Průtoky

Problémy s průtokem spotřebičů (podahové topení radiátory)

Špatně zapojený podlahový rozdělovač

Podlahový rozdělovač   Hezký dobrý den pane Valtře, náhodou jsem objevil Vaše webové stránky, které mě velmi zaujaly, protože Vaše odpovědi na dotazy uživatelů MAR považuji skutečně za fundované. K Vašim stránkám jsem se dostal, protože také řeším dlouhodobě a zoufale situaci kolem funkčnosti teplovodního podlahového topení. Vím, že ve Vašem diskusním fóru jste již několikrát odpovídal na podobné dotazy, ale jsem toho názoru, že každý dotaz je něčím specifický. Proto jsem se rozhodl Vás požádat o radu, protože si myslím, že byste mi mohl pomoci.
   Vlastním pane Valtře kondenzační kotel, na který mám přes rozdělovač napojeno podlahové topení (bez radiátorů). Rozdělovač mám na 11 okruhů, celková délka plastových trubek je cca 700m, plastové trubky jsou 16mm. Firma, která mě podlahovku dělala, mi rozdělovač zapojila dle přiložené fotografie a nákresu č. I (omlouvám se za svou kreslířskou kreaci). Z tohoto nákresu lze usoudit, že čerpadlo z podlahového topení a čerpadlo z kotle tlačily vodu proti sobě. Výkon podlahového topení byl velmi nízký, ale jelikož mám ještě krbovou vložku, topil jsem převážně v ní a problém s podlahovkou neřešil až do teď. Pozval jsem si další firmu, která termokamerou potvrdila, že výkon podlahového topení je nízký a navrhla mi řešení v nákresu č. II (odstranila čerpadlo na rozdělovači a nechala průtok pouze na kotlovém čerpadle). Musím říci, že výkon se podstatně zvedl, nicméně 2 nejdelší okruhy plastových trubek jsou stále vlažné (zřejmě čerpadlo na kotli UPS 15-60 nemá dostatečný výkon), ale stále si myslím, že to není ještě ono. Takže jsem pátral dále a dostal jsem návod na zapojení kondenzačního kotle s mým rozdělovačem od prodejce - nákres č. III. (zapojeni_rozdelovac5.pdf).

Soubory: 

Průtok v radiátorech

   Dobrý den, mohu Vás poprosit o radu? Mám poměrně novou topnou soustavu, která se budovala v rámci komplexní rekonstrukce RD, a která byla navíc projektována pro tehdejší první vlnu zelených dotací. Tudíž jsem musel mít vše od certifikovaných projektantů i firem a dle toho soudím, že by nemělo jít o lidovou tvořivost. Mám kotelnu s dřevoplynem, akumulačkou a ještě mám v okruhu záložní starý plynový kotel DUO 28 od Dakonu. Řekl bych, že celý systém mám vyladěný a strávil jsem samostudiem a sledováním svého topného systému mnoho hodin. Jediné, co mne rozčiluje (v tomto jsem puntičkář :)) tak je to, že dva radiátory nedostatečně hřejí. Jedná se o to, že hřejí pouze v horní části, dole vůbec. Není to až tak velký problém, jelikož jeden je na chodbě a druhý ve velkém obýváku, který se ještě neužívá, a navíc jsou tam dva další radiátory, které to zřejmě nějak vynahradí a doženou. Na toto topení jedu třetím rokem a nijak jsem to ještě neřešil. Realizační firma mi řekla několik možností, čím by to mohlo být (slabé čerpadlo, špína v radiátoru, sítka, třecí odpor trubek, atd.), ale nic z toho se mi nezdá a vyloučil jsem to poté, co jsem čerpadlo přepínal, zkoušel i to v plynovém kotle, radiátory sundal a propláchl, atd.…. S firmou to tehdy skončilo tím, že jsem jim malou část peněz nedoplatil - jinak s nimi problém nebyl. Dnes jsem se vyhecoval a udělal jsem pokus, abych vyloučil problém v radiátoru samotném (v tom obyvákovém) či v jeho termostatickém ventilu (všechny radiátory mám osazeny barevnými ventily VOGEL and NOOT, kde jsou dle barev přiřazeny průtoky). Pokus dopadl bohužel, tak jak jsem nechtěl: Ani druhý radiátor (sebraný z kuchyně, kde krásně hřeje) nehřál. Obávám se, že je problém někde na trase. Že by průměr trubek nebo ten jejich odpor, či výkon čerpadla? Za každou novou radu budu vděčen. Děkuji. P. S. Projekt mám i v elektronické podobě.

Podlahové topení + radiátory

   Dobrý večer pane Valter, reaguji ještě jednou na naši konverzaci z minulého měsíce s velkou prosbou o radu, jak vyřešit vytápění radiátory v nereferenční místnosti. Jak jste již psal, prostorový termostat od značky Protherm Thermolink B samozřejmě nefungoval. Firma jej nahradila klasickým bezpotenciálním termostatem AURATON 2025. Kotel je 12 kW Protherm Ray a podle projektové dokumentace natápí otopnou vodu na vysoký teplotní spád 80-60 pro radiátory. Ta jde i do směšovacího zařízení (Capricorn) kde se mísí na ručně nastavenou teplotu termostatickou hlavicí pomocí třícestného ventilu ze zpátečky podlahového vytápění a je rozháněna oběhovým čerpadlem Weberman napájeným z přívodního napětí kotle (v příloze pošlu fotku sestavy). Zbylá vychlazená voda se pak vrací k ohřátí zpět do kotle. Podle projektové dokumentace jsem nastavil průtoky pro podlahové vytápění a teplotu na termostatické hlavici. Nyní je situace taková, že podlahové topení v referenční místnosti topí a po nějaké době vytopí referenční místnost na 21 stupňů a pokojový termostat (s nastavenou hysterezí 0,2 stupně) vypne elektrokotel. Ten ještě cca 10 minut protáčí oběhové čerpadlo a pak vypne i to. Jen oběhové čerpadlo podlahového vytápění se nevypíná nikdy (je připojené natvrdo). Zbylou teplou vodu v otopném systému směšováním postupně ochlazuje, až se ustálí na nějakých cca 20 stupních. 2 nereferenční místnosti s radiátory mezitím vychladnou na nějakých 18-19 stupňů. Po poklesu termostatu na 20,8 stupně sepne kotel a celá situace se opakuje.

Průtoky v podlahovém topení

   Dobrý den pane Valter, začetl jsem se na Vašem webu do problematiky regulace topení, a protože mým koníčkem je elektronika a bastlení, tak mě to velice zaujalo. Měl bych na Vás dotaz J V roce 1990 jsem postavil dům a instaloval v něm kompletní podlahové topení, sice amatérsky provedené, ale přesto to topilo celkem dobře 20 let (PE trubky, regulace Komextherm, plynový kotel), pak jsem v roce 2005 přešel na tepelné čerpadlo a nakonec před 3 lety PE trubky bohužel dosloužily a provedl jsem komplet výměnu podlah a nových trubek – dovedete si to asi představit J Topím dále tepelným čerpadlem Mastertherm a regulaci jsem si udělal podle „svého“ bezdrátovými termostaty s hlavicemi jednak pro jednotlivé okruhy (ventily Danfoss) a jednak centrálně pro přízemí a patro. V suterénu je 1 radiátor. Celé to honím 1 Grundfosem 25 – 40, který spínám bezdrátovým termostatem v kuchyni, což je místnost, kde se pohybuji nejčastěji a je nejhůře „vytopitelná. Bohužel mě podlahovku dělala firma bez projektu, pouze po konzultacích s projektantem, takže nevím délky okruhů L Ale o co mi jde: mám problém s vytopením některých místností, dneska už vím, že je to zřejmě problematika průtoků jednotlivými větvemi, prostě uvažuji tak, že větve s malým hydrodynamickým odporem kradou tlak těm s odporem větším. Snažil jsem se to právě doregulovat těmi různými hlavicemi na jednotlivých větvích systému, ale je to hrozně složité. Dneska už také vím, že přes bezdrát cesta nevede, ale i když se data dostanou kam mají, tak to prostě seřídit nemohu. Prosím o radu nebo nápad jat to celé zracionalizovat? Přikládám schéma rozvaděčů a obrázek kotelny (TČ je v jiné místnosti). Budu Vám moc vděčný za radu, už se s tím trápím hodně dlouho. Díky moc.

Nastavení průtoku v topném systému

   Dobrý večer pane Valter. Chtěl bych vás požádat o pomoc, poněvadž jsem četl vaší diskusi s jedním pánem s podobným problémem.
   Je to už zhruba 3 roky. Bydlíme v sokolovně, kde k vytápění objektu jsou dva kotle Ekoefekt 48, dále 4 samostatné větve. Problém je v tom že jsme stále řešily problém u anuloidu. Též na horní vstupní vodě 80°C, na výstupu s anuloidu jen max. a to po dvou dnech 40°C. V době mrazů nic příjemného. Myslíte, že je zde též problém s průtoky?
   Nedávno nám jeden řemeslník poradil odstranit anuloid a propojit to natvrdo. Většinu se topilo jen v jednom kotli při otevřených dvou větvích (což trvá i nadále bez anuloidu) Problém číslo 2. Nastalo to, že když je spuštěná (čerpadlem) jen jedna větev tak to topí bez problémů, jakmile ale spustíme kteroukoli další větev, tak ta co je spuštěna topí o dost méně.
   Vypadá to tak že topí jen radiátory nejblíže kotli. Je tu tolik trubek že to asi nebude sranda to vyřešit. Pokud by to jen trošku šlo, budu rád za vaši radu. Zasílám vám ještě pár fotografií kotelny pro představu.

Cyklování čtyřcestné klapky a Trimatik

   Problém s regulací topení. Pro správné posouzení stavu popíšu celou historii daného systému. V roce 1994 bylo zprovozněno v novostavbě topení s kotlem na koks a deskovými radiátory. Protože uživatelé domu jsou starší lidi a v obci měl být v budoucnosti zaveden zemní plyn, byl v listopadu 1996 vyměněn kotel za kotel Viessmann na lehký topný olej, s tím, že po zavedení plynu bude přebudován na plynový. Jako regulaci byl použit Trimatik II T40 IP20D objed. číslo 7450285 a čtyřcestný ventil ovládaný servopohonem MK Komextherm Praha.
   Po zavedení plynu v lednu 2001 dodavatel kotle začal hledat problémy s přeměnou hořáku na plyn, a proto byl do systému vložen plynový kotel Dakon, s tím, že regulace na kotli Viessmann obsluhovala dál systém a místo kotle Viessmann spouští kotel Dakon. Veškeré další rozvody zůstaly po celou dobu původní, pouze radiátory byly osazeny termostatickými hlavicemi.
   Vytápění pracuje spolehlivě. A nyní přichází důvod mého dotazu. Jak už jsem předeslal, uživateli domu jsou starší lidi a začalo jím vadit, že servopohon čtyřcestného ventil je téměř soustavně v pohybu a přes rozvody se zvuk přenáší po celém domě. Nemůžu říci, jestli tento stav byl po celou dobu provozu anebo tento problém začal až v posledním roce, tedy v době kdy si uživatel toho všiml a začal na tento projev poukazovat.
   Když jsem se snažil vysledovat nějakou logiku daného procesu, jen jsem mohl konstatovat, že servopohon pravděpodobně vytváří sinusovku topné vody a nedokáže ji snížit tak, aby její hodnota zůstala na takové úrovni, aby nepotřebovala zásah regulační jednotky. Dle mého názoru je doba, po kterou běží motorek servopohonu, příliš dlouhá. Doba není vždy stejná a je i 15 vteřin, což posune ventil o desetinu svého rozsahu. Když jsem pozoroval pohyb ventilu, dalo by se říci, že se pohyboval v rozmezí dvou desetin rozsahu a stále sem a tam.

Stránky