Dobrý den. Ad 1-3) Souhlasím s Vámi, ale toto je požadavek výrobce TČ vzduch/voda, aby byl vždy zajištěn vždy dostatek tepla pro odmrazování výparníku. Je tam jen pro ochranu tepelného čerpadla, i když nám nabourává efektivitu provozu. U jedné akce tato nádrž nebyla, nebylo kde si ukrást teplo (bojler byl studený, a topení zavřené), praskl výměník a výrobce odmítl záruku, protože v podkladech měl, že to má být zajištěné touto nádobou. Do této doby jsem měl stejný názor jako vy, ale nikdy nevíte, kdy bude chtít obsluha hodně šetřit a zavře vám něco co pokládáte za nepravděpodobné. A mohl bych pokračovat dále. Chce to podrobně si projít projekční podklady ke konkrétnímu TČ. Ad 4) Opět s vámi souhlasím. Viessmann je jeden z nejlepších. Nevýhoda je, že je na můj vkus zbytečně moc uzavřený a je problém cokoli jiného zařadit do systému. Ale všechno jde, když se chce, ale stojí to více úsilí a peněz…
Obdivuji, že dokážete odpovědět tak rychle a děkuji za váš čas s odpovědí. Ad 1-3) Obě řešení jistě budou funkční. Jen mi přijde méně efektivní nahřívat TUV přes tu malou nádrž a tu pak přečerpávat do té velké. Možná to v topné sezóně není podstatné, ale mimo topnou sezónu je to dle mě prvek navíc. Beru v potaz to, že TČ by mělo natápět vždy na co možná nejnižší potřebnou teplotu. Ad 4) Uvažuji o značce Viessmann. Zdá se, že jejich regulace a aplikace a komunikace mezi jejich výrobky je na vysoké úrovni. Mají dokonce i hybridní řešení s regulací podle ekonomiky nebo ekologie. Také si to ale nechají dobře zaplatit. Za mě nejlepší regulace je, když je to navržené tak, aby to fungovalo samo o sobě nebylo to komplikované.
Dobrý večer, o realizaci nemám žádné informace. Mně lidé píší jen když mají problém a se zpětnou vazbou se obtěžují jen výjimečně :-( Abych vám zapojení objasnil, tak to vezmeme větu po větě: 1) „Ve vašem schématu nerozumím jedné věci, a to proč se ohřev TUV TČ řeší přes ten anuloid“ -> Není to anuloid (principiálně ano), ale akumulační nádrž pro potřeby odmrazování TČ vzduch/voda. Její funkci jsem popsal v článku výše. Pokud výrobce našeho TČ nepožaduje zásobu TV pro odmrazování, tak se může vynechat. 2) „Není lepší TUV nahřívat přes 3cestný ventil v TČ a mít možnost nastavit vyšší teplotu TUV?“ -> Trojcestný ventil ve schématech je (T1), jen je na TV a vy ho máte na vratce. Obecně nerad regulačně šahám do vratek, protože se špatně hledají problémy (někde se tomu samozřejmě nedá vyhnout). Možnost nastavit vyšší teplotu TUV je i předešlém schématu. Nádrž je tak malá, že krátkodobé vypláchnutí vyšší teploty do topného systému skoro nijak funkci neovlivní. 3) „Ve vašem řešení nahříváte TUV jen na ekvitermní teplotu TČ (v anuloidu) a zbytek asi musíte dohřát plynem...“ -> Toto není pravda, funkce je stejná jako ve vašem případě. 4) „Obecně je potřeba k tomuto způsobu zapojení extra regulace, nebo si systém vystačí s regulací kotle a TČ?“ -> Toto hodně záleží na tom, jakého výrobce zvolíte a jakou regulaci z jeho sortimentu zvolíte. Obecně se dá říci, že záleží na tom, jak hodně to chce mít zautomatizované. Pokud byste chtěl automatickou volbu zdroje tepla, dálkový dohled, využívání přebytků z FVE, tak rozhodně budete potřebovat nějaký řídicí systém a projekt MaR.
Dobrý den, zajímalo by mě, zda jste tento projekt zrealizoval a pokud ano, jak jste s kombinací TČ + plyn spokojen. Bohužel tato kombinace zdrojů není u realizačních firem moc oblíbená. Buď plyn nedělají a doporučují jen TČ nebo zas naopak dělají plyn a TČ rozmlouvají. Objektivně zůstávají fixní a servisní náklady na obě technologie. Na druhou stranu za posední 2 roky se ukázala výhodou diverzifikace zdrojů kvůli extrémním výkyvům cen a dostupnosti energií. Řeším obdobný dům, TZ16 kW. Nádrž AKU mám již koupenou 300l s nerez TUV výměníkem a topným tělesem. Rozdíl je, že budu mít 10kWp FVE, což bude výhoda pro TČ. S plynem to ale bude také fungovat, jen ne s COP faktorem ale jen přes topné těleso v AKU. Ve vašem schématu nerozumím jedné věci, a to proč se ohřev TUV TČ řeší přes ten anuloid. Není lepší TUV nahřívat přes 3-cestný ventil v TČ a mít možnost nastavit vyšší teplotu TUV? Ve vašem řešení nahříváte TUV jen na ekvitermní teplotu TČ (v anuloidu) a zbytek asi musíte dohřát plynem... Obecně je potřeba k tomuto způsobu zapojení extra regulace, nebo si systém vystačí s regulací kotle a TČ?
Dobrý večer, pracujeme se síťovým napětím 230V, takže zapojení provádí elektrikář, při vypnutém napájení do kotle. Začnu z leva na prostorovém termostatu: [N] modrý drát na [Ns] v kotli; [L] hnědý drát na [Ls] v kotli; [L] hnědý drát na [A]; [B] hnědý drát na [LR] v kotli; [C] nezapojeno. Nic jste mi nenapsal o topném systému, o domě a jeho provozu, takže obecně. Spoustu jsem o tom napsal na svém webu, stačí hledat. Jestliže kondenzační kotel jede většinu času na minimální výkon bez cyklování, tak úspora bude malá (za životnost kotle se regulátor zaplatí a trochu zbude). Jestliže takto kotel nejede a regulátor a topný systém je správně nastaven, tak úspory činí 10% a více a návratnost je oproti prostorovému termostatu ZAP/VYP rychlá. Obecně si myslím, že ke kondenzačnímu kotli s regulací výkonu prostorový termostat nepatří, tedy jen v opodstatněných případech, jinak je to přežitek, který byl poplatný své době a starším typům plynových kotlů. Čím nižší teplota topné vody a tím vratné vody, tím lépe a účinnost kotle stoupá (neuteče vám teplo komínem), proto je ideální ekvitermní regulace, která toto zajistí. I k vašemu kotli lze připojit venkovní snímač a tuto „šetřící“ funkci můžete využít.
Dobrý den, řeším připojení nového termostatu Homexpert by Honeywell THR872BEE ke kotli Junkers ZSBR 16-3 E. Nyní mám starý termostat Honeywell CM51 - 2 vodiče zapojené do kotle na svorky Lr a Ls. Hnědý drát na Lr, modrý na Ls. V termostatu je kupodivu hnědý drát na svorce N a modrý na L. Jak zapojit vodiče do nového termostatu – také na svorky L a N a ostatní nechat nezapojené – viz foto? Prohodit hnědý na L a modrý na N? Byl by pro mě vhodnější nějaký chytřejší regulátor, vyplatí se? Teplotu nastavuji kolečkem na kotli, snažím se mít co nejnižší, aby se dost kondenzovalo. Přinese mi lepší regulátor nějakou větší úsporu? Děkuji za radu
Dobrý den, diagnostické menu je jen pro proškolené servisní techniky, a proto je i pod heslem. Kontaktujte svého servisního technika ;-). Pokud opravdu víte, co děláte a cesta přes servisního technika je neschůdná, tak mě kontaktujte a něco vymyslíme.
Dobrý den, s dovolením se připnu k diskuzi. Nikde se mi nedaří zjistit jaký je správný „prstoklad“ abych se dostal do servisního menu a pomocí parametru D.000 omezil výkon kotle. Děkuji za radu. Pro úplnost, jedná se o kotel Protherm Ray 9KE.
Dobrý den, ano, výkon stačí omezit parametrem D.000. Aktuální výkon najdete v parametru D.155. Výkon čerpadla a průtok jednotlivými okruhy by měl být nastaven tak, aby bylo dosaženo projektovaného teplotního spádu (standardně 5°C).
Dobrý den.
Ad 1-3) Souhlasím s Vámi, ale toto je požadavek výrobce TČ vzduch/voda, aby byl vždy zajištěn vždy dostatek tepla pro odmrazování výparníku. Je tam jen pro ochranu tepelného čerpadla, i když nám nabourává efektivitu provozu. U jedné akce tato nádrž nebyla, nebylo kde si ukrást teplo (bojler byl studený, a topení zavřené), praskl výměník a výrobce odmítl záruku, protože v podkladech měl, že to má být zajištěné touto nádobou. Do této doby jsem měl stejný názor jako vy, ale nikdy nevíte, kdy bude chtít obsluha hodně šetřit a zavře vám něco co pokládáte za nepravděpodobné. A mohl bych pokračovat dále. Chce to podrobně si projít projekční podklady ke konkrétnímu TČ.
Ad 4) Opět s vámi souhlasím. Viessmann je jeden z nejlepších. Nevýhoda je, že je na můj vkus zbytečně moc uzavřený a je problém cokoli jiného zařadit do systému. Ale všechno jde, když se chce, ale stojí to více úsilí a peněz…
Obdivuji, že dokážete odpovědět tak rychle a děkuji za váš čas s odpovědí.
Ad 1-3) Obě řešení jistě budou funkční. Jen mi přijde méně efektivní nahřívat TUV přes tu malou nádrž a tu pak přečerpávat do té velké. Možná to v topné sezóně není podstatné, ale mimo topnou sezónu je to dle mě prvek navíc. Beru v potaz to, že TČ by mělo natápět vždy na co možná nejnižší potřebnou teplotu.
Ad 4) Uvažuji o značce Viessmann. Zdá se, že jejich regulace a aplikace a komunikace mezi jejich výrobky je na vysoké úrovni. Mají dokonce i hybridní řešení s regulací podle ekonomiky nebo ekologie. Také si to ale nechají dobře zaplatit. Za mě nejlepší regulace je, když je to navržené tak, aby to fungovalo samo o sobě nebylo to komplikované.
Dobrý večer, o realizaci nemám žádné informace. Mně lidé píší jen když mají problém a se zpětnou vazbou se obtěžují jen výjimečně :-(
Abych vám zapojení objasnil, tak to vezmeme větu po větě:
1) „Ve vašem schématu nerozumím jedné věci, a to proč se ohřev TUV TČ řeší přes ten anuloid“ -> Není to anuloid (principiálně ano), ale akumulační nádrž pro potřeby odmrazování TČ vzduch/voda. Její funkci jsem popsal v článku výše. Pokud výrobce našeho TČ nepožaduje zásobu TV pro odmrazování, tak se může vynechat.
2) „Není lepší TUV nahřívat přes 3cestný ventil v TČ a mít možnost nastavit vyšší teplotu TUV?“ -> Trojcestný ventil ve schématech je (T1), jen je na TV a vy ho máte na vratce. Obecně nerad regulačně šahám do vratek, protože se špatně hledají problémy (někde se tomu samozřejmě nedá vyhnout). Možnost nastavit vyšší teplotu TUV je i předešlém schématu. Nádrž je tak malá, že krátkodobé vypláchnutí vyšší teploty do topného systému skoro nijak funkci neovlivní.
3) „Ve vašem řešení nahříváte TUV jen na ekvitermní teplotu TČ (v anuloidu) a zbytek asi musíte dohřát plynem...“ -> Toto není pravda, funkce je stejná jako ve vašem případě.
4) „Obecně je potřeba k tomuto způsobu zapojení extra regulace, nebo si systém vystačí s regulací kotle a TČ?“ -> Toto hodně záleží na tom, jakého výrobce zvolíte a jakou regulaci z jeho sortimentu zvolíte. Obecně se dá říci, že záleží na tom, jak hodně to chce mít zautomatizované. Pokud byste chtěl automatickou volbu zdroje tepla, dálkový dohled, využívání přebytků z FVE, tak rozhodně budete potřebovat nějaký řídicí systém a projekt MaR.
Dobrý den, zajímalo by mě, zda jste tento projekt zrealizoval a pokud ano, jak jste s kombinací TČ + plyn spokojen.
Bohužel tato kombinace zdrojů není u realizačních firem moc oblíbená. Buď plyn nedělají a doporučují jen TČ nebo zas naopak dělají plyn a TČ rozmlouvají. Objektivně zůstávají fixní a servisní náklady na obě technologie. Na druhou stranu za posední 2 roky se ukázala výhodou diverzifikace zdrojů kvůli extrémním výkyvům cen a dostupnosti energií.
Řeším obdobný dům, TZ16 kW. Nádrž AKU mám již koupenou 300l s nerez TUV výměníkem a topným tělesem. Rozdíl je, že budu mít 10kWp FVE, což bude výhoda pro TČ. S plynem to ale bude také fungovat, jen ne s COP faktorem ale jen přes topné těleso v AKU.
Ve vašem schématu nerozumím jedné věci, a to proč se ohřev TUV TČ řeší přes ten anuloid. Není lepší TUV nahřívat přes 3-cestný ventil v TČ a mít možnost nastavit vyšší teplotu TUV? Ve vašem řešení nahříváte TUV jen na ekvitermní teplotu TČ (v anuloidu) a zbytek asi musíte dohřát plynem...
Obecně je potřeba k tomuto způsobu zapojení extra regulace, nebo si systém vystačí s regulací kotle a TČ?
Dobrý večer, pracujeme se síťovým napětím 230V, takže zapojení provádí elektrikář, při vypnutém napájení do kotle. Začnu z leva na prostorovém termostatu:
[N] modrý drát na [Ns] v kotli;
[L] hnědý drát na [Ls] v kotli;
[L] hnědý drát na [A];
[B] hnědý drát na [LR] v kotli;
[C] nezapojeno.
Nic jste mi nenapsal o topném systému, o domě a jeho provozu, takže obecně. Spoustu jsem o tom napsal na svém webu, stačí hledat. Jestliže kondenzační kotel jede většinu času na minimální výkon bez cyklování, tak úspora bude malá (za životnost kotle se regulátor zaplatí a trochu zbude). Jestliže takto kotel nejede a regulátor a topný systém je správně nastaven, tak úspory činí 10% a více a návratnost je oproti prostorovému termostatu ZAP/VYP rychlá. Obecně si myslím, že ke kondenzačnímu kotli s regulací výkonu prostorový termostat nepatří, tedy jen v opodstatněných případech, jinak je to přežitek, který byl poplatný své době a starším typům plynových kotlů.
Čím nižší teplota topné vody a tím vratné vody, tím lépe a účinnost kotle stoupá (neuteče vám teplo komínem), proto je ideální ekvitermní regulace, která toto zajistí. I k vašemu kotli lze připojit venkovní snímač a tuto „šetřící“ funkci můžete využít.
Dobrý den, řeším připojení nového termostatu Homexpert by Honeywell THR872BEE ke kotli Junkers ZSBR 16-3 E.
Nyní mám starý termostat Honeywell CM51 - 2 vodiče zapojené do kotle na svorky Lr a Ls. Hnědý drát na Lr, modrý na Ls. V termostatu je kupodivu hnědý drát na svorce N a modrý na L. Jak zapojit vodiče do nového termostatu – také na svorky L a N a ostatní nechat nezapojené – viz foto?
Prohodit hnědý na L a modrý na N?
Byl by pro mě vhodnější nějaký chytřejší regulátor, vyplatí se?
Teplotu nastavuji kolečkem na kotli, snažím se mít co nejnižší, aby se dost kondenzovalo. Přinese mi lepší regulátor nějakou větší úsporu? Děkuji za radu
Kéž by se lidé dokázali uskromnit a nepodporovali pořád toho Ruského medvěda. Už by bylo po válce :-(
Dobrý den, diagnostické menu je jen pro proškolené servisní techniky, a proto je i pod heslem. Kontaktujte svého servisního technika ;-). Pokud opravdu víte, co děláte a cesta přes servisního technika je neschůdná, tak mě kontaktujte a něco vymyslíme.
Dobrý den, ano, výkon stačí omezit parametrem D.000. Aktuální výkon najdete v parametru D.155. Výkon čerpadla a průtok jednotlivými okruhy by měl být nastaven tak, aby bylo dosaženo projektovaného teplotního spádu (standardně 5°C).