Dobrý den pane Valtře. Nevím, jestli najdete čas na moje dotazy týkající se "nejefektivnějšího" zapojení TČ ve vztahu k zapojení a regulaci podlahového vytápění, ale stejně to zkusím. Předem se omlouvám za špatné zkratky a terminologii, nejsem z oboru. Níže uvedené dotazy by mi sice měl zodpovědět můj potencionální topenář a dodavatel TČ, ale já bych chtěl raději znát názor i další zasvěcené osoby.
   Aktuálně provádím stavbu RD s teoretickým TZ okolo 6kW a blíží se doba, kdy budu muset řešit zdroj vytápění a ohřevu TUV. Jako zdroj tepla pro vodní podlahové vytápění jsem pevně rozhodnut pro TČ. Jako nouzový zdroj tepla budou menší akumulační krbová kamna (bez teplovodního výměníku). Pomocí TČ bych chtěl ohřívat také TUV. Dohřev TUV při velmi nízkých venkovních teplotách pomocí topného tělesa.
 1) Dotaz k vhodnému zapojení TČ vůči TS a TUV. Možností, jak zapojit TČ vůči TS a TUV je několik, ale pouze jednu považuji jako správnou: zjednodušeně TČ přes 3cestný ventil topí buď do topné soustavy podlahového topení (hadi + akumulační/vyrovnávací nádrž) nebo ohřívá TUV v nádrži (uvažuji cca 200l). Souhlasíte, nebo je zde ještě nějaké jiné alternativní principiálně výhodnější zapojení?
 2) Dotaz k volbě AKU nádrže. Ve vašich článcích (reakcích na dotazy) jsem zahlédl, že ať už se jedná o TČ typu ON-OFF nebo invertorové s plynulou regulací do určitého minimálního výkonu, tak preferujete velkou akumulační nádrž a její nahřátí provést přes den, kdy má TČ větší COP (větší účinnost) a během noci z ní vytápět TS. Stále byste v současnosti při použití !!! invertorového !!! TČ preferoval velkou AKU nádrž? Obecně se TČ s invertorem dodávají s menší "AKU" nádrží např. kolem 120-150l, která slouží spíše jako vyrovnávací než AKU. Popř. je to rovnou kombinovaná nádrž s TUV. Výrobci invertorových TČ tvrdí, že vyjde z pohledu spotřeby energie TČ ze sítě výhodněji, když je TČ navrženo vhodně na TZ domu s ohledem na akumulační schopnost podlahovky bez přítomnosti velké AKU nádrže s ohříváním vody v TS na nízkou teplotu <35°C (zatím počítám u svého RD max 28°C). Výrobci argumentují tím, že voda ve velké AKU nádrži se musí nahřívat na dostatečně velkou teplotu, tak aby to pokrylo ten noční neprovoz TČ a při tom nahřívání na velkou teplotu (předpokládejme 50°C místo běžně pod 35°C) se snižuje COP (účinnost) TČ. Díky tomu má ve výsledku z pohledu spotřeby energie vycházet TČ bez AKU nádrže s přirozenou regulací výkonu srovnatelně jako TČ s velkou AKU, a proto nemá smysl velkou AKU instalovat. Argumenty na obou stranách mi připadají OK a spíše je to o tom, jak by to vycházelo za skutečných provozních podmínek a já se díky tomu nejsem schopen rozhodnout. Co si o tom myslíte?
 3) Dotaz ke kombinované AKU nádrži (ať už velké nebo malé) s nádrží TUV. Další komplikace v rozhodování. Jaký je váš názor na použití kombinovaných nádrží př. HSK 390 P, DUO 390/130 P místo samostatných nádrží? Vidíte v nich principiálně nějaký zásadní problém? Za výhodu považuji, že TUV by byla částečně předehřívána okruhem pro TS. A ztrátové teplo taky vychází lépe pro jednu nádrž, než kdyby to byly 2 samostatné nádrže. Pokud má navíc kombinovaná nádrž vyřešenou stratifikaci (vstupní studená voda by se hned nepromíchávala s teplou v celém svém objemu, tak bych do varianty kombinované nádrže klidně šel.
 4) Dotaz k použití kombinované nádrže na TUV s 2 výměníky Další komplikace v rozhodování. Pokud bych použil samostatnou AKU nádrž a samostatnou nádrž na TUV, tak nádrž na TUV se dělá i s 2 výměníky. Dá se zapojit dle schématu na posledním obrázku "http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm" (pokud jsem to dobře pochopil, tak jsou použity dva 3cestné ventily, pomocí kterých je spodní výměník ohříván na +- teplotu otopné soustavy a horní výměník na max teplotu užitkové vody). Je dle Vás toto zapojení OK? A považujete toto zapojení za horší nebo lepší než kombinovaná nádrž AKU s TUV nádrží?
 5) Dotaz na smysl regulace vodního podlahové topení V diskuzích na TZB-info hodně diskutérů zastává názor, že je zbytečné z důvodu velké setrvačnosti soustavy s vodním podlahovým topení regulovat a je lepší seřídit soustavu ručně a nechat být. Dotaz zní, jestli má dle Vás regulace význam, a tedy smysl instalaci prodražovat o prvky automatické ekvitermní regulace? A pokud to má smysl, tak jestli máte nějaké doporučení, která by se měla při zapojení a regulaci jednotlivých topných okruhů dodržet? Popř. doporučení, jak zajistit správnou zónovou regulaci: koupelny (25°C), obývací pokoj (21°C), ložnice (19°C).
 6) Topný okruh / vytápění koupelen Znáte nějaký fígl, jak zajistit co nejefektivnější vytápění koupelny s ohledem na spotřebu TČ? Tím myslím, abych nemusel maximální teplotu, na kterou bude TČ vodu v soustavě ohřívat, moc navyšovat. Co jsem se zatím dopátral, tak se to řeší větší hustotou hadů v místnosti a zbytek se musí pořešit externím topidlem. Napadá Vás něco dalšího?

   Dobrý chtěl bych se zeptat, jestli je možný u Vás udělat návrh projekt topeni jedna se obyt. Zdroj tepla peletovky s výměníkem a elektrokotel. Děkuji za odpověď. Hezký den.

   Dobrý den, moc Vás prosím o radu. V minulosti jsme spolu již několikrát hovořili. Zapojení kotelny – 2x plynový kotel, 1x kogenerace, akumulace 5 m3. Přílohy:
Schéma kotelny: Původní schéma, které bylo doporučeno, dle již realizovaného projektu. Zde mi vadí, že za kogenerací je umístěn přepínací ventil – buď jde teplo přímo před anuloid (THR) nebo přepne do akumulace. Navíc pokud jde teplo přímo k rozdělovači do topného systému, pak zpátečkou jde příliš teplá voda a kogenerace se vypíná – informace z jiné realizace.
Zapojení č.1: Přepínací ventil jsem vypustil a provedl jsem úpravu a z kogenerace vede potrubí přímo k akumulaci a AKU nádrž je zapojena tříbodově. Následně pak spíná čerpadlo č.7 a přes anuloid se vede teplo z akumulace k rozdělovači. Jakmile teplota v AKU poklesne, čerpadlo 7 vypne a zapnou se plynové kotle.
Zapojení č.2: Moc se mi nelíbí v zapojení č.1 mít anuloid, a ještě aku nádobu, která vlastně plní také funkci anuloidu. Proto jsem v zapojení č.2 udělal ještě tuto úpravu. Anuloid jsem vypustil a nechal AKU nádrž ve funkci anuloidu. Ovšem zde si nejsem jistý hydraulikou.
 1. Fáze – kogenerace v provozu. Požadavek na teplo – sepnou čerpadla č.3, 6 nebo 4. Tedy dle odběru tepla se uspokojí požadavky na topné okruhy a zároveň se může ukládat přebytečné teplo z kogenerace.
 2. Fáze – kogenerace mimo provoz. Nastává vybíjení akumulace – čerpadla 3,6 nebo 4 v provozu a budou tahat teplou vodu z AKU nádoby. Zde bych se chtěl zeptat, zda nemůžou ta čerpadla tahat vodu přes vypnuté kotle, které mají svá čerpadla? Hydraulický odpor přes kotle by měl být větší, než z akumulace? Pokud to nepůjde, pak jedině zapojit výstup z kotlů do vrchlíku akumulace – je tam ale moc vody a než se to nahřeje… cca 800 l od vrchlíku po výstup do topení…
 3. Fáze je pak vybitá akumulace a v provozu budou pouze plynové kotle.
   Výhodou zapojení č.2 je, že ke kogeneraci a ke kotlům jde vždy vychlazená zpátečka ze dna AKU nádoby. Prosím Vás o odborný náhled, jestli jsou mé úvahy správné. Předem mockrát děkuji.

   Dobrý den. Chci se zeptat. Jsme ve fázi výstavby podlahového topení a elektrokotle. Budeme mít elektrokotel s vlastním čerpadlem a vytápěná dvě patra podlahového topení. Každé patro má svůj rozdělovač a v něm čerpadlo. Takže budou tři čerpadla. Chci se zeptat, jestli musím montovat anuloid, aby se nepřetahovali čerpadla mezi rozdělovačem a elektrokotlem? Topenář říká, že nemusí, prodejce topení tvrdí že ano. Děkuji za odpověď.