TČ-tepelné čerpadlo

Tepelná čerpadla a dotazy kolem nich...

BD Znojmo – stav po více než roce od naší komunikace

   Dobrý den, možná si vzpomenete na naši e-mailovou komunikaci na konci roku 2019 a začátku roku 2020. https://valter.byl.cz/co-delat-aby-kotelna-efektivne-spolehlive-fungovala
Od té doby se změnilo následující:
 • Byl odstaven solární ohřev, který byl hlavní příčinou, proč nebylo možné ohřát vodu. Nenašli jsme nikoho, kdo by to zprovoznil tak, aby to fungovalo. Navíc prasknul jeden (deskový) panel na střeše.
 • Byl špatně nastavený servopohon u přepínače vytápění/ohřev vody. Ventil tak byl i při ohřevu vody částečně otevřený pro vytápění, takže topné čerpadlo zapínalo pouze při velké zimě. Všechno tak táhlo nadřízené čerpadlo.
 • Na cirkulační potrubí byly nainstalovány termostatické ventily, pomocí kterých je nyní zajištěna přibližně stejná teplota cirkulační vody ve všech třech vchodech.
Přetrvává následující problém:
 • Vytápění i ohřev vody mají společnou vratnou, což má za následek například
   aktuálně mimo topnou sezónu se při ohřevu vody trvale ohřívá i akumulační nádrž topení
   i když máme podlahové vytápění, není možné topit na nižší teplotu, jinak studená vratná z podlahovky způsobí pokles teploty teplé vody
Firma NIBE nám zaslala návrh nového zapojení potrubí (viz přiložené soubory), avšak nejsem schopen získat nabídku na realizaci tohoto návrhu.
   Píšu Vám pro případ, že by Vás zajímalo, jak to u nás celé dopadlo. A také proto, zda považujete přiložený návrh za jediné řešení nebo zda vidíte i nějakou jinou možnost. Situaci mám teď ztíženou tím, že systém topí a voda je dostatečně teplá, takže panuje spokojenost a je menší zájem na dalším vylepšení chodu systému. Děkuji.

Nejvhodnější zapojení TČ

   Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

Zapojení AKU

   Dobrý den, dovolím si navázat na naši konverzaci z konce minulého roku (otopna-soustava-2-aku-serie), protože mi přišla hodně přínosná. Jelikož se blíží termín realizace výměny kotle s akumulací, původní návrh jsem probíral na dálku s projektantem, a i s tím, kdo bude vše zapojovat. Měl jsem dostatek času popřemýšlet o původním návrhu a na základě Vašich poznatků, projektanta a taky dodavatele jsem některé věci přehodnotil a návrh přepracoval. I tak bych se Vás chtěl na některé věci zeptat, protože projektant ani dodavatel nejsou vždy za jedno, tak bych v tom chtěl mít jasno aspoň já.
   Úvodem k návrhu bych snad jen zmínil, že přestavba se tyká 3 místností, do kotelny se už nevejdou 2x AKU (750L) nádrže, tak budou o místnost vedle (v prádelně), a druhý elektrokotel zůstává na původním místě v místnosti na druhé straně, v uhelně.
- jsem názoru, ze AKU nádrže raději zapojit osvědčeným způsobem paralelně 2 bodově (vrchlík už je skoro u stropu, tak nelze použít vývody) a dodržet stejnou délku připojení, aby se mohly rovnoměrně dobíjet, vybíjet (ručně ventilem se da vždy připojit/odpojit jedna z nádrží).
- když jsem o zapojení kotle a AKU přemýšlel, jediné zapojení, které mě napadlo a snad by mělo fungovat (teplá voda jako první do okruhu kotle, dokud se kotel neohřeje, pak postupně směrem k topení a přebytek tepla do AKU) je KOTEL -> kolem paralelně zapojených AKU -> až pak topení a zpátečka TOPENI -> kolem AKU -> KOTEL (dodavatel mi nakreslil návrh podobný, ale zpátečka už byla jen TOPENI-> a pak mezi AKU a KOTEL).
- nejsem zastáncem úplné automatizace, spíš něco mezi, v návrhu kromě příložného termostatu jsou ručně ovládané směšovací, přepínací ventily (do budoucna u směšovacího ventilu topení budu uvažovat o zapojení ekvitermní regulace, podle toho, jak to bude všechno fungovat).
   Jestli Vás mužů poprosit o zhlédnutí přiloženého návrhu, jestli by to takto mohlo fungovat (topení, nabíjení, vybíjení), na co si dát pozor při realizaci, jestli jsem něco podstatného nepřehlédl.
MOJE NEJASNOSTI:
A) Kam se obvykle umisťuje automatické spínání čerpadla topení?
 1. V návrhu jsem ho připojil stejně jako čerpadlo kotlového okruhu na spalinový termostat, ale nejsem přesvědčený, že je to úplně správně. Když budou AKU prázdné tak to je asi jedno, ale když budou částečně nabité, než se dostane nějaká teplá voda z okruhu kotle směrem k topení, tak čerpadlo topení několikrát prožene obsah AKU pres topeni a teplota voda v AKU se smíchá, už nebude ostrý přechod tepla nahoře, studená dole, uvažuji správně?
 2. Pak mě napadlo připojit spínání čerpadla na trubku od kotle směrem k nádržím, jak tam bude 80st, tak spustit čerpadlo (tato varianta se mi jeví jako použitelná).
 3. Další je varianta až mezi výstup AKU a topení, před směšovacím ventilem topení. Ale dorazí tam tepla voda vůbec, když ještě neběží čerpadlo topení a okruh se asi uzavře pres KOTEL-AKU?
B) Pro jednu AKU plánuji do budoucna připojení solárního kolektoru, tak má v sobě výměník. Mimo topnou sezonu bych si představoval, že solární kolektor bude vyhřívat bojler (ten má i topnou spirálu, když se voda přes den neohřeje pres solár) a přebytek tepla ze solárů bych přesměroval do AKU. Z této AKU bych chtěl odebírat uložené teplo do výměníku bazénu (jediný spotřebič pro nabitou AKU mimo topnou sezónu). V případě že by byla tato AKU po nějakém čase hodně nabitá, chtěl bych ji ochladit propojením s druhou nádrží (pouze ruční ventil, žádné čerpadlo v okruhu nepoběží, aby se voda třeba přes celou noc samovolné promíchala mezi oběma nádržemi). Je mi jasné že se ztratí přechod teplá nahoře/studená dole, ale to by zas tak nevadilo. Stačil by ve spodní části vodorovný propoj s ručním ventilem uprostřed. Nahoře jsou nádrže vodorovně propojené.

Zprovoznění zpackané regulace

   Dobrý den. Zaujal mi váš web, který jsem si ze zoufalství začal prohlížet. Po 8smi letech bojů se společností HotJet z Ostravy došlo k nejhoršímu. V TP nastala destrukce registrů (nejspíš nějaká forma výměníku) a do chladiva se dostala voda. TP hlásilo od léta problémy související s malým průtokem, které HotJet vyřešil dálkovým vypnutím čidla průtoku (asi flipflop switche). Technika jsem objednal 1.8.2019 a pak ještě několikrát, bohužel přijel v půlce ledna. Po výměně čidla se TP opět rozbilo a zřejmě již nevratně. Technik přivezl nové TP, tentokrát od LG (HM163M.U33). Při jeho instalaci jsem nabyl dojmu, že regulaci příliš nerozumí. Navíc mu natekla do dálkového ovladače voda a ten nyní není schopný navázat spojení.
   Mimo jiné to znamená, že nemáme prostorové čidlo. Ekvitermní regulace je v našem domě asi dost problém (Dům je dobře izolovaný a na jih má víc jak 30m2 oken. Prý až 300W/m2, když vyjde slunce, je to peklo). Nyní sice topíme, ale máme zde kolem 29 stupňů.
   Nechci vás déle zdržovat popisem svých problémů. Jste schopen regulaci vyřešit nebo doporučit někoho, kdo má dostatek schopností a zkušeností? Vím, že na vašem webu vás často lidé žádají o bezplatnou radu či pomoc, ale tohle není tento případ. Rád vám slušně zaplatím a budu spokojený, když tyto peripetie budou za mnou.
Rekapitulace:
   Adresa: Lhota u Dolních Břežan, 15km od centra Prahy na jih
   Instalované TP: LG Therma V Monoblok (R32), HM163M.U33; čerpadlo je nyní zapojené autonomně, jen nahřívá vodu v nádrži 500l, má samostatné ovládání a nekomunikuje s regulací. Staré TP fungovalo v režimu ON/OFF. Toto běží stále, údajně na nízký výkon. Moc se mi to nelíbí.
   Regulace: RVS 61.843/109 s instalovaným RF modulem AVS71.390/109 a prostorovým RF ovladačem QAA78.610/701 toho času nefunkčním. Současně máme připojen modem OZW 672.01 (do něj mne donutil HotJet naistalovat poslední verzi Linuxového proxy, jsem programátor). Dálkový RF ovladač se už údajně nevyrábí. Navíc mám již 3., je velmi poruchový. Na webu společnosti Bola jsem našel náhradu v kombinaci QAA58.110/101 (RF prostorového čidla) a panelu AVS 37.294/509. Panel asi není úplně nezbytný, RVS lze parametrizovat modemem.
   Při instalaci nového TP mi pánové slíbili, že TP bude schopno v létě do podlahy pouštět studenou vodu (asi 23 stupňů) a tím lehce chladit.
   Kromě jednoho radiátoru v kotelně (kde nyní TP již není), mám jen podlahové topení. Celý systém je velmi jednoduchý (asi až moc), dvě oběhová čerpadla (jedno do nádoby, druhé do topení) a jedno malé na oběh teplé vody. Systém nemá třícestný ventil, do serie s TP je ještě zapojena elektrická patrona (asi 6KW).
   Budu rád, pokud se toho ujmete nebo doporučíte někoho z Prahy. Předem děkuji za váš čas.

Co dělat, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala

   Vážený pane Valtere. Bydlím v bytovém domě (asi 40 bytů) s vlastní kotelnou (2x TČ NIBE 1345-40, soláry, elektrické topné vložky 2x4kW). V bytech je podlahové topení. Dům byl kolaudován v roce 2015. Přesto už došlo k havarijním stavům, kdy jsme nějakou dobu topili elektřinou, bylo třeba vyměnit dvě oběhová čerpadla, naposled došlo k úniku vody z expanzní nádoby (celkem jich máme šest) a tím k vytopení sklepů pod kotelnou. Náklady na teplo a teplou vodu jsou rovněž vyšší než inzerované při prodeji. MaR je uděláno v prostředí AMiT. I když momentálně problémy nejsou, chtěl bych do toho proniknout a rád bych se zeptal, kde začít, co se naučit a na co se zaměřit, aby kotelna efektivně a spolehlivě fungovala. Budu například Vaší knize rozumět, i když nemám žádné předchozí zkušenosti? Děkuji a zdravím.
  PS. Nejlepší by samozřejmě bylo najít dobrou firmu, která by se o kotelnu starala. U plynové kotelny by to asi nebyl takový problém, ale s naší technologií jako celkem nejsou, zdá se, moc zkušenosti (alespoň v našem regionu).

Rozdělovač podlahového topení

   Dobrý den pane Valtr. Mám na Vás prosbu. Potřeboval bych poradit s rozdělovačem PT. Mám kombinované topení PT + radiátory. Stávající rozdělovač byl navržen pro elektrokotel jako hlavní zdroj. Po výměně zdroje na TČ vzduch-voda rozdělovač zlobí. Pokud mi věnujete Váš čas a znalosti, chtěl bych komunikovat přes e-mail abych mohl vložit nějaký obrázek. Zatím děkuji, podrobněji po e-mailu.

Nastavení TČ

   Dobrý večer, obracím se na Vás po naleznutí Vaších stránek o regulaci.
V domě z roku 1940 jsme provedli kompletní rekonstrukci. Budeme vytápět TČ. Stiebel Eltron HPA 0-13 C. Všude je podlahové topení. Systém je spuštěn, ale stěhovat se budeme za cca 1,5 měsíce, tak je čas ještě doladit. Řízeno pomocí ekvitermní křivky. Bohužel topenář ani dodavatel TČ moc nápomocen není a moje znalosti jsou minimální.
I za nějakou úplatu bychom rádi vyřešili, že nejsme schopni na termostatu dosáhnout požadovaných 18°C a stojíme na 16°C. V případě zájmu pošlu popis a více fotek.

Tepelné čerpadlo vzduch voda

   Dobrý den, mám na Vás prosbu o radu, jak správně zapojit tepelné čerpadlo? Vlastním rodinný patrový dům, který byl nejprve vytápěn kotlem na tuhá paliva. Pak pro pohodu byli nainstalováni 2 kusy plynové turbo kotle PROTHERM (každý 9–23 kW) pro přízemí a patro, (celkem 26 kusů litinových radiátorů vytápí 200 m2) oddělené topné systémy. Pak jsme si nechali namontovat na střechu solární panely společně s akumulátorem (350 l) umístěným v kotelně. Solární systém přitopí do topení a předehřívá užitkovou vodu. Tento solární systém byl napojen pouze na topný okruh přízemí. Plynové turbo kotle mají svoji životnost pomalu odslouženou. Topné okruhy přízemí a patro jsou sloučeny a připojeny přes kohouty na akumulátor. Každý z kotlů (má vlastní dopravní čerpadlo jak plyn, tak tuhá paliva) je schopen v případě potřeby samostatně topit do celého topného systému bez potřeby průtoku topné vody přes akumulátor. Za slunečného počasí solární systém nahřeje akumulátor a pomocí čerpadla Č(1so) ještě pomáhá přitápěním. Vše jsem sloučil proto, že chceme namontovat tepelné čerpadlo AIRX170 + AIRBOX E. Je možné T.Č. namontovat také paralelně k akumulátoru jako jsou všechny kotle? Celý topný systém (přízemí + patro bez akumulátoru), 26 radiátorů + rozvodné trubky má obsah asi 250 l topné vody, to snad je dostačující množství pro dobrou funkci T.Č.?
   Při připojení T.Č. do akumulátoru (350 l) mám obavy, že topná voda neproteče přes čerpadlo Č (1so), které je ovládané jen solárním systémem, a tak topit T.Č. nebude a je asi možnost ochlazování topné vody přes solární systém – nežádoucí tepelné ztráty.
   V příloze celkové nákresy topné soustavy, čárkovaně návrhy připojení T.Č., nevím, zda je takové připojení možné? Jedna varianta tepelné čerpadlo mimo akumulátor. Druhá varianta tepelné čerpadlo do akumulátoru.
   Prosím o radu, kterou variantu doporučujete a jak správně připojit tepelné čerpadlo pro jeho ideální činnost? Předem děkuji za Vaši radu a přeji krásný den.

Stránky