Dobrý den pane Valtře, koupili jsme cihlovou novostavbu od developera a trochu zápasíme s nastavením kotle a topení. Dvoupodlažní JV orientovaný dům má podlahové topení uložené v betonu (podlahy vinyl/dlažba). Každé patro má svůj rozvaděč, ve kterém jsou jen kulové ventily na vstupu/výstupu, aut. odvzdušnění, a vypouštěcí ventily. Bohužel se developer odchýlil od návrhu projektanta, a snížil počet topných okruhů. V návrhu byly okruhy plus mínus podobné délky cca 60m, nyní jsou odhadem mezi 40 a 100m na okruh. Developer tvrdí, že v tom prakticky není rozdíl. Možná změnili i rozestupy.
   Vytápění je zajištěno kotlem Bosch Condens 2300i W s venkovním teplotním čidlem na severní stranu a řízen regulátorem Bosch CR 100. Bohužel nás vůbec neseznámili s obsluhou a udělali jen nějaké základní nastavení autokonfigurací. Okruhy všechny nastaveny na plně otevřené (kromě dvou okruhů k topným žebříkům co nejsou osazeny). Dům má mít dle projektu tepelné ztráty Qc= 6.4kW při venkovní teplotě -12C. Vypočtená energie je 11MWh/rok a na TUV 4MWh/rok. Dům má i krbová kamna (2-7kW) bez výměníku v obývacím pokoji. Zatím jsem v nich topil jen jednou a raději je nepoužívám, než dojde k ustálení vytápění. Do stejné místnosti umístili i regulátor CR 100. Z této místnosti vede otevřené schodiště do horního patra (schodiště je samozřejmě chladné).
   Kotel má v sobě čerpadlo Wilo Para TSL/7-50/SC nastavené na konstantní otáčky a charakteristiku III, která by měla být vhodná pro čerpání i do horního patra. Na displeji kotle jsem viděl při topení výkon mezi 50-17%. A 100% když ohřívá vodu v externím 120l zásobníku. Aktuálně řeším potíže s vytápěním, kdy mám nastavenu teplotu 20 C, ale v CR100 ukazuje na displeji trvale mezi 23.5-24.5C! Kotel i přesto občas dotápí, ta aktuální teplota na displeji neklesá a je téměř konstantní. Reálná teplota v obývacím pokoji je nyní 22C. Regulátor je nastaven na mód regulátor s ekvitermní optimalizovanou regulací, minimální venkovní teplotou -10 C a dimenzovanou teplotou 45 C, maximální teplota topného okruhu 48 C. Bohužel pokud je nastavena optimalizovaná ekviterma, nelze nastavit patní bod. A nyní k otázkám, doufám, že jsem na nic v popisu nezapomněl a poslal vše co je třeba. Předem Vám děkuji za odpověď a pomoc.
 1. Jak bych měl nastavit regulátor? Dle manuálu je "optimalizovaná ekviterma" prohnutá oproti "jednoduché ekvitermně" (ta bude asi přímkou). U jednoduché ekvitermy regulátor povolí nastavení patního bodu, ale nedovolí to u té optimalizované. S jakým patním bodem tedy regulátor počítá? Předpokládám, že by ta dimenzovaná teplota a minimální venkovní teplota mohla udávat koncový bod. Je to tak? Pokud se koukám na teplotu v okruhu, tak kotel hlásí požadovanou teplotu okruhu 32 a skutečnou 35 C při venkovní teplotě cca 9 C, a přesto spouští hořák. Čerpadlo běží po většinu času.
   Je mi divné, že ten regulátor ukazuje 24 C a kotel pouští teplou vodu do okruhu, i když je nastaven manuálně na 20 C/24h denně. Přijde mi to, jako by regulátor vůbec nebral v potaz nastavenou teplotu a fungoval jen pro ekvitermu, která asi není úplně v pořádku. A jak je možné, že kotel topí, i když žádaná teplota do okruhu je 32 a skutečná teplota je 35 C? Čekal bych, že bude kotel/reg. čekat, až se sníží teplota na výstupu pod těch 32C, co má asi spočítané na základě ekvitermy.
 2. Jak lze změnit sklon ekvitermy, když nelze zadat patní bod? Pokud by byl patní teoreticky konstantní (např. 25C v okruhu pro 20C venku), tak pak by sklon byl asi změnitelný parametry dimenzovaná teplota a minimální venkovní teplota. Je tomu tak? Jak lze udělat pak korekci? Nebo mám teplotu z displeje ignorovat?
 3. Regulátor má parametr "Vliv prostoru", který je nyní na hodnotě Vypnuto a umožňuje nastavení v rozpětí off, 1-10K. Má tento parametr v současnosti nějaký vliv? Mohou ho ovlivnit krbová kamna která jsou 4 metry od regulátoru? Pokud ano, jak zjistit optimální hodnotu?
 4. Četl jsem nějaké články od vás, a nejsem si jist, zdali mám prvně nechat otevřené ventily v topných okruzích a řešit regulátor, nebo prvně mám zatlumit některé místnosti, srovnat v nich teploty, a pak až regulátor. A po optimalizaci regulátoru přejít k útlumu teploty ve vybraných místnostech (ložnice v horním patře). Říkal jsem si, že obecně by asi měli být přivřeny okruhy v dolním patře, aby voda spíše tekla do horního patra, kde bude větší odpor, ale na základě vašich článků to je možná opačně, protože mnoho tepla utíká ze spodního patra nahoru – což by znamenalo nahoře přivřít, dole otevřít. Vůbec si nejsem jistý, jak nastavit pro koupelnové okruhy. Tam bych měl rád teplotu 23-24C. To bych měl mít tedy plně otevřené ventily pro koupelny, lehce přivřené ventily pro spodní patro, vč. obývacího a více přivřené místnosti na spaní v prvním patře?
 5. Do některých místností vedou od rozvaděčů kabely pro možnost osazení pokojovým termostatem umožňující změnu teploty pro vybranou místnost. Jaký termostat byste doporučil? A pokud by to byl prostorový termostat, který by ovládal hlavici (on/off) na okruhu v rozvaděči, bude to vůbec fungovat? Nerozjedou se tlaky v okruzích? Jak to pak může fungovat, když sepnutí a teplotu v okruhu řídí jen centrální regulátor v obýváku. Obávám se, jestli by to vůbec topilo. Zatím mám jen ručně otevřené pevné ventily. Nebo je potřeba do rozvaděče/místnosti něco co bude komunikovat přímo s kotlem? Pokud hlavice na okruhu otevře, tak se to otevře naplno, nerozhodí to pak jiné okruhy? Neviděl jsem, že by se vyráběly nějaké řízené hlavice, co by se programově otevřely třeba na 75%. A pak nevím, jak by takové pak mohly "komunikovat" s termostaty v místnostech, co umí jen otevřít/zavřít dle prostorové teploty. Mělo by být čerpadlo nastaveno na kost. otáčky? Je to vhodné, když se mění tlak v okruhu podle toho, jak by zavíraly hlavice okruhy? Pokud by byly hlavice na všech okruzích, je to dobrý nápad? Jde mi to o to, co by se stalo, kdyby všechny hlavice zavřely. Pak by neproudila žádná voda okruhem a čerpadlo by pracovalo do uzavřené trubky. Čerpadlo má ještě dva módy, ve kterých může fungovat – difer. tlak variabilní a difer. tlak konstantní. Mělo by smysl dávat hlavici na okruh pro obývák, kde už je regulátor, a tedy tato místnost je referenční pro celé vytápění?
 6. Až by regulátor fungoval, jak má, mělo by smysl na noc utlumovat teplotu? Celý dům je zateplený 15cm polystyrenem, 3 skla, a ztráty asi nejsou nijak dramatické. Čekám, že změna teploty bude trvat nějakou dobu, tak si říkám, jestli to vůbec něco ušetří, a jaké to bude s teplotním komfortem. Nebude ráno zima?

   Dobrý den, první odstavec: když v tom není praktický rozdíl, tak proč to dělal :-D Výmluva, která nedává smysl… Pokud projekt změnil, měl by dodat projekt skutečného provedení, abyste do budoucna věděli, jak je to udělané a měli podklady pro případnou reklamaci (původní projektant dá od toho ruce pryč).
 Druhý odstavec: prostorový regulátor a otevřené schodiště je obecně špatná kombinace :-(
 Ad1,2) Regulátor počítá s patním bodem 20/20°C. Kotel není schopen bez velkého odběru tepla držen přesně teplotu, takže jeho vnitřní logika (každý výrobce ji má jinou) vyhodnotila, že už je potřeba zapálit, aby teplota neklesla pod požadovanou, tím si hlavu nelámejte. Jak píšete níže máte vypnutý vliv prostoru, takže jedete na čisté ekvitermní řízení a prostorová teplota se nebere v potaz. Protože máte nastavenou vysokou topnou (ekvitermní) křivku nebo korekci, tak se prostor přetápí. Sklon ekvitermní křivky zadáváte pomocí minimální venkovní teploty a dimenzované teploty. Paralelní posun (korekci) děláte pomocí požadované teploty v prostoru (20°C je základ; větší teplota posun nahoru; nižší teplota posun dolu).
 Ad3) Vliv prostoru určuje, jak hodně bude prostorová teplota upravovat ekvitermní křivku. U podlahového topení je standardní hodnota 3°C (rozdíl nastavená a skutečná se vynásobí třemi). Při tomto nastavení a ovlivnění krbem bude prostorový regulátor snižovat teplotu v celém domě. Určitě nejdříve odlaďte ekvitermní křivku a teprve poté zapojte vliv prostoru.
 Ad4) Máte v tom trochu zmatek, proto zkusím vysvětlit na radiátorech, kde si to dokážete lépe představit, ale toto stejné platí i pro podlahové topení. Vezme si ilustrační případ. Do místnosti dáte malý radiátor. Tento výkon je spočítán na teplotní spád 5°C (topná/vratná voda) a při tomto teplotním spádu pracuje jak zdroj tepla, tak radiátor efektivně (konkrétní teplotní spád je udán v projektu topení). Protože voda jde cestou nejmenšího odporu, a máme na jednom zdroji průtoku (čerpadle) více odboček, tak musíme nejbližší odbočky přiškrtit, aby se dostalo i na ty vzadu a spotřebiče tepla fungovali efektivně (správný teplotní spád). Zvětšeným průtokem dokážeme trochu výkon radiátoru zvětšit, snížíte efektivitu, ale nikdy z něj neuděláme velký. To samé s topnými hady podlahového topení, výkon už je daný a uvidíte, jestli úprava byla správným směrem. Jestliže jsou topné hady správně výkonově navržené (počítáno se schodištěm, tudíž nahoře navržené menšího výkonu, než bez schodiště), tak při správném nastavení teplotního spádu, bude v místnostech stejná teplota, případně menší nebo větší podle druhu místnosti. Celkové navýšení/snížení teploty ve všech místnostech docílíte úpravou teploty topné vody. Jen upozorním, že toto měl udělat developer v rámci topných zkoušek. Správný postup by měl být:
 1) Nastavení teplotního spádu jednotlivých topných hadů podle projektu.
 2) Nastavení regulátoru na správnou teplotu topné vody.
 3) Případné jemné doladění průtoku podle prostorových teplot.
 4) Jako poslední řešit noční snížení teploty.
 Ad5) Toto je na dlouhé povídání, proto to zkrátím na to, že pokud topný systém není úplně „zmaštěný“, správně nastavíte průtoky a dům je stále obýván, tak pro efektivní provoz kotle a stálou teplotní pohodu není třeba nijak řešit uzavírání jednotlivých topných hadů. Čerpadlo bych nastavil na takový konstantní tlak, aby byl dostatečný pro požadovaný teplotní spád všech okruhů. Pokud bude čerpadlo „slabé“ a nebudete zavírat topné okruhy, tak si můžete pomoci nastavením na velké konstantní otáčky. Toto může případně řešit až budeme vědět výsledek vašeho snažení z tohoto mailu.
 Ad6) Toto je hodně individuální, ale pokles na noc bych vyzkoušel, ale nic drastického, aby kotel jel v optimálním provozu, tj. na malý výkon.

   Dobrý den pane Valtře, mockrát děkuji za Vaše odpovědi. Nebyl jsem si jistý, zda mi vůbec napíšete odpověď na tak obsáhlý email, ale snažil jsem se toho dát co nejvíce v rámci jednoho emailu, abyste si mohl udělat představu. Prosím mohl byste se ještě podívat na komentáře níže v textu? Předem děkuji.
 Ad první odstavec) Projekt dělali asi jen kvůli stavebnímu povolení. ;-( A moje spekulace je, že ke změně došlo z důvodu finanční úspory. Protože projektovaný rozdělovač pro 9 okruhů bude jistě dražší než pro šest. Ale to je jen můj dojem, těžko říct, třeba chtěli ušetřit čas při instalaci nebo projektovaný nebyl zrovna dostupný na trhu. Pravý důvod se stejně nedozvím. Já nemám žádný obch. vztah k projektantovi ani k topenářské firmě co to dělala. Vše objednal developer (či stavebník), a mne prodali až skoro hotové dílo s dokumentací, která neodpovídá realitě. Zkusil jsem poptat aktuální dokumentaci, ale pochybuji, že ji budou mít. Stavebník mi na základě toho jen řekl, že mi tam pošle někoho od topenářů, ať s tím něco udělá, ale aktuální projekt určitě nemají, a tady mi nemají co dát.
   Mám fotografie ze stavby, tak vím, kde jsou okruhy, ale nevím jejich reálnou délku. Je znalost délky nutná nebo stačí postupnou iterací změn ventilů dojít k chtěnému stavu?
   Pozn.: Také projektant měl okruhy k top. žebříkům s tepelnou izolací až k těm žebříkům, aby měly co nejvyšší teplotu s minimem ztrát cestou, avšak topenáři už nepoužili izolaci nikde. Tedy vlastně použili jen slabou na propoj mezi kotlem a rozdělovači.
 Ad druhý odstavec) Pokud je regulátor nevhodně umístěn, kam jej doporučujete umístit? Přízemí je technická místnost s kotlem, koupelna, pracovna a kuchyně spojená s obývacím pokojem a schodištěm do patra. V patře je centrální chodba, z níž jsou vstupy do dvou dětských pokojů, ložnice, koupelny a šatny, kde je horní rozvaděč.
   Přenastavil jsem dle Vašich instrukcí sklon křivky, zdá se, že efekt to má! Rozhodně teplota klesla, akorát to bude trvat poměrně dlouho vyladit. Budu muset počkat na vyšší změny venkovních teplot. Problém je, že ta křivka bude asi hodně nelineární, ona tedy už je asi i výrobcem daná jako nelineární, ale asi by to chtělo možnost zadat více bodů, což regulace neumí.
   Jak moc stabilní by měla být vnitřní teplota při měnící se venkovní? Stačí stabilita +-0.5°C nebo +-1°C? Já jen jak moc vylazené by to mělo být. :-) Předpokládám, že nějaké překmity z důvodu mnohem rychlejší změny venkovní oproti vnitřní tam budou, ale jak moc se pokojová teplota může lišit (po relativně ustálené teplotě) oproti různým venkovním teplotám?
 Ad3) Mohl byste mi to trochu polopaticky vysvětlit, jak to funguje? Hledal jsem a našel snad jednu rovnici co by to měla popisovat, ale i tak si nejsem jist, jak to přesně funguje.
   Tiwk = Tiw + (K/2) * (Tiw - Tix), kde Tiwk je korigovaná žádaná teplota prostoru, Tiw žádaná teplota prostoru, K je faktor vlivu prostoru, a Tix je aktuální teplota prostoru. (Pozn.: Použil jsem pro teplotu velké T, i když by mělo být malé z důvodu odlišení indexu).
   Přepokládám, že tedy korigovaná teplota prostoru bude posunovat/vybírat paralelní ekvitermu. Hypoteticky předpokládejme, že vliv prostoru K je 4. Co se stane, když žádaná teplota bude 22°C, a aktuální bude 20°? Pak by korigovaná teplota měla vyjít na 26°. Tedy kotel by měl pouštět do okruhu teplejší vodu, než kdyby byla korekce vypnutá. Tedy rostoucí vliv prostoru bude zesilovat rozdíl mezi žádanou a chtěnou teplotou v obou směrech, než dojde k ustálení teploty.
   V opačném případě, běží krbovky, v místnosti je 24°C, pak by korigovaná vyšla na 18°C – což je téměř odstavení kotle... To bude asi hodně velká alchymie a pokus/omyl to nějak vyladit. Maximum pro korekci je 10K, si nedokáži představit nějakou situaci, kdyby bylo nutné vliv prostoru nastavit na tak vysoké číslo. Mne spíš přijde použitelnější, kdyby K šlo citlivěji nastavovat, tedy že by se použilo ve funkci (K/5) (třeba). Ale předpokládám, že přesná rovnice bude daná výrobcem.
   Je otázka, jestli zvýšení korekce nebude mít spíše negativní chování ve spojení s občasným přitápěním krbovými kamny. Předpokládám, že po zatopení, se zvýší aktuální teplota, což by dle vztahu výše znamenalo mnohem větší útlum kotle a topných okruhů. "K" by tedy znamenalo, jak silně má regulátor reagovat na rozdíl mezi chtěným a současným. S větším K tedy silnější reakce po ustálení teploty K nemá vliv. Pochopil jsem správně funkci nebo je to jinak?
 Ad4) Přesně jak píšete. I projektant píše o postupu, co máte výše. A tak to dává smysl i mne. Bohužel developer nás s ničím neseznámil, předal dům a tím pro něj konec. Rád bych proměřil teplotní spád. Pokud jsem dobře pochopil, tak spád je rozdíl teplot, co jde do okruhu mínus, co je na výstupu z okruhu. Někde jsem viděl u vás na webu, že to lze amatérsky měřit infrateploměrem. Zkusím proměřit. Jen si nejsem jistý, co vlastně budu měřit, protože to určitě není jen vstup-výstup teplota. Bude to určitě i záviset na tom, jak je místnost vytopena, jaká je venkovní teplota atd. Proto i spád např. 5°C je nic neříkající číslo, pokud není k něčemu vztažené. Pokud se tedy mluví o spádu, má se vztahovat k nějakým konkrétním podmínkám, např. místnost před měřením na nějakou nízkou teplotu?
   S tím přiškrcením to je tedy ze dvou důvodů, první je takový, aby se dostalo i na ty vzdálenější okruhy a druhý důvod jsou odlišné požadované teploty v místnostech. Tedy nastavení ventilu bude funkce dvou proměnných (tlak v okruhu a chtěná/požadovaná teplota v místnosti). Teď předpokládejme, že max. výkon okruhu je správně (správná délka, distance smyček, průřez hadice), tak podstatný je ten tlak v okruhu, tedy zatlumení blízkých. Pak už bude jen letmé přidání/ubrání pro rozdíly v teploty v místnostech. Pokud chci mít vyšší teplotu v koupelně, než je v místnosti s regulátorem, chápu to dobře, že musím utlumit místnost s regulátorem, a nechat vyšší výkon do otevřených ventilů koupelen? Kde řešit útlum v rozdělovači? Mám pocit, že lze omezit u průtokoměrů i ventilů. Je lepší tedy pro seřízení spádu utlumit u průtokoměru a ventilem pak řešit teplotu v místnosti?
 Ad5) To uzavírání hadů bych chtěl jen víceméně jen z důvodu, že v místnostech dětí není třeba topit přes den (jsou ve škole), a mohla by v nich pokračovat teplota jako je útlum pro noc. Ale v ostatních místnostech je aktivita celý den, tak tam bych potřeboval neutlumenou teplotu. Jednalo by se tedy o řízený útlum jen dvou místností. Problém je, jak je pak dotopit? Kromě toho, že má dům setrvačnost, tak obývací pokoj s regulátorem bude vyhřátý, tak se obávám, jestli se oba dětské pokoje vyhřejí, i když se jim ventil otevře naplno, protože teplota otopné vody je řízena centrálním regulátorem. Když nad tím přemýšlím, přijde mi, že ten centrální regulátor by měl být úplně jinde, např. v místnosti s kotlem, kde by byl vypnutý vliv prostoru, a řešil "jen" ekvitermu na základě venkovní teploty, případně celkový útlum topení pro noc, a zbytek místností měl vlastní termostaty, které otevírají či zavírají ventily podle jednotlivých prostorových termostatů.
   OK, dobře, aktuálně čerpadlo běží v režimu konst. otáček, tak jej tak zatím nechám, než bude vylazen topný okruh. Pak zkusím režim kons. tlak. Pokud by to dělalo potíže, tak vrátím zpět na konst. otáčky. Pokud jsem dobře pochopil, tak konst. otáčky by mohly být problém, kdyby topné okruhy pouzavíraly ventily... čerpadlo by pořád jelo své otáčky do uzavřených trubek, kdežto konst. tlak by si s tím měl poradit, protože udržuje tlak, a pokud se uzavřou ventily, zvýšený tlak způsobí vypnutí čerpadla. Snad mám správnou představu. Jak řídí běh čerpadla kotel? Spouští čerpadlo v nějaké periodě, a měří rozdíl teplot vstup otopného okruhu vs. teplota na zpátečce? Pokud bude rozdíl malý, není pak třeba posílat vodu do okruhu a čerpadlo vypne? Nebo má nějakou jinou logiku?
 Ad6) Mám v plánu pro noc dát 18°C a přes den na 22°C. Ty 4° snad nebude tak hrozné dotopit, a na druhou stranu 6-8 hodin útlumu už by mělo snížit náklady.
Ještě jednou Vám moc děkuji za Vaše odpovědi.

   Dobrý večer.
 Ad první odstavec) Délka okruhů není nutná znát, dokumentaci také nepotřebujete, ale jen do doby, pokud vše funguje, tak jak má. Projektant topení, člověk, který by o tom měl něco vědět, něco navrhl na svou zodpovědnost, že vše bude OK. Teď jste v situaci, kdy to někdo změnil na svou zodpovědnost, ten by to měl dát do kupy a dát projekt skutečného provedení. Když to hodně zjednoduším, tak polovinu lidí, kteří toto „nechali koňovi“ na to doplatila. Řemeslník to chce udělat co nejlaciněji, aby co nejvíce zbylo pro něj a od toho je tady projekt a stavební dozor, aby to udělali co nejvýhodněji pro vás, a ne pro ně.
 Ad druhý odstavec) Abych mohl určit správné místo pro prostorový přístroj, tak bych potřeboval půdorys se zakreslením oken, dveří a topných okruhů. Zatím bych to jednu zimu nechal, abychom zjistili, jestli je se schodištěm počítáno u topení v patře.
   Topná křivka by měla mít stejný průběh jako tepelné ztráty. Ty nejsou lineární, ale hodně se podobají zmiňované křivce. Podle podobnosti se vám to podaří doladit. Čím více času tomu věnujete, tím lépe. Znám lidi, kteří to vyladili na 0,1°C a jinde u atypického domu to nešlo sladit lépe než na 1°C. Vždy byste měl raději trochu přetápět, aby měl prostorový regulátor z čeho ubírat, až zapnete vliv prostoru.
 Ad3) Je to jinak. Budu se snažit to popsat na příkladu tak, aby to nebylo dlouhé a spíše princip abychom měli na čem stavět. Základ je, že vždy pracujeme s teplotou topné vody. Ekvitermní křivka spočítá, že podle venkovní teploty má být teplota topné vody 30°C. Pokud použijeme i vliv prostoru, tak k této hodnotě se přičítá/odečítá hodnota (korekce). Když vezmu váš případ, že požadovaná bude 22°C a skutečná bude 20°C, tak rozdíl je +2°C. U standardního správně nastaveného podlahového topení se zvýšením teploty topné vody o 3°C (proto 3°C) zvýší prostorová teplota o 1°C (nutno odzkoušet, ale až budou dobře průtoky). Tímto máme dané vstupní parametry a teď k výpočtu…
   Teplota topné vody = 30°C [ekvitermní křivka pro prostorovou teplotu 20°C] + (2*3°C) [nastavená prostorová teplota 22°C] + (2*3°C) [rozdíl žádaná/skutečná] = 42°C. Jak se skutečná prostorová teplota bude blížit požadované, tak se bude snižovat teplota topné vody až při vyrovnání prostorových teplot se bude rovnat 36°C a zde by se tepelné ztráty měli rovnat dodanému teplu a prostorová teplota by měla být stabilní.
   Krb bude samozřejmě ovlivňovat topení v celém domě a bude na zvážení, jestli vliv prostoru použít. Ve 2/3 případů lidé zůstávají u čistě ekvitermního řízení.
 Ad4) Infrateploměrem můžete měřit, ale protože budete mít nejspíše bez nastavení emisivity, tak si udělejte na topném hady měřící body matným černým sprejem.
   Měření se provádí, když je místnost „hladová“ (nízká teplota), aby odebírala dodaný výkon. Zrovna jste už několikátý, s kterým to v krátké době řeším, více čtěte na mém webu.
   Škrcení je z důvodu, aby se dostalo i na vzdálenější okruhy. Odlišné prostorové teploty se řeší výkonem v dané místnosti (správná distance hadů). Jiným, než správným průtokem si můžeme pomoct, ale řešíme důsledek špatného výkonu ne příčinu. K tomu přistupujeme až následně, když je problém (kopat podlahu a upravovat správné rozteče asi pro nápravu dělat nebudete ;-)).
   Ventil je jen pro otevření/zapření. Průtok nastavte na průtokoměrech. Měl by se pohybovat mezi 1 až 3 l/min. Zjednodušeně: Přiškrťte, aby byl všude stejný průtok (tak to většinou počítá projektant). Poté dolaďte, aby byl všude rozdíl 5°C. Mělo by to být OK. Pokud ne, tak zvyšte průtok, tam kam potřebujete (koupelny). Začněte od nejbližších ke zdroji tepla. Pozor změnou jednoho se změní i všechny ostatní.
 Ad5) Podlahové topení má velkou setrvačnost (dlouhý náběh i dlouhé chladnutí). Tepelné ztráty baráku jsou i když netopíte a pokud tam nedáte energii teď, tak jí tam musíte dodat později. Topení těmito přískoky nic/naplno nejsou dobré pro efektivitu kotle a co ušetříte sníženou teplotou ztratíte na účinnosti kotle. Obecně na podlahové topení řízení místností nedoporučuji. Musí se poté řešit i další navazující problémy. Tuto zimu to nechte takto a provoz ukáže. Příští rok se o tom můžeme relevantně pobavit, když už budeme mít vstupní data.
   Čerpadlo chápe dobře, jen čerpadlo nastavené na konstantní tlak se ho snaží držet otáčkami, ale dokáže je regulovat jen 40 až 100%. Při ekvitermní regulaci se čerpadlo nevypíná skoro nikdy, jen pokud se přechází do velkého útlumu (je spočítána nízká teplota topné vody). Velmi záleží na nastavení výrobce.
 Ad6) Jak jsem psal, v kombinaci kondenzační kotel a podlahové topení útlumem moc neušetříte někdy je to na spotřebu horší. Až bude venku stálá teplota pod 0°C tak vyzkoušejte na 48 hod (důležité pro projevení se nastavení – setrvačnost) dát jeden s níže popsaných režimů a napsat stav plynoměru např 18:00 a za dva dny též v 18:00.
 1) Celý den 22°C
 2) Přes den 22°C, v noci 20°C
 3) Přes den 22°C, v noci 18°C
Poté porovnejte spotřebu a uvidíte který režim je pro vás nejlepší. Samotného by mě to zajímalo (prosím o zpětnou vazbu). Osobně si myslím, že pod 2°C by se nemělo jít.

   Dobrý večer pane Valtře, děkuji za zaslané odpovědi, mnoho neznámých jste mi osvětlil. Teď se na nějakou dobu odmlčím, než budu mít nějaká specifická data. Jen ještě dvě věci.
Jak jsem psal, vlastní realizace se od projektu liší (ale ne zásadně). Pokud je místo dvou okruhů (každý 60m) nyní jen jeden 120m, a v projektu je, že do 60metrových měl být průtok 0.6l/min, pak platí, že do 120m musím poslat součet těch dvou, tj. 1.2l/min? Koukal jsem do projektu, a jsou tam uvedeny různé průtoky pro různé okruhy. Mám se snažit spíše nyní nastavit dle projektu nebo doporučujete jako první krok nastavit všude +- stejný průtok? Nebo průtok odpovídající délce okruhu?
   Druhá věc je ohledně čerpadla v kotli. Zkusil jsem jen cvičně přejít z konst. otáček a charakteristiky 3 na konst. tlak a charakteristiku 2 a zdá se, že vše jede. Co mělo vliv je změna charakteristiky, ta 3 byla zbytečně vysoká – byla pro čerpání do 7m. Já mám horní patro cca 3.2m, tak se zdá, že charakteristika 2 postačuje. Co to mělo za efekt je značné snížení hlučnosti. Teď čerpadlo téměř není slyšet a druhý efekt bude snížení ele. spotřeby. Resp. očekávám, že se snížila. Musím proměřit... Děkuji a přeji pohodový večer/den.

   Dobrý večer, sčítat průtoky takto nelze, ale orientačně ano (potřebujete dvojnásobný výkon, tak dvojnásobný průtok). Spíše průtok nastavte podle teplotního spádu. V projektu bude napsaný, a to je to, čeho chceme dosáhnout. Všechna ostatní nastavení průtoku směřují k tomu, abychom docílili správný teplotní spád a tím i výkon topného okruhu.
   S čerpadlem v tom máte trochu zmatek. Protože máte uzavřený topný systém, tak na výšce budovy nezáleží. 7m neznamená, že čerpadlo dokáže udělat dynamický tlak o hodnotě 7m (přibližně 70 kPa). Je to hodnota tlaku ne výšky ;-) Tento tlak je potřebný pro překonání tlakových ztrát v potrubí a spotřebičích, takže pokud budete mít velké trubky s malým odporem, tak můžete v uzavřeném topném systému vodu vytlačit i do 20m a více. Při konstantních otáčkách čerpadlo jede „do tvrda“ a nezáleží mu co se v topném systému děje, což je někde dobře, ale ve vašem případě ne, proto je vhodný konstantní dynamický tlak. Na čerpadle byste měl nastavit takový tlak, aby dokázal přemoci všechny odpory v topném systému (topí i poslední okruh -> dostane se tlakově i na něj). Všechno nad je zbytečné a jen plýtváte elektrickou energií. Elektrická spotřeba by měla rozhodně klesnout, protože jste jel v energeticky nejhorším režimu.

Odesílatel: jar@nejman.cz