Nibe

Vše co se týká výrobků (hlavně TČ) firmy Nibe

Zapojeni TČ, kondenzačního kotle, akumulační nádrže a TUV -2-

   Dobrý den, momentálně jsem již poslední krok před realizací (ano až teď). Schéma dospělo do stavu, viz. příloha. Pár podstatných faktorů:
 * poloha C1 nevyžaduje použití zpětné klapky u C2.
 * přetlakové ventily bych předpokládal vždy v místech, kde může docházet k přetlaku (při selhání regulace čerpadla na konstantní tlak), proto se mi zdá zbytečné u expanzky.
 * nevím proč jsme tam kdysi uvažovali vyvažovací ventil. Dokázal byste mi to osvětlit?
 * oranžové kulové ventily uvažuji vypustit (nebude se to rozdělávat zas tak často, pouze na vratce a kolem malé AKU mi připadá důležitý).
 * T1 musí být dle schématu, z důvodu odmrazování TČ nechcete krást teplo z radiátorů, a i ohřívání TUV, kdy nechcete nahřívat na vyšší teplotu celou AKU (a TC si ventil umí takto i samo ovládat).
Za jakoukoliv zpětnou vazbu budu rád. Po realizaci poskytnu info o provozu.

Bytový dům Znojmo – aktuální stav (3)

   Dobrý den, ozývám se po delší době. Naposledy jsme diskutovali směšovací ventily na TUV. Byly nainstalovány nové ventily s plynulou regulací teploty. Funguje to dobře a kolísání teploty je malé, jak jste zmínil.
   Rád bych však s Vámi probral jiný problém související s ohřevem TUV: Po úpravě potrubí (odstranění společného potrubí pro ohřev TUV a okruhu podlahového vytápění) se hodně zlepšilo:
 a) Výrazně se zkrátil podíl času, kdy tepelné čerpadlo (TČ) pracuje v režimu ohřev vody.
 b) Bylo možné snížit topnou křivku, aniž by docházelo k velkému poklesu teploty TUV pod dolní požadovanou hodnotu. Při vytápění bez ohřevu TUV se tak zvýšil koeficient výkonnosti soustavy nad 3.
   Na druhou stranu se dále snížil koeficient výkonnosti při ohřevu TUV bez vytápění na hodnotu pod 2. Příčinu nízkého koeficientu vidím v nadměrném promíchávání vody v zásobníku TUV. Oběhové čerpadlo (OČ) musí být nastaveno na nejvyšší otáčky (jinak spíná ochrana OČ, OČ vypne a následně ochrana vypne i TČ). Na vstup výměníku se tak dostává velmi teplá pitná voda, což vede k vysoké teplotě topné vody na vstupu výměníku.
   Teplota v zásobníku TUV je jen o málo vyšší než teplota v akumulační nádrži (AN), avšak teplota topné vody pro ohřev TUV je asi o 15 stupňů vyšší než teplota topné vody pro ohřev vody v AN. To by mohlo vysvětlit nízký koeficient výkonnosti při ohřevu TUV. V důsledku toho také není nikdy možné ohřát TUV na teplotu vyšší než 53 stupňů (doporučení proti legionele), neboť při zadání vyšší teploty ochrana TČ ohřev vypíná.
   Je-li příčina v nadměrném promíchávání vody v zásobníku TUV (teplota vody v dolní části zásobníku se příliš neliší od teploty v horní části), nabízí se jako řešení použít OČ s lepší regulací. V dokumentaci výrobců je toto čerpadlo umístěno na přívodním potrubí (tlačí vodu do zásobníku TUV podobně jako u podlahového topení), zatímco my máme OČ na vratném potrubí. Doporučoval byste výměnu OČ včetně jeho přemístění na přívodní potrubí? Děkuji.

Zapojeni TČ, kondenzačního kotle, akumulační nádrže a TUV

   Dobrý den pane Valtere, inspirován několika typovými schématy z TZB-info, vašimi doporučeními a návodem od výrobců jsem dospěl k následující topologii otopné soustavy a ohřevu TUV. V rodinném domě mám 4 patra, po cca. 4 radiátorech, každé patro bude propojeno dvoutrubkovou souproudou soustavu, mít vlastní kalorimetr a elektronický kulový ventil na zpátečce.
   Celková odhadnutá tepelná ztráta prostupem tepla a větráním při -12°C 16kW, při -2°C 8kW (95% roku), jedná se o řadovku, tzn. předpokládám ještě menší ztráty než zmíněné, navržené dle tabulkových hodnot.
   Předpokládám provoz T.Č. Nibe F2120 s teplotním spádem 55/45 a provoz kondenzačního kotle Enbra CD 24 H 75/65...případně jakékoliv další kombinace. Zvažoval jsem sériové zapojení kotlů s možností by-passu T.Č. a provozovat otopnou soustavu se spádem až 75/45 (T.Č. by dělalo předehřev z 45°C na 55°C) s invertorovým oběhovým čerpadlem (z důvodu zpomalení oběhu a dosažení většího spádu), což se mi nakonec zdá nereálné (nemám však konkrétní argument proč ne) …TUV bude Dražice OKC 500 NTRR/HP/SOL.
Předpokládám následující vlastnosti:
 1) Dokud bude stačit T.Č., tak bude topit a ohřívat vodu.
 2) Jakmile nebude T.Č. stačit bude tak bude jen ohřívat vodu a kondenzační kotel bude ohřívat radiátory.
 3) TUV i radiátory budou ohřívány kondenzačním kotlem.

  Dle instrukce posílám přílohu nutnou k popisu problému. Teď se dívám, že mi tam možná chybí ještě 1 expanska (nebo přemístit současnou), protože kombinací ZK2 a T2 se může stát, že kondenzační kotel, resp. radiátory budou mít v okruhu pouze expansku v kondenzačním kotli což nevím, jestli je dostačující. U T.Č. si expanzní nádobou nejsem jistý.

Podlahové vytápění bytového domu, zdrojem tepla je tepelné čerpadlo

   Dobrý den, nevím, zda si ještě vzpomenete na naši minulou konverzaci. I díky Vašim radám jsou nyní vytápění a ohřev vody v našem bytovém domě stabilizovány.
Nicméně je tu ještě několik otevřených položek týkajících se podlahového vytápění. Rád bych Vás proto požádal o radu, zda má smysl se těmito položkami zabývat nebo se s daným stavem smířit a nechat vše běžet tak, jak to je nyní (zejména s ohledem na rizika a náklady).
   Vše jsem popsal v přiloženém souboru, kde je i obrázek, resp. fotka. Text jsem však zkopíroval i do e-mailu níže, abyste případně mohl pohodlněji reagovat na jednotlivé body. Pro jistotu uvádím ještě základní údaje: BD má tři vchody (1x 4 podlaží s 11 byty, 2x 5 podlaží se 14 byty, strojovna s TČ je v 1.NP v prostředním vchodě, topná voda je rozvedena garáží v 1.PP do jednotlivých vchodů, rozvod v domě je jednou stoupačkou na chodbě, ze které jsou rozvody do bytů; celková vytápěná plocha je 3200 m^2). Moc děkuji za rady.
Otevřené položky
• Topný žebřík v bytech
   Větev podlahového vytápění pro topný žebřík není nijak regulovaná (přívod do žebříku lze pouze ručně zavřít, ale uživatelé mají přívod do žebříku standardně trvale otevřený). Nevím, zda to nemůže příčinou toho, že průtok v podlahovém vytápění se příliš nemění. Pouze při teplejším slunečném počasí průtok trochu klesá. Topí se méně hlavně kvůli tomu, že se sníží rozdíl mezi přívodní a vratnou teplotou.
Otázka: Má smysl instalovat na topné žebříky termostatickou hlavici nebo zvolit jiný typ regulace?
• Vyvážení soustavy
   V jednom ze tří vchodů (nejdále od přívodu ze strojovny) je rozdíl přívodní a vratné teploty výrazně větší než u ostatních dvou vchodů. U každého vchodu je na přívodu vyvažovací ventil. Ukázalo se však, že všechny ventily jsou zcela otevřené a že soustava zřejmě nebyla vyvážena. Projektant poskytl vypočtené nastavení ventilů dodavateli, ale bohužel už tyto hodnoty nemá. Navíc by dle něj měly být vyvažovací ventily i v rozvodné skříni v bytech, kde jsem je však nenašel.
Otázky:
   • Jaká jsou rizika, pokud zůstane soustava nevyvážená (subjektivně v bytech problém s topením není)? Jak velký je případný dopad na náklady vytápění?
   • Lze nastavit ventily empiricky sledováním dopadu na rozdíl přívodní a vratné teploty v jednotlivých vchodech? Obávám se, že nebude snadné někoho na vyvážení sehnat. Navíc to bude nejspíš vyváženo pouze za daných podmínek, které se mohou měnit.
   • Má smysl uvažovat o projektantem navrženém alternativním řešení, tj. instalovat oběhové čerpadlo pro každý vchod (s hydraulickým vyrovnávačem tlaků).
• Regulace
   V případě tepelného čerpadla velmi pomohlo odstranění dvojí regulace (současně vlastní regulace tepelným čerpadlem a nadřazené externí regulace), takže nyní je vše regulováno tepelným čerpadlem bez výskytu “nestandardních stavů” a poruch.
   Nejsem si jistý, zda nemůže být podobný problém s tím, že je podlahové vytápění regulováno jednak externí regulací servopohonu směšovacího ventilu (snaha udržet konstantní teplotu přívodu) a jednak oběhovým čerpadlem (regulace na variabilní dopravní tlak).
Otázka: Nebylo by lepší nastavit servopohon do vhodné fixní polohy a čerpadlo přepnout do režimu, kdy bude udržovat konstantní teplotu vratné vody? Tím by se zohlednily jak změny v otopné soustavě (zavírání/otvírání termostatů) tak změny na straně tepelného čerpadla (různé teploty vlivem odlišné teploty v akumulační nádrži a zejména vlivem počtu kompresorů tepelného čerpadla, které aktuálně běží v režimu vytápění). V každém případě, když jsem zkusil zafixovat polohu směšovacího ventilu, mělo to výrazně pozitivní vliv na chování tepelného čerpadla (externí regulace “hýbe” s ventilem v celém rozsahu 0-100%). Teplota sice trochu kolísá, ale subjektivně to tolik nevadí. Tak jsem to tak zatím ponechal.

Soubory: 

Co dělat, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala

   Vážený pane Valtere. Bydlím v bytovém domě (asi 40 bytů) s vlastní kotelnou (2x TČ NIBE 1345-40, soláry, elektrické topné vložky 2x4kW). V bytech je podlahové topení. Dům byl kolaudován v roce 2015. Přesto už došlo k havarijním stavům, kdy jsme nějakou dobu topili elektřinou, bylo třeba vyměnit dvě oběhová čerpadla, naposled došlo k úniku vody z expanzní nádoby (celkem jich máme šest) a tím k vytopení sklepů pod kotelnou. Náklady na teplo a teplou vodu jsou rovněž vyšší než inzerované při prodeji. MaR je uděláno v prostředí AMiT. I když momentálně problémy nejsou, chtěl bych do toho proniknout a rád bych se zeptal, kde začít, co se naučit a na co se zaměřit, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala. Budu například Vaší knize rozumět, i když nemám žádné předchozí zkušenosti? Děkuji a zdravím.
  PS. Nejlepší by samozřejmě bylo najít dobrou firmu, která by se o kotelnu starala. U plynové kotelny by to asi nebyl takový problém, ale s naší technologií jako celkem nejsou, zdá se, moc zkušenosti (alespoň v našem regionu).