmu pošlu popis a více fotek.

Tepelné čerpadlo vzduch voda

   Dobrý den, mám na Vás prosbu o radu, jak správně zapojit tepelné čerpadlo? Vlastním rodinný patrový dům, který byl nejprve vytápěn kotlem na tuhá paliva. Pak pro pohodu byli nainstalováni 2 kusy plynové turbo kotle PROTHERM (každý 9–23 kW) pro přízemí a patro, (celkem 26 kusů litinových radiátorů vytápí 200 m2) oddělené topné systémy. Pak jsme si nechali namontovat na střechu solární panely společně s akumulátorem (350 l) umístěným v kotelně. Solární systém přitopí do topení a předehřívá užitkovou vodu. Tento solární systém byl napojen pouze na topný okruh přízemí. Plynové turbo kotle mají svoji životnost pomalu odslouženou. Topné okruhy přízemí a patro jsou sloučeny a připojeny přes kohouty na akumulátor. Každý z kotlů (má vlastní dopravní čerpadlo jak plyn, tak tuhá paliva) je schopen v případě potřeby samostatně topit do celého topného systému bez potřeby průtoku topné vody přes akumulátor. Za slunečného počasí solární systém nahřeje akumulátor a pomocí čerpadla Č(1so) ještě pomáhá přitápěním. Vše jsem sloučil proto, že chceme namontovat tepelné čerpadlo AIRX170 + AIRBOX E. Je možné T.Č. namontovat také paralelně k akumulátoru jako jsou všechny kotle? Celý topný systém (přízemí + patro bez akumulátoru), 26 radiátorů + rozvodné trubky má obsah asi 250 l topné vody, to snad je dostačující množství pro dobrou funkci T.Č.?
   Při připojení T.Č. do akumulátoru (350 l) mám obavy, že topná voda neproteče přes čerpadlo Č (1so), které je ovládané jen solárním systémem, a tak topit T.Č. nebude a je asi možnost ochlazování topné vody přes solární systém – nežádoucí tepelné ztráty.
   V příloze celkové nákresy topné soustavy, čárkovaně návrhy připojení T.Č., nevím, zda je takové připojení možné? Jedna varianta tepelné čerpadlo mimo akumulátor. Druhá varianta tepelné čerpadlo do akumulátoru.
   Prosím o radu, kterou variantu doporučujete a jak správně připojit tepelné čerpadlo pro jeho ideální činnost? Předem děkuji za Vaši radu a přeji krásný den.

Otopná soustava - 2 AKU do série

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

Porucha tepelného čerpadla

   Dobrý den pane Jardo, velmi mě zaujal Váš web. Doufám, že mi budete moci poradit a zodpovědět otázky, na které nenacházím odpověď. V červnu letošního roku nám na venkovní jednotce tepelného čerpadla (stáří 7 let) bylo technikem výrobce diagnostikováno: "Netěsnost chladícího systému, tlaková zkouška – naplnění chladivem. Po odzkoušení zjištěna závada na kompresoru. Poškození vlivem nedostatečného množství chladiva". Bylo nám řečeno, že v TČ vznikla mikrotrhlina a chladivo uniklo do vzduchu. Tímto se zadřel kompresor a venkovní jednotka (dle výrobce) byla na odpis a my jsme byli nuceni zakoupit novou venkovní jednotku. Tato nová (inovovaná verze TČ) byla připojena ke stávající vnitřní jednotce TČ (stáří 7 let), které je napojeno na 1000 l akumulační nádrž a po prvním zatopení do podlahového vytápění praskl ve vnitřní jednotce tepelného čerpadla výměník. To znamenalo, že akumulační nádrž se vůbec nenahřála. Podotýkám, že každoročně provádíme sezónní údržbu topného systému. Se zatopením v krbu a akumulační nádrží nejsou žádné problémy.
A já se ptám:
 1) Myslíte, že je obvyklé, aby z venkovní jednotky TČ uniklo chladivo, jednotka neukázala žádnou chybnou hlášku a zadřela se?
 2) Čím myslíte, že prasknutí výměníku vnitřní jednotky TČ mohlo být způsobeno?
 3) Jak tomu předcházet, aby k tomu nedošlo. S ohledem na to, že TČ nikdy neukázalo žádnou chybovou hlášku.
 4) Víme, že tímto došlo i k úniku chladiva – a mě zajímá, zda to chladivo mohlo uniknout i do akumulační nádoby a zda nás to nějak neohrožuje na životě v souvislosti s tím, že na akumulační nádobu je napojen i teplovodní krb. Myslíte, že bychom měli nechat vypláchnout podlahové topení? Jaká opatření byste nám doporučil provést? Velmi děkuji za odpověď.

TČ Viessmann VITOCAL 100-S - lze použít BPT 57?

   Dobrý den, jakou cestu zvolit? Použít VITOTROL 200A? (Neznám celkovou cenu - prý asi 10.000 Kč). Nebo lze použít i BPT57 nebo jiný BPT? Od Viessmannů se nedovím, zda lze použít BPT57. Preferuji bezdrát. Všude je podlahové topení, TZ asi 3,8 kW. Děkuji moc.

Zapojení topení s TČ a AN

Technologie zapojení TČ a akumulační nádržeDobrý den pane Valtře, šťastnou náhodou jsem objevil Vaše web-stránky a nemohl jsem se odtrhnout od diskuzí, dokud jsem vše nepřečetl. Stejně tak jsem přečetl Vaši hezkou knihu a pak jsem koupil ještě jednu jako dárek pro kamaráda, který se trápí s topením jako já. Obdivuji Vás, jak dokážete najít čas a nastudovat a řešit různé problémy ve svém volném čase. To se vidí málo. Váš přístup a nezištnost pomáhat jsou obdivuhodné. Váš konkrétní a srozumitelný přístup k řešení problémů mě inspiroval k tomu, abych Vaší laskavosti využil a poprosil Vás o konzultaci. Předem upozorňuji, že Vaše rady nechci zadarmo. K finančnímu vyrovnání potřebuji, abyste mně napsal, kolik korun a kam je poslat.
   V mém rodinném domě chystám rekonstrukci topení, které nebylo před 15 lety uděláno optimálně. Teprve když jsem se začal o topení zajímat (amatérsky jako koníček), zjistil jsem řadu nesrovnalostí a mimo jiné i to, že mně tenkrát neprovedli hydraulické vyvážení. Dotazoval jsem se topenáře, ale ten mně řekl, že v RD se to dělat nemusí, že stačí, když mám regulaci topení ETATHERM. Na topenáře už nemám páky a rád bych pro nového topenáře měl připravené požadavky, jak to má být udělané. V příloze posílám schémata zapojení topení: stávající zapojení, dále zapojení podle doporučení z dokumentace Reflexu jak zapojit akumulační nádobu SOLARITO (obrázek nádoby posílám v kopii) a zjednodušené schéma podlah /radiátorů v mém domě s údaji podle projektu topení.
ZAPOJENÍ TOPENÍ
   Jako hlavní zdroj tepla mám Tepelné čerpadlo (TČ) Thermia AB (nyní Danfoss) Villa Classic 105 10,5 + 6 kW (voda-voda), které ohřívá topnou vodu pro akumulační nádobu REFLEX SOLARITO 500 litrů (viz schéma nynější zapojení). Akumulační nádoba stojí vedle sebe na stejné podlaze jako tepelné čerpadlo. TČ pracuje nezávisle na teplotách místností. Je řízeno teplotou zpátečky z akumulační nádoby do TČ a ekvitermní regulací dle venkovní teploty. Okruh topné vody z TČ do akumulační nádoby je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha+ 25-40. Stejné čerpadlo zajišťuje oběh vody při ohřevu TUV pomocí TČ. Okruh topné vody z akumulační nádoby do podlah a radiátorů je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha-2 25-80. Jako záložní zdroj topení mám elektrokotel Protherm 9 kW (pouze pro případ havárie TČ). Z akumulační nádoby jsou napájeny topné okruhy pro 21 podlah a pro 10 deskových radiátorů. Každá z 21 místností (kde je vytápění podlahy hlavní zdroj tepla) má prostorové teplotní čidlo, podle kterého řídí příslušný pohon ETATHERM ventil na rozdělovačích podlahového topení OVENTROP 1404554-56 (rozdělovače jsou bohužel pouze s regulační vložkou bez průtokoměrů). Nikdy se mně nepodařilo dosáhnout toho, aby teplota zpátečky z akumulační nádoby (500 litrů) do TČ (teplotní spád) byla maximálně o 10°C nižší než topná voda. Za každých okolností je teplotní diference větší. Při maximálních otáčkách oběhového čerpadla Grundfos Alpha+ 20-40 v okruhu nahřívání akumulační nádoby je teplota zpátečky o 14-17°C nižší, než teplota výstupní vody z TČ. Je možné, že by se na tom může podílet protiproudové zapojení oběhových čerpadel topného okruhu a okruhu tepelného čerpadla? Nedovedu si představit, že by oběhové čerpadlo nestačilo svým průtokem na akumulační nádobu 500 litrů. V servisním manuálu k tepelnému čerpadlu je poznámka, že pokud není tlakový spád 5-7°C (topná voda minus vratná voda), jde o chybu v instalaci topení, kterou je třeba odstranit. Instalatér mě na to řekl, ať jsem rád, že to topí a nešťourám se v tom. Už jsem si myslel, že je příčina v nízkém výkonu TČ, které by nestačilo na vytápění akumulační nádoby to je, že studená voda zpátečky z podlah a radiátorů stačí ochlazovat 500 litrů topné vody v akumulační nádobě rychleji než jí TČ stačí ohřát. Proti tomu ale svědčí výsledky pokusu, který jsem nechtěně provedl v letošní zimě, když přestalo fungovat tepelné čerpadlo.
   Do okruhu topení mně nouzově připojili elektrokotel o výkonu 9 kW. Omylem byl elektrokotel zapojen "obráceně" tak jak je nakresleno ve schématu stávající zapojení (zpátečka elektrokotle je napájena z výstupu SOLARITO a teplý výstup elektrokotle je napojen do zpátečky topení. Přišel jsem na to až dodatečně při provozu topení. Při tomto chybném zapojení mě však čekalo překvapení, dům byl najednou i při několikadenních mrazech -8°C až -19°C trvale přetopen a prostorový termostat elektrokotel vypínal. Napadlo mě, jestli není nějaká zrada v cirkulaci topné vody kolem nádoby SOLARITO. Když dům vytápělo pouze tepelné čerpadlo, také nahřálo topnou vodu v SOLARITO na 45°C, ale dům nebyl nikdy, přetopen jak při provozu pouze s elektrokotlem. Výsledek pokusu svědčí o tom, že když stačil vytopit dům elektrokotel 9 kW, tak na to musí stačit i TČ. Vysvětlení proč elektrokotel topil lépe, než TČ by mohlo být v tom, že bylo v okruhu topné vody sériově další oběhové čerpadlo elektrokotle.
OTÁZKY
- Co udělat pro to, aby nebyl tak veliký teplotní spád na akumulační nádobě při natápění nádoby tepelným čerpadlem?
- Jak optimálně zapojit akumulační nádobu do systému topení (vstupy a výstupy pro TČ a elektrokotel a vstup a výstup pro podlahy/radiátory), kam oběhové čerpadlo a expanzní nádobu.
   Mohl byste mně prosím nakreslit do schématu NÁVRH, jak topný okruh optimalizovat? Před rekonstrukcí potřebuji odborný názor, jak topení udělat. Do podlah by měla trvale obíhat teplá voda ze SOLARITO, i když neběží tepelné čerpadlo pro topení (TČ buď ohřívá bojler TUV nebo stojí kompresor TČ). Zapojení jsem udělal tak jak doporučuje pro SOLARITO výrobce. Podle Vašeho doporučení by ale měl být vstup topné vody z TČ v nejvyšší části akumulační nádoby a výstup vratné vody v nejnižším bodě. Dotazem u REFLEXu jsem nepochodil. Nevysvětlili mně, jestli je to jedno, kam trubky do a z akumulační nádoby napojím anebo jestli musím striktně dodržet doporučená místa napojení vstupů a výstupů nádoby. Udělám to podle Vašeho doporučení. Výstup z TČ do návarku v pokličce SOLARITO a zpátečku do TČ do nejnižšího návarku SOLARITO. Jen nevím, kam napojit trubku zpátečky z podlah a z radiátorů. Společné ústí (zpátečka do TČ a zpátečka z podlah a radiátorů) asi nebude možné pro protiproudní zapojení čerpadel. Nevím, kterou zpátečku mám dát do dolní části SOLARITA, a kterou do návarku o etáž výše. Mohl byste mně prosím zakreslit do schématu eventuální opravy, nápady, další komponenty?
OSTATNÍ DOTAZY
HYDRONICKÉ VYVÁŽENÍ PRŮTOKŮ ŠKRCENÍM
   Ve Vašem postupu hydraulického vyvážení jsem nenašel pokyn, zda, při provádění škrcení na jedné větvi, zůstávají všechny ostatní právě neseřizované větve otevřené anebo jsou všechny zavřeny a otvírá se jen ta co se škrtí. Předpokládám, že všechny větve během seřizování zůstanou otevřené. Také nevím, jak zvolit pořadí vyvažovaných podlah, když je had v podlaze / radiátor v prvním patře blíž ke zdroji než vzdálenější had v podlaze / radiátor v přízemí.
AUTOMATICKÉ VYVAŽOVACÍ ARMATURY
   Jaký prosím máte názor na automatické vyvažovací armatury například Danfoss ASV-PV nebo Oventrop Hycoco DTZ a Hydromat-DTR? Znamenají skutečně takový přínos pro hydraulickou optimalizaci /vyvážení topné soustavy například pro topení v mém rodinném domě? Nebo stačí provést hydraulické vyvážení podle Vašeho návodu nastavením průtoků radiátory/podlahami? V mém stávajícím okruhu mám nyní 1 manuální regulátor diferenčního tlaku na výstupu topné vody (je společný pro radiátory i podlahy).
FILTRY TOPNÉ VODY
  Stačí do okruhu topné vody (zvlášť pro okruh tepelného čerpadla a zvlášť pro okruh radiátorů/podlah) zařadit mosazné "Y" filtry? Má nějaký význam použít podstatně dražší hydro-cyklonový a magnetický filtr topné vody Fernox TF-1? Při čištění/proplachu filtru od zachycených nečistot by nemělo dojít k velké ztrátě topné vody, aby se topná voda neznehodnocovala zavzdušňováním při dopouštění/náhradě objemu topné vody ztraceného při proplachu filtru.
UMÍSTĚNÍ OBĚHOVÉHO ČERPADLA
   Je rozdíl, když se oběhové čerpadlo topné vody zapojí na výstupu do podlah / radiátorů z akumulační nádoby anebo do zpátečky topení?
OLEJ DO TOPNÉ VODY
   Jak se zajistí, aby se olej v topné vodě rovnoměrně rozptýlil a neudělal mastná "oka“? Kolik mám dát oleje na 1000 litrů topné vody?
 TEPLOTA ZPÁTEČKY
   Z vaší knihy jsem nepochopil tvrzení, že každý kotel potřebuje teplou zpátečku, a že se i provádí směšování, aby se teplota zpátečky udržela. Na druhé straně se tvrdí, že co nejstudenější teplota zpátečky je ideál, neboť prodlouží dobu chodu kompresoru tepelného čerpadla a tím sníží počet startů kompresoru. Vyplývá z toho něco pro můj systém topení?
   Nezapomeňte mně prosím poslat číslo Vašeho účtu a výši honoráře za Váš čas a ochotu se mými problémy zaobírat. Děkuji za Vaši pomoc.

Regulace TČ

   Dobry den, obracím se na vás s prosbou ohledně regulování podlahového topení a radiátoru. Bohužel s místními topenáři jsem na nic nepřišel, protože mi chtěli změnit celkový systém topení. Přišlo mi, že chtějí udělat zisk. Mám takový problém že čerpadlo o výkonu 10,1 kW, dům bez zateplení, což podle mého nemá zásadní vliv. Ztrátu 7 kW. Po zateplení nemůže vytopit podlahu na 38 stupňů max. 33. Potom už stoupa teplota hrozne pomalu a čerpadlo pracuje na 100%. Jedná se o Ac heating aw9 - 10,1kw invertor. Bojler o obsahu 250 l vytopí i na 50 ale podlahové topení o 13 okruzích + 3 radiátory v garáži temperování bohužel nevytopí tak rychle jako bojler. Nevím, kde mám hledat chybu trochu mi přijde, že do horního patra, kde je 7 okruhu, kde teplota od vás tu jedu. Vše je poháněno oběhovým čerpadlem uvnitř tepelného čerpadla. Moc vás prosím o pomoc. Zatím temperu 1:17 a při mrazech-2 kde že například z teploty 26 až 32 jedná je náběh hrozne pomalý.

Regulace podlahového topení + TC

Podlahový rozdělovačDobrý den pane Valtře, se zájmem jsem si přečetl vaši knihu Regulace v praxi. Od srpna vlastním tepelné čerpadlo vzduch/voda a od té doby se změnil můj pohled na úspory a regulaci.
   Mám podlahové topení v přízemí a radiátory v podkroví. Tento systém byl navrhovaný před 12 lety pro topení plynovým kotlem. Do doby instalace TČ mne účinnost ani náklady na topení nijak nezajímaly. Ale předpoklad růstu cen v dalších letech mne přiměl k výměně plynového kotle za TČ a tím se změnil můj pohled na vytápění. Letošní zima byla sice mírná a TČ jede bez problémů. Řeším však regulaci podlahového topení. Doposud jsme nastavili na termostatické hlavici nějakou hodnotu, a když byly velké mrazy, tak jsme přidali a když se oteplilo, tak zase ubrali. Prošel jsem hodně internetových diskusí na téma regulace podlahovky a všude tvrdí, že jsou to vyhozené peníze - dosavadní ruční je nepřekonatelné. V zásadě s tím souhlasím, ale má regulace se většinou odvíjela od prostorového termostatu systému ON-OFF a tím pádem velké prodlevy díky velké tepelné setrvačnosti podlahového topení.
   Mám takovou myšlenku, že bych měřil teplotu v referenční místnosti spojitě a oběhové čerpadlo podlahovky by bylo řízené pulzní (např. střída 50% by znamenala běh 30min. z 60). V případě zjištění dlouhodobého poklesu nebo nárůstu (zhruba v 3 hod. intervalech) by se tato střída plynule zvyšovala nebo snižovala, tak aby tento trend zastavila. V příloze je foto rozdělovače. Jak se na tuto myšlenku díváte vy?
   A ještě dotaz: musí tam to oběhové čerpadlo být, když je centrální oběhové čerpadlo? A v případě, že ano, jakou má funkci?

Stránky