Více zdrojů tepla

Připojování dvou a více zdrojů tepla

Propojení stávající sestavy TUV s novou od TČ

   Dobrý den pane Valter, rád bych Vás požádal o radu. Mám dosluhující ale fungující plynový kondenzační kotel se solárním dohřevem TUV. Stávající 500 l kombinovaný bojler ohřívaný plynovým kotlem a solárama. Nyní uvažuji o instalaci TČ Mitsubishi Zubadan 14 s 300l bojlerem pro TUV. S instalační firmou jsme vymysleli model, kdy nový bojler by si bral vodu ze starého bojleru, který by byl jakýsi předehřev TUV. Pro dobrou spolupráci obou bojlerů bude přidáno cirkulační čerpadlo. TČ bude dodávat vodu do společné akumulace pro Plyn a TČ. Plyn bude dělat pouze bivalentní zdroj. Docílíme tak situace, že nemusíme šahat do současného fungujícího ovládání kotelny. Děkuji za Váš názor, zda jsme nevymysleli úplnou zrůdnost.

Soubory: 

Podlahové topení

   Dobrý den, poprosil bych o konzultaci a Váš názor, pokud to je možné. Novostavba RD patrového domu. Vytápění tepelným čerpadlem, akumulační nádrž 350 l + 2x solární panel na ohřev teplé vody. Přízemí podlahové topení a 2x otopné těleso v garáži. Rozvaděč 6 okruhů. Patro – podlahové topení, rozdělovač 10 okruhů. Realizace v následujících týdnech.
   Jak byste prosím řešil okruh k radiátorům – přes rozdělovač nebo před rozdělovačem. Dále by mě zajímalo, zda použít oběhové čerpadlo ke každému rozdělovači? Mohl bych Vás poprosit o Váš názor?

Zapojení topného systému dvou kotlů s AKU nádrží

   Vážený pane Valtře, při hledání systému regulací Amit již v minulosti jsem narazil na Váš web a inspiroval se pár drobnosti. Sám mám doma PLC od Amitu a řídím si systém vytápění RD, kde je starý kotel na uhlí, kotel na plyn a solární systém s bojlerem 300l a aku nádrží 300l. V příloze pak zašlu zapojení aktuálního systému, kde je nutné ruční přepínání zdrojů topení a je to otravné (hlavně pro manželku :-D).
   Aktuálně bych chtěl provést výměnu starého kotle na uhlí za nový kotel na dřevo. V budoucnu pak vyměnit starý plynový turbo kotel za kondenzační. S tím souvisí úprava zapojení celého systému, tak aby byl plně automatický a mohl bych využít jeho maximální potenciál. Topný okruh se bude skládat ze stávajících litinových radiátorů opatřených termostatickými ventily, avšak vyměním staré samotížné potrubí za měděné rozvody. Po stránce regulace teplot a čerpadel jsou mi všechny podrobnosti celkem jasné a jsem schopen si to naprogramovat, jak budu potřebovat. Bohužel nejsem úplně topenář a nemám v této oblasti žádné zkušenosti. Proto se obracím na Vás, kdy snad budeme mít z praxe dost poznatků o hydraulickém zapojení systému, tak aby se to nehádalo. Oslovil jsem pár topenářů pro realizaci, ale nikdo pomalu ani nechápal co po nich chci, takže je to celkem marné...
   V druhé příloze naleznete návrh nového zapojení ve dvou variantách. Nyní trochu popíšu obě varianty a případné nejistoty, abych se mohl rozhodnout, kterou z nich zvolit. V obou návrzích nejsou žádné filtry, ruční uzavírací ventily, pojišťováky apod. kvůli zjednodušení. To samozřejmě ve finálním návrhu bude, s tím už pak nemám problém V obou variantách je v systému nezávisle zapojen solární okruh, který nahřívá aku nádrž i/nebo bojler (není zakresleno). Tento ohřev nemá vliv na hydraulické zapojení systému.
Varianta 1: Paralelní zapojení kotlů do AKU nádrže, která by měla sloužit i jako hydraulické vyrovnání (aspoň jsem to takto dočetl). Je možný provoz obou kotlů zároveň (u každého kotle na výstupu osazena zpětná klapka). Kotel na plyn bude řízen v závislosti na požadavku na topení a teplotě v AKU nádrži (při dostatečné teplotě se nejdříve vyčerpá AKU nádrž, poté sepne plynový kotel). Kdykoliv do tohoto systému se dá zatopit kotlem na dřevo, který bude předávat teplo do topného okruhu a přebytek do aku nádrže. Zpětná teplota v kotli na dřevo bude řešena termostatickým směšovacím ventilem (65°C) dle požadavku výrobce. Topný okruh bude řízen na výstupní teplotu dle ekvitermy za pomocí směšovacího ventilu.
VÝHODY – ověřené a funkční zapojení.
NEVÝHODY – nelze využít teplo z AKU nádrže do maxima, jakmile bude teplota na výstupu z aku nádrže např. o 10°C menší než žádaná teplota, tak se zapne kotel na plyn, a přitom v AKU nádrži může být klidně ještě 40°C. Nevím, jak řídit teplotu plynového kotle, pokud nastavím stejnou jako bude žádaná teplota pro TO a bude plně otevřen směšovací ventil, tak se bojím, aby část tepla nešla přes AKU nádrž.
Varianta 2: Plynový kotel zapojen přímo do kruhu topení přes 3cestný ventil, kterým se bude řešit provoz přes plynový kotel nebo mimo něj. Jinak je princip zapojení velmi podobný variantě 1 včetně možného provozu obou kotlů zároveň.
VÝHODY – při provozu na plynový kotel lze více využít teplo z AKU nádrže až dokud výstup z AKU nebude menší než teplota zpátečky TO, pak se uzavře směšovací ventil topného okruhu a už si řídí teplotu pouze sám plynový kotel. Při provozu pouze na plynový kotel si sám kotel bude lépe řídit teplotu a ideálně využít kondenzačního režimu.
NEVÝHODY – nejsem si jist hydraulickým zapojením plynového kotle, aby se nehádali dvě čerpadla za sebou (čerpadlo plynového kotle a čerpadlo topného okruhu). Čerpadlo TO mohu samozřejmě vypnout při provozu plynového kotle.
   Čerpadlo na topném okruhu bych chtěl využit Grundfos Alpha2 v autoadaptivní režimu, aby si reguloval výkon v závislosti na odporu topného okruhu (při uzavření některých radiátorů). Aktuálně totiž při pevně nastaveném výkonu čerpadel (staré typy) se pak projeví vyšší hluk v okruhu, když už je třeba polovina radiátorů uzavřených. Případně jestli toto hydraulické vyvážení topného okruhu lze řešit vyvažovacím ventilem na zpátečce (jestli jsem správně pochopil jeho funkci)?
Děkuji moc za Vaše postřehy a případné připomínky k návrhu.

Hybridní instalace plyn a tepelné čerpadlo

   Dobrý den, rád bych požádal o radu. Mam Vitodens 222-F B2TB 35K a kvůli situaci s plynem bych instalaci rad rozšířil o tepelné čerpadlo, v podstatě, aby vznikla hybridní instalace (obdoba VitoCALdens 222F). Prosím o odborný názor a případně zkušenost/doporučení.

Temperování

   Dobrý den, máme podlahové vytápění s kotlem Protherm (v podlaze jsou umělé hadice s vodou). Domek je dřevostavba. Nejsme zde stále, do měsíce tak 2-3krát po zhruba třech dnech. Kotel spíná na termostat (cca 140cm nad zemí uvnitř bytu, nikoli na venkovní stěně) na elektřinu v NÍZKÉM tarifu, tzn. v noci cca 5 hodin, ve dne 3 hodiny (momentálně ve všední dny 1:20-6:20 a 14:20-17:20). Když jsme přítomni, kotel vypneme a topíme v krbu na dřevo v jedné místnosti a otevřenými dveřmi vytápíme celý byt (nad námi je jen nevytápěná půda). Nyní je kotel nastaven na 6 stupňů. Když přijedeme ráno, je tu 5,5 stupňů. Bojím se, že až přijdou mrazy, voda v podlaze může zamrznout. Moc prosím o radu a předem velice děkuji.

Kogenerace – zapojení plynové kotelny – hydraulika

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

Posouzení schématu

   Přeji dobrý den p. Valter. Prosím Vás o posouzení mého schématu z hlediska funkce. Dočerpání zbytkového tepla po odstavení kotlového čerpadla Č1 a při uzavírání termostatického ventilu TSV3B přes otevřený ventil EV1 a ZV4 čerpadlem topení Č2. ZV3 je uzavřený a topná voda směřuje přes kotel a je k zamezení paralelnímu proudění vody malým kotlovým okruhem a kotlem při běhu čerpadla topení Č2. Po vyčerpání zbytkového tepla pod 40 st. je ventil EV1 uzavřen, aby se při odběru vody z AKU nemixovala s kotlovou vodou přes plovoucí zpětný ventil ZV4. Ventil EV2 je otevřen při požadavku topení společně s čerpadlem topení Č2. Tento ventil je společně s plovoucí klapkou Z 1 i z důvodů přisávaní studené vody z AKU při náběhu vytápění. Po zahřátí vratné vody bude Z1 po celou dobu topení jako nabíjecí. Vytápění bude ekvitermní s reléovou logikou ventilu zde uvedenou. Dotaz je i na EV3, jestli plovoucí, nebo s pružinou. To samé i ZV2 a zda je vůbec potřeba. U ZV1 a ZV4, jestli plovoucí klapku, nebo plovoucí ventil. Děkuji za Vaše odpovědi a Váš čas.

Stránky