Pošta

Listárna - poradna pro Vás a vaši regulaci.

Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

Rozdíly mezi směšovacími rozdělovači

   Dobrý den, mám otázku ohledně rozdělovačů pro podlahové vytápění + mísící sada. Jaký je primárně rozdíl mezi:
A) http://deltatop.cz/wp-content/uploads/2014/02/schema-rozdelovace.jpg
B) https://www.toptherm.info/wp-content/uploads/2017/09/ROZDELOVACE-TOP-557A.jpg
   Ve variantě A je psáno podle https://www.pipelife.com/media/cz/pdf_downloads/RADOPRESS.pdf, strana 18, že „Při rozdílném tlaku topná voda proudí obtokem.“, to znamená, pokud dochází k uzavírání ventilů na části rozdělovače/sběrači, tak dochází k vyrovnání pro konstantní tlak, respektive k ochraně čerpadla před nadměrnými otáčkami (tím pádem osazené čerpadlo by mělo držet konstantní tlak a případně zavření všech ventilů dojít ke snížení otáček respektive k vypnutí čerpadla)? Princip míchání otopné vody na požadovanou je stejná jako ve variantě B?
   Ve variantě B může dojít k různému tlaku? Pokud to chápu správně, tlak si udržuje primárně čerpadlo? Dále zde chybí obtok jako je u varianty A.
V čem se tyto směšovací rozdělovače primárně liší, použitím na radiátorové, podlahové topení? Způsoby připojení, z jakého tepelného zdroje otopná voda přichází akumulační nádrž, tepelné čerpadlo, kotel,…?
   Pokud bych termostatické hlavice jak ve variantě A nebo B nahradil pohony řízené elektricky, mohl bych řídit otopnou vodu pomocí ekvitermní regulace s tím, že bych musel dále měřit teplotu za směšovacím ventilem a upravovat na základě této teploty polohu ventilu? Předem se omlouvám za případně hloupé otázky či základní neznalost. Děkuji za odpovědi.

Zónová regulace - termoelektrické pohony

   Dobrý den, chystám se u kamaráda o zónovou regulace podlahové vytápění. Hodlám řídit jednotlivé topné okruhy podlahové topení pomocí termoelektrických pohonů. Každá místnost bude mít lokální termostat (nebo spíše teplotní čidlo) pro zjišťování teploty v dané místnosti a bude zasílat tuto teplotu do centrálního systému, který pak řídí jednotlivé akční členy (čerpadla, termoelektrické pohony,….).
   Zajímá mě Váš názor, zda využít pouze jednoduchou dvoubodovou regulace těchto ventilů, tedy pouze ON/OFF nebo se pustit do PID regulace jednotlivých místností a řídit, tak termoelektrické pohony pomocí PWM. Vzhledem k setrvačnosti podlahové topení a reakční době termoelektrický pohonů (cca 2 min ze stavu zavřeno do otevřeno) si nejsem jist, zda ovládání pomocí PWM má smysl, respektive jak nastavit parametry s danou setrvačností podlahové topení + reakční dobu pohonů (s tím, že pokud by byl pohon již otevřen např. na 50 %, tak doba pro úplné otevření je jiná, než při úplném zavření apod.)? Co se týče zdrojů tepla, v současnosti je jeden hlavní zdroj a to krby s výměníkem napojené samozřejmě na akumulační nádrž. Krby se používají hlavně v zimních obdobích, je v plánu pořídit plynový kondenzační kotel (ten pak bude také dobíjet akumulační nádrž), především na letní období pro teplou užitkovou vodu. Další otázka je ohledně využití ekvitermní regulace, zda to řídit pomocí ní + pomocí teplotních čidel z jednotlivých místností (tedy ekvitermní řízení s odstavením topení od prostorové teploty), Musel bych pak ovládat směšovací ventil u rozdělovače podlahové topení, v současnosti je pouze manuální kohout s nastavenou konstantní teplotou. Nebo ekvitermní regulaci nevyužít (jedná se o novostavbu, takže tepelné ztráty by měly být nízké a dům když je natopen, tak si poměrně dlouho drží teplotu, primárně se jedná o železo-beton, tedy primárně podlahy/stropy) a hlídat si pouze teplotu v akumulační nádrži, aby mi neklesla pod určitou teplotu a v případě pak zapnout plynový kotel pro dohřátí. Akumulační nádrž má objem 1 500l. Děkuji za odpověď.

Optimalizace účinnosti kondenzačního kotle

   Dobrý den, při hledání odpovědi na otázku, jak co nejlépe nastavit svůj kondenzační kotel Baxi Luna Platinum 1.24 pro ohřev jednoho radiátorového topného okruhu (ekvitermní regulace s vlivem prostoru) a hlavně pro nepřímý ohřev teplé vody (zásobník Dražický OKH 125 NTR/HV), který mě poměrně vysokou spotřebou plynu v letních měsících, pravda trochu zklamal, jsem narazil na zajímavý článek.
   Myšlenka v něm obsažená je prostá, nízká teplota zpátečky potřebná k optimálnímu využití vlastností kondenzačního kotle se neřeší co nejmenší teplotou náběžné vody ale ochlazením zpátečky sníženým průtokem topné vody v systému a potřebný topný výkon se dohání velkým tepelným spádem až 40K. Jaký je váš odborný názor na tento přístup? Mě jako laika tato myšlenka docela zaujala ale nedokážu posoudit jaké to nese s sebou případné zádrhele a nakolik si s velkým tepelným spádem bez úhony poradí běžný kondenzační kotel. Za Váš názor předem moc děkuji Rád bych zkusil "zefektivnit" ohřev teplé vody "přiškrcením" průtoku v topné spirále zásobníku. Odkaz na zmíněný webový článek:
https://www.tzb-info.cz/4346-gruppo-imar-na-ceskem-trhu

Problém s teplotou v domě

   Dobrý den, tchýně má 5 let zrekonstruovaný dům, má problém s natavením teploty uvnitř domu. Používá systém Viessmann Vitodens 300 (jsou to 2 kotle vedle sebe) a ovládání Vitotroll 200. Rádi bychom si nechali provést systém kvalifikovaně zhodnotit aktuální stav, či kompletně správně nastavit. Děkuji.

Problém s TR200

   Zdravím pane Valter. Mám problém s TR 200... Skoro od novosti skákala regulace teploty na obou regulátorech, to jsem vychytal, jemným dolazením požadované teploty... No ale teď mám problém daleko horši... Nejdřív tak cca před měsícem jsem dopouštěl vodu do kotle a kotel se pak po nějaké době úplně zbláznil... Zapínal, vypínal a na TR200 začnuly vyskakovat různé mi nesrozumitelné údaje. Když sem je hledal v poruchách, tak tam nic takového nebylo... No ale po resetovaní, vypnuti kotle a podobných pokusech mi pak úplně zhasl regulátor... Kotel používám teď jen na sprchovaní, takže zatím jede no, ale jak přijde zima, tak...? Nešlo by to nějak zjistit, jestli je chyba v regulátoru nebo v kotli... Mám ho od roku 2000... Díky za odpověď. Kdybych vám mohl zavolat, aby vás to neobtěžovalo, tak mi prosím pošlete číslo a já vám zavolám… Moc děkuji za vaši odpověď.

Kondenzační kotel

   Dobrý den p. Valter. Dostal jsem se náhodně na Vaše stránky, které jsou super a snad jediné a na úrovni co se týká vytápění atd.
Rodinný poschoďový dům celý podsklepen 2 bytové jednotky, škvárobetonové tvárnice 45 cm, střecha zateplena 30 cm foukaná izolace, okna trojsklo. Plášť nezateplen neuvažuji o izolaci. Kotel ve sklepě silné rozvody včetně obytných částí. 13 velkých žebrovaných plechových radiátoru. Takže vody je v systému opravdu dost. Uzavírací ventily obyčejné. Roční spotřeba plynu cca +- 2700–3000 kubíků. Po ukončení provozu starého kotle Gassex 24 byl minulý týdne nainstalován kotel Junkers Cerapur acu smart ZWSB 30-4E. Bránil jsem se tak výkonného (problém předimenzovanosti?) kotle, ale díky naším nárokům na množství teplé vody ve 2 rodinách, velikosti domu, topných těles a vody v nich je to prý správná volba. Já si to nemyslím, ale třeba zmatkuju a bude to ok. Výkon kotle se dá prý snížit, ale spodní hranice je cca 6.8 kW dle parametrů a tam budu mít v případě potřeby jít níž asi smůlu. Bohužel víte, jak to chodí, nikdo nemá čas, jen spěch. Kotel spuštěn výstupní teplota 40C ať to tak nechám být a nešťourám v tom, že kotel si vše nastaví sám (já si nemyslím, že to bude tak jednoduché). A všichni byli pryč…
   Ted jsem v tom bezradně jak ryba hozená do vody a nevím jak dál. Kotel jsem nechal běžet na výstupní teplotu 40°C, jel v kuse asi 3/4 hod na udanou výstupní teplotu, pak jsem to vypnul, je teplo, nebylo třeba topit. Mám si jen vybrat pokojový termostat, že mi ho pak zapojí. Stačí prý obyč. on/off. Což co jsem četl je asi zase blbost.
   Vás jsem se chtěl tedy zeptat… Venkovní jednotku/čidlo nechci, možná později až uvidím, jak systém bude běhat nebo neběhat a trápit se. Teď uvažuji, zda koupit opravdu jen obyč. termostat nebo to trochu napůl "povýšit" a zkusit Junkers CR 100. Vy sám určitě doporučíte CR 100, jinač kotel ztrácí smysl. Určitě máte pravdu, jen se bojím, abych s ním neměl víc problému než radosti. Něco jsem si už četl, nikde toho sice moc není, ale bylo tam pár příspěvků (i u Vás na stránkách) že to lidem nechodí komfortně jak má, tak se za cenu degradování kotle vrátili k on/off. Ani jsem nevyčetl, zda CR 100 umí stáhnout/zvýšit teplotu při nekomfortu topení abych nemusel stále běhat do sklepa a regulovat kotel. Termostat obyčejný on/off umí, ale tam zase je to ponížení kotle na 90 léta…
   Nevím, zda si kotel opravdu vše nastaví sám nebo budu muset zkoušet metodou pokus/omyl. Je tam hodně nastavení křivek atd. a to je pro mě vše bohužel španělská vesnice. No napsal jsem toho a naplácal už dost. Prosím, jak to vše v kostce vidíte Vy. Zda se můžete s ohledem na Váš čas vyjádřit, jak byste začal Vy a postupoval. Podmínky mé soustavy, domu a vytápění jsem snad napsal trochu srozumitelně. Nechci celou zimu trávit kolem kotle. Předem velmi pěkně děkuji za Váš názor a čas.

Stránky