Vážený pane Valtere, dovoluji se na Vás obrátit s několika otázkami. Pořídili jsme před pár dny ekvitermní regulaci, nyní ladíme a sledujeme nastavení (asi není pro to ideální doba, protože venkovní teploty odpoledne jsou i přes 22 st, noční okolo 10st). Zdá se, že se to asi vyladit podaří, ale navzdory pátrání mi není jasných několik zřejmě základních principů, a těch se týkají dotazy. Před 14 dny jsem ani netušila, že nějaká regulace existuje a kterak to vlastně všechno dohromady funguje. Byla bych moc ráda, pokud byste si našel čas a pomohl mi trochu osvětlit toto šero.
Kotel: Vaillant ecoTEC pro VU 246/5-3 (H-INT II) R6
Ekvitermní regulace multiMATIC VRC 700/6
Návod k instalaci: https://www.vaillant.cz/media/neuer_ordner_3/neuer_ordner_4/multimatic/installation_instruction_22/0020262572_01.pdf
Návod k obsluze: https://www.vaillant.cz/media/neuer_ordner_3/neuer_ordner_4/multimatic/operating_instruction_22/0020262541_01.pdf
   Cihlový, plně podsklepený dům z roku 1960, nezateplený, ale vyměněná okna (eurookna, dvojsklo), nezateplená půda. Obytná plocha: přízemí 66 m2 + patro 66 m2 – propojena otevřeným schodištěm, bytové jednotky nelze oddělit. Objem otopné soustavy 420l. Radiátory litinové, pouze v koupelnách a 1 obývacím pokoji plechové. Termohlavice pouze na plechových tělesech + na jednom litinovém tělese v ložnici v patře. Ostatní tělesa mají staré kohouty (O-Z) Přízemí se nyní neobývá, ale vytápí. Regulace je nainstalována v patře v obýváku s 2 plechovými topeními, hlavice jsou plně otevřené V dolní koupelně hlavice zavřená, v horní koupelně hlavice nastavená na 3, v ložnici hlavice nastavená na 3. Křivka 1.1 požadovaná pokojová teplota den 22°C, noc 17°C, režim připojení pokojové teploty: připojený, režim Auto vyp je Noční tep. Zde jsou prosím dotazy:
 1/ Existuje optimální rozsah teplot výstupní vody z hlediska kotle, tj. optimálního chodu, spotřeby, životnosti apod.?
 2/ Existuje optimální rozdíl teplot výstupní a vstupní vody z hlediska kotle, tj. optimálního chodu, spotřeby, životnosti apod.? A má smysl (případně je bezpečné) se snažit tento rozdíl regulovat (nastavením výkonu čerpadla), když na tento rozdíl mají zcela jistě vliv i další veličiny, jako samotná výstupní teplota (čím vyšší, tím větší rozdíl), nastavená požadovaná teplota (čím vyšší, tím menší rozdíl), typ radiátorů, průměr trubek, výška domu/tlak v potrubí apod.? Provádí kotel nějakou regulaci sám, a pokud ano podle čeho? Nebo je výkon čerpadla konstantní? Nyní rozdíl teplot je cca 6°C (sledováno při různých teplotách vody).
 3/ Regulátor multiMATIC VRC 700/6, návod k instalaci, kapitola 7.7.16, str.15, nastavení „Připojení pokojové teploty“ https://www.vaillant.cz/media/neuer_ordner_3/neuer_ordner_4/multimatic/installation_instruction_22/0020262572_01.pdf
  a/ Pokud připojím do regulace pokojový termostat v režimu „Připojený“, požadovaná teplota v místnosti (která se použije pro regulaci dle topné křivky) se zvýší o rozdíl mezi nastavenou a skutečnou teplotou místnosti. Jak často se to vyhodnocuje? Pokud jednou, pak ve kterém okamžiku (např. jen při zapnutí funkce)? Nebo opakovaně v nějakých intervalech (pokud ovšem v intervalech, nebyl by prakticky žádný rozdíl oproti nastavení v režimu „termostat“, protože rozdíl se bude po vyrovnání teplot blížit 0)?
  b/ Pokud připojím do regulace pokojový termostat v režimu „termostat“, znamená to opravdu, že vyhodnocování skutečné teploty místnosti (a tedy zvýšení požadované teploty v místnosti o rozdíl mezi nastavenou a skutečnou teplotou místnosti při každém vyhodnocení) se vypne, pokud je skutečná teplota o 0,1875 stupňů Celsia (3/16 Kelvina = 3/16 Celsia = 0,1875 st.C) vyšší než nastavená? A zase zapne, pokud je skutečná teplota o 0,125 st.C (2/16 Kelvina = 2/16 Celsia = 0,125 st.C) nižší než nastavená? Jaký má toto nastavení smysl, když rozdíl se bude v takovém rozsahu regulace v podstatě blížit 0?
 4/ Je pravda, že z hlediska životnosti kotle je nejoptimálnější, pokud topí spíše kontinuálně a méně (tj. neohřívá vodu nárazové na vyšší teploty s následným vypnutím)? Jaká je ale závislost spotřeby plynu na teplotě výstupní vody (tj. lze např. porovnat, zda kontinuální ohřívání/udržování vody na 30 st.C po dobu 10h spotřebuje stejný objem plynu jako ohřev vody na 60 st.C po dobu 5h)?
Mockrát Vám děkuji za případné odpovědi.

Dobrý den.
 Ad1) Optimální rozsah teplot určuje projektant topení pro konkrétní případ (teplotní spád). Obecně lze říci, že u plynového kondenzačního kotle platí, že čím nižší teplota topné (a tím vratné) vody, tím lépe (větší účinnost, nižší spotřeba, vyšší životnost).
 Ad2) Opět jsme u výše zmiňovaného teplotního spádu. Výkon kotle, radiátorů a teplotní spád určí projektant topení pro optimální provoz topného systému. Pokud teplotní spád neznám, tak podle zkušeností beru, 5 až 10°C jako v pořádku. Teplotní spád je určen průtokem a odběrem tepla. Průtok ovlivníte samozřejmě čerpadlem, ale důležité je též nastavit správný průtok jednotlivými spotřebiči tepla, tj. radiátory. Více se dozvíte na https://jvalter.cz/prutoky.
   Jen doupřesním podle dotazu: výstupní teplota z kotle by na teplotní spád neměla mít zásadnější vliv, to spíše odběr tepla, tj. natopení prostoru; výška domu nemá na teplotní spád, tj. průtok vliv, protože se jedná o uzavřený systém.
 Ad3a) Vyhodnocení probíhá neustále s periodou v jednotkách sekund. Ano, při vyrovnaných teplotách požadovaná / skutečná se režim „Připojený“ a „termostat“ chová stejně. Režim „termostat“ je hlavně pro odstavení topení při přetopení vytápěného prostoru, nejčastěji z důvodu nastavení zbytečně vysoké topné křivky.
 Ad3b) Budete mít nastavenou teplotu 22°C. Topení se vypne při prostorové teplotě 22,2°C. Topení se opět zapne při 21,9°C. Viz Ad3a.
 Ad4) Už jsem to vysvětloval hodně krát, hledejte na mém webu. V zásadě je to pravda, ale záleží na hodně okolnostech (vydělit teplotu a čas dvěma není ten správný přístup ;-)). Pro rozvahu je nejjednodušší topit daný čas skokově (vyšší topná křivka, protože musíte doplnit tepelné ztráty + tepelné ztráty které vznikly při odstaveném topení) a udělat odečet plynu na plynoměru (optimální je jeden den) a poté při stejných podmínkách venku i uvnitř toto zopakovat s kontinuálním topením na správnou topnou křivku (doplňujete neustále aktuální tepelné ztráty). Následně to porovnejte a teoreticky bude jasno. Ideální je to vyzkoušet při nižších a vyšších venkovních teplotách.

Dobrý den pane Valtere, díky moc za odpovědi, už mám jasněji a jdu pokračovat v postupném pozorování různých nastavení.

Odesílatel: barbora@seznam.cz