Pošta

Listárna - poradna pro Vás a vaši regulaci.

Nastavení TČ

   Dobrý večer, obracím se na Vás po naleznutí Vaších stránek o regulaci.
V domě z roku 1940 jsme provedli kompletní rekonstrukci. Budeme vytápět TČ. Stiebel Eltron HPA 0-13 C. Všude je podlahové topení. Systém je spuštěn, ale stěhovat se budeme za cca 1,5 měsíce, tak je čas ještě doladit. Řízeno pomocí ekvitermní křivky. Bohužel topenář ani dodavatel TČ moc nápomocen není a moje znalosti jsou minimální.
I za nějakou úplatu bychom rádi vyřešili, že nejsme schopni na termostatu dosáhnout požadovaných 18°C a stojíme na 16°C. V případě zájmu pošlu popis a více fotek.

Zvýšení žádané hodnoty kotlové vody

   Dobrý deň, chcel by som sa spýtať na Váš názor ohľadne zvýšenia žiadanej teploty kotlovej vody a spotreby, ide kotol Viessmann Vitodens 200 WB2A parametre FA (Zvýšenie teploty vody) a FB (Doba trvania zvýšenej teploty vody). Default hodnoty pre tieto parametre sú FA = 20 C a FB = 30 min.
   Zaujíma ma aký vplyv majú tieto hodnoty na spotrebu, resp. či nie je lepšie tieto parametre nepoužívať a radšej zapnúť štandardnú teplotu miestnosti o niečo skôr. Ide o podlahové kúrenie (1x za deň štandardná teplota) a stenové kúrenie (2x za deň štandardná teplota). Prajem pekný deň.

Tepelné čerpadlo vzduch voda

   Dobrý den, mám na Vás prosbu o radu, jak správně zapojit tepelné čerpadlo? Vlastním rodinný patrový dům, který byl nejprve vytápěn kotlem na tuhá paliva. Pak pro pohodu byli nainstalováni 2 kusy plynové turbo kotle PROTHERM (každý 9–23 kW) pro přízemí a patro, (celkem 26 kusů litinových radiátorů vytápí 200 m2) oddělené topné systémy. Pak jsme si nechali namontovat na střechu solární panely společně s akumulátorem (350 l) umístěným v kotelně. Solární systém přitopí do topení a předehřívá užitkovou vodu. Tento solární systém byl napojen pouze na topný okruh přízemí. Plynové turbo kotle mají svoji životnost pomalu odslouženou. Topné okruhy přízemí a patro jsou sloučeny a připojeny přes kohouty na akumulátor. Každý z kotlů (má vlastní dopravní čerpadlo jak plyn, tak tuhá paliva) je schopen v případě potřeby samostatně topit do celého topného systému bez potřeby průtoku topné vody přes akumulátor. Za slunečného počasí solární systém nahřeje akumulátor a pomocí čerpadla Č(1so) ještě pomáhá přitápěním. Vše jsem sloučil proto, že chceme namontovat tepelné čerpadlo AIRX170 + AIRBOX E. Je možné T.Č. namontovat také paralelně k akumulátoru jako jsou všechny kotle? Celý topný systém (přízemí + patro bez akumulátoru), 26 radiátorů + rozvodné trubky má obsah asi 250 l topné vody, to snad je dostačující množství pro dobrou funkci T.Č.?
   Při připojení T.Č. do akumulátoru (350 l) mám obavy, že topná voda neproteče přes čerpadlo Č (1so), které je ovládané jen solárním systémem, a tak topit T.Č. nebude a je asi možnost ochlazování topné vody přes solární systém – nežádoucí tepelné ztráty.
   V příloze celkové nákresy topné soustavy, čárkovaně návrhy připojení T.Č., nevím, zda je takové připojení možné? Jedna varianta tepelné čerpadlo mimo akumulátor. Druhá varianta tepelné čerpadlo do akumulátoru.
   Prosím o radu, kterou variantu doporučujete a jak správně připojit tepelné čerpadlo pro jeho ideální činnost? Předem děkuji za Vaši radu a přeji krásný den.

Otopná soustava - 2 AKU do série

   Dobrý den pane Valter, v úvodu bych chtěl poděkovat za užitečné praktické rady a srozumitelné vysvětlení problematiky vytápění. Chystám se na výměnu 20let starého kotle na tuhá paliva a v topenařině se moc neorientuji, sáhl jsem proto po Vaší knize. Přesto mi některé věci nejsou úplně jasné, a tak bych Vás chtěl požádat o názor k zapojení o kterém uvažuji. Myslím, že Vaše případné připomínky k návrhu mi pomůžou leccos ještě lépe pochopit.
   Cílem je připojení kotle do 20kW (asi Atmos C18S) do uzavřené otopné soustavy s 2x AKU 1000L s laddomatem. Současně příprava pro připojení slunečního kolektoru do primární nádrže, a po skončení životnosti bojleru na TUV (nyní vytápěn topnicí) připojení nového bojleru k výměníku primární AKU (nový bojler také s topnicí, pro odběr ze solárního panelu 3kW).
   Většina vzorových návrhů zapojení 2xAKU je řešena jako paralelní zapojení 2-bodově. Vlastně proč ne, když se budu dívat na vodu jako na el. proud, pro zvýšení nabíjecí kapacity bych použil jedině paralelní zapojení a snažil se dodržet stejný průřez a délku vodičů. Ale ve svém návrhu potřebuji upřednostňovat AKU 1 (má výměník pro bojler a výměník pro solární kolektor). Takže už to nejsou dvě stejné AKU jako na začátku. Jako jediné řešení mě napadlo 4bodové připojení do série, ale k němu mám zatím spoustu otazníku.
 1) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně nabíjení?
Od kotle nebo kolektoru se nabije jako první levá primární nádrž až ke dnu, a pak se od vrchlíku začne nabíjet přepouštěním sekundární nádrž. Ta se může také dobít až do plna. Ale současně se sekundární nádrž bude asi nabíjet (spíše ohřívat) odspodu ze zpátečky topení. Předpokládám, že scénář 1.AKU nabita cca 50% a 2.AKU ohřátá z 20% může klidně nastat. Trochu mám obavy z připojení vstupu do laddomatu od 2.AKU nádrže. Do laddomatu bude stále přicházet studená voda z 2.AKU a laddomat bude asi škrtit topný okruh a pouštět kotlový okruh, aby teplota na vstupu do kotle neklesla pod 60st. Toto se asi bude dít, dokud se neohřeje spodek 2. AKU, který by se měl ideálně nabít jako poslední.
 2) Bude v tomto zapojení nádrží fungovat správně vybíjení?
Uvažuji správně, když budu tvrdit, že pokud dojde i k nabití 2.AKU, třeba jen vrchlíku (1.AKU nabita na 100%), tak toto teplo z 2.AKU dostanu přes propojení na spodek 1.AKU čerpadlem v okruhu topení, tak jak postupně budu vybíjet první nádrž, nenastane zde nějaký hydraulický problém?
Možná jsem zvolil nevhodné připojení nádrží, možná bude stačit jen návrh poupravit. V knize uvádíte, že sériové zapojení je jedna z možných variant zapojení, ale je méně používaná. Děkuji za Vaše případné připomínky.

Porucha tepelného čerpadla

   Dobrý den pane Jardo, velmi mě zaujal Váš web. Doufám, že mi budete moci poradit a zodpovědět otázky, na které nenacházím odpověď. V červnu letošního roku nám na venkovní jednotce tepelného čerpadla (stáří 7 let) bylo technikem výrobce diagnostikováno: "Netěsnost chladícího systému, tlaková zkouška – naplnění chladivem. Po odzkoušení zjištěna závada na kompresoru. Poškození vlivem nedostatečného množství chladiva". Bylo nám řečeno, že v TČ vznikla mikrotrhlina a chladivo uniklo do vzduchu. Tímto se zadřel kompresor a venkovní jednotka (dle výrobce) byla na odpis a my jsme byli nuceni zakoupit novou venkovní jednotku. Tato nová (inovovaná verze TČ) byla připojena ke stávající vnitřní jednotce TČ (stáří 7 let), které je napojeno na 1000 l akumulační nádrž a po prvním zatopení do podlahového vytápění praskl ve vnitřní jednotce tepelného čerpadla výměník. To znamenalo, že akumulační nádrž se vůbec nenahřála. Podotýkám, že každoročně provádíme sezónní údržbu topného systému. Se zatopením v krbu a akumulační nádrží nejsou žádné problémy.
A já se ptám:
 1) Myslíte, že je obvyklé, aby z venkovní jednotky TČ uniklo chladivo, jednotka neukázala žádnou chybnou hlášku a zadřela se?
 2) Čím myslíte, že prasknutí výměníku vnitřní jednotky TČ mohlo být způsobeno?
 3) Jak tomu předcházet, aby k tomu nedošlo. S ohledem na to, že TČ nikdy neukázalo žádnou chybovou hlášku.
 4) Víme, že tímto došlo i k úniku chladiva – a mě zajímá, zda to chladivo mohlo uniknout i do akumulační nádoby a zda nás to nějak neohrožuje na životě v souvislosti s tím, že na akumulační nádobu je napojen i teplovodní krb. Myslíte, že bychom měli nechat vypláchnout podlahové topení? Jaká opatření byste nám doporučil provést? Velmi děkuji za odpověď.

Stránky