Ekvitermní regulace

Ekvitermní regulace budov.

Ekvitermní regulace budovy

Regulace topné vody podle venkovní teploty

► CO JE TO EKVITERMNÍ KŘIVKA?

- ekvitermní křivka je závislost topné vody na venkovní teplotě a tím se udržuje konstantní teplota ve vytápěném prostoru. Čistě ekvitermní řízení se používá tam, kde není možnost osazení prostorového čidla. Z toho vyplívá, že se snažíme udržet stálou teplotu v místnostech při jakékoli venkovní teplotě. Pokud se teplota v místnostech hýbe, tak je špatně nastavená ekvitermní křivka a je nutno ji upravit podle tabulky

► NÁVOD NA LADĚNÍ EKVITERMNÍ KŘIVKY (viz. odkaz dole)

- z této tabulky by mělo být vše zřejmé, ale pro názornost jednoduché vysvětlení. Pokud je v místnostech stálá nižší nebo vyšší teplota, tak je celá ekvitermní křivka posazena dole nebo nahoře a musíme jí celou vzít a posunout určeným směrem tzv. paralelním posunem neboli KOREKCÍ. Pokud je v místnostech nižší nebo vyšší teplota jen při chladnějších (teplejších) venkovních teplotách a při teplejších (chladnějších) venkovních teplotách je stálá tak je ekvitermní křivka špatně nakloněna a musíme jí naklonit určeným směrem tzv. sklonem křivky neboli KŘIVKA. Z dole přiloženého schématu vše patrné.

► Na vyladění ekvitermní křivky, při topení podle venkovní teploty je vždy první věc, která se projeví na kvalitě regulace. V začátcích jsem po uživateli chtěl, aby zadával křivku ve dvou bodech (tj. 4 parametry) což se projevilo jako pro neznalého problému dost obtížné.(PDF eq_str) Následně jsem vytvořil matici 3 bodů (při 31°C,0°C,-30°C venkovní teploty)uživatel zadává jen číslo křivky.(PDF eq_nov) Pro doladění křivky jsem použil paralelní posun křivky tz. KOREKCI.Pomocí těchto dvou parametrů by měl být uživatel schopen doladit tepelnou pohodu dle objektu. Pro snazší orientaci jsem vytvořil tabulku pro upravování křivky. Tabulka je přehledná a jednoduchá a i úplný laik je podle ní schopen křivku doladit.(PDF návod na ladění křivky) Třetí parametr, který se mi zdál důležitý je odstavení od venkovní teploty. Vypínání s hysterezí se mi zdálo nevyhovující, a proto jsem to vyřešil jinak str. VLIV budovy

F1:     Křivka:                    sklon ekvitermní křivky
F2:     Korekce:                rovnoměrný posuv ekvitermní křivky
F3:     Vyp od venku:       odstavení okruhu od venkovní teploty
            (odstavení je závislé na nárůstu venkovní teploty v čase – vliv akumulace tepla v budově)

Topné křivky radiátory Topné křivky podlahové topení

 

 

 

 

Soubory: 

Ekvitermní křivka TČ Viessmann

   Dobrý den pane Valtere, mám nově instalované tepelné čerpadlo Viessmann Vitocal 200-S, typ AWB-M-E 201.D08 o výkonu cca 8kW. Nevím si ale zcela rady s tím, jak bych měl pro začátek nastavit ekvitermní křivku (alespoň přibližně, abych se měl čeho chytit, protože s tímto typem řízení topení nemám vůbec žádné zkušenosti).
   Bydlím v RD, který je po rekonstrukci, stěny fasády jsou zateplené kamennou vatou Rockwol 160 mm, střecha-PIR izolace 120 mm, okna s trojskly a kompletně vyměněné ústřední topení (rozvody v mědi a nové radiátory). Vypočtená tepelná ztráta RD podle PENB je 6.7 kW a vytápěná plocha je cca 130 m2.
   Protože mi montážní firma k nastavení topné křivky nic moc nesdělila, snad jen kromě toho, že mi ukázali, jak se provádí úprava sklonu a posunu, obracím se proto na Vás s prosbou o radu, jaké by dle Vašich zkušeností mohlo být výchozí nastavení topné křivky pro moje podmínky jak s ohledem na dosažení požadované teploty, tak na úsporné topení.
   Výchozí nastavení od montážní firmy bylo: SKLON: 1.2, ÚROVEŇ: -2K a teplota místností 22 °C. Při tomto nastavení mám doma něco kolem 25 °C (což už je hodně-ideálně bych preferoval tak 23 °C) a teplota výstupní vody na displeji hlásí 39 °C. Topnou křivku lze nastavovat v tomto rozsahu: SKLON 0-3,5 a ÚROVEŇ od – 15K do 40K.
   Redukovanou teplotu mám nastavenou na 18 °C – může to takhle být? Vůbec netuším, zda bych měl topnou křivku nastavovat při požadované teplotě místností 20°C a pak jí korigovat pouze jejím Sklonem a Úrovní nebo rovnou těch 23 °C?
Budu rád za každou Vaši radu, doporučení nebo poznatek. Děkuji.

Studene radiátory, nepohoda (Attack KT Small + Honeywell CR11006)

   Zdravím všetkých diskutujúcich!
Mám kotol Attack KT Small + OpenTherm Honeywell CR11006 (CR04). Kotol sa používa na UT+TUV, v 2i byte s rozlohou ca 56m2, v sústave je zapojených 4 ks radiátorov. Kotol raz kurí potom prestane , radiátory sú vlažné za chvíľu sú chladne a v byte je zima. Termostat ukazuje teplotu 21 stupňov aj napriek studeným radiátorom. Prosil som a skúšal som viacerých revízor aby mi poradili s nastavením kotla a ekvikrivky (súčasťou je aj vonkajšia sonda). Zatiaľ sa to nepodarilo žiadnemu z nich, ide mi o to aby v byte bola príjemná teplota a kotol bežal tak ako treba, nie že chvíľu kurí a potom prestane. Vie mi niekto z vás poradiť ako nastaviť príp. dát kontakt na niekoho kto sa danej problematike rozumie? Vopred ďakujem za všetky odpovede.

Regulace menší školy

   Dobrý den, tři podlaží školy, jeden kondenzační kotel, různý rozvrh provozu po podlažích. Ekvitermní regulace kotle. Dva problémy:
Potřebujeme pomoci nastavit křivku, v domě bývá zima. Asi nějakým zapůjčeným udělátkem, které bude měřit teplotu v místnosti hledat ideální křivku?
Potřebujeme přidat řízené ventily na větve na podlaží a asi časově programovatelné termostaty, aby se v patra nevytápěla, když není třeba. Děkuji.

Regulace teplovodního podlahového topení s kotlem Protherm Ray KE12

   Dobrý den, máme novostavbu z Porothermu 38 Eko+Profi – částečně podsklepený bungalov s podlahovou plochou 82m (obyvák s kuchyni a 3 pokoje) a tepelnou ztrátou 5kW. Vytápění je řešeno kotlem Protherm Ray KE12 a vodovodním podlahovým topením s rozdělovačem Ivar CS. Máme 1 termostat Electrobock PT01 v obýváku, kde jsou také krbová kamna Romotop. Obývák je hodně prosklený (hs portal, trojsklo). Dům je obýván prozatím hlavně o víkendech, a při delší např. týdenní přítomnosti zvyšujeme vnitřní teplotu na 22st (cca 4x za zimu). Máme 20hod HDO a spotřeba kW od zapnutí topení v říjnu do vypnutí na konci dubna je cca 5627kw. Bohužel jsme nedostali žádné informace, jak správně regulovat topení, aby to bylo, co ekonomické a efektivní. Prosím, mohl byste mi poradit. Manžel, ani já tomu nerozumíme moc:
 1. Jaká je doporučená výstupní teplota na kotli, když temperujeme dům na cca 17st. - zda stačí v případě venkovní teploty kolem 0st na 25st nebo je lepší více? Dodavatelem bylo nastaveno 35st.
 2. Měli bychom snížit výkon kotle na méně kW?
 3. Vyplatila by se ekvitermní regulace v tomto případě?
 4. Slyšela jsem, že by se el. kotel neměl na léto vypínat, ale nejnižší teplota je 25st – dá se vypnout tak, že tam zůstane svítit jen tlak?
 5. Je uvedená spotřeba cca 29kW denně za topnou sezonu "běžná"? Moc děkuji za odpovědi.

Destila a její regulace

   Dobrý den, mám v domě velmi starou (i když stále funkční) Destilu DPL s věčným plamínkem a rád bych ji vyměnil a novější s nižším výkonem. Rozdělil jsem po rekonstrukci v domě topení a mám přebytek výkonu. Ideálně Destila DPL 12. Současný kotel je regulován ekvitermní regulací Komextherm, což je už opravdu pravěk. Pokud bych pořídil kotel nový, dá se k němu připojit znovu nějaká ekvitermní regulace a také prostorový termostat? pokud ano, měl byste nějaký tip, co pořídit? Děkuji

Venkovní snímač

Dobry den, rad by požádal o konzultace, jestli je to možné po telefonu.
Mám plynový kotel Baxi Luna Platinum + a nemůžu nastavit teplotu v domě, myslím kvůli venkově čidla.
Omlouvám se za špatnou češtinu a určitě rád, když mi si mohli mě pomoc s tím. Už jsem zaplatil dvoum různým opravářem a nic.

Regulace kotle Junkers Eurostar

Dobrý den pane Valtře, úvodem bych chtěl poděkovat za Vaší nezištnou podporu, kterou dáváte skrze tyto stránky.
   Snažil jsme se pročíst všechny články, které by se mohly týkat mého dotazu, ale úplnou odpověď jsem nenašel, proto Vás prosím o radu. Pokusím se co nejlépe popsat topný systém a současnou situaci regulace.
   Převzal jsem po rodičích větší rodinný dům postavený roku 2008, obvodové stěny jsou z Porothermu 30cm + 10cm polystyrenu, plastová okna, nepodsklepený, zhruba na ½ plochy je obytné podkroví, neobydlená část podkroví je dle mého názoru dobře odizolována. Na celé obytné ploše v přízemí je podlahové topení + dlažba, v obytném podkroví jsou radiátory s termohlavicemi (4x malý a jeden veliký).
   Celý objekt vytápíme kondenzačním kotlem Junkers ZSE 24-4 MFA s regulací TR200. Regulátor je připevněný na zdi hned vedle kotle a společně jsou umístěni ve velice malé kotelně (cca 1,4 x 2m). Předpokládám, že umístění regulátoru není příliš šťastné, ale bohužel by jeho přemístění na vhodné místo stálo opravdu hodně sekání a vrtání do zdí. Hledal jsem nějakou bezdrátovou variantu, ale jak jsem se zde dočetl, pro tento typ kotle výrobce nic nenabízí.
   Doposud jsme topili tak, že na regulátoru byla bez rozdílu na denní hodinu nastavená teplota, na kterou kotel celou zimu topil. Tohle řešení více méně funguje, v domě je celkem stabilní teplota, pokud nedojde k náhlému poklesu venkovní teploty, pak je většinou potřeba teplotu na regulátoru doladit.
   Z důvodu úspory jsem začal přemýšlet, že na regulátoru nastavím týdenní program a v noci a přes den, kdy není potřeba tolik topit, bych snížil teplotu. Jak jsem se ale dočetl na Vašich stránkách, vzhledem k velké ploše podlahového topení by to asi nebylo příliš úsporné řešení.
   Ve Vašich příspěvcích jsem se dočetl o ekvitermní regulaci a tahle možnost mě dost zaujala. K mému kotli bych musel dokoupit regulátor TA 211 E s venkovním čidlem. Obojí jde celkem jednoduše a lacině pořídit na ebayi. Prostorovou regulaci bych, podle toho, co jsem se dočetl, asi úplně odpojil. Teplotní snímač bych mohl umístit na zeď v SZ směru, která je téměř celý den ve stínu.
   Myslíte si, že by ekvitermní regulace byla pro můj topný systém vhodné řešení? A pokud ano, je dobré mít ještě dálkové ovládání k regulaci (např. TW2) a umístit ho třeba na chodbu, aby nebylo nutné chodit do kotelny? Nebo by bylo lepší pokračovat ve stávající regulaci, případně ještě na stávajícím regulátoru nastavit týdenní program?
Předem děkuji za Vaši odpověď a čas.

Stránky