Dobrý den pane Valtře, mám pár dotazů ohledně regulace kotle Viessmann Vitodens 200-W, ale od začátku. Rekonstruoval jsem v RD z r. 1930 kotelnu. Původní systém ÚT byl samotížný, po 15ti letech rozšířený o radiátory i do stejného podlaží jako kotel, a tedy přidáno oběhové čerpadlo. Systém byl dále ještě doplněn Komexthermem s čtyřcestným směšovacím ventilem. Celkový počet článků radiátorů je cca 400. Po plynofikaci za dalších 5 roků byl uhelný kotel nahrazen kotlem s tlakovým plynovým hořákem. Na regulaci se nic nezměnilo a sestava fungovala s Komexthermem celkem bez problémů – hořák natápěl primární okruh z 50 do 85 stupňů a Komextherm reguloval ekvitermně vodu do soustavy (sekundární okruh) na teplotu dle ekv. křivek. Nyní, po 20ti letech tohoto provozu, byla provedena další rekonstrukce kotelny a použit kotel Viessmann Vitodens 200-W (B2HB) 35kW s regulací Vitotronic 200 (HO2B) a připojením přes internet s možností ovládání pomocí aplikace v mobilním telefonu. Kotel je připojen přímo do otopné soustavy bez jakéhokoliv směšovače. Ke kotli je dále připojen zásobník TV (Vitocell 100-BW) 250 l a také fototermické panely s regulací SM1 využité pouze na ohřev TV. Kotel funguje bez problémů v ekvitermním režimu a díky obrovskému rozsahu modulace dokáže jet v tomto počasí (kolem 10 stupňů venku) trvale bez vypínání třeba jen na 6 % výkonu a dodávat tak do soustavy vodu o teplotě i méně než 25 stupňů. To, myslím, je optimální režim, když jede trvale. Podotýkám, že v soustavě je cca 400 litrů vody. Ponechme stranou nastavování topných křivek. A nyní k těm dotazům:
 1. Rád bych doplnil kotel ovládáním Vitotrol 200A a to především kvůli pokojovému čidlu teploty. Funguje pak Vitotrol tak, že v ekvitermním režimu zpětnovazebně koriguje ekvitermní křivky nebo je to jen hloupý dvoustavový termostat použitelný pro regulaci podle teploty ref. místnosti?
 2. V některých schématech v prospektech firmy Viessmann je kreslen výstup z kotle do soustavy přes trojcestný směšovací ventil se servem. Jaký by byl význam použití tohoto ventilu (zvláště v mém případě), když modulace kotle reguluje teplotu vody v širokém rozsahu i bez jeho použití?
 3. V materiálech k Vitotrolu 200A je psáno, že vnitřní čidlo je použitelné jen při použití topného okruhu se směšovačem – proč? Bez něj to nejde? Viz zde: http://www.toptechnika.cz/Kondenzacni-kotle-Prislusenstvi-regulace/Vitotrol-200-A
 4. Pokud se nepletu, Vitotrol 200A je připojen přes externí rozšíření EA1 a sběrnici KM-BUS (145)?
   Na závěr jen takový poznatek – bohužel u firmy Viessmann mi poněkud chybí nějaká přehledová komplexní schémata možností vzájemných propojení a významu jednotlivých dodávaných prvků. Vše pak čerpám jen z návodů k použití a tam mnohdy ty informace ani nejsou. Nedělám si ani iluze o znalostech podrobností u školených techniků. Dále mi poněkud vadí, že téměř nic dalšího nejde připojit přímo do řízení kotle a ke všemu je nutné přikupovat často předražené různé interní či externí moduly. Bez toho nelze připojit třeba ani cirkulační čerpadlo TV. Vrcholem předraženosti je čidlo venkovní teploty za cca 1500,- Kč s termistorem v hodnotě 10,- Kč… Předem Vám děkuji za odpověď.

   Dobrý den pane Valter, v mém RD přízemí a podkroví mám celkem 15 radiátoru litinových 500x160mm, celkem 235 článků a 4 jednoduché deskové radiátory. V systému je tudíž cca 260 litrů vody. Radiátory jsou předimenzované. Doposud jsem vytápěl plynovým kotlem Destila s ekvitermní regulací Komextherm. Ohřev teplé vody akumulačním bojlerem. El. regulace Komextherm byla nastavena na nejnižší topnou křivku a teplota topné vody se v systému pohybovala v rozmezí od 27 do cca 35°C, podle venkovní teploty. Nyní jsem nainstaloval kotel Vitodens 222-W s ekvitermní regulaci Vitotronic 200, typ HO2B. Navíc mám v jednom pokoji Vitotrol 200A. Nyní mám zapnutý pouze ohřev vody na 55°C. Ale v příštím týdnu asi budu muset zatopit. A hlavní problém nastavit a vyladit topnou křivku. U Vitotronicu 200, typ HO2B je taková fajnovost, že vidím na displeji topnou křivku, jak vypadá podle požadované teploty v prostoru. Sklon křivky můžu nastavit od 0,2 do 3,4. Při dodání je nastaven sklon 1,4 a úroveň 0. Nicméně protože jsme starší lidé, chci si nastavit požadovanou teplotu na 23°C a redukovanou na 21°C. No, a protože si vzpomínám, že za minulé regulace jsem měl teplotu topné vody v tomto období cca 27-28°C, tak této teplotě by odpovídal sklon topné křivky Vitotronicu 0,4 a úroveň +0,4. Pane Valter, to jsou pouze mé laické úvahy, ale myslím si, že určitá souvislost s předcházející regulaci Komextherm s ohledem na teplotu topné vody by měla být. Na displeji Vitotrnicu je uváděna teplota kotle v °C a předpokládám, že to je teplota vstupní do systému. Dům je zateplený před i po výměně zdroje topení. Pane Valter, prosím, pokud najdete chvilku o Váš názor, zejména v čem se pletu.

   Dobrý den, mám nový Vitodens 222-W a zatím pouze ohřívám vodu. Mám podlahové vytápění a vím ze staré regulace, že teplota výstupní vody se pohybovala v rozmezí 30-40°C cca. Nyní při ohřevu vody ve Vitodensu 222-W mi někdy teplota kotle stoupne na cca 65°C. Ona potom začne klesat, ale i tak. To mi není jasné, když pro podlahové vytápění potřebuji cca 30-40°C. To se budu doma potit? Budu moci chodit po podlaze? Prosím o trochu objasnění. Děkuji moc.

   Dobrý den pane Valter, jsem nový zájemce a prosím o sdělení, jak vložit dotaz. Když jsem se přihlásil už. jménem a heslem, tak tato stránka je mi zapovězena. Děkuji.

Dobrý den pane Valtře, šťastnou náhodou jsem objevil Vaše web-stránky a nemohl jsem se odtrhnout od diskuzí, dokud jsem vše nepřečetl. Stejně tak jsem přečetl Vaši hezkou knihu a pak jsem koupil ještě jednu jako dárek pro kamaráda, který se trápí s topením jako já. Obdivuji Vás, jak dokážete najít čas a nastudovat a řešit různé problémy ve svém volném čase. To se vidí málo. Váš přístup a nezištnost pomáhat jsou obdivuhodné. Váš konkrétní a srozumitelný přístup k řešení problémů mě inspiroval k tomu, abych Vaší laskavosti využil a poprosil Vás o konzultaci. Předem upozorňuji, že Vaše rady nechci zadarmo. K finančnímu vyrovnání potřebuji, abyste mně napsal, kolik korun a kam je poslat.
   V mém rodinném domě chystám rekonstrukci topení, které nebylo před 15 lety uděláno optimálně. Teprve když jsem se začal o topení zajímat (amatérsky jako koníček), zjistil jsem řadu nesrovnalostí a mimo jiné i to, že mně tenkrát neprovedli hydraulické vyvážení. Dotazoval jsem se topenáře, ale ten mně řekl, že v RD se to dělat nemusí, že stačí, když mám regulaci topení ETATHERM. Na topenáře už nemám páky a rád bych pro nového topenáře měl připravené požadavky, jak to má být udělané. V příloze posílám schémata zapojení topení: stávající zapojení, dále zapojení podle doporučení z dokumentace Reflexu jak zapojit akumulační nádobu SOLARITO (obrázek nádoby posílám v kopii) a zjednodušené schéma podlah /radiátorů v mém domě s údaji podle projektu topení.
ZAPOJENÍ TOPENÍ
   Jako hlavní zdroj tepla mám Tepelné čerpadlo (TČ) Thermia AB (nyní Danfoss) Villa Classic 105 10,5 + 6 kW (voda-voda), které ohřívá topnou vodu pro akumulační nádobu REFLEX SOLARITO 500 litrů (viz schéma nynější zapojení). Akumulační nádoba stojí vedle sebe na stejné podlaze jako tepelné čerpadlo. TČ pracuje nezávisle na teplotách místností. Je řízeno teplotou zpátečky z akumulační nádoby do TČ a ekvitermní regulací dle venkovní teploty. Okruh topné vody z TČ do akumulační nádoby je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha+ 25-40. Stejné čerpadlo zajišťuje oběh vody při ohřevu TUV pomocí TČ. Okruh topné vody z akumulační nádoby do podlah a radiátorů je poháněn čerpadlem Grundfos Alpha-2 25-80. Jako záložní zdroj topení mám elektrokotel Protherm 9 kW (pouze pro případ havárie TČ). Z akumulační nádoby jsou napájeny topné okruhy pro 21 podlah a pro 10 deskových radiátorů. Každá z 21 místností (kde je vytápění podlahy hlavní zdroj tepla) má prostorové teplotní čidlo, podle kterého řídí příslušný pohon ETATHERM ventil na rozdělovačích podlahového topení OVENTROP 1404554-56 (rozdělovače jsou bohužel pouze s regulační vložkou bez průtokoměrů). Nikdy se mně nepodařilo dosáhnout toho, aby teplota zpátečky z akumulační nádoby (500 litrů) do TČ (teplotní spád) byla maximálně o 10°C nižší než topná voda. Za každých okolností je teplotní diference větší. Při maximálních otáčkách oběhového čerpadla Grundfos Alpha+ 20-40 v okruhu nahřívání akumulační nádoby je teplota zpátečky o 14-17°C nižší, než teplota výstupní vody z TČ. Je možné, že by se na tom může podílet protiproudové zapojení oběhových čerpadel topného okruhu a okruhu tepelného čerpadla? Nedovedu si představit, že by oběhové čerpadlo nestačilo svým průtokem na akumulační nádobu 500 litrů. V servisním manuálu k tepelnému čerpadlu je poznámka, že pokud není tlakový spád 5-7°C (topná voda minus vratná voda), jde o chybu v instalaci topení, kterou je třeba odstranit. Instalatér mě na to řekl, ať jsem rád, že to topí a nešťourám se v tom. Už jsem si myslel, že je příčina v nízkém výkonu TČ, které by nestačilo na vytápění akumulační nádoby to je, že studená voda zpátečky z podlah a radiátorů stačí ochlazovat 500 litrů topné vody v akumulační nádobě rychleji než jí TČ stačí ohřát. Proti tomu ale svědčí výsledky pokusu, který jsem nechtěně provedl v letošní zimě, když přestalo fungovat tepelné čerpadlo.
   Do okruhu topení mně nouzově připojili elektrokotel o výkonu 9 kW. Omylem byl elektrokotel zapojen "obráceně" tak jak je nakresleno ve schématu stávající zapojení (zpátečka elektrokotle je napájena z výstupu SOLARITO a teplý výstup elektrokotle je napojen do zpátečky topení. Přišel jsem na to až dodatečně při provozu topení. Při tomto chybném zapojení mě však čekalo překvapení, dům byl najednou i při několikadenních mrazech -8°C až -19°C trvale přetopen a prostorový termostat elektrokotel vypínal. Napadlo mě, jestli není nějaká zrada v cirkulaci topné vody kolem nádoby SOLARITO. Když dům vytápělo pouze tepelné čerpadlo, také nahřálo topnou vodu v SOLARITO na 45°C, ale dům nebyl nikdy, přetopen jak při provozu pouze s elektrokotlem. Výsledek pokusu svědčí o tom, že když stačil vytopit dům elektrokotel 9 kW, tak na to musí stačit i TČ. Vysvětlení proč elektrokotel topil lépe, než TČ by mohlo být v tom, že bylo v okruhu topné vody sériově další oběhové čerpadlo elektrokotle.
OTÁZKY
- Co udělat pro to, aby nebyl tak veliký teplotní spád na akumulační nádobě při natápění nádoby tepelným čerpadlem?
- Jak optimálně zapojit akumulační nádobu do systému topení (vstupy a výstupy pro TČ a elektrokotel a vstup a výstup pro podlahy/radiátory), kam oběhové čerpadlo a expanzní nádobu.
   Mohl byste mně prosím nakreslit do schématu NÁVRH, jak topný okruh optimalizovat? Před rekonstrukcí potřebuji odborný názor, jak topení udělat. Do podlah by měla trvale obíhat teplá voda ze SOLARITO, i když neběží tepelné čerpadlo pro topení (TČ buď ohřívá bojler TUV nebo stojí kompresor TČ). Zapojení jsem udělal tak jak doporučuje pro SOLARITO výrobce. Podle Vašeho doporučení by ale měl být vstup topné vody z TČ v nejvyšší části akumulační nádoby a výstup vratné vody v nejnižším bodě. Dotazem u REFLEXu jsem nepochodil. Nevysvětlili mně, jestli je to jedno, kam trubky do a z akumulační nádoby napojím anebo jestli musím striktně dodržet doporučená místa napojení vstupů a výstupů nádoby. Udělám to podle Vašeho doporučení. Výstup z TČ do návarku v pokličce SOLARITO a zpátečku do TČ do nejnižšího návarku SOLARITO. Jen nevím, kam napojit trubku zpátečky z podlah a z radiátorů. Společné ústí (zpátečka do TČ a zpátečka z podlah a radiátorů) asi nebude možné pro protiproudní zapojení čerpadel. Nevím, kterou zpátečku mám dát do dolní části SOLARITA, a kterou do návarku o etáž výše. Mohl byste mně prosím zakreslit do schématu eventuální opravy, nápady, další komponenty?
OSTATNÍ DOTAZY
HYDRONICKÉ VYVÁŽENÍ PRŮTOKŮ ŠKRCENÍM
   Ve Vašem postupu hydraulického vyvážení jsem nenašel pokyn, zda, při provádění škrcení na jedné větvi, zůstávají všechny ostatní právě neseřizované větve otevřené anebo jsou všechny zavřeny a otvírá se jen ta co se škrtí. Předpokládám, že všechny větve během seřizování zůstanou otevřené. Také nevím, jak zvolit pořadí vyvažovaných podlah, když je had v podlaze / radiátor v prvním patře blíž ke zdroji než vzdálenější had v podlaze / radiátor v přízemí.
AUTOMATICKÉ VYVAŽOVACÍ ARMATURY
   Jaký prosím máte názor na automatické vyvažovací armatury například Danfoss ASV-PV nebo Oventrop Hycoco DTZ a Hydromat-DTR? Znamenají skutečně takový přínos pro hydraulickou optimalizaci /vyvážení topné soustavy například pro topení v mém rodinném domě? Nebo stačí provést hydraulické vyvážení podle Vašeho návodu nastavením průtoků radiátory/podlahami? V mém stávajícím okruhu mám nyní 1 manuální regulátor diferenčního tlaku na výstupu topné vody (je společný pro radiátory i podlahy).
FILTRY TOPNÉ VODY
  Stačí do okruhu topné vody (zvlášť pro okruh tepelného čerpadla a zvlášť pro okruh radiátorů/podlah) zařadit mosazné "Y" filtry? Má nějaký význam použít podstatně dražší hydro-cyklonový a magnetický filtr topné vody Fernox TF-1? Při čištění/proplachu filtru od zachycených nečistot by nemělo dojít k velké ztrátě topné vody, aby se topná voda neznehodnocovala zavzdušňováním při dopouštění/náhradě objemu topné vody ztraceného při proplachu filtru.
UMÍSTĚNÍ OBĚHOVÉHO ČERPADLA
   Je rozdíl, když se oběhové čerpadlo topné vody zapojí na výstupu do podlah / radiátorů z akumulační nádoby anebo do zpátečky topení?
OLEJ DO TOPNÉ VODY
   Jak se zajistí, aby se olej v topné vodě rovnoměrně rozptýlil a neudělal mastná "oka“? Kolik mám dát oleje na 1000 litrů topné vody?
 TEPLOTA ZPÁTEČKY
   Z vaší knihy jsem nepochopil tvrzení, že každý kotel potřebuje teplou zpátečku, a že se i provádí směšování, aby se teplota zpátečky udržela. Na druhé straně se tvrdí, že co nejstudenější teplota zpátečky je ideál, neboť prodlouží dobu chodu kompresoru tepelného čerpadla a tím sníží počet startů kompresoru. Vyplývá z toho něco pro můj systém topení?
   Nezapomeňte mně prosím poslat číslo Vašeho účtu a výši honoráře za Váš čas a ochotu se mými problémy zaobírat. Děkuji za Vaši pomoc.