Vytápění

Informace k topným systémům

Regulace pokojů

   Dobrý den. Omlouvám se, že mám na Vás dotaz.
Prožíváme 2. topnou sezonu s kotlem Ceaptur Comfort se 120l zásobníkem na přípravu teplé užitkové vody. Montáž kotle prováděl zástupce pro firmu Junkers). Na regulaci nám po dohodě instaloval termostat CW 100 s venkovním čidlem teploty. V rozvaděči je celkem 8 okruhů ovládaných ručně ventily. Termostat je v obývacím pokoji. Potřebujeme systém ovládání rekonstruovat pro možnost samostatné regulace v dalších 3 pokojích.
Bydlíme v Hluku (okr Uh. Hradiště). Můžete mě poradit na koho se obrátit s objednávkou na realizaci? Předpokládám, že máte lepší znalosti o lidech z oboru. Děkuji a přeji hezký den.

Kondenzační kotel 3

   Dobrý den p. Valter. Mohu po delší odmlce zase poprosit o názor.
Jen v kostce připomínám KK Junkers Acu smart ZWSB 30-4 E, žebrové staré radiátory, 2mokvali, hodně vody v systému, regulátor základní CR 10. Jistě víte, viz naše komunikace.
   Moc "radosti" s kotlem zatím není a včera už po 4 měsících od spuštění chybová hláška a porucha docela brzo… Závada H16 tam spadá: signály teplotních čidel jsou příliš rozdílné, kontrola čidel, čerpadla atd.
   Přijel servisák, vyresetování nepomohlo. Tak musel nastavit, až tovární nastavení pak se šoural v menu a kotel nahodil. Bohužel proč se odstavil kotel a vyběhla porucha, nevěděl. Ale myslí si, že závada se objevila ve spojení s ohřevem vody. To asi ano protože kotel se odstavil v době, když manželka napouštěla do dřezu teplou vodu. Chci se tedy zeptat, což mi trochu zarazilo.
   Jeho závěr jen že ten 30kW kotel (který byl hlavně zvolen kvůli spolehlivému ohřevu vody k napuštění vany i na to jsou i tyto kotle doporučovány) je strašně výkonný, malý výměník si nedokáže s tak rychlou výrobou teplé vody poradit, proto asi? Díky čidlům vznikla i porucha. Proč až najednou po 4 měsících?
   A že stejně těch 30kW na bez problémové napuštění vany bude problém a je to úplně jedno, tak mi stáhnul výkon pro teplou vodu na 20 kW, že to vyjde nastejno…
   Tak nevím, jestli má pravdu, to se mohl rovnou koupit kotel slabší, a proč tyto kotle vyrábí… Bohužel, zda to bez problému zvládne napustit vanu ke koupání, jsme za 4 měsíce nezjistili. Obě koupelny jsou v rekonstrukci a teplá se používá jen zatím v kuchyni. Prosím, co si myslíte o jeho názoru a kroku Vy.
   A druhá věc co mi hlavně zajímá. Ptal jsem se, zda nastavení pro kotel (topnou část) nechal stejně. Řekl, že ano jen položku "Doba doběhu čerpadla vytápění" změnil z 3 minut (z výroby) na 20 minut? Bohužel mu zazvonil telefon a musel utíkat a už mi to neobjasnil proč, nebo co to má za přínos a efekt…
   Zda si to vysvětluju správně, tak se to bude chovat tak, že po vypnutí kotle bude čerpadlo ještě 20 minut honit vodu (proti původním 3 minutám) až vlastně vodu v tělesech úplně schladí. Což by u mě bylo kontraproduktivní, protože když mám hodně vody v systému a tělesech trvá docela dlouho, než se to nahřeje a pak to čerpadlo 20 minutami rychle zase zchladí. A zase pracné nahřívání. Myslím, že u mě efekt nula! To si myslím, že když ten systém byl nahřátý, tak po vypnutí kotle měl aspoň dlouho setrvačnost teploty díky množství vody. Ale třeba si to vysvětluju špatně a těch 20 minut doběhu co nastavil (proti 3 minutám) má jiný smysl. A tím Vás prosím o vysvětlení.
Jináč se omlouvám za román jako vždy, ale Vás prosím jen o stručné vysvětlení dotazů.

Nejvhodnější zapojení TČ

   Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

Cyklování kotle v kombinaci podlahovky a radiátorů

   Dobrý den. Obracím se na vás s prosbou o radu/zhodnocení stavu systému, který nefunguje optimálně. Aktuálně řeším problém s jakýmsi cyklováním kotle Baxi Duo-tec Compact+ 1.24. Po přečtení vašich odpovědí jsem pochopil, že problém nemusí být na straně kotle, ale systému. Jedná se o nově vybudovaný systém před třemi lety. Vše nové v rekonstruovaném domě na základě projektu topenářské firmy. Co je možná, ne úplně, obvyklé je, že se jedná o kombinaci radiátorů s podlahovým topením. Podlahové topení má vlastní rozdělovač a čerpadlo. Oboje je však napájeno jedním zmíněným kotlem. Vytápění probíhá v průběhu roku ve dvou režimech, řekněme. První se týká přechodného období, kdy se topí pouze radiátory, přičemž systém sleduje krom venkovní teploty i teplotu prostoru. Druhý, zimní, kdy systém nesleduje vnitřní teplotu prostoru a řídí se pouze venkovní teplotou. Problém je převážně v tomto zimním období. Požadavkem je, aby docházelo ke stálému natápění podlahy, tedy se topí bez zastávky. Teplota v jednotlivých místnostech je tak regulována pouze termostatickými hlavicemi. V některých místnostech podlahové topení není, jinde ano.
   A problém je: V horním patře, kde se netopí podlahou je chladněji než dole, kde se podlahou topí. Dole, kde se topí podlahou, jsou hlavice víceméně uzavřeny, nahoře jsou otevřeny, nicméně prostor se nevytopí, jelikož hořák na chvilku zapálí, dostane se na vysokou teplotu a pak vypne. Po několika málo minutách se celé opakuje. Jenže do horních radiátorů se sotva dostane teplá voda a už se hoření vypíná. Nemluvě o tom, že radiátory co jsou nejdál a nahoře jsou vždy pocitově trochu studenější než ostatní, přestože topenáři tu už byli a pod hlavicemi cosi ladili na všech radiátorech (že by ona regulace průtoků - možná však nedostatečná…?)
   Můžete mi prosím poradit co s tím? Je toto "uregulovatelný" systém? A kde je ona, asi zásadní, chyba? Představoval bych si, že kotel bude prostě hořet stále na 35° například, nebude vypínat, bude se tím zásobovat podlahové topení, dolní radiátory termohlavice zavřou díky natápění podlahou a v horních místnostech, kde podlahovka není pojednou v kuse radiátory, aby dobře vytopily tento prostor. Děkuji předem za vaší radu, už nevím jak toto řešit. Zkouším měnit ekvitermní křivky všemi směry, bez výsledku. Je to nový systém, byl s tímto záměrem projektován, nicméně nefunguje.

Kondenzační kotel 2

   Dobrý den. Po krátké době viz naše předchozí mailová korespondence. Stala se mi nepříjemná věc, s kterou jsem nepočítal, i když teď co jsem pročítal, se to dalo čekat.
Po výměně kondenzačního kotle Junkers za starý Gasex s otevřenou expanzí po nasazení nového kotle a uzavření systému a zvýšením tlaku v soustavě mi začali 3 kusy starých plechových žebrových radiátorů (viz foto v příloze) v místech mokvat nikoliv ještě kapat nebo téct, a to jsem ještě pořádně netopil, ale to je jedno, prostě problém. Byl jsem rád, že mám hodně vody v topném systému staré rozvody pro KZ kotel slast a pochoutka a teď tohle. Stalo se to logicky ve špatný čas. Covid, zima, řemeslníku málo a ještě nemají čas.
   Vůbec nemám chuť tam cpát nové deskové radiátory (už tu mám v domě 2) rychle to chladne, divně topí, a hlavně ztratím to množství vody pochoutku pro KZ kotel. Ale bojím, že jiná varianta nebude.
   Druh lepší možnost je zase s větším obsahem vody a jeden prodejce u nás je má stále nové v nabídce je zase plechové žebrové (150-200kc článek). Problém nevím, v jakých délkách má skladem, zda se nebudou muset nastavovat a kdo to pak udělá.
   Třetí možnost tu bych nejradši litinové radiátory bohužel u nových 400-450kc za článek je finanční scifi. Pak jsou bazarové za pár korun tam nevím, jaké hrozí nebezpečí z netěsností. Je to poměr cena výkon super řešení, ale nákup se týká loterii. Muže být štěstí nebo smůla a pak bych nevěděl, kdo se bude zaobírat a patlat s přetěsňováním.
   Prosím o Váš názor, jak vidíte stávající situaci Vy případně, jaké by bylo řešení Vaše. Jak jsem psal, vůbec nemám chuť jít do těch fórových panelů s malým obsahem vody i nevhodných pro KZ kotel. Plus kotel má velký výkon (2 byt jednotky). Ale chuť a realita muže být jiná. Těch plechových mám teď 9, v systému z toho 3 mokvají. Další otázka vyměnit rovnou vše ostatní nechat. Samozřejmě staré rozvody k topení nechám. Děkuji za úvahu a názor.

Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

Stránky